Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Politika ochrany životního prostředí před
chemickým znečištěním (ENV005)
přednáška č. 4
Ing. Kateřina Šebková, Ph.D.
25.října 2016
Obsah této přednášky
• Globální právní nástroje - terminologie mezinárodního
práva - úmluvy
• Stockholmská úmluva o perzistentních organických
polutantech - modelový nástroj
• struktura a obsah
• nástroje
• zapojení úmluvy do legislativy EU a CZ
Globální nástroje - mezinárodní právo
Potřebné pojmosloví
• smluvní strana
• úmluva
• MEAs, smlouva, dohoda, protokol
• podpis, ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení (signature,
ratification, acceptance, approval, accession)
• depozitář
• postup ratifikace (domácí úroveň)
• konference smluvních stran/zasedání – COP/MOP
• pozorovatel
• byro, sekretariát
• podpůrný orgán – subsidiary body, expertní skupiny, otevřená
pracovní skupina (AHJWG)
Mezinárodní právo - smluvní strana
✓ státy jsou vázány pouze těmi mezinárodními smlouvami, jejichž
smluvní stranou souhlasily se stát
✓ státy musí dodržovat základní princip mezinárodního práva – pacta
sunt servanda (dohody se musí dodržovat).
Stát se stává smluvní stranou environmentálních smluv:
• protože je to v zájmu státu, jehož životní prostředí je v ohrožení činnostmi jiných států
nebo i dosavadních vlastních činností a chce za přispění spolupráce s mezinárodním
společenstvím zlepšit stav životního prostředí na území ve své jurisdikci (případ
Československa a ČR především v letech 1990-1998)
• protože chce hrát úlohu zodpovědného účastníka mezinárodních vztahů a aktivního
ochránce životního prostředí v zájmu kvality života obyvatelstva na území pod svou
jurisdikcí a také obyvatel celé planety, žijících na území pod jurisdikcí jiných států (dnes
přístup členských států Evropské unie včetně ČR)
• protože si chce zajistit přístup k mezinárodním finančním zdrojům a technické pomoci
(pragmatický přístup většiny rozvojových států a států s transformující se ekonomikou,
jejichž ekonomický potenciál a domácí prioritizace rozvoje nedovoluje věnovat odpovídající
zdroje ochraně životního prostředí). – SIDS, LDCs, DC, CEITs
Konference smluvních stran (COP/MOP)
• Vrcholný orgán úmluvy
• Připravuje ho byro úmluvy za pomoci sekretariátu
• Jednání v plénu, kontaktní skupiny
• Výstup = rozhodnutí (decision/resolution..)
• Doba trvání? - většinou týden (ale i déle = klima 2 týdny,
montrealský protokol až 3 týdny), snahy o racionalizaci
nákladů „back-to-back“ u podobných témat
• Tlumočení - 6 oficiálních jazyků OSN (arabština, angličtina,
čínština, francouzština, ruština a španělština)
Struktura mezinárodních smluv (obecně)
1. Preambule
2. Vnitřní členění smlouvy
- operativní (meritorní) část - články/kapitoly/hlavy..
- závazky, opatření, jak dosáhnout cíle
- mechanismy fungování smlouvy
3. Ustanovení o řešení sporů, které mohou vzniknout při jejím
provádění. – settlements of dispute
4. Závěrečná ustanovení (protokolární články), t.j. ustanovení o vstupu
smlouvy v platnost, o trvání platnosti smlouvy, o ukončení její
platnosti, o změnách, doplňcích, přílohách a revizi smlouvy.
5. Přílohy, dodatky, protokoly
Jaké látky regulujeme a nástroje máme na mezinárodní úrovni?
Globální nástroje (tzv. MEAs) k chemickým látkám a odpadům (zkr. názvy)
Vídeňská úmluva+Montrealský protokol - více než 100 látek poškozujících ozonovou
vrstvu (freony, halony, methylbromid, fluorované skleníkové plyny)
Basilejská úmluva – seznamy nebezpečných odpadů – 45 kategorií
Rotterdamská úmluva – zejména pesticidy, 47 (zvláště nebezpečné i konvenční)
Stockholmská úmluva – POPs – 26 člověkem vyrobených látek – viz podrobněji dále
Minamatská úmluva ke rtuti - rtuť
Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN – nejsou globální, ale vztahují se na
Evropu (EHK)/severní polokouli
Helsinská úmluva – bezpečnostní dokumentace – seznam látek v příloze I
CLRTAP (8 protokolů) – síra, ozon, dusík, těžké kovy, POPs, VOC
Kyjevský protokol (PRTR) – 86 látek – přenosy a úniky do životního prostředí a v
odpadech…
A není to málo?
Proč mluvíme o mezinárodních úmluvách?
Česky: http://youtu.be/hMF9NUAfR-I
Anglicky: http://youtu.be/JxmryXtdnKo
Stockholmská úmluva o perzistentních
organických polutantech
Modelový globální právní nástroj
Co jsou POPs?
• látky vyrobené člověkem používané jako pesticidy a průmyslové chemikálie,
vznikají však i jako vedlejší produkty spalovacích procesů
• vyznačují se vysokou toxicitou, jsou většinou karcinogenní, mutagenní či
teratogenní
• dlouhodobě setrvávají v prostředí a u některých sloučenin dokonce nebyl
zaznamenán jejich přirozený rozklad (PFOS). Přenášejí na velké vzdálenosti
hlavně vzduchem či vodou a jsou detekovány také v prostředí, kde nebyly
nikdy záměrně používány
• v živých organismech se kumulují, jsou rozpustné v tucích a z nich se těžko
odbourávají
Terminologie: perzistentní organické polutanty, perzistentní
organické látky, perzistentní organické znečišťující látky
Stockholmská úmluva
Proč Stockholmská úmluva o POPs?
Vědci: dopady perzistentních organických polutantů v životním prostředí – 60.léta
Vysvětlivky: pesticidy, průmyslové chemikálie, vedlejší/nezamýšlené produkty
Látky zařazené do Stockholmské úmluvy
Datum zařazení do úmluvy
vstup v platnost (všeobecná)
vstup v platnost pro EU + MS
celkem látek
příloha A
látky určené k odstranění z použití a
výroby
příloha B
látky, jejichž použití je
omezeno
příloha C
látky, na které se vztahují
opatření proti jejich
nezamýšlené výrobě
22.05.2001
17.05.2004
17.05.2004
12 látek („dirty dozen“)
aldrin, chlordan, dieldrin, endrin, heptachlor,
hexachlorbenzen (HCB), mirex, toxafen
polychlorované bifenyly (PCB)
1,2-dichlor
difenyltrichloretan (DDT)
hexachlorbenzen (HCB),
polychlorované bifenyly (PCB) a
polychlorované dibenzo-p-dioxiny a
dibenzofurany (PCDD/PCDF).
04.-08.05.2009
26.08.2010
26.08.2010
21 látek
α - h e x a c h l o r c y k l o h e x a n , β hexachlorcyklohexan,
chlordekon,
hexabrombifenyl, hexabromdifenylether a
h e p t a b r o m d i f e n y l e t h e r , l i n d a n ,
pentachlorbenzen, tetrabromdifenylether a
pentabromdifenylether.
kyselina
perfluoroktansulfonová a
její soli (tzv. sloučeniny
na bázi PFOS)
pentachlorbenzen
25.-29.05.2011
27.10.2012
27.10.2012
22 látek
endosulfan
28.04.-10.05.2013
26.11.2014
26.04.2016/
23 látek
hexabromcyklododekan
04.-15.05.2015
15.12.2016
15.12.2016
26 látek
pentachlorfenol jeho soli a estery,
polychlorované naftaleny,
hexachlorbutadien
polychlorované naftaleny
Stockholmská úmluva o perzistentních 

organických polutantech (POPs)
• 180 smluvních stran (říjen 2016) - viz „Status of Ratification“
(neratifikovaly např. USA, Itálie, Malajsie, Uzbekistán…)
CEE: 24 zemí, 23 z nich Úmluvu již ratifikovalo + Kosovo (UN
status…)
EU: 28 zemí, 2 neratifikovaly (IT, MT)
• Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě (UNEP-DTIE)
• Výkonný tajemník Rolph Payet
• společný tajemník tří úmluv, od října 2014
(chm.pops.int) www.pops.int
Stockholmská úmluva velmi stručně
Úmluva upravuje výrobu, použití, dovoz a vývoz perzistentních
organických polutantů uvedených v přílohách A, B, C
Cíl: zlepšit ochranu zdraví a životního prostředí před POPs
• Text úmluvy : 30 článků a 7 příloh
• COP 1x za 2 roky - jednací řád = rules of procedure
• Byro úmluvy má 10 členů (2 za region)
• Pracovní skupiny - čl. 5, 8, 16 (jednací řád/pole působnosti = terms
of reference)
Stockholmská Úmluva - text
Preambule
Cíl (čl. 1)
Definice (čl.2)
Věcná část (čl. 3 - 17 + přílohy A-F)
Řešení sporů (čl. 18 + příloha G)
Mechanismy fungování (čl. 19-20) = COP + sekretariát
Závěrečná ustanovení (čl. 21-30)
• opatření ke snížení emisí POPs, prevenci vstupu nových látek odstraňování,
omezování, registr zvláštních výjimek/přijatelných účelů +
zavádění BAT/BEP postupů (čl. 3, 4, 5 + přílohy A, B, C) •
nakládání s  odpady obsahující POPs environmentálně šetrným
způsobem (čl. 6) = pokyny (guidance document)
• implementační plán (čl.7) = plán kontroly plnění = povinný
• obsahuje podrobný mechanismus a kritéria pro případ zařazování
dalších látek (čl. 8 + příloha D, E, F)
• Pravidelně informovat o výrobě a použití POPs = národní inventury GMP
(čl. 9, 10, 11, 15)
• pro rozvojové země obsahuje podporu - technickou a finanční pomoc
(čl. 12, 13 a 14)
• Podávání zpráv – o výrobě, použití a výskytu látek (čl 15) , hodnocení
účinnosti úmluvy (čl. 16)
• Čl. 17 - nedodržování úmluvy
Stockholmská úmluva – věcná část - nástroje
Nejdůležitější = Národní implementační plán. Proč?
Článek 7
• smluvní strana vytvoří plán implementace závazků Stockholmské úmluvy
na národní úrovni (NIP) sekretariát ve spolupráci s experty připravil podpůrné
dokumenty pokyny - Guidance = pro země, které nemají zkušenosti/znalosti =
seznamy, na co by se nemělo zapomenout)
• Smluvní strana aktualizuje svůj Plán nejpozději 2 roky po vstupu změn v
platnost - zařazení 9 nových POPs oznámeno depozitářem 26.8.2009, vstup v
platnost 1 rok po té, tj. 26.8.2012 smluvní strany předají své aktualizované plány..
• Aktuální stav: zatím je ze 179 stran předáno 22 (stav k 5.4. 2015)
• dále definuje, kdo se má do tvorby Plánu zapojit a jak
• Finanční náročnost plánu = pro LDCs, DCs a CEITs - finanční pomoc
⇨ plán kontroly plnění závazků
Jak NIP vypadá?
• člení se podle úmluvy - výroba, použití, nakládání s odpady,
odstraňování, omezování, kontaminovaná místa a jejich remediace,
monitoring, sdílení informací, výzkum
• Ale i zavedení národního mechanismu koordinace - gesce, podpůrné
orgány atd.
+ definuje priority a časové plnění
+ obsahuje národní inventuru
GUIDANCE http://chm.pops.int/Implementation/NIPs/Guidance/tabid/2882/Default.aspx
Národní implementační plán ČR:
http://www.recetox.muni.cz/nc/index.php?pg=cinnost--podpora-vykonu-statni-spravy
Stockholmská úmluva - inventura
NIP tvoříme na základě nějakých znalostí/či jejich nedostatku
• základem je národní inventura - národní informace o výrobě,
použití, odstraňování v odpadech, + úniky do prostředí =
MONITORING
• inventuru využijeme rovněž dle článku 15 (podávání zpráv):
✓ ukládá pravidelně informovat o výrobě a použití POPs, a výsledcích
národní inventury
✓ ale čl.15 už neříká kdy a jak = „o podrobnostech rozhodne COP1 - tj.
rozhodnutí SC-1/22 ukládá podávat zprávy 1x za 4 roky
✓ rozhodnutí SC-4/30 vyžaduje zahrnout i data relevantní pro
vyhodnocování účinnosti úmluvy
✓ MONITORING a rozhodnutí SC-5/16 žádá zahrnout do formuláře 9
nových látek a stanovuje termín podání zprávy č.3
Podávání zpráv čl. 15
• tyto výsledky dále předáváme ve zprávách sekretariátu - v
elektronickém formátu - části A-D
http://chm.pops.int/Implementation/Reporting/SecondReporting/tabid/750/Default.aspx
• značný rozsah, zabere 2-3 měsíce (sběr dat + zpracování)
• 1. zpráva = r. 2008, byť prodlouženo = 45 zpráv
(z potřebných cca 140)
• 2. zpráva = říjen 2010 + 94 zpráv (aktuální stav)
• 3. zpráva (termín 31.8.2014) – období 2010-2013
= úspěšnost odevzdání zpráv se zlepšuje, ale velmi pomalu, nutno
zapojit mnoho subjektů, ministerstev, orgánů, dlouho trvá….
Elektronický dotazník není zcela ideální (user friendly)…
Vyhodnocování účinnosti úmluvy
Článek 16
• ukládá vyhodnotit změnu - jak se mění stav životního prostředí
(znečištění POPs)
• zda se od posledního sledování odstranily či snížily úniky POPs z
výroby a použití, z nezáměrné výroby a z nespotřebovaných
odpadních zásob a odpadů
• Na základě rozhodnutí SC-2/13 byl vytvořen a SC-3/19 upřesněn
návrh plánu monitoringu na celosvětové úrovni - tzv. Globální
monitorovací plán (GMP), který byl rozhodnutím SC-4/31
schválen, včetně první monitorovací zprávy za regiony
Monitoring Reports
Monitoring POPs - GMP
• Existují dlohodobé monitorovací programy ovzduší (polární
oblasti - AMAP, EMEP…), ale nebyl pokryt zbytek světa využití
GAPS
• Podle pokynů expertní skupiny je potřeba vytvořit a
monitorovat stav na “pozaďových stanicích” v každém
regionu+sledovat i mimo sběr dat 1x6 let (2008, 2014)
• Matrice - vzduch a mateřské mléko/krev (WHO -
spolupráce)
• Data sbírána v 6 geografických regionech AFR, LAC, Pacific
+Australia; NZ, Z,J a V Asia, sev. Amerika, Europa (include
UN CEE), ale zprávy po geopolitických regionech
POPs GMP
5 UN regionálních skupin
First Regional Monitoring Reports (2008)
Second Regional Monitoring Reports (2014)
http://www.pops-gmp.org
WEOG
GRULAC
Africa
CEEC
Asia and
Pacific
Úmluva a ČR
Stockholmská úmluva česky
Úmluva vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv - české +
anglické znění se vyhlašuje současně
• původní znění: č. 40/2006 Sb.m.s. (ke stažení http://www.sagit.cz/pages/
sbirkatxt.asp?zdroj=ss06040&cd=77&typ=r)
• Přijetí přílohy G vyhlášeno jako č.24/2007 Sb.m.s a opravena jako č. 50/2010
Sb.m.s
• změny přijaté v roce 2009 (zařazení 9 nových látek) vyhlášeny jako č. 90/2010
Sb.m.s. (http://www.mvcr.cz/soubor/sb043-10m-pdf.aspx)
• Změny přijaté v roce 2011 (zařazení endosulfanu) vyhlášeny jako č. 11/2013
Sb.m.s.
• Změny přijaté v roce 2013 - (hexabromcyklododekan) vyhlášeno v Sb.m.s. jako č.
47/2015
• změny přijaté v roce 2015 – ratifikace dokončena podpisem prezidenta
12.10.2016, bude vyhlášeno ve Sbírce m.s. cca prosinec 2016
Související legislativa v ČR
• nařízení č.850/2004/ES o perzistentních organických znečišťujících
látkách v platném znění
• Zákon o chemických látkách a směsích č. 370/2011 Sb. v platném
znění → Sbírka mezinárodních smluv
+ např. Usnesení vlády č. 1572/2006 Sb. o Národním
implementačním plánu
+ Usnesení vlády č. 810/2012 Sb. k aktualizovanému Národnímu
implementačnímu plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních
organických polutantech na léta 2012-2017
+ Usnesení vlády č. 862/2015 = informace o plnění aktualizovaného
plánu a povinnost předložit další aktualizaci NIP do 31.7.2017
Od počátku velmi aktivní smluvní strana!
zástupce regionu CEE v byru (Ing. Karel Bláha, CSc.) - ČR zastupuje region
spojitě od roku 2007, předsedání COP5 - duben 2011, v byru do konce jednání
COP6 (2013)
člen Výboru pro hodnocení POPs (prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc., (2005-2014)
nyní RNDr. Pavel Čupr (do května 2018)
zástupci v pracovní skupině pro Globální monitorovací plán (GMP) (prof. Holoubek
ROG a GCG od r. 2015 Ing. Šebková, prof. Klánová = expert na monitoring POPs
v ovzduší)
Výbor pro vyhodnocování účinnosti úmluvy (prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
2016-2018)
ČR je rovněž členem iniciativy PEN = PCB Elimination Network
ČR od r. 2007 rovněž hostí Regionální centrum pro zvyšování povědomí a přenos
technologií v regionu střední a východní Evropy – RECETOX, Masarykova
univerzita v Brně = K.Šebková je ředitelkou Centra
Zapojení ČR do orgánů úmluvy
Národní centrum pro toxické látky
• sídlí v centru RECETOX
• smlouva o spolupráci: společné pracoviště MŽP
a Masarykovy univerzity v Brně
• ustaveno v race 2006 jako Národní centrum
pro perzistentní organické polutanty
• přejmenováno v roce 2014 z důvodu procesu
posilování spolupráce a koordinace (synergií)
mezi třemi “chemiickými úmluvami (Basilejská,
Rotterdamská a Stockholmská úmluva), SAICM
a přijetím Minamatské úmluvy o rtuti v říjnu 2013
• www.recetox.muni.cz/NC
• centrum slouží jako platforma pro přenos
informací mezi vědou a rozhodovací sférou, k
plnění závazků ČR v rámci Stockholmské
úmluvy, shromažďování podkladů (technické,
datové, expertní atd.
• Problematika POPs je průřezová, na národní
úrovni ji koordinuje meziresortní Rada národního
centra pro toxické látky.
Činnost Národního centra pro toxické látky
• technická podpora výkonu státní správy a zastupování ČR v
expertních skupinách, aktualizace strategií a plnění závazků, příprava
zpráv a návrh politik a akčních plánů (Koncepce monitoringu POPs),
• POPs monitoring + monitorovací sítě MONET - vzorkování prostředí a
získávání dat pro národní inventuru
• výzkum a vývoj - vlastnosti, přenos a osud látek v prostředí, analytické
a vzorkovací metody - chemie životního prostředí, ekotoxikologie,
shromažďování technických, datových i jiných podkladů pro aktulizaci
národní inventury
• sdílení informací www.genasis.cz - i ze vzorkování
• vzdělávání = tematická školení, konference a semináře, letní škola
(mezinárodní),
• práce s veřejností - soutěže, informace, tisk připravuje a aktualizuje
národní inventuru
MONET (MOnitoring NETwork)
• aktivní i pasivní vzorkování ovzduší, vod
(cena, výkon, srovnání), více matric (Košetice)
• dlouhodobé sledování prostorových a časových trendů v
distribuci POPs v prostředí
• sledování vlivu zdrojů podle typu + lokalita
• sledování dálkového přenosu POPs
• plnění závazků ČR vyplývající z mezinárodních úmluv
• světově unikátní monitorovací sítě sloužící jako model
30-55 lokalit v ČR, optimalizováno na 1 pozaďovou
(Košetice) + dalších cca 10 stanic sledujících vliv lokality,
zdroje a ročních období
MONET ČR
GENASIS
Pro lepší zpracování dat na národní úrovni - kontaminace životního prostředí
a jejich propojení
od r. 2005 vyvíjen GENASIS (Global ENvironmental ASsessment Information
System), Globální informační systém pro hodnocení životního prostředí
první vzorek 1988
⇩
Cíl
– datové úložiště
– data pro analytiky
– vizualizace pro odbornou i laickou veřejnost
– národní inventury
Matrice
• Vzduch
– pasivní
– aktivní
• Voda
• Srážky
• Půda
• Sedimenty
• Biota
– jehlice
– mech
• Lidské matrice
– mateřské mléko
– krev a plasma
www.genasis.cz

Datové zdroje
Poskytovatelé dat
• data RECETOX
• národní data
– Ústřední a kontrolní ústav zemědělský
– Český hydrometeorologický ústav
– Státní zdravotní ústav
• globální data
– Global Atmospheric Passive Sampling (GAPS)
– European Monitoring and Evaluation Programme (EMEP)
– Arctic Monitoring and Assessment Programme (AMAP)
– Integrated Atmospheric Deposition Network (IADN)
– Světová zdravotnická organizace (WHO)
– UNEP - projekty budování kapacit
– LAPAN - síť v Latinské Americe
– mořské plavby - mezinárodní vody
Aktivity ČR ve světě
Regionální centra Stockholmské úmluvy (2012)
celkem 23 regionáních center - 16 SCRC + 7 BCRC
Regionální centrum pro budování kapacit a přenos technologií
• návaznost na článek 12 úmluvy
• SCRC Czech Republic sídlí v RECETOX
• založeno a nominováno v r. 2007,
• schváleno 2009, mandát prodloužen
2013 a 2015
• poskytuje podporu při naplňování
Stockholmské úmluvy smluvním stranám
v regionu střední a východní Evropy
(CEE) i dalším zemím
• zaměřeno na nakládání s chemickými
látkami a odpady obsahujícími toxické
látky prostřednictvím budování kapacit
(školení, vzdělávání, expertiza a
podpora v mnoha oblastech.
• www.recetox.muni.cz/RC
Činnost se také týká dalších nástrojů - SAICM, Basilejská,
Rotterdamská a Minamatská úmluva, Montrealský protokol a další
regionální úmluvy
Podpora z regionu není velká, finančně podporuje pouze hostitelská země + konkrétní projekty z různých
zdrojů (MŽP, Evropská komise, UNEP/sekretariát Stockholmské úmluvy, NATO)
Aktivity Regionálního centra Stockholmské úmluvy
• POPs monitoring
• MONET CEE
• MONET Africa
• MONET Fidji
• MONET Europe
⇩
Pasivní vzorkování
Analýzy v laboratořích
RECETOX
Aktivity Regionálního centra Stockholmské úmluvy (I)
Budování kapacit v regionu CEE,
Afriky a dalších zemí Spolupráce
s dalšími centry
Akreditace laboratoří
Vzdělávání pracovníků
Návrhy monitorovacích sítí
Pomoc při tvorbě NIP
Analýza dat
Příprava společných projektů
Aktivity Regionálního centra Stockholmské úmluvy (II)
Stockholmská Úmluva o POPs - závěr
• opatření ke snížení emisí POPs, prevenci vstupu nových látek – odstraňování,
omezování, registr zvláštních výjimek/přijatelných účelů + zavádění BAT/BEP
postupů (čl. 3, 4, 5 + přílohy A, B, C)
• nakládání s odpady obsahující POPs environmentálně šetrným způsobem (čl. 6)
• implementační plán (čl.7) = plán kontroly plnění
• obsahuje podrobný mechanismus a kritéria pro případ zařazování dalších látek (čl. 8
+ příloha D, E, F)
• Pravidelně informovat o výrobě a použití POPs, národní inventury - GMP (čl. 9, 10,
11, 15)
• pro rozvojové země obsahuje podporu - technickou a finanční pomoc (čl. 12, 13 a
14)
• Podávání zpráv – o výrobě a použití a výskytu látek (čl 15) , hodnocení účinnosti
úmluvy (čl. 16)
• Nedodržování úmluvy - čl. 17
Představa o obsahu úmluvy
Typy smluvních stran
• Vstup změny v platnost pro smluvní stranu (obecně – 1 rok od
oznámení depozitáře
• Výjimky:
• Opt-in a opt-out země
(uvedeno u stavu ratifikace, která smluvní strana je která)
Výjimky:
• opt-out = vznesení výhrady, do 1 roku od oznámení depozitáře o
přijetí rozhodnutí (např. Nový Zéland u 9 látek)
• opt-in = musejí vydat specifický souhlas s přijetím rozhodnutí - tj.
neplatí automaticky (15 zemí celkem)
Kariéra – problematika POPs
Možnosti uplatnění – článek v EST 2011 (Identifying the Research and
Infrastructure Needs for the Global Assessment of Hazardous Chemicals Ten Years after
Establishing the Stockholm Convention)
http://pubs.acs.org/doi/pdfplus/10.1021/es202751f
10 bodů/oblastí – zdroje, přenos, perzistence, monitorovací nástroje, budoucí trendy a
scénáře (osud), globální monitorovací plán, GEOSS, budování kapacit, omezování
negativních dopadů (alternativní látky/polární oblasti), využití znalostí z vědy v politice
- vědci – ovzduší, voda, biota, modely, databázové nástroje, analytické
metody…
- spolupráce s průmyslem hot-spots - remediace/sanace – enzymy…/analýza
rizik
- administrace úmluvy v národních orgánech – legislativní (ministerstva),
kontrolní (inspekce), osvětová (NGOs, NC),
- budování kapacit – regionální centra, rozvojová pomoc…
Stockholmská Úmluva - aktuální otázky
1. Rozšiřování rozsahu úmluvy (12-21-22-23-26-?)- finance?
2. Problém nedodržování úmluvy
4 čl. 17 a chybějící dořešení
4 ratifikace změn - “opt-in” země, “opt-out” země
5. Rozsah financování úmluvy – GEF6 (do konce roku 2016)
3. Proces posilování spolupráce a koordinace mezi úmluvami
4. “technická pomoc”
4 Regionální centra (8+7+1)
4 Partnerství pro řešení problematiky DDT a PCB
4 Tvorba pokynů a návodů (BAT/BEP, NIP, reporting – aktualizace a jak dlouho
ještě…)
A co dál?
další kandidátské látky
• Uhlovodíky s krátkým řetězcem (SCCP) – 2015 znovu,
POPRC12 schválil v září 2016 a doporučil k přijetí na COP8
+ další možné k diskusi v budoucnu (trifluralin, dikofol, PFOA –
perfluoroktanová kyselina
…. Cyklické siloxany (D4), 17-alpha-ethinylestradiol,…?)
Dotazy ke Stockholmské úmluvě?
Inovace tohoto předmětu je spolufinancována
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
České republiky