Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Politika ochrany životního prostředí před chemickým znečištěním (ENV005) přednáška č. 6 Ing. Kateřina Šebková, Ph.D. 15.listopadu 2016 Přednáška č.6 • Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu= sdílení toku informací o pohybu nebezpečných chemických látek a pesticidů (tzv. PIC postup) • Odpady - Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování • proces posílení spolupráce a koordinace mezi úmluvami k chemickým látkám a odpadům (BC,RC,SC) - tzv. (proces) synergie Rotterdamská úmluva Celý název: Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu Rolph Payet (UNEP) Clayton Campanhola (FAO) Sustainable Agriculture Programme Úmluva umožňuje kontrolu pohybu vybraných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz či vývoz prostřednictvím seznamu nebezpečných látek na nějž se vztahuje postup předchozího souhlasu - prior informed consent (PIC postup) Rotterdamská úmluva - stručně Cíl: posilovat sdílení odpovědnosti a spolupráce v mezinárodním obchodu za účelem ochrany zdraví a životního prostředí před vyjmenovanými nebezpečnými látkami a přípravky na ochranu rostlin • sekretariát úmluvy sídlí v Římě (FAO - Organizace OSN pro zemědělství a výživu) a Ženevě (UNEP) • COP 1x za 2 roky (COP8 v roce 2017) • byro úmluvy má 5 členů (1 za region OSN) www.pic.int Úmluva se nevztahuje na omamné látky, radioaktivní materiály, odpady, chemické zbraně, potraviny a potravinářské přídatné látky, geneticky modifikované organismy nebo chemické látky vyvážené pro účely výzkumu. Rotterdamská úmluva - stručně (2) • reguluje dovoz a vývoz 47 nebezpečných chemických látek a pesticidů • vyžaduje, aby pro každou látku, která je v ní uvedena, byl před jejím vývozem zajištěn předchozí souhlas dovozce, • zavádí postup pro výměnu informací o rozhodnutích dovážejících zemí, • vyžaduje, aby každá strana úmluvy určila vnitrostátní orgán, který zajistí její plné provedení, • se dotazuje signatářů, zda jsou připraveni přijmout dovoz chemických látek a pesticidů, jejichž seznam obsahuje, • požaduje, aby vyvážející strany zajistily, že uvedené chemické látky nebudou vyváženy, pokud to dovážející země formálně neschválila, • žádá strany, které zakázaly nebo přísně omezily obchodování s chemickou látkou, aby o tomto svém rozhodnutí uvědomily sekretariát úmluvy, • zajišťuje výměnu vědeckých, technických, ekonomických a právních informací o chemických látkách, na které se vztahuje, a o možnostech odborné pomoci rozvojovým zemím při přípravě nařízení o chemických látkách, • umožňuje kterémukoli ze signatářů odstoupit od úmluvy do jednoho roku od jeho oznámení, že tak hodlá učinit. Rotterdamská úmluva v čase a číslech • zahájení vyjednávání březen 1996 (vyjednávací mandát schválen únor 1995) • podpis v září 1998 v Rotterdamu • vstup v platnost 24. 2. 2004 • 156 smluvních stran (30. října 2016) Text úmluvy : 30 článků a 6 příloh Příloha I - obsah notifikace podle článku 5 Příloha II - kritéria pro zařazení zvláště nebezpečných chemikálií do přílohy III Příloha III - seznam látek, pro něž platí PIC postup (43 látek): pesticidy, průmyslové chemikálie Příloha IV - informace a kritéria pro zařazení zvláště nebezpečných pesticidů do přílohy III Příloha V - požadavky na exportní notifikaci Příloha VI - ustanovení o řešení sporů a smírčí postup Hlavní přínosy Rotterdamské úmluvy Úmluva : • umožňuje kontrolovat pohyb (dovoz a vývoz) vyjmenovaných látek • umožňuje omezovat nežádoucí dovoz • podporuje výměnu informací mezi smluvními stranami (oznamování všech regulačních opatření) • vyžaduje správné označování látek: v souladu s globálním harmonizovaným systémem (GHS), názvosloví, kódy, bezpečnostní listy atd. Původní záměr (při vyjednávání) bylo účinně kontrolovat a omezovat použití nebezpečných látek, ale skončilo to jen u mezinárodního obchodu a “PIC” postupu. Rozsah úmluvy? • látky pokryté úmluvou - příloha III : • průmyslově vyráběné chemické látky, jež jsou zakázané nebo je jejich použití zvláště omezeno = 14 • pesticidy (29) + 4 zvláště nebezpečné pesticidní přípravky (přeloženo jako vysoce nebezpečná obchodní úprava pesticidu - originál severely hazardous pesticide formulations, SHPF), jejichž použití způsobuje problémy v rozvojových zemích a zemích s přechodnou ekonomikou = 33 • Celkem 47 látek (organické, anorganické) - pozn: v roce 2004 bylo látek 27, z toho 22 pesticidů (17+5SHPF) a 5 průmyslových chemikálií • PIC postup = postup předchozího souhlasu (viz články 7, 10 a 11) • Pozn: v procesu hodnocení v roce 2016 nyní 6 (atrazin, carbofuran 330g/l, benzidin, hexachlorbenzen, carbofuran a carbosulfan), doporučeno k přijetí na COP8 další 5 (chryzotil azbest, paraquat, trichlorfon, fenthion), PIC postup • týká se všech látek v příloze III • mechanismus získání a šíření rozhodnutí smluvních stran, jež dovážejí látky obsažené přílohy III a kontrola, zda exportéři dodržují požadavky úmluvy. • pro každou látku v příloze III je připraven hodnotící dokument (DGD-decision guidance document), jež mají všechny smluvní strany (čl. 7). Dokument popisuje použití a nakládání s látkou. • smluvní strana se na základě DGD rozhodne, zda povolí další dovoz dané látky (čl. 10) = “import response” - vždy vydáno v PIC věstníku a vyvěšeno na stránce úmluvy. Pokud se smluvní strana rozhodne dovoz nepovolit, musí v souladu rovněž zastavit výrobu a použití látky na národní úrovni. • exportující smluvní strany kontrolují soulad s rozhodnutím dovážející strany a zajistí, aby byly informace předány vědcům, vývozům, průmyslu a všem ostatním odpovědným orgánům včetně celní správy (čl. 11) Kdo je kdo a co dělá? DNA – vnitrostátní pověřený orgán/národní pověřená osoba • ministerstvo odpovědné za rozhodnutí a omezování pesticidních přípravků nebo průmyslových chemikálií • hlavní komunikační místo pro Sekretariát úmluvy • odpovědnost za národní koordinaci - ministerstva, dovozci, vývozci, celní orgány Výbor pro přezkum chemických látek - Chemicals Review Committee (CRC) • expertní podřízený orgán úmluvy (subsidiary body) • vypracovává hodnoticí dokument, který shrnuje nebezpečnost a důvody omezení používání hodnocené látky - Decision Guidance Document, DGD • jedná 1x ročně (dříve březen (do r. 2013 včetně), nyní září/říjen, cca 1 týden) • 31 členů (8xAFR, 8xAsie, 7xWEOG, 5xLAC a 3x CEE) Závěr (Rotterdamská úmluva) Jak úmluva pomáhá? • poskytuje smluvním stranám informaci (včasné varování - early warning) o potenciálně nebezpečných látkách • PIC Circular (věstník) + DGD • prostřednictvím definované procedury poskytuje informace (v notifikaci), jež jsou podkladem pro národní rozhodnutí o dovozu (PIC postup) • podporuje dodržování vývozních povolení/zákazů • omezuje nežádoucí obchod • sdílení informací: DGD + exportní oznámení a doprovodné informace podle GHS, bezpečnostní listy - zjednodušení nalezení látek • síť DNA - spolupráce • smluvní strana může požádat o pomoc při získávání informace / při vyhodnocování látky jiné smluvní strany či sekretariát Národní legislativa/české znění • Rotterdamská úmluva - české znění č. 94/2005 Sb.m.s - http:// www.zakonyprolidi.cz/ms/2005-94 • Změny přílohy III a přijetí přílohy VI Rotterdamské úmluvy přijaté v Ženevě dne 24. září 2004 byly vyhlášeny pod č. 35/2006 Sb. m. s. (přijetí binapakrylu, DNOC, dichlorethan, ethylenoxid, toxafen, tetraethylolovo, azbestová vlákna) • Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy přijaté v Římě dne 31. října 2008 byly vyhlášeny pod č. 38/2010 Sb. m. s. (tributylcín) • Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy přijaté v Ženevě ve dnech 20. - 24. června 2011 byly vyhlášeny pod č. 20/2013 Sb. m. s. (3 látky: alachlor, aldikarb a endosulfan) • Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy přijaté v Ženevě ve dnech 28. dubna až 10. května 2013 byly vyhlášeny pod č. 5/2015 Sb. m. s. (zařazení 3 látek azinfos-methylu, komerčního pentabromdifenyletheru (tetra+penta), komerčního oktabromdifenyletheru (+hexa a hepta) • POZN: (odkazy do Sb.m.s zde: http://www.zakonyprolidi.cz/ms/sbirka - hledat podle let) • zákon o chemických látkách a směsích v platném znění č. 350/2011 Sb. Národní/EU legislativa • nařízení EP a Rady EU č. 649/2012/EU o postupu předchozího souhlasu nahradilo původní 689/2008/ES o dovozu a vývozu nebezpečných chemických látek. • EU má věcnou a vědeckou podporu ze Společného výzkumného centra (Joint Research Centre, JRC) a Institutu ochrany zdraví a spotřebitele (Institute for Health and Consumer Protection, IHCP) - Ispra, Itálie (do prosince 2014) a od roku 2014 na základě nařízení 649/2012 i z Evropské chemické agentury (ECHA) - elektronický nástroj - databáze ePIC(Evropská databáze vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek), heslované: přístup národní orgány (DNA), vývozci, celní správa) “veřejná část” http://echa.europa.eu/information-on-chemicals/pic/ chemicals Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Dotazy k Rotterdamské úmluvě? Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států 
 a jejich zneškodňování Rolph Payet (společný výkonný tajemník) Basilejská úmluva - obsah Cíle a náplň: • upravuje pohyb nebezpečných odpadů přes státní hranice za účelem jejich zneškodňování i využívání. Cílem je snížit na minimum přeshraniční pohyb nebezpečných a ostatních odpadů (a zneškodňovat je co nejblíže jejich původnímu zdroji) • minimalizovat vznik nebezpečných odpadů (množství i nebezpečnost /rizika) • správné nakládání s odpady zahrnuje – ukládání, přepravu, zpracování, recyklaci, opětovné použití, ukládání, konečné odstranění (likvidaci) = princip „3R“ • zajistit přísnou kontrolu pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a prevenci nelegální přepravy; Basilejská úmluva - obsah (2) • zakázat přepravu nebezpečných odpadů do zemí, které nedisponují legislativní, administrativní a technickou kapacitou k jejich řízení a zneškodňování v souladu s environmentálně šetrnými metodami; • pomáhat rozvojovým zemím a zemím s transformující se ekonomikou při transpozici systémů environmentálně bezpečného řízení nakládání s odpady, které v těchto zemích jsou vytvářeny. • témata: demontáž lodí, nelegální přeprava a skládky, technické návody, PIC postup pro odpady, e-waste - PACE = partnerství k počítačům, mobilní telefony a další … Basilejská úmluva - stručně • podpis 22. 3. 1989 v Basilej, vstup v platnost 1992 • změny úmluvy (přijetí r. 1995, 1999) ještě nevstoupily v platnost Protocol on Liability and Compensation a Ban Amendment-1995) ✓ 185 smluvních stran (říjen 2016) ✓ Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě ✓ COP 1x za 2 roky (COP13 v roce 2016) ✓ Byro úmluvy má 5 členů (1 za region OSN) ✓ Ban amendment - zatím 88 ratifikací (ale pořád nesplňuje dohodnutá kritéria viz dohoda r.2011 na další straně) www.basel.int Basilejská úmluva v čase a číslech • zahájení vyjednávání březen 1996 (vyjednávací mandát schválen únor 1995), • podpis v březnu 1989 • vstup v platnost květen 1992 • změny: a) schválena v 1995 - „Ban Amendment“ - ze zemí OECD lze vyvážet jen za účelem environmentálně šetrného odstranění odpadu 1995, počet ratifikací 88 (ALE ještě neplatí = dohoda o počtu potřebných stran dosažena až říjen 2011 = výsledek dohody - nutno získat ratifikace 75% z 62 smluvních stran v roce 1995) b) schválení 1999 Protocol on Liability and Compensation for Damage Resulting from Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal Basel, 10 December 1999 stále ještě neplatí (20 ratifikací nutno, je jen 11) Basilejská úmluva v čase a číslech Text úmluvy : 29 článků a 9 příloh • Příloha I - kategorie odpadů, jež jsou kontrolovány • Příloha II - kategorie odpadů, jež vyžadují zvláštní péči • Příloha III - seznam kritérií nebezpečnosti (odpadu) • Příloha IV - postupy odstranění (odpadu) • Příloha V - požadavky na notifikaci (obsahující informace) • Příloha VI - ustanovení o řešení sporů • Příloha VII - Ban Amendment Parties, r. 1995 • Příloha VIII - seznam odpadů A, nebezpečné odpady, r. 1998 (COP4) • Příloha IX - seznam odpadů B, nenebezpečné odpady, r. 1998 (COP4) Basilejská úmluva Nebezpečné odpady v úmluvě (Příloha I) výbušné, hořlavé, jedovaté, nakažlivé, korozivní, toxické a ekotoxické Přeshraniční přeprava je možná pouze mezi smluvními stranami úmluvy Vývoz se zakazuje, pokud • Má dovážející smluvní strana zákaz dovozu dané látky • Dovážející strana nedala souhlas k dovozu dané látky Pomoc při implementaci - pokyny a návody (global guidelines and manuals - modelová legislativa, manuál implementace, instruktáž k dodržování závazků, technické pokyny = příjímané v rozhodnutích COP Basilejská úmluva - regionální centra Podpora implementace v regionech: regionální síť center - 14 Basel Convention Regional and Coordinating Centres Argentina, China, Egypt, El Salvador, Indonesia, Islamic Republic of Iran, Nigeria, Russian Federation, Senegal, Slovak Republic, South Pacific Regional Environment programme (Samoa), South Africa, Trinidad and Tobago and Uruguay • centra připravují a provádějí regionální projekty a hlavně poskytují budování kapacit = školení/vzdělávání v oblasti implementace úmluvy (semináře). • Šíří informace, konzultují, pilotní projekty pro hlavní oblasti, tvorba informačních materiálů a pokynů • centra hostí mezivládní instituce v nějaké zemi anebo národní instituce, která přebrala regionání roli Basilejská úmluva - další nástroje • OEWG (open ended working group) – 1x za rok, „malý COP“ • Výbor pro dodržování a implementaci • A co dál? Odpad = surovina! - oběhová ekonomika (circular economy) - velice užitečné zprávy: např. Vital Waste Graphics3 ve studijních materiálech (c) Grid Arendal pro UNEP Proč musíme řešit Odpady…. a Nebezpečné odpady…. materiály k zamyšlení Odpady…. Nebezpečné odpady…. materiály a informace k zamyšlení Odpady…. Nebezpečné odpady…. informace k zamyšlení Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Dotazy k Basilejské úmluvě? Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posilování spolupráce a koordinace mezi úmluvami - BRS Proces synergií - co je to? 3 úmluvy dohromady věcně obsáhnou klíčové složky životního cyklu chemických látek Rotterdamská úmluva Hodnotí látky, hledá alternativy PIC postup by měl zabránit nežádoucímu hromadění nevyužitelných zásob nebezpečných látek a odpadů Stockholmská úmluva Odstranění a omezení výroby (POPs) určitých látek Dovoz a vývoz vyjmenovaných látek je možný jen pro účely environmentálně šetrného odstranění Zavádění BAT/BEP postupů - snížení úniků do prostředí Basilejská úmluva Nakládání s odpady a pravidla jejich přeshraniční přepravy Technické pokyny, jak správně nakládat s nebezpečnými odpady Jak je co nejlépe věcně propojit? Potenciál spolupráce 1. Dohromady složky životního cyklu 2. Rozsah = hazardous chemicals 3. Využít národní i mezinárodní orgány/infrastruktura 4. Všechny úmluvy – „kontrola“ dovoz-vývoz 5. Nakládání s odpady – RC: DGD, SC: odpady obsahující POPs, BC: návody k odpadům 6. Sdílení informací – “clearing house mechanism” (informační portály/internetové stránky/ nástroje v rámci úmluv) Zhodnocení věcného potenciálu pro spolupráci • ve všech úmluvách jsou postupy omezování dovozu a podmínky/závazky při vývozu • společný postup by měl ulehčit nakládání s chemickými látkami - jak ve fázi výzkumu/výroby a použití, tak při nakládání s odpady • nutnost sdílení informací - mezi úmluvami a organizacemi! = Úkol např. i pro celní orgány - znát přesahy jednotlivých nástrojů + racionalizace nákladů – ušetřit prostředky na administrativu a věnovat je na plnění věcných závazků na různých úrovních Posílení spolupráce a koordinace mezi úmluvami Chemická bezpečnost Čeho chceme dosáhnout? využívat rozumně a bezpečně dostupné prostředky – přírodní, lidské, finanční Jak jsme to zkoušeli? Přístup shora = tvoříme globální pravidla pro chemickou bezpečnost = IPCS, JPOI - Agenda 21, Rotterdamská úmluva, SAICM….. ✓ dílčí úspěchy ✓ mnoho nástrojů, náročnost!, spolupráce malá (mezi nástroji) ✓ souvislost s reformou UNEP na UNEO Jiný přístup („synergie“) • dle zkušeností a znalostí získaných v jednotlivých nástrojích, znalosti principu LCA (životní cyklus) pokus o účelnější a lepší využití svěřených prostředků, zvýšení účinnosti – aby bylo cíle dosaženo rychleji - “spolupůsobení” - synergie, propojení a sdílení • spolupráce je potřebná na národní, tak na regionální a globální úrovni. – tzv. „bottom - up-approach“ Synergie - jak technicky vznikly? • rozhodnutí COP každé z úmluv v roce 2006 (BC-VIII/8, RC-3/8, SC- 2/15) ustanovilo společnou ad hoc pracovní skupinu k posílení spolupráce a koordinace mezi úmluvami (the Joint ad Hoc Working Group on enhancing cooperation and coordination among the Conventions) • celkem 45 členů: (15 členů za úmluvu = 3 za region OSN/úmluva) • skupina expertů jednala 3x (březen 2007, prosinec 2007 a březen 2008), připravila návrh rozhodnutí, který definoval oblasti, v nichž lze vylepšit stávající stav • různé úrovně spolupráce (národní, regionální, globální) a oblasti administrativní a logistická: společné služby, optimalizace struktur • zejména spolupráce věcná - společné činnosti • výsledek činnosti pracovní skupiny - návrh rozhodnutí o synergiích (RC-4/11, BC-IX/10 a SC-4/34) schválen na jednáních v roce 2009 • přehledné video (anglicky, 6 minut): https://www.youtube.com/watch? v=UJ9LkBy9i2s Synergie - další krok v globálním rozhodování věcný obsah Rozhodnutí o synergiích rovněž vedlo k pokusu o globální společné rozhodování uspořádání zvláštních společných zasedání smluvní strany Basilejské, Rotterdamské, Stockholmské úmluvy se na společném zvláštním zasedání Konferencí smluvních stran všech tří úmluv (tzv. ExCOPy, Bali, 22.-24.2.2010) přijaté rozhodnutí ExCOPs 1/1 (SC, BC, RC) ✓ společných činnostech: na národní, regionální i globální úrovni ✓ společných službách: 1) pro finanční a administrativní záležitosti, 2) právní 3) informačních technologií 4) informační 5) pro mobilizaci zdrojů ✓ společných auditech ✓ synchronizaci rozpočtových cyklů ✓ společném vedení: nejen společná koordinační skupina, ale i 1 společný vedoucí za UNEP schvaluje se seznam 17 společných činností pro dvojletí 2012-13 (příloha I): 1) vývoj/aktualizaci technických nástrojů (metodik, návodů) 2) vývoj/aktualizaci strategií na národní úrovni 3) partnerství/spolupráce s dalšími procesy 4) zlepšení spolupráce regionálních center 5) výměnu informací a zvyšování povědomí o synergiích Některé z činností jsou určeny Orgánu společných služeb a sekretariátům úmluv či UNEP (tyto činnosti budou kofinancovány z rozpočtu všech tří smluv ), jiné jsou obecnější a jsou k nim vyzývány i smluvní strany a/nebo regionální centra jednotlivých úmluv či organizací. ⇩ Nutno sesbírat zkušenosti na národní úrovni, aby mohl být vyplněn dotazník pro zprávu o zkušenosti s implementací rozhodnutí k synergiím – 2Q 2012 Další vývoj: rok 2011 
 - rozhodnutí k synergiím SC 5/27 rozhodnutí k synergiím SC-5/27 • na COP6 (SC ve 2013 předložit zprávu o plnění rozhodnutí o synergiích (SC-4/34, ExCOP SC-1/1 a SC-5/27) a zkušenosti s jeho implementací včetně zprávy sekretariátů (na základě dotazníku smluvním stranám) a zprávy nezávislých auditorů (UNEP + FAO) • Společné vedení – konference uložila společnému výkonnému tajemníkovi Basilejské, Stockholmské a části Rotterdamské úmluvy (pod UNEP) připravit do 31. 12. 2011 návrh na reorganizaci sekretariátů smluv tak, aby změny mohly být provedeny do 31.12.2012 – precedent • další COP úmluv koordinovat a plánovat „synergicky“ a účelně • ve 2013 svolat mimořádné společné jednání v návaznosti na poslední COP v daném kalendářním roce s projednáním otázek souvisejících se synergiemi… • rozpočty a plán práce nadále plánovat “synergicky” • Minamatská úmluva a kam bude patřit? - bude se projednávat, až se vyjedná a vstoupí v platnost… Rok 2011 - a co dál společné zasedání COPs tří úmluv = ExCOPs /triple COPs (1) “rozvrh” EXCOPs (2) přijata rozhodnutí k synergiím BC.Ex-2/1, RC.Ex-2/1 and SC.Ex-2/1 • “omnibus” • potvrzení 3 pilířů v sekretariátu (COB, SSB, TAB) • spolupráce na věcné bázi (matrix-based management approach) • přezkum procesu synergií v roce 2017 + konkrétní kroky: • posílení spolupráce a koordinacemi mezi odbornými orgány tří úmluv (i.e. POPRC, CRC atd) • širší spolupráce • transparentnost a odpovědnost • společné získávání finančních prostředků pro oblast chemických látek a odpadů Rok 2013 - ordinary + extraordinary joint meeting přijato 6 stejných (opravdu identických) rozhodnutí k posílení procesu • společné plenární zasedání k “joint issues”, pak samostatné části u každé úmluvy • mezinárodní spolupráce a koordinace (BC-12/17, RC-7/9, SC-7/27) • integrovaný přístup k financování (společné financování) - BC-12/18, RC-7/8, SC-7/22 • spolupráce mezi úmluvami (sekretariáty) - BC-12/20, RC-7/10, SC-7/28 • mechanismus výměny informací (BC-12/21, RC-7/11, SC-7/29) • From science to action (BC-12/22, RC-7/12, SC-7/30) • datum a místo příštího zasedání konference smluvních stran Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy (BC-12/22, SC-7/31, RC-7/13). Rok 2015 - joint meeting (ordinary) Dotazy? Děkuji za pozornost!