Odrazová mikroskopie Z. Losos, Ústav geologických věd PřF MU Brno Doporučená studijní literatutra  P.Kašpar: Rudní mikroskopie – Academia Praha 1988.  C.D. Gribble, A.J. Hall (1995): Optical Mineralogy. Principles and practise. – Univ. of Glasgow.  A.Mücke: Anleitung zur Erzmikroskopie – Enke Stuttgart 1986. Doporučená studijní literatutra  Cameron E.N. (1966): Rudnaja mikroskopija – Nedra (ruský překlad anglického originálu z roku 1961).  Chvátal M. (1999): Mineralogie pro I. ročník – Krystalografie, - Skripta UK Praha.  Slavík F., Novák J., Kokta J. (1974): Mineralogie. - Academia, Praha. Historický přehled 1813 - J.J. Berzelius – první mikroskopické pozorování v odraženém světle 1832 – C.B. Cotta – nábrusy xylolitů 1906 – W. Campbell a C.W. Knight – „zakladatelé rudní mikroskopie“ - výzkum pyrhotinů ze Sudbury (obsahy Ni – pentlandit) 1916 – J. Murdoch první monografie o rudní mikroskopii 1920 – první metodická učebnice rudní mikroskopie – H.Schneider- höhn 1926-1942 – J.Orçel – kvantitativní metody v odrazové mikroskopii - odraznost 1930 – M. Bereck – teoretické základy optiky odrazu 1950 – P. Ramdohr – kompendium systematiky rudních minerálů a jejich charakteristik v odraženém světle Role a zásluhy prof.Sekaniny v dané oblasti (odraznost, Příbram) Využití odrazové mikroskopie Rudní mikroskopie Metalografie Uhelná mikroskopie Studium organických disperzinitů Meteoritická mikroskopie Keramický výzkum Technické materiály Paleontologie Sedimentologie Výzkum „těžkých minerálů“ Studium akcesorických rudních minerálů v petrologii Odrazový mikroskop (1) Odrazový mikroskop (2) Postup přípravy nábrusů Optika opakních objektů (1) Optika opákních objektů (2) I0 = IT + IA + IR IT/I + IA + IT = 1 Procházející část světla je absorbována podle Fresnelova vztahu: I = I0 . e-4πkd/λ0 I0 = intenzita světla dopadajícího, I = intenzita světla procházejícího, k – koeficient absorpce, d = dráha světla, λ0 = délka vlny ve vakuu Optika opakních objektů (3) Koeficient absorpce Stejně silná vrstva určité látky pohltí vždy stejnou poměrnou část z dopadajícího záření Vrstva silná dx pohltí z dopadající intenzity I poměrnou část dI/I úměrnou tloušťce destičky Takže dI/I = kdx k = koeficient absorpce Index absorpce æ = k/n Optika opákních objektů (4) Odraznost R = Ir/I0 R = (n – 1)2 + k2 / (n + 1)2 + k2 /Závislost na vlnové délce/ Standardy odraznosti (R): neutrální sklo 4,5% SiC 20% WTiC 45% Ag (600 nm) 100% Au (600 nm) 70% Ilmenit s 30% MgO 14,5%, čistý 20% Hnědé uhlí (70% C) 0,60% Lignit 0,20% Antracit (91% C) 3% Optika opákních objektů (5) Typy polarizace Optika opákních objektů (6) Cirkulární a eliptická polarizace Optika opákních objektů (7) Grafické vyjádření referentních ploch R, k, n Optika opákních objektů (8) Lineární, eliptická a cirkulární polarizace v krystalu rombické symetrie Optika opákních objektů (9) Grafické znázornění vzniku lineární polarizace Lineární polarizace Eliptická polarizace Optika opákních objektů (10) Cirkulární a eliptická polarizace Teorie světelného odrazu (1) (základy optiky opákních krystalů vypracoval Max Berek 1930) A. Průhledné anizotropní krystaly s malou absorpcí: Výsledné odražené světlo je opět lineárně polarizované, ale má jinou amplitudu a jiný azimut. Úhel je největší v diagonální poloze. Normálová poloha: jeden z kmitosměrů je paralelní s kmitosměrem polarizátoru = uniradiální odraz. Uniradiální odrazy v řezech rovnoběžných s rovinou optické souměrnosti krystalu = absolutní dvojodraz Teorie světelného odrazu (2) B. Opákní anizotropní krystaly: Intenzivnější odraz, úhel mezi reflektujícími složkami je větší, dochází k jejich fázovému rozdílu (zpoždění). V obecném případě vzniká eliptická polarizace odražených paprsků. Možnost měřit elipticitu odražených paprsků Teorie světelného odrazu (3) C.Anizotropní opákní krystaly při zkříženém polarizačním zařízení: Při otáčení o 3600 dochází 4x k zatemnění a ke vzniku polarizačních barev. Příčinou není interference (jako u průhledných krystalů), ale disperze hodnot uniradiálních indexů odrazu s úhlovou odchylkou odraženého světla – a to pro různé délky vlny λ. Krystaly se silným dvojodrazem mívají i výraznější polarizační barvy. Vnitřní reflexy vznikají při zkříženém polarizačním zařízení u objektů barevných, nebo zbarvených – při zpětném průchodu paprsků odražených od inhomogenit a štěpných rovin. Barva minerálu odpovídá té části spektra, které vyvolává nejvyšší hodnotu odraznosti.