Domácí úkol z prvního cvičení Příklad 1. Nalezněte matici přechodu od báze U k bázi V, je-li: • U = {u1; u2; u3} = {(2, 1, 0); (0, 3, 5); (5, −10, 6)} • V = {v1; v2; v3} = {(2, −5, −10); (−6, 25, −7); (19, −28, 18)} Řešení. Ukážeme dva různé postupy řešení, nejprve z definice matice přechodu, pak přechodem přes standardní bázi (preferovanější). 1. Z definice matice přechodu hledáme koeficienty a, b, c, d, e, f, g, h, i ∈ R takové, že bude splněna soustava rovnic v1 = au1 + bu2 + cu3 (2, −5, −10) = a(2, 1, 0) + b(0, 3, 5) + c(5, −10, 6) v2 = du1 + eu2 + fu3 ⇐⇒ (−6, 25, −7) = d(2, 1, 0) + e(0, 3, 5) + f(5, −10, 6) v3 = gu1 + hu2 + iu3 (19, −28, 18) = g(2, 1, 0) + h(0, 3, 5) + i(5, −10, 6) Rozepsáním rovnic získáme tři soustavy rovnic, kde má každá soustava tři rovnice a tři neznámé. 2 = 2a + 5c −6 = 2d + 5f 19 = 2g + 5i −5 = a + 3b − 10c 25 = d + 3e − 10f −28 = g + 3h − 10i −10 = + 5b + 6c −7 = + 5e + 6f 18 = + 5h + 6i Je vidět, že se prakticky jedná o jednu soustavu s odlišnými absolutními členy a jiným označením neznámých. Proto můžeme řešit všechny tři soustavy naráz úpravou levého bloku následující matice na schodovitý tvar, popř. až na jednotkovou matici:   2 0 5 2 −6 19 1 3 −10 −5 25 −28 0 5 6 −10 −7 18   ∼ · · · ∼   1 3 −10 −5 25 −28 0 5 6 −10 −7 18 0 0 1 0 −2 3   ∼ · · · · · · ∼   1 0 0 1 2 2 0 1 0 −2 1 0 0 0 1 0 −2 3   Pravý blok upravené matice (oddělený dvojitou čarou) je zřejmě hledanou maticí přechodu od báze U k bázi V, neboť se vlastně jedná o matici řešení soustav ve tvaru:   1 0 0 a d g 0 1 0 b e h 0 0 1 c f i   , (pokud nedošlo k výměně sloupců!) Hledaná matice přechodu je tedy   1 2 2 −2 1 0 0 −2 3  . 2. Naším úkolem bude najít matici A tak, aby platilo (x)U = A · (x)V (1) Místo abychom určovali přímo matici A, zkusíme určit nejdříve matice přechodu ze standardní báze E do U, resp. V. Hledáme proto matice B, C takové, že bude platit (x)E = B · (x)U (2) (x)E = C · (x)V (3) Určíme matice B, C. Když např. do (x)U dosadíme postupně souřadnice vektorů (1, 0, 0), (0, 1, 0), (0, 0, 1) (toto jsou vlastně souřadnice vektorů báze U vzhledem k bázi U!), musíme na levé straně postupně dostat souřadnice bázových vektorů z U vzhledem ke standardní bázi E. Tyto souřadnice tedy musí být v matici B postupně ve sloupcích. Obdobnou úvahou pro matici C získáme podobu jednotlivých matic (ověřte si, že skutečně po dosazení vektorů (1, 0, 0), (0, 1, 0), (0, 0, 1) za (x)U do obou rovnic dostaneme skutečně souřadnice bázových vektorů U, resp. V vzhledem k E!): B =   2 0 5 1 3 −10 0 5 6   , C =   2 −6 19 −5 25 −28 −10 −7 18   Porovnáním maticových rovnic (2) a (3) dostáváme rovnost, kterou dále upravíme na hledaný tvar ve vyjádření (1): B · (X)U = C · (X)V (X)U = (B−1 · C) A · (X)V Konkrétní tvar matice A dostaneme např. tak, že vedle sebe postupně napíšeme do oddělených bloků matice B a C, následně pak upravíme blok matice B na jednotkovou matici – v pravém bloku pak dostaneme matici A = B−1 · C.   2 0 5 2 −6 19 1 3 −10 −5 25 −28 0 5 6 −10 −7 18   ∼ · · · ∼   1 3 −10 −5 25 −28 0 5 6 −10 −7 18 0 0 1 0 −2 3   ∼ · · · · · · ∼   1 0 0 1 2 2 0 1 0 −2 1 0 0 0 1 0 −2 3   (Všimněte si, že předchozí úpravy matic jsou stejné jako v prvním způsobu řešení. Algoritmicky se dá popis hledání matice přechodu popsat jednoduše – vektory první báze umístíme do sloupců v levém bloku, vektory druhé báze do pravého bloku, upravíme levý blok na jednotkovou matici a v pravém bloku dostaneme hledanou matici přechodu. Odvození tohoto algoritmu se však v obou způsobech liší.) Hledaná matice přechodu je tedy   1 2 2 −2 1 0 0 −2 3  .