Písemné práce – komentáře, rady, otázky k zamyšlení – příprava písemné práce * typy písemných prací * čtvrtletní * zpravidla celohodinové * rozsah učiva odpovídá příslušnému období * zpravidla je nutné * archivovat tyto práce po dobu příslušného školního roku * aby takovou práci psali všichni studenti * ohlásit je studentům s větším předstihem (např. min. 14 dní předem) mívají největší váhu – z pohledu klasifikace na nich „hodně záleží“ – obzvlášť pečlivá příprava menší (průběžné) * zpravidla nezaberou celou hodinu * rozsah učiva odpovídá často nějakému uzavřenému či dobře ohraničenému celku * případně lze se studenty domluvit častější psaní písemek v pravidelných intervalech (např. každý týden či každé dva týdny) * vlastní sestavení písemné práce * výběr typů zařazených úloh * výpočty – dále následuje přehled nejběžněji používaných úloh * otevřené („hůře“ se u nich opisuje) * tvořené jednou částí * tvořené více podúlohami uzavřené (dichotomické ano x ne, volba z více možností) * tvořené jednou částí * tvořené více podúlohami teoretické otázky * formulace definic či vět * platí či neplatí, případně důkaz či protipříklad bonusové úlohy navíc – motivace či ocenění pro lepší či rychlejší počtáře rozmyšlení počtu úloh v testu volba náročnosti úloh zastoupení algoritmických i nealgoritmických úloh (pokud to povaha učiva dovolí) – pestrost testu – vyvažování obtížnosti úloh volba konkrétních úloh, numerická stránka – možnosti zdrojů * použití učebnice se kterou žáci pracují * využití jiných sbírek či učebnic * tvorba vlastních úloh * zařazení úloh, které byly počítány v hodině jen s jinými čísly x použití mírně odlišných úloh – žáci musí „něco vymyslet“ * zohlednění zadaných domácích úloh výhody a nevýhody uvedeného · hrozba mechanického se učení · absence tvořivosti, hlubšího přemýšlení · motivace či příležitost pro slabší žáky * odhad časové náročnosti (např. trojnásobek času potřebného k výpočtu zadávajícím učitelem) – čas pro vypracování je vhodné žákům uvést do zadání * zvážení povolených pomůcek * kalkulačky – rozdílnost situací – např. * úprava výrazů, mocniny, odmocniny – programovatelná kalkulačka vyřeší – Chceme studenty testovat z tohoto? * úloha z trigonometrie – vyčíslení komplikovanějšího výrazu, nepřenášení chyby – co nejpřesnější vyčíslení pomocí kalkulačky tabulky či přehledy vzorců – odpověď opět nemusí být jednoznačná varianty zadání * základní varianty A, B a jejich rozdílnost * stejné typy úloh „jen s jinými čísly“ * výhody * srovnatelná obtížnost obou variant * studenti vnímají jako „spravedlivější“ – odpadají případné stížnosti, že druhá skupina to měla „lehčí“ * rychlejší tvorba testu nevýhody * jiná čísla nemusí znamenat stejnou pracnost úlohy * studenti mohou snáze opisovat a nežádoucím způsobem „spolupracovat“ v lavici * použití menšího počtu úloh – je nevýhodou zejména v situaci, kdy zadání žákům necháváme a chápeme je jako další přípravu k opravě písemky či ke čtvrtletnímu opakování rovněž odlišné typy úloh – je však vhodné, aby celkový možný bodový zisk v obou skupinách byl stejný varianta C (náhradní termín – opravná či dopisovací varianta) * stejné typy úloh se stejnou náročností jako v A, B by znamenaly významnou výhodu pro dopisující studenty * volíme-li ji náročnější, je vhodné zvýšit i čas k vypracování (pokud to lze) * termín varianty C – v některé z následujících hodin x mimo vyučování * obvykle je možné tolerovat nenapsání jistého malého množství menších písemek daným studentem za pololetí „bez dalších sankcí“ * vhodná je pozitivní motivace pro studenty ke psaní všech písemek – např. škrtání nejhorší známky v daném pololetí pro studenta, který žádnou písemku nevynechal pečlivost při formulování úloh, uvedení co vše po studentech v testu chceme (např. konstrukční úlohy – náčrt, rozbor, postup konstrukce, rys, diskuse o počtu řešení - Chceme komplexní řešení se všemi uvedenými náležitostmi? Je to v každém testu stejné?) kontrola chyb vzniklých při přepisování testu z použitých materiálů do zadání testu uvedení v zadání bodových zisků za jednotlivé úlohy (absence těchto údajů vyvolává dojem, že všechny úlohy v testu mají stejnou váhu); není však nutné jednotlivé úlohy bodovat (zejména v situaci, kdy jsou stejné váhy) doporučení propočítat si důkladně všechny úlohy před zadáním testu a provedení kontroly, zda jsou obě varianty stejně náročné i pracné upozornění na některé důležité skutečnosti či možnosti * u čtvrtletních písemných prací * tato práce je pro studenty těžká * větším rozsahem učiva * z důvodu nervozity některých studentů – role stresu * dlouhou dobou počítání – možnosti numerických chyb též z únavy – lze zohlednit při hodnocení pečlivé zvážení, zda zadat do čtvrtletní práce těžké úlohy či úlohy na objevení či vymyšlení něčeho čtvrtletní práce – pouhý souhrn či výtah z jednotlivých dílčích písemných prací během čtvrtletí – ano x ne obsah „pilířů“ – důležitých či zásadních úloh z dané problematiky ve čtvrtletní práci u menších (průběžných) písemných prací * větší možnost „experimentování“ se třídou – dle potřeby a situace ve třídě je možné zadávat lehčí či těžší písemné práce tohoto typu * lze i tyto písemné práce dále diferencovat dle významu pro klasifikaci * dokonce je možné sáhnout ke krátké orientační písemce tohoto typu bez dřívějšího ohlášení – např. jako reakce na špatnou pracovní morálku ve třídě nebo opakující se nevypracování domácích úkolů