Vzdělávací politika
Vzdělávací politika
Souhrn konkrétních činností a opatření,
kterými stát a další subjekty usilují o
plánování, realizování a evaluování činností,
které vyplývají z postavení vzdělání ve
společnosti. (volně dle Krebs)
Společenský kontext
1. Nápravné reformy
2. Modernizační reformy
3. Strukturální reformy
4. Systémové reformy (kurikulární reforma)
Společenský kontext
-exponenciální růst znalostí (více
znalostí, než jsou lidé schopni absorbovat; rychlost
technologických změn)
-tzv. poločas rozpadu
Důraz na celoživotní učení
Společenský kontext
Společnost vědění
Společenský kontext
Ekonomika založená
na znalostech
(znalosti jako klíčový faktor produkce, lidé jako lidské zdroje)
Společenský kontext
Demografický vývoj
(stárnutí populace)
Společenský kontext
Demografický vývoj
Společenský kontext
Vstup do Evropské unie
Společenský kontext
22
30 28
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Terciární vzdělání (%)
Česká republika EU Německo
-16 % s Mgr. (průměr = 11 %)
-faktor ne/zaměstanosti
(2,3 % vs. 5,2 %, resp. 20,7 %)
-polovina HDP / VŠ osoby
Společenský kontext
http://dsia.uiv.cz/vystupy/vu_vs_f1.html
Základní dokumenty vzdělávací
politiky
Doporučení OECD (1996)
1. zdokonalování kurikula a kvality (vyvinout nástroje pro
hodnocení, zvýšit počty žáků ve všeobecně vzdělávacím
proudu SŠ, standardizovat a diferencovat maturitní zkoušku)
2. Uplatňování efektivnějších prostředků řízení a správy
školství (zřídit regionální úroveň školské správy, propojit
DVPP s rozvojem školy
3. Zkvalitnění odborného školství, provázání na trh práce
Memorandum o celoživotním učení
„Stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější
ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je
schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném
dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší
sociální soudržnosti“
(Lisabon, jednání Evropské rady, 2000)
Memorandum o celoživotním učení
Celoživotní učení jakožto princip, nikoli možnost
-principy realizace:
investice do vzdělání musí růst (ČR 5 %, průměr EU 5,8 %)
snadné a přístupné poradenství
přiblížit lidem v jejich obcích
rozvoj efektivních metod
zlepšení hodnocení učení a jeho výsledků
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR,
tzv. Bílá kniha (2001)
Strategické vize pro období 2001–2005:
1. Realizace celoživotního učení pro všechny
2. Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti znalostí
3. Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání
4. Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí
5. Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků
6. Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR,
tzv. Bílá kniha (2001)
Konkrétní cíle:
1. Do r. 2005 zajistit polovině populačního ročníku možnost
nastoupit do terciárního vzdělávání (2020: 40 %)
2. Délka studia z 14,7 na 16,7 roku (průměr EU)
3. Vytvořit prostupnou vzdělávací soustavu
4. Zvýšit výdaje na vzdělávání z 4,5 % na 6 % v roce 2002
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy České republiky na období 2011-2015
-zvyšování kvality vzdělávání, dokončení kurikulární reformy
-nové metody hodnocení škol
-optimalizace nabídky škol
-rozvoj odborného vzdělávání
-podpora pedagogickým pracovníkům
Strategie vzdělávání 2020
1. Snižování nerovností ve vzdělávání (povinný přípravný ročník,
méně odkladů, povinná matematika, mistrovské zkoušky; 17 % VŠ
bez VŠ rodičů)
2. Podpora kvalitní výuky a učitele (zavést kariérní systém, zlepšit
přípravu učitelů na VŠ)
3. Odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému (zřízení
Národní rady pro vzdělávání, zlepšit komunikaci…)
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy České republiky na období 2015-2020
Reaguje na dokument Strategie Evropa 2020 (reakce na krizi)
1. vzdělávání pro budoucnost
2. eliminovat odklady školní docházky a sjednotit míru mezi kraji
3. zlepšit finanční podmínky na 2. stupni ZŠ
4. do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku, a to
od roku 2019
5. zavést maturitu elektronicky ad.
6. zlepšit přípravu na pedagogických fakultách
Úrovně vzdělávací politiky
1. globální = OECD, UNESCO
2. nadnárodní = EU
3. národní stát a jeho centrální instituce (vláda, parlament, MŠMT)
4. regiony a kraje
5. školy
Nástroje vzdělávací politiky
-legislativa, regulace a organizační uspořádání
-kurikulum, kurikulární politika a učebnice
-financování
-evaluace a monitorování
-plánování, strategie a koncepce