Psychologie výchovy a vzdělávání (nadaný žák) Semestr: podzim 2016 CO JE TO NADÁNÍ? Jak byste si definovali nadaného nebo výjimečně nadaného žáka či studenta? ÚKOL: roztřiďte předložených 26 výroků do dvou skupin – 13 z nich bude dle Vašeho mínění popisovat bystré dítě a 13 dítě výjimečně nadané. Problematický vzájemný vztah mezi pojmy „nadání“ (giftedness) a „talent“ (talent) (viz Mareš, 2013) Tři přístupy 1) jsou to synonyma – vyjadřují nadprůměrnou až vysoce nadprůměrnou úroveň schopností; 2) dva pojmy vyjadřující rozdílnou míru obecnosti: nadání – zjišťováno testy intelektových schopností; je obecnějším předpokladem úspěšného řešení problémů a zvládání školy; je stabilní charakteristikou jedince; talent – specifické výrazné schopnosti; podléhá změnám v čase (nutnost rozvíjení talentu pod vedením rodičů, učitelů..) 3) dva pojmy vyjadřující rozdílnou míru aktualizace, rozvinutosti schopností – jeden pro úroveň skrytých, latentních možností a druhý pro úroveň uplatněných možností (pozorovatelné mimořádné výkony). Nadání chápáno jako možnost jedince úspěšně vykonávat určité činnosti; doposud se plně neprojevilo – nevnímáno okolím ani jedincem Nutnost odhalit nadání (vnější aspekt) a uvědomit si nadání jako součást identity jedince (vnitřní aspekt). Talent chápán jako realizace nadání, uplatnění původně skrytých možností; charakterizován opakovaným prokazování výjimečných výsledků v určité oblasti lidské činnosti  Úspěšné nadané dítě – velmi dobře se učí, má samé jedničky, dovede jednat s dospělými, je poslušné a nemá žádné problémy v chování.  Vysoce tvořivé nadané dítě – vymýšlí něco nového, experimentuje; obtížně se přizpůsobuje školnímu systému; opravuje dospělé, chce měnit školní pravidla, špatně se ovládá; občas velmi konfliktní chování.  Nadané dítě maskující své schopnosti – skrývá své schopnosti, aby bylo přijato ostatními spolužáky; často má nízké sebevědomí i sebehodnocení; je frustrované.  „Ztroskotané, odpadlé“ nadané dítě – stojí často v opozici, proti všem a všemu; je stále nespokojeno a dává to najevo; má snížené sebevědomí, a zároveň má pocit, že mu nikdo nerozumí; vyrušování; rezignace, ztráta motivace; nevyrovnané.  Nadané dítě s vývojovou poruchou – velmi nadané, ale s neodpovídajícími výsledky; nedokončuje úkoly; není schopno pracovat pod časovým tlakem; vypadá jako „průměrné“; tzv. žáci s dvojí výjimečností.  Autonomní nadané dítě – bývá velmi nezávislé, vystačí si samo; je schopno riskovat, má velmi pozitivní sebehodnocení a využívá školní vzdělávací systém tak, aby z něj mělo co nejvíc užitku. Betts, G. T., Neihart, M. (1988). Profiles of gifted and talented. Gifted Child Quarterly, 32 (2), 248 - 253. Především podstatné rozlišovat mezi orientační diagnostikou nadaných, kterou mohou provádět samotní učitelé a diagnostikou nadání ze strany odborníků ze školských poradenských zařízení (podklad pro IVP). Obecně neexistuje přesná definice nadaného žáka a v této souvislosti ani diagnostický nástroj, který by zcela jednoznačně a jednoduše nadání „odhalil“. Komplexnější pohled na problematiku identifikace nadaných nabízí metodická příručka Vyhledáváme rozumově nadané žáky. Další případné nástroje pro orientační diagnostiku nadaných viz např. bývalý IPPP nebo Centrum rozvoje nadaných dětí (kde se nachází dotazníky k identifikaci nadání, určené jednak pro učitele, jednak pro rodiče). VYHLÁŠKA Č. 27/2016 SB., O VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH (§ 27-31) zde Školní vzdělávací program – v kapitole o vzdělávání žáků mimořádně nadaných je vhodné (a důležité) zmínit: Metody práce „Uplatňujeme individualizované a podle možností a potřeb diferenciované metody a formy práce s nadanými žáky. Využíváme kombinací řady možností, jejichž vhodnost a účelnost se liší podle jednotlivých předmětů, věku žáků a často i podle konkrétního stavu v dané třídě.“ Obecně existují dva hlavní přístupy: Akcelerace – mimořádně nadané dítě postupuje školními osnovami mnohem rychleji než ostatní děti. Může „přeskočit“ některý nebo některé ročníky, případně zahájit docházku dříve, než jeho vrstevníci. Tato eventualita se doporučuje dětem s nadprůměrným nadáním a velmi dobrou schopností sociální adaptace. Obohacování osnov – osnovy pro běžnou třídu jsou obohacovány směrem k rozšíření a prohloubení učiva. Jedná se v podstatě o opak akcelerace. Dítě zůstává v běžné třídě, probírá však značně rozšířenou látku. Varianta s IVP – musí jít o skutečnou, důslednou integraci podle IVP, nejen ponechání nadaného dítěte „sedět“ v běžné třídě. Mezi aplikované možnosti patří zejména:  dělení předmětů na rychlejší a pomalejší skupiny;  věkově smíšené skupiny;  individuální přestup o ročník výš;  nabídka volitelných a nepovinných předmětů, kroužků a aktivit;  vytvoření individuálního plánu práce v předmětech (vs. „oficiální“ IVP);  diferencování náročnosti zadávaných úloh;  zařazování projektů, vytváření projektových plánů a skupin;  motivace žáků k účasti v soutěžích a olympiádách;  využívání možností e-learningu (viz např. Talnet);  operativní vytváření diferencovaných skupin v rámci třídy;  vedení žáků k tomu, aby v oblastech, o které mají zájem, zpracovávali rozsáhlejší dlouhodobější domácí tzv. seminární práce. Žák diagnostikovaný odborníky ze školského poradenského zařízení jako mimořádně nadaný může mít na základě žádosti zákonného zástupce vypracovaný individuální vzdělávací plán. Na tvorbě participuje třídní učitel, PPP a rodiče žáka. Individuální vzdělávací plán (IVP) vychází ze školního vzdělávacího programu školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zástupce žáka, za zpracování IVP odpovídá ředitel školy. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. Individuální vzdělávací plán žáka obsahuje osobní údaje, údaje o dosavadním psychologickém vyšetření, jeho výsledky a závěry, závěry kontrolních vyšetření, důležité zdravotní údaje, žádost rodičů o IVP, rozhodnutí ředitele školy o povolení IVP, pedagogickou diagnostiku, plány učiva s rozšiřujícími aktivitami na dané období. Obsahuje také materiálně-technické a organizační zabezpečení výuky, které má na starosti škola (třídní učitel). Především jde o používání alternativních učebnic, pracovních listů, encyklopedickou literaturu, AV a počítačovou techniku, interaktivní PC programy atd. Hříbková, L. (2009). Nadání a nadaní. Praha: Grada. Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál. Portešová, Š. (2009). Skryté nadání. Psychologická specifika rozumově nadaných žáků s dyslexií. Brno: Nakladatelství Masarykovy university. Portešová, Š. (2011). Rozumově nadané děti s dyslexií. Praha: Portál. Podívat se na charakteristiku subkultur na internetu (např. zde či v knize SMOLÍK, J. Subkultury mládeže. Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010). Vybrat si ve skupinách jednu subkulturu a připravit pro ostatní její představení (prezentace ppt. apod.), délka maximálně 15 minut – kreativitě se meze nekladou  Doporučení k výběru subkultury: měla by to být taková, s jejímiž představiteli se učitel může setkat v běžné praxi na školách.