Pedagogická diagnostika



Struktura přednášky
oVymezení pedagogické diagnostiky jako pedagogické disciplíny
o
oVztahy k psychologické a speciálně pedagogické diagnostice, k dalším disciplínám
o
oCíle diagnostikování a oblasti, diagnostika jako proces
o
oLimity
o

Vymezení disciplíny - předmět
oPedagogická diagnostika je pedagogická disciplína, jejímž předmětem je systematické poznávání
jedince nebo skupiny, tj. diagnostikování (cílené zjišťování, analyzování, interpretace informací)
za účelem pedagogické intervence:
o
ozabývá se zjišťováním aktuálního výkonu jedince (skupiny) v edukační situaci a analyzuje ho v
souvislosti s osobnostním vývojem a vnějšími vlivy, jež na tento vývoj spolupůsobí (sumativní
diagnostika)
ozabývá se sledováním průběžného vývoje jedince (skupiny) s cílem zjistit možnosti dalšího rozvoje
jedince a zlepšení práce jedince (formativní diagnostika)
ozabývá se metodologií diagnostikování v edukačním prostředí (diagnostikování je soubor činností –
zjišťování, identifikování, interpretace, hodnocení – úrovně rozvoje žáků jako výsledku výchovného
a vzdělávacího působení, jeho příčin a podmínek)

Charakter disciplíny ve struktuře pedagogických věd
oPedagogická diagnostika (educational assessment) = základní pedagogická disciplína
o
oPedagogicko-psychologická diagnostika =  psychologická diagnostika aplikovaná v pedagogické
oblasti (v rámci systému psychologických věd, aplikovaná ped. disciplína)
o
o

Psychologická dg. ve školní praxi
oKlinická psychologická diagnostika – DSM III – klasifikace duševních nemocí (jiné znění diagnóz),
např. poruchy školních dovedností
o
oPoradenská psychologická diagnostika využívá více popisnou a dynamickou diagnostiku

Vztah pedagogické diagnostiky  dalším disciplínám
oPsychologická diagnostika - poznávání stavu a vývoje psychické individuality nebo vybraných
psychických jevů (psychické dispozice)
o
oLékařská diagnostika (posouzení zdravotního stavu jedince)
o
oSpeciálně pedagogická  diagnostika (biopsychické dispozice)
oZachycuje jevovou stránku (stejně tak jako pedagogická diagnostika), ale zaměřuje se na omezený
okruh příčin a vychází z lékařské diagnostiky
o
oDidaktika – odlišení hodnocení a diagnostikování žáka (80. léta 20. století)
o
o

Pedagogická diagnostika jako
oPřirozená diagnostika
nsplývá s každodenní prací odborníka např. učitele (Vališová, Kasíková et al., 2007)
oOdborná činnost
nPředmětem diagnostikování jsou vědomosti, znalosti, dovednosti a kompetence jedince, vzdělávací
potřeby jedince
nPředmětem diagnostikování je rozvoj jedince a vlivy, které působí na rozvoj jedince (např. rodinné
prostředí, malé soc. skupiny, výsledky učení jedince, charakter vzdělávání ,…).
oAutodiagnostika
o
oSoučást výzkumu

Co je to diagnostika (obecně)?
oPostup od sběru dat… k popisu, interpretaci
oSouhrn operací, postupů a technik s cílem je stanovit diagnózu? a to v závislosti na cílech
diagnostiky.
o
oPopis stavu – jevů, interpretace, zařazení do kategorie (terminologické označení - diagnóza)
o
oV psychologii a pedagogice nejde jen o zjišťování abnormit, ale o rozpoznávání kvality a úrovně
některých psychických funkcí (ne v pedagogice), zjišťování individuálních zvláštností

Pedagogická diagnostika
oCO: proces zjišťování, rozpoznávání, klasifikování, posuzování a charakterizování úrovně
pedagogického rozvoje objektu  výchovy….
oKoho: Objektem je edukant – žák, skupina, vzdělávací instituce, systém – je spíše evaluací.
oJak: pedagogické metody
oKde: školy, výchovná zařízení,
oKdo: učitelé...,
o
oPojem „přirozená diagnostika“ – nespecifické poznávání (každodenní sledování, sociální percepce…)

Cíle diagnostikování
oV současnosti se přesouvají akcenty diagnostikování
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o upraveno podle Shute & Becker, 2011, s. 4
Menší důraz na zjišťování
Větší důraz na zjišťování
Výsledků učení a vzdělávání
Procesů učení, rozvoj jedince
Toho, co je snadno měřitelné
Toho, co je pokládáno za důležitější a hodnotnější
Jednotlivé vědomosti, dovednosti
Kompetence
Osvojení znalostí, dovedností
Porozumění, aplikace
Toho, co žák nezná (na chybu)
Toho, co žák dokáže (potenciál rozvoje)
Na diagnostiku, kterou provádí odborník („zvenčí“)
Na autodiagnostiku

Cíle pedagogické dg
oV pedagogice např.:
ozjištění úrovně znalostí žáka
ozjištění příčin školního neúspěchu
ozjištění předpokladů žáka pro vykonávání určité činnosti (studium)
okognitivní úroveň
opostoje k učení, styly učení
ovztahy ve třídě ….
oprognóza školní úspěšnosti
oV psychologii např.:
ourčení stupně vývoje
ozjištění příčin odchylného vývoje od normy
ozjištění individuálních zvláštností člověka
oprognóza nebo predikce
o

Diagnóza
oDiagnóza je v lékařství chápána jako klasifikace, zařazení jevu do určité třídy (pro psychologii a
pedagogiku je to příliš patologizující a statické).
o
oV pomáhající profesi není diagnóza cílem, ale prostředkem ke změně (nápravě)
o
oPsychologická diagnóza je odborně fundované a prakticky
oužitečné rozpoznání relevantních znaků, vlastností nebo stavů u
ojednotlivce, příp. i s odpovědí na činitele podmiňující individuální
ozvláštnosti a predikci dalšího vývoje.
o
oPedagogická dg. je odborně fundované a prakticky
oužitečné rozpoznání relevantních znaků, (vlastností nebo stavů u
oJednotlivce – spíše jde o motivaci, schopnosti a dovednosti), příp. i s
o odpovědí na činitele podmiňující individuální zvláštnosti a predikci
odalšího vývoje (v a pro pedagogický proces).
o

Diagnóza
oZávěr,
nkterý obsahuje zařazení objektu jevu do konvencemi stanovené diagnostické kategorie;
nkterý je označen podle platného názvosloví;
nkterý vyjadřuje míru, intenzitu závažnosti jevu (znaku);
nkterý popisuje pravděpodobné příčiny jevu a odhaduje pravděpodobný budoucí vývoj.
o

Druhy diagnóz
oDiferenciální diagnóza - porovnávání příznaků chorob, které přicházejí v úvahu u vyšetřovaného
s cílem vyloučit diagnostický omyl.
o
oDiagnóza statická -  např. dyslektik, porucha chování
o
oDiagnóza dynamická – dyslektické obtíže se projevují zejména v situaci… od první třídy….
o
oDiagnóza popisná – čte s chybami, zaměňuje písmena…
o
oDiagnóza symptomatologická  - bolesti hlavy, zvracení – jsou symptomy školní fobie
o
oDiagnóza syndromatologická -  ADHD syndrom (školní fobie)
o
oDiagnóza etiologická – jde o poruchy chování zapříčiněné emoční labilitou a nedostatečnou péčí ….

Konkretizace cílů diagnostikování
oNa ústupu:
nCílem je poznání faktorů osobnostního a psychického charakteru, které ovlivňují školní výkon
(procesy učení) žáka (Hrabal, 1989, Hrabal, Hrabal, 2002).
nCílem je posouzení aktuálního výkonu jedince v souvislosti s osobnostním vývojem a vnějšími vlivy,
které na tento vývoj spolupůsobí (Zelinková, 2009)
nTzv. sumativní diagnostika
oDnes důraz na:
nCílem je identifikovat specifika dosavadního rozvoje jedince (malých sociálních skupin) s
orientací na prognózu a návrh na optimalizaci dalšího rozvoje jedince.
nCílem je poznávání, posuzování vlivu vzdělávacího procesu a procesů učení na rozvoj jedince.
nCílem je porozumění dalším možnostem rozvoje jedince.
nTzv. formativní diagnostika

Formativní diagnostika
oV průběhu osvojování učiva
oCíle: např. rozpoznat slabé a silné stránky… cílem je napomoci k pozitivní změně
oSlouží k podpoře učení
oPoskytuje ZV, poučení žáka
oJe dynamická

Oblasti diagnostiky
oDidaktická oblast (znalosti a dovednosti)
oUčební a kognitivní styly
oMotivace k učení
oProfesní orientace (někdy psychologická dg.)
oKlima ve třídě, dg. školní třídy
oAgrese, impulzivita, lhaní, krádeže, záškoláctví
oŠkolní zralost (někdy psychologická)
oDg. poruch učení (Zelinková) – spec. ped. dg.
oŘečové dovednosti – spec. ped.
oOsobnostní chrakteristiky: Sebepojetí, pojetí školní úspěšnosti, self-efficacy, motivace, odolnost
… (spíše psychologická)
oVarovné signály psychických onemocnění (deprese, sebepoškozování, závislosti, poruchy příjmu
potravy (psychologická)
o

Základní literatura
oPrůcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál (jakékoli vydání) oPrůcha, J. (2009). Pedagogická
encyklopedie. Praha: Portál (zejména heslo pedagogická diagnostika) oKrykorková, H. & Chvál, M.
(2011) Pedagogicko-psychologická diagnostika  a očekávané proměny jejího pojetí. In A. Vališová, H.
Kasíková et al. Pedagogika pro učitele. Praha. Grada s. 341-362

Možnosti a limity diagnostické práce
oAntidiagnostické a antipsychiatrické tendence
okonce 20. století
o
oZdůvodnění odmítání diagnostiky:
oHumanistické teorie
-jedinečnost jedince i situace
-nedirektivita vztahu odborník (přestává být expertem)
-klient má potenciál, je expertem na své problémy – autodiagnostika,
-klient má možnost volby, rozhoduje o svém chování i řešení problémů
-lze předvídat chování? Lze předvídat účinnost navrženého řešení na základě dg.?
o

Omezování a odmítání diagnostiky
oKognitivní teorie, konstruktivismus
oširoké pojetí normality (co je ne-normální???), kdo stanovuje normu? Kdo říká, že něco je-není
normální? Není to jen „jinak“?
osubjektivismus v poznání - diagnóza je subjektivní poznání (Čí je diagnóza?)
oDiagnóza je v jazyce, jen slova (i forma řečeného ovlivní chápání obsahu- významu)
o
oOdborník přestává být expertem na problém, je
o„pozorovatelem“.
o

Omezování a odmítání měření a testování v diagnostice
oPochybnosti o validitě metod
oTesty jsou jen zbožím
oTesty jsou kulturně závislé (standardizace)
oTesty v různých rukou mohou různě měřit (pochybnosti o objektivitě)
oMěření je statické
oElektronické zneužití, rozšiřování testů – ztráta měřící síly

Využití diagnóz v pedagogické praxi
oV pomáhajících profesích se lze obejít bez diagnostiky v tradičním slova smyslu, mnohdy stačí
„přirozená diagnostika“
oDiagnózy jsou široké a statické, mnohdy neřeknou nic o možnostech změny
oRiziko oslnění (nezkušených lidí a laiků) diagnostikou a zejména testy
oRiziko patologizace žáků ve školách
o
oALE: Některá praxe diagnostiku vyžaduje (např. pro formální opatření), je třeba ji rozvíjet a
chránit před zneužíváním!!!!
o

ETIKA
oStandardy pro využívání metod
oAdekvátní vzdělání (znalosti – nejen o metodách a jejich využití, ale i interpretaci)
oRozvíjet zkušenost (dovednosti)
oSoulad s pracovním posláním
oSupervize, sebereflexe (kognitivní stereotyp), prof. rozvoj
oMlčenlivost – psaní posudků a zpráv
o

K etice také patří
oetiologické hledisko (chceme-li napravovat, je vždy třeba hledat příčiny…) ??? (Dittrich)
okomplexní hledisko (etiologie je multifaktoriální)
ospolupráce více pozorovatelů
odlouhodobé sledování
oindividuální přístup (respekt k odlišnostem)
o
oPro kvalitu diagnostiky platí:
omělo by být využíváno více zdrojů, více metod
očím více času, tím lépe (jednorázovost je riziková, je typická pro měření, např. intelektových
předpokladů)
ointerdisciplinární pohled (posouzení týmy pracovníků – pedagog + psycholog + lékař…)

Časté chyby
oNedostatek dovednosti a kompetence
o(Nad)užívání (nevhodných) dg. metod
oPovrchní interpretace (např. kresby) - dětinské nadšení z toho, co lze jednoduše z metody vyčíst.
oHaló – efekt a předem determinovaná odpověď. (Potvrzuji si, že můj první odhad byl správný……).
oRychlé diagnózy. Jednorázovost vyšetření,  chybějící supervize apod.
oSoukromé teorie osobnosti. (Komu nejde matematika, nemůže mu jít ani chemie…)