Školní konzultace Školní odborníci – specialisté •Koordinátoři (inkluze, eko výchovy….) •Výchovný poradce •Metodici (prevence) •Mentoři •Psychologové •Speciální pedagogové •Konzultanti •Koučové •….. • Školní psychologie •Co má společného školní a pedagogická psychologie? •V čem se liší? •Jakou máte zkušenost se školní psychologií? •Co může učitel čerpat od školního psychologa? Historie školní psychologie v ČR •Kořeny české školní psychologie - v I. Republice (Ohera, 1936; Stejskal, 1930). •Rozvoj podobných snah byl po 2. světové válce zastaven, školní poradenství mimo školy (Výchovné kliniky, PPP) •Zdroje ze Slovenska: 70. leta - O. Blaškovič, L. Ďurič, J. Hvozdík, M. Jurčo a jiní. Po roce 1975 vývoj zastaven. •Po roce 1989 staví česká ŠP na zahraničních zdrojích, odvíjí se od školního poradenství realizovaného mimo školu •V roce 1990: Asociace školní psychologie ČSFR, po odloučení asociací další těsná spolupráce Poptávka po školní psychologii v 90. letech •Školy vyjadřovaly potřebu ŠP •„živelné“ zaměstnávání školních psychologů (z PPP, nepsychologové ve funkci psychologa…) •Přenesení klasického poradenství do škol •Požadavky na legislativní zakotvení sílily v polovině devadesátých let •Zmínky v médiích i v Bílé knize (požadavek vyplynul v souvislostí s měnící se podobou školy) •Sporadické snahy o legitimizaci školní psychologie na lokální úrovni (Metodický list 1998, Školský úřad v Brně – 6 škol) •Bez legislativní podpory v roce 1996 – cca 50 školních psychologů v celé ČR, v roce 2001 cca 120 školních psychologů (kvalifikovaný odhad) •„Maskování“ školních psychologů: učitelé – vyučovali nějaké disciplíny, vychovatelé, krácené úvazky, práce na dohody… Zlom v roce 2005 •Vyhláška č. 72/2005 – novela 116 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v §7 dává školám možnost zaměstnávat školního psychologa a školního speciálního pedagoga •Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Citace: 27/2016 Sb. (ruší se 73/2005) od 1.9.2016 •„školní linie poradenství“ – Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole (Věstník 7/2005) •Uvádí se: úvazek min. 0,5 pro školy nad 500 žáků Školní psychologie jako „nadstandard“? •Legislativa nárůst neurychlila •Projekty VIP – K, RŠPP, RAMPS (NUOV a IPPP – dnes NUV) – Koncepce školních poradenských pracovišť. Viz www.nuv.cz • •odhad v roce 2007 cca 200 školních psychologů, dnes asi desetina škol Institucionální podpora •Asociace školní psychologie České a Slovenské republiky (AŠP ČR a SR) – od r. 1990, člen (International School Psychology Association) •Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky (IPPP ČR) – dnes NUV •Etický kodex podle kodexu ISPA •Zásady a stěžejní témata: budování vědního oboru, vzdělávání školních psychologů, pracovní zařazení ŠP, koncepce…) • Hlavní odborná diskusní témata •vymezování náplně práce školních psychologů •odlišení školních psychologů od poradenských •otázkám profesní identity školních psychologů •nová diskusní témata se postupně vynořovala díky získaným zkušenostem Školní versus poradenský psycholog •Nejbližší aplikovaná psychologická disciplína •ŠP a PP pracují se stejnou klientelou, slyší podobné „objednávky“, používají stejné metody •Anticipace profesních zájmových střetů •Školní psycholog by neměl být jen „prodlouženou rukou poradny“ •Náplň práce ŠP má podstatně širší záběr a je především méně orientovaná na diagnostiku, odklon od „medicínského“ pohledu •Starost o klima školy – důraz na systém, prevenci, práce s učiteli (anticipují se problémy) •Mareš: přirovnání ŠP k praktickým lékařům •Tedy: širší záběr, užitečnost pro praxi, bohatost komunikace, organizace, odpovědnost za děni po vyšetření… •Překrývání však stále bude • • • • Náplň práce školního psychologa •Vyhláška 72/2005 – resp. 116 •3 oblasti práce •Diagnostika a depistáž (např. zápisy do prvních tříd, depistáž poruch učení, diagnostika při problémech žáků, zjišťování sociálního klimatu ve třídě apod.), •Konzultační, poradenské a intervenční práce (např. péče o integrované žáky, krizová intervence, práce se třídou, kariérové poradenství apod.), •Metodická práce a vzdělávací činnost (např. metodická pomoc třídním učitelům, pracovní semináře pro učitele, účast na poradách, koordinace poradenských služeb, besedy apod.). • Náplň práce ŠP – určena nejen legislativně •Skutečná pracovní náplň je určena zejména: • •typem školy (základní, střední, speciální…), •potřebami školy a jejích aktérů (které jsou definovány dalšími specifiky a vizemi školy a formulovány v objednávkách vedení školy, učitelů, dětí a jejich rodičů), •zaměřením psychologa, jeho znalostmi, dovednostmi, předchozí praxí a profesionálními zájmy, •aktuální situací. • Kritická místa profese ŠP •Nepatří mezi nejoblíbenější psychologický obor •Rizika nepřijetí systémem (školou) •Nevhodné zásahy učitelů či vedení škol •Rodinná dysfunkce (neumí řešit) •Řešení vztahů (problematické) Co pomáhá? •Postavení ve škole si musí psycholog vybojovat sám - získat důvěru (dostatek asertivity, ale i pokory, nemíchat se do práce učitelům, zůstat nestranný a neutrální, dodržovat mlčenlivost, dokladovat svou užitečnost…) •Hodně napomůže vedení školy – příprava školy na příchod školního psychologa •Dobré řízení, zájem a podmínky ze strany vedení Rizika •obavy učitelů (psycholog zjišťuje důvěrné věci, ubírá ze mzdového fondu školy apod.), •přehnaná očekávání od psychologa (učitelé např. očekávají okamžitou změnu), problematické objednávky od učitelů ( „nemožné či nejasné objednávky“) • rozdílné pohledy na dítě a práci s ním (psycholog řadu věcí tají, je obráncem dítěte, narušuje učitelovo „škatulkování“ dětí, odhaluje pseudopsychologické zásahy učitelů apod.). •(ne)poskytování určitých informací o žácích učitelům a vedení školy („Tak k čemu toho psychologa máme, když se nic nedozvíme?“ ) Výzvy •Poptávka po ŠP stoupá – problémy škol •Objem práce školních psychologů přesahuje možnosti působení na půl pracovního úvazku •Budoucnost ŠP – běžný standard školy? •Obor nepřitahuje zkušené psychology (do vztahově nečitelného prostředí vstupují absolventi) •Chybí výzkumy •Absence evaluačních kritérií - blok pro rozvoj profesionality • • • • • Mentoři •Učitelé – spojitost s kariérním řádem •Kdo je to mentor? •Mentor §Základem pojmů je jméno zkušeného moudrého muže – Mentora z Homérovy antické báje Odyssea. §rádce, vůdce, vychovatel • •Mentee (ten, kdo je podporován, veden…) § •Mentoring – je považován za jeden z nejstarších modelů pro lidský rozvoj; v profesní sféře jde o odborné, kolegiální a moudré vedení k učení se v profesi a k profesionálnímu růstu §uvádění - Induction for Novice Teacher (organizační charakter spolupráce) • Mentoring, mentor, mentee Součástí orientačního balíčku by mohli být tyto informace a dokumenty: popis pracovního místa informace o pracovních podmínkách informace o hlavních rysech personální politiky a odměňování vnitřní předpisy zaměstnavatele - organizační řád, pracovní řád zásady firemní kultury a standardů informace o možnostech stravování a sociálně hygienických podmínkách práce princip docházky, hlášení absence a pracovní neschopnosti předání svěřených předmětů a jejich potvrzení v osobní kartě zaměstnance informace ohledně telefonování a telefonní seznam potřebná školení a trénink, školení BOZP a PO vysvětlení pravidel používání služebního automobilu – zajištění potvrzení o odborné způsobilosti řidičů, postup při případné dopravní nehodě principy spolupráce s ostatními spolupracovníky a organizačními jednotkami Uváděcí rozhovor, zpětně vazební rozhovory, rozhovor na konci adaptačního období. mentoring ´déletrvající kontinuální proces rozvoje specifických odborných i osobnostních kompetencí učitele ´Ve školním prostředí jde o profesionální praxi poskytující asistenci, podporu a vedení nejen začínajícím učitelům za účelem zvyšování jejich profesionálního vzestupu ´Přístup, který přispívá k rozvoji vzdělávání v rámci odborné komunity. Funguje na základě kolegiálního vztahu učitele a mentora. ´sebeřízené učení vycházející z potřeb menteeho ´Proces, který ovlivňuje tvorbu a kultivaci profesní kultury, posiluje kolegialitu a spolupráci na pracovišti. ´je založený na dobrovolnosti, důvěře a respektu ´ mentor •Bey(1995) zmiňuje řadu komplexních úkolů, které mentor vykonává: §poskytuje vzdělávání §emoční podporu §poradenství §materiální podporu §péči •Role mentora: ´facilitátor ´kouč ´konzultant (expert) ´lektor • • §Profesionální praxe poskytující podporu, asistenci a vedení (nejen) začínajícím učitelům za účelem zvýšení jejich profesionálního vzestupu a úspěšnosti v práci (Jonson 2008 In Lazarová 2011). • §Častěji se setkáváme s mentoringem u začínajících učitelů. Dále je využíván v praxi např. při zavádění změn ve školách, při přijímání nové funkce, zavádění nových výukových metod atd. • • Mentoring ve školním prostředí Školní kontext §Tlak na rozvoj škol zevnitř (dokumentace a předávání specifických – „nenaučitelných“ zkušeností, profesionální rozvoj – profesionalizace profese, učící se organizace, organizační učení…) § §Rozvoj spolupráce, rozvoj klimatu, kultury školy § §Stabilizace mladých a nadějných učitelů § §„Revitalizace“ starších učitelů (stárnoucí týmy), age management ve škole § §Pojmy mentoring, supervize, tutoring, koučing… i ve školách • • Podoby mentoringu §pro začínající i zkušené kolegy § §Individuální (face to face) mentoring §Jeden mentor na (max.) dva učitele §Více mentorů pro jednoho učitele §Skupinový mentoring § §E-mentoring § §Mentor může být kolega ze školy i mimo školu – obojí má své výhody i nevýhody §Rozvoj specifických odborných i osobnostních kompetencí, které jedinci umožní dobře vykonávat svou práci, stát se profesionálem. •Tedy: •zlepšit výkon, pomoci (mladému učiteli )stát se expertem, profesionálem, snížit riziko osamělosti (začínajícího, nově příchozího) učitele •poskytovat efektivní ZV •usnadnit profesní vizi •poskytovat podporu a pomáhat formovat výzvy (motivovat), udržet v profesi •kultivace profesní kultury, posilování kolegiality a spolupráce • • Cíle mentoringu •Didaktické a odborné kompetence (Teaching skills) •plánování výuky, rozvoj výukových strategií - didaktika, rozvoj hodnotících nástrojů •Práce s žáky - práce s žáky: respekt k individuálním potřebám, adaptace výuky pro žáky se SVP, práce s žáky s jinou kulturou, motivace žáků…. •Řízení třídy - upravit fyzický prostor, zajistit bezpečí a pořádek, vytvořit efektivní disciplinární systém… •Administrativní úkoly - dokumentace, školská politika, řády a pravidla, odevzdávání úkolů (zejména pro začínající) •Interpersonální kompetence •Kolegialita, vztahy s učiteli, s rodiči, rozumět a rozvíjet školní filozofii, školní projekty. •Intrapersonální kompetence (Coping skills – „zvládací“) •Rovnováha profesního a osobního života, time management, učení se od kolegů a další vzdělávání, osobní cíle, relaxace a volný čas • Rozvoj kompetencí – na co se mentor zaměřuje Činnosti v mentoringu §Předávání informací §Diskuse, neformální setkávání, rady… §Pozorování (hospitace - náslechy ve třídě) a zpětná vazba (tabulky, pozorovací schémata, videozpětná vazba…) §Konzultace, rozhovory §Modelování, ukázky (být modelem) §Přímá pomoc: spolupráce na kurikulu, plánování, přípravy na hodinu… §Bálintovské skupiny, reflexe praxe, supervize … a jiné metody či způsoby práce (záleží na přípravě mentora) •