Damián Hruban 451864 2. ročník, B-GK-KART Brno, 2. 10. 2016 METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE Klimatologické indexy ZADÁNÍ: Pro[M1] zadané stanice ze světa vypsat roční chod teploty vzduchu a srážek a početně čigraficky zpracovat následující charakteristiky: 1) Pluviometrický koeficient–hodnocení ročního rozdělení srážek 2) Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu -Index termické kontinentality -Index ombrické kontinentality -Doba polovičních srážek (srážkový poločas) -Poloha těžiště srážek VYPRACOVÁNÍ: Zadané úkoly byly zpracovány pro tyto klimatologické stanice: · Coimbra (Portugalsko) · Santander (Španělsko) · Rivne (Ukrajina) Coimbra se nachází v centrálním Portugalsku nedaleko od pobřeží Atlantského oceánu. Leží v nadmořské výšce 98 m a na souřadnicích 40°12‘ s. š., 8°24‘ z. d. Zdejší klima je teplé a vlhké a odpovídá kategorii Csa podle Köppenovy klasifikace. Průměrná roční teplota je 16,1°C a úhrn srážek 922 mm. Nejsušší měsíc je červenec s úhrnem pouhých 10 mm, zatímco nejvlhčím měsícem je leden s úhrnem 129 mm. Santander je meteorologická stanice na severu Španělska na pobřeží v Biskajském zálivu. Její souřadnice jsou 43°28′ s. š., 3°47′ z. d. Nadmořská výška stanice je 10 m.Zdejší klima je čistě oceánské. Podle Köppenovy klasifikace klimatu spadá stanice do kategorie Cfb. Ukrajinská stanice Rivne leží v nadmořské výšce 231 m na souřadnicích 48°15' s.š., 31°45' v. d. Převládající klima je chladné a mírné. Podle Köppenovy klasifikace klimatu spadá stanice do kategorie Dfb. V Rivne je zajímavý opačný průběh srážek během roku – nejsušší je zimní a nejdeštivější letní půlrok. Tab.1: Průměrné měsíční úhrny srážek [mm] na stanicích Coimbra, Santander a Rivne v období 1961-1990 měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Coimbra 129 124 76 82 70 41 10 11 45 96 122 116 922 Santander 99 79 76 96 68 59 44 71 98 112 135 136 1073 Rivne 32 30 27 39 58 77 85 69 53 39 41 40 590 (Data: Climatologicalnormals (CLINO) forthe period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s.)[M2] Tab.2: Průměrné měsíční teploty [°C] na stanicích Coimbra, Santander a Rivne v období 1961-1990 měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Coimbra 10,2 11,1 13,5 15,1 16,8 20,1 21,8 22,3 20,9 17,6 13,3 10,6 16,1 Santander 9,3 9,4 11,5 12,6 14,3 17,3 19,1 19,4 18,3 15,5 12,3 10,2 14,1 Rivne -5,3 -4,4 -0,4 7,5 13,6 17,5 18,7 17,6 13,4 7,9 2,5 -2,5 7,2 (Data: Climatologicalnormals (CLINO) forthe period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s.) 1) Pluviometrický koeficient[] Tab. 3: Pluviometrický koeficient stanic Coimbra, Santander a Rivne v období 1961-1990 . I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Coimbra 1,68 1,61 0,99 1,07 0,91 0,53 0,13 0,14 0,59 1,25 1,59 1,51[M3] Santander 1,11 0,88 0,85 1,07 0,76 0,66 0,49 0,79 1,10 1,25 1,51 1,52[M4] Rivne 0,65 0,61 0,55 0,79 1,18 1,57 1,73 1,40 1,08 0,79 0,83 0,81[M5] (Zdroj: Vlastní výpočty z hodnot v Tab. 1)[M6] Obr. 1: Pluviometrický koeficient stanic Coimbra, Santander a Rivne v období 1961-1990 Na obr. 1 je patrné, že největší amplitudu pluviometrického koeficientu má stanice Coimbra. To znamená, že má největší rozdíl mezi nejsuššími a srážkově nejvydatnějšími měsíci. Například v červenci naprší jen 13% srážek průměrného měsíce a naopak v lednu 168%. Křivka stanice Sartander má podobný průběh jako Coimbra, protože se nachází relativně blízko a také na pobřeží Atlantiku, tudíž má podobné klima. Nicméně průběh pluviometrického koeficientu není tak extrémní, takže má stanice rovnoměrnější rozložení srážek během roku. Křivka ukrajinské stanice Rivne má opačný průběh než předchozí dvě, což je dáno vyšší zeměpisnou šířkou a vyšším stupněm kontinentality. Maximum tedy najdeme v červenci (173% srážek průměrného měsíce) s tím, že nepřesahuje ani 85mm. Zdejší klima je tedy celkově sušší než u obou předchozích stanic. 2) Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu a. Index termické kontinentality (vzorec Gorczyńského) K … termická kontinentalita [%] φ … zeměpisná šířka A … průměrná roční amplituda teploty [°C] Výpočet pro stanici Coimbra: Tab. 4: Průměrná roční amplituda, zeměpisná šířka a termická kontinentalita vybraných stanic v období 1961-1990 A [°C] φ K [%] Coimbra 12,1 40°12' 0,17[M7] Santander 10,1 43°28' -3,23[M8] Rivne 22,9 48°15' 18,53[M9] Termická kontinentalita stanice Coimbra je 0,17% - to značí oceánické klima. Překvapující může být výsledek u stanice Santander. Ačkoli je stanicesevenějia není vystavena tolik otevřenému oceánu, je její oceanita (-3,23%)mnohem silnější než na portugalské stanici. To je patrně zapříčiněno tím, že je Biskajský záliv otevřen právě severozápadním směrem – tedy stejným, z jakého převládá proudění do Evropy. Zachytává tak velké množství potenciálních srážek, které pak pevninu ochlazují. Také záliv zachytává ještě poměrně teplou část Severoatlantického proudu, který extrémy teplot také zmírňuje. Stanice Rivne je typickým příkladem silně kontinentální stanice s indexem termické kontinentality 18,53%. To je patrné už z vysoké průměrné roční amplitudy teplot 22,9°C. b) Index ombrické kontinentality (vzorec Hrudičky) k … ombrická kontinentalita [%] l … srážky teplého pololetí (IV-IX) v % ročního úhrnu s[z] … absolutní množství srážek chladného pololetí (X-III) [mm] s[r] … roční úhrn srážek [mm] Výpočet pro stanici Coimbra: Index ombrické kontinentality vyšel podobně jako index termické kontinentality. Mezi odlišnosti patří: Rivne se podle úhrnů srážek jeví ještě více kontinentálněji. Coimbra a Santander mají naopak podle srážek extrémnější oceanitu. Rozdíl v kontinentalitě mezi dvěma stanicemi na Pyrenejském poloostrově už není podle Hrudičkova vzorce tak markantní. c) Doba polovičních srážek (srážkový poločas)[M13] Tab. 1: Průměrné měsíční úhrny srážek [mm] na stanicích Coimbra, Santander a Rivne v období 1961-1990 (se zvýrazněnými hodnotami součtem odpovídajícími počtu celých měsíců srážkového poločasu) měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Coimbra 129 124 76 82 70 41 10 11 45 96 122 116 922 Santander 99 79 76 96 68 59 44 71 98 112 135 136 1073 Rivne 32 30 27 39 58 77 85 69 53 39 41 40 590 Tab. 5: Doba polovičních srážek (t) stanic Combria,Santander a Rivne I-XII [mm] I-XII/2 [mm] t [měsíců] Coimbra 922 461 7,9[M14] Santander 1073 537 6,9 Rivne 590 295 4,5[M15] Výsledky srážkového poločasu odpovídají indexu ombrické kontinentality. Klima u stanice Coimbra je velmi silně oceánické, u stanice Santander silně oceánické a u stanice Rivne silně kontinentální. d) Poloha těžiště srážek I, II, …, XII … úhrny srážek jednotlivých měsíců S … roční úhrn srážek Obr. 2: Rozložení srážek během roku pro jednotlivé pozorovací stanicev období 1961-1990 Tab. 6: Souřadnice těžiště srážek pro jednotlivé stanice x y Combria -0,0138 0,3507[M16] Santander -0,1063 0,1408[M17] Rivne -0,0285 -0,2378[M18] [M19] Obr. 3: Těžiště srážek vybraných stanic v období 1961-1990 Tab. 7: Výsledky výpočtů indexů kontinentality pro stanice Coimbra, Santander a Rivnev období 1961-1990 Index termické kontinentality Index ombrické kontinentality Doba polovičních srážek Poloha těžiště srážek Klima kontinentální / oceánské Coimbra 0,20% -3,20% 7,9 měsíce II. kvadrant oceánské Santander -3,20% -5,2% 6,9 měsíce II. kvadrant oceánské Rivne 18,50% 24,6%[M20] 4,5 měsíce III. kvadrant Kontinentální Po provedených výpočtech klimatologických charakteristik bylo zjištěno, že podle průměrných hodnot z let 1961 –1990 stanice Coimbra a Santander se nachází v podobných klimatických podmínkách, zatímco stanice Rivne má klima jednoznačně odlišné. Typ klimatu u portugalské stanice Coimbra lze označit za ryze oceánický – ne však extrémně: index termické kontinentality (0,17%) neklesl do záporných čísel. Výsledek ombrické kontinentality značí, že je klima stanice podle srážek o něco více oceánické. Tomu odpovídá i výsledek srážkového poločasu - téměř 8 celých měsíců = velmi silná oceanita. Všechny výsledky potvrzuje poloha těžiště srážek ve II. Kvadrantu. Těžiště však leží blízko hranice s I. kvadrantem, který by pro portugalskou stanici mohl znamenat znaky středomořského klimatu. Teplotní amplituda je relativně malá (12,1°C) a to díky blízkosti oceánu, který v létě resp. ve dne, pevninu ochlazuje a v zimě, resp. v noci, ji ohřívá. Jde například o fenomén brízové cirkulace. Na oceanitu má vliv i blízký studený Kanárský proud. Globální větrné a tlakové poměry ovlivňují v ziměoblast zejména Islandskou tlakovou níží, Sibiřskou tlakovou výší a v menší míře Azorskou tlakovou výší, zatímco v létě má vliv na místní klima zejména právě Azorská tlaková výše a Íránská tlaková níže. Typ klimatu na stanici Santander ve Španělsku je možné označit za silně oceánický. Index termické kontinentality klesl do záporných hodnot (-3,23%). Tudíž je oceanita stanice dle teploty mnohem silnější než na portugalské stanici. To je patrně zapříčiněno tím, že Biskajský záliv zachytává ještě poměrně teplou část Severoatlantického proudu, který extrémy teplot zmírňuje. Index ombrické kontinentality ukazuje, že podle srážek je stanice ještě silněji oceánická. To by mohlo být způsobeno tím, že je Biskajský záliv otevřen právě severozápadním směrem – tedy stejným, z jakého převládá proudění do Evropy. Díky Kantáberskému pohoří, které se táhne v pásu právě za městem Santander, dochází k nuceným výstupům vlhkého vzduchu, a tak vypadává nejvíce srážek právě na pobřeží. Pohoří a tvar zálivu tak zachytávají velké množství potenciálních srážek, které pak pevninu ochlazují. Díky adiabatickým procesům a souvisejícímu föhnovému proudění se tak ohřívá a vysouší centrální Španělsko. Tomu všemu odpovídá i vysoký srážkový poločas i nízká roční teplotní amplituda (10,1°) svědčící o oceanitě. Všechny výsledky byly potvrzeny polohou těžiště srážek ve II. Kvadrantu. Na zdejší podnebí mají vliv stejné globální tlakové útvary jako v případě stanice Coimbra. Poslední studovanou stanicí byla Rivne na Ukrajině. Typ tamějšího klimatu lze označit jako kontinentální. Roční teplotní amplituda je zde přibližně dvakrát větší než u předchozích dvou stanic (22,9°C). Index termické kontinentality 18,5% a index ombrické kontinentality 24,6% o kontinentalitě jasně svědčí. V zimě zdejší podnebí modeluje především sibiřská tlaková výše a lehce islandská tlaková níže a v létě íránská tlaková níže a lehce azorská tlaková výše. Dle poločasu srážek 4,5 je stanice rovněž silně kontinentální. Fakt, že je oblast vzdálena od oceánu se projevuje taky v nízkém ročním úhrnu srážek; viz obr. 2 a to značí celkovou suchost klimatu. Bylo vypočteno, že se těžiště srážek nachází ve III. Kvadrantu, což potvrzuje všechna předchozí tvrzení o kontinentalitě. Poloha bodu však nemá daleko od hranice se IV. Kvadrantem, takže můžeme prohlásit, že se jedná o mírně teplý kontinentální typ klimatu. ZDROJE: MU, 2016. Indexy_zadani_2016. [Online] Available at: https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2016/Z0076/64909295/64909924/ [Přístup získán 2. 10. 2016]. WMO, 1996. Climatologicalnormals (CLINO) for the period 1961 -1990. Geneva: autor neznámý [M21] ________________________________ [M1]Každý odstavec musí začínat odrážkou od kraje [M2]Nemusíš zde psát úplnou citaci, stačí na ni odkázat (např. WMO, 1996), stačí když budeš mít úplnou citaci v seznamu literatury [M3]Chybné hodnoty [M4]Chybné hodnoty [M5]Chybné hodnoty [M6]Vlastní tvorba se necituje [M7]Chybná hodnota [M8]Chybná hodnota [M9]Chybná hodnota [M10]Chybná hodnota [M11]Chybná hodnota [M12]Chybná hodnota [M13]Doplnit výpočty pro všechny stanice [M14]Chybná hodnota [M15]Chybná hodnota [M16]Chybné hodnoty [M17]Hybné hodnoty [M18]Chybné hodnoty [M19]Grafické výstupy zarovnávat do textu [M20]Všechny hodnoty jedné charakteristiky musí mít stejný počet desetinných míst [M21]Doporučuju dělat mezi jednotlivými zdroji mezery, popř. používat odrážky