MICHAEL MATĚJKA 450998 fyzická geografie 2. ročník Z0076 Meteorologie a klimatologie Klimatologické indexy Zadání · popsat polohu stanic Lvov (UA), Horta (Azores) (P), Vigo (E) a vypsat roční chod teploty vzduchu a srážek (2 tabulky) a početně či graficky zpracovat následující charakteristiky (slovně zhodnotit): 1) Pluviometrický koeficient – hodnocení ročního rozdělení srážek 2) Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu . Index termické kontinentality . Index ombrické kontinentality . Doba polovičních srážek (srážkový poločas) . Poloha těžiště srážek Základní informace o stanicích Tab. 1: Základní informace o stanicích Lvov, Horta (Azores) a Vigo Zdroje dat: NOAA (2016), Mapy.cz (2016), Google Maps (2016) Název[M1] stanice Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Nadmořská výška Umístění stanice Reliéf Lvov 49° 49´ 0´´ N 23° 57´ 0´´ E 323 m. n. m. Letiště Lvov Pahorkatinný Horta (Azores) 38° 31´ 12´´ N 28° 38´ 48´´ W 62 m. n. m. Poloostrov ostrova Faian, Azory Pod hřebenem ostrova Vigo 42° 14´ 21 ´´ 8° 37´ 26´´ 261 m. n. m. Letiště Vigo, SZ Španělsko Přímořská hornatina Tab. 2: Roční chod teploty vzduchu na stanicích Lvov, Horta (Azores) a Vigo (ve °C)[M2] Zdroj dat: WMO – Climatologicalnormals 1961-1990[M3] Tab. 3: Roční chod srážek na stanicích Lvov, Horta (Azores) a Vigo (v mm) Zdroj dat: WMO – Climatologicalnormals 1961-1990 Výpočet pluviometrického koeficientu Pluviometrický koeficient pro jednotlivé měsíce se vypočítá jako podíl průměrného měsíčního úhrnu srážek a 1/12 ročního úhrnu. Slouží ke znázornění a porovnávání ročního chodu srážek. Vypočtené koeficienty pro zkoumané stanice jsou tabelárně znázorněny v Tab. 4 a graficky na Obr. 1. Výpočet: K[p]=r[i]/(R/12), kde r[i] ... měsíční úhrn srážek i'tého měsíce v roce [mm] R ... roční úhrn srážek [mm] Například pro Lvov a leden K[p]=42/(740/12) Tab. 4: Roční chod pluviometrického koeficientu na stanicích Lvov, Horta (Azores) a Vigo Obr. 1: Roční chod pluviometrického koeficientu na stanicích Lvov, Horta (Azores) a Vigo Zdroj dat: WMO – Climatologicalnormals 1961-1990[M4] Z vypočtených hodnot lze vyčíst, že ve Lvově má roční chod srážek výrazné letní maximum a podružné maximum v prosinci, zatímco na zbývajících stanicích má roční chod pluviometrického koeficientu tvar jednoduché vlny s maximem v zimě a minimem v letních měsících. Na stanici Vigo je roční rozkyv koeficientu větší než na azorské stanici Horta. Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu a) Index termické kontinentality (vzorec Gorczyńského) Tento index se používá k výpočtu míry kontinentality podle roční amlitudy teploty a zeměpisné šířky (obecně mají oblasti s kontinentálním klimatem větší roční amplitudu ve vyšších zeměpisných šířkách). Přesně je termická kontinentalita definována jako: K=(1,7/sin ϕ)(A-12*sin ϕ), kde K ... termická kontinentalita [%] φ... zeměpisná šířka A ... průměrná roční amplituda teploty [°C] (absolutní rozdíl nejvyšší a nejnižší průměrné měsíční [M5] teploty) Výpočet pro Lvov K=(1,7/sin 49,8167°)(21,9-12* sin49,8167°) K= 28,3 % Výpočet pro Hortu K=(1,7/sin 38,52°)(8,4-12* sin 38,52°) K= 3,1 % Výpočet pro Vigo K=(1,7/sin 42,2392°)(21,9-12* sin 42,2392°) K= 7,2 % Vysoká hodnota indexu termické kontinentality byla zjištěna u stanice Lvov (28,3%), jedná se tedy o stanici s poměrnou vysokou kontinentalitou. Ostatní dvě stanice mají klima výrazně více oceánické – Vigo ležící téměř na pobřeží Atlantického oceánu 7,2 % a Horta, která leží na nevelkém souostroví v Atlantském oceánu jen 3,1 %. b) Index ombrické kontinentality (vzorec Hrudičky) Při výpočtu ombrické kontinentality vycházíme z ročního rozložení srážkových úhrnů. Obecně velikost indexu roste s rostoucím podílem letních srážek a klesá s rostoucím absolutním množstvím srážek v zimním půlroce.Pro kontinentální klima s letním maximem srážek je hodnota indexu vysoká, zatímco pro oceánické oblasti s podzimním a zimním maximem je nízká. Vzorec pro výpočet Hrudičkova indexu ombrické kontinentality je: k= 12 (l-35)/√(s[z]), kde k ... ombrická kontinentalita [%] l ... srážky teplého pololetí (IV- IX) v % ročního úhrnu sz... absolutní množství srážek chladného pololetí (X - III) [mm] Výpočet pro Lvov k= 12 (l-35)/√(s[z]), k= 12 (62,43-35)/√(278), k=20%[M6] Výpočet pro Hortu k= 12 (l-35)/√(s[z]), k= 12 (35,79-35)/√(626), k= 0 %[M7] Výpočet pro Vigo k= 12 (l-35)/√(s[z]), k= 12 (28,20-35)/√(1403), k= - 2 %[M8] Stejně jako při výpočtu indexu termické kontinentality jsme zjistili, že nejvíce kontinentální klima ze zkoumaných stanic má Lvov (20 %), další dvě stanice mají podobné nízké hodnoty, které naznačují vysokou míru oceanity zdejšího klimatu. Na rozdíl od termické oceanity je nejvíce oceáničtější režim pozorován na stanici Vigo (-2 %) a ne na stanici Horta (0 %). c) Doba polovičních srážek (srážkový poločas) Doba polovičních srážek se rovná časovému úseku od 1. 4. do dosažení poloviny ročního úhrnu, přičemž srážky se načítají právě od 1.4. Opět se využívá koncentrace srážek v létě v kontinentálních oblastech a v zimě v oblastech oceánického klimatu. Lvov: roční úhrn 740 mm 51+77+98+102 +0,55*76 = 370 → srážkový poločas je 4,55 měsíce Horta: roční úhrn 975 mm 65+56+49+35+54+90+100+0,33*115= 487,5 → srážkový poločas je 7,33 měsíce Vigo: roční úhrn 1954 mm 155+138+76+39+31+112+203+204+0,07*270= 977 → srážkový poločas je 8,07 měsíce Výsledky jsou podobné jako u obou předchozích indexů, tedy nejvíce kontinentální Lvov a srovnatelné výsledky, naznačující výraznou oceanitu klimatu u stanic Horta a Vigo. Větší míru oceanity, posuzované podle srážkového poločasu má stanice Vigo. d) Poloha těžiště srážek Počítá se jako součet vektorů, jejichž velikost vyjadřuje měsíční úhrn srážek a jejichž směr je určen pořadím daného měsíce, přičemž leden leží na ose y a další měsíce následují po 30° ve směru hodinových ručiček. Měsíční úhrny srážek vykreslené v podobě paprskovitého grafu jsou na Obr. 2. Výhodou tohoto typu grafu je, že zimní období je zde znázorněno spojitě. Na Obr. 3 jsou znázorněny polohy těžiště srážek pro všechny zkoumané stanice. Vypočet souřadnic těžiště x= (0,5 (II+VI-VII-XII)+0,866(III+V-IX-XI)+IV-X)/S y= (0,5 (III-V-IX+XI) + 0,866 (II-VI-VIII+XII)+I-VII)/S, kde I, II, ..., XII ... úhrny srážek jednotlivých měsíců S ... roční úhrn srážek Výpočet pro Lvov: x= (0,5 (43+98-76-57)+0,866(43+77-58-46)+51-47)/740 y= (0,5 (43-77-58+46) + 0,866 (43-98-76+57)+42-102)/740, x=0,03 y=-0,20 Výsledky pro Hortu: x=-0,11 y=0,21 Výsledky pro Vigo: x=-0,01 y=0,35 Obr. 2: Rozložení měsíčních srážkových úrnů na stanicích Lvov, Hort a Vigo (roky 1961-90) Zdroj dat: WMO – Climatologicalnormals 1961-1990 Obr. 3: Vypočtené polohy těžiště srážek na stanicích Lvov, Hort a Vigo Zdroj dat: WMO – Climatologicalnormals 1961-1990[M9] Na základě umístění těžiště srážek můžeme stanici Horta označit jako stanici s oceánickým chodem srážek, stanice Vigo má oceánický chod, s možnými rysy středomořského klimatu (blízkost I. kv.). Lvov leží v oblasti s chodem srážek odpovídajícím teplému kontinentálnímu klimatu. Závěr Přehledné shrnutí výsledů všech výpočtů nalezne čtenář v Tab. 5.[M10] Tab. 5: Vyhodnocení míry kontinentality klimatu na stanicích Lvov, Horta a Vigo Zdroj dat: WMO – Climatologicalnormals 1961-1990[M11] Stanice Index term. kontinentality Index ombr. kontinentality Srážkový poločas Těžiště srážek Typ klimatu Lvov 28 % 20 % 4,55 měsíce IV. kvadrant Kontinentální Horta 3 % 0 % 7,33 měsíce II. kvadrant Oceánické Vigo 7 % -2 % 8,07 měsíce II. kvadrant Oceánické Cílem naší práce bylo určit míru kontinentality/oceanity u klimatologických stanic Lvov, Horta a Vigo. K posouzení míry kontinentality jednotlivých stanic jsme určili roční chod pluviometrického koeficientu, vypočítali indexy termické a ombrické kontinentality. Zabývali jsme se též určením srážkového poločasu výše uvedených stanic a na základě polohy těžiště srážek jsme posuzovali příslušnost stanice k danému klimatickému typu. Na základě všech určovaných charakteristik jsme označili podnebí na stanici Lvov jako kontinentální, na stanicích Horta a Vigo jako oceánické. Lvov leží v mírném pásu severní polokoule blízko 50° s. š. Zdejší klima má výrazné kontinentální rysy, nicméně stále je patrný nemalý zmírňující vliv Atlantiku, což dokazují například relativně vysoké zimní teploty (ve srovnání například s Ulánbátarem) nebo vysoký roční úhrn srážek (zde můžeme uvažovat i o orografickém vlivu Karpat při severních větrech (– zdroj mapy: Dumont, 2013/14). [M12] Též hodnota ITK je ve srovnání se silně kontinentálními oblastmi menší (28 %). Horta, která se nachází v souostroví Azory v Atlantském oceánu, má jednoznačně oceánické klima s typicky subtropickým ročním chodem srážek s letním minimem a s maximem v zimě, v době posunu cyklonální aktivity k jihu. Navzdory poloze v oblasti azorské anticyklony jsou roční srážky téměř 1000 mm, pravděpodobně se zde projevuje i orografické zesílení srážek. Tato stanice se vzhledem k poloze v oceánu vyznačuje nejnižší roční amplitudou teploty, což se projevuje i na nejnižší hodnotě ITK.[M13] Podnebí na stanici Vigo je rovněž oceánické. Roční chod srážek je ovlivněn sezonním posunem cyklonální aktivity na polární frontě a má maximum v zimě a minimum v létě. Blízkost Atlantického oceánu a relativně hornatý reliéf zapříčiňují vysoké hodnoty ročních úhrnů srážek. V zimě se srážky blíží k 300 mm/měsíc, v létě se kvůli prosazování se azorské anticyklony snižují na přibližně 40 mm/měsíc. Kvůli velikosti ročního výkyvu měsíčních úhrnů srážek a hlubokému letnímu minimu má tato stanice nejnižší index ombrické kontinentality a nejdelší poločas srážek. Zdroje Atlas světa.Dumont, Ostfildern, 2013/14, 470 s. Climatologicalnormals (CLINO) forthe period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s. Google Maps (2016): Google maps, maps.google.com, (8. 10. 16) Mapy.cz (2016): Mapy.cz, www.mapy.cz (8. 10. 16) NationalOceanic and AtmosphericAdministration- NOAA(2016): HistoricalObservingMetadataRepository, http://www.ncdc.noaa.gov/homr/#ncdcstnid=30065024&tab=MSHR (8. 10. 2016) ________________________________ [M1]Grafické výstupy zarovnávat do textu [M2]V popisu musí být i časová informace [M3]U zkrácených citací se píše spíš autor a rok vydání, např. WMO, 1996 [M4]Tady už bych citaci nedával, protože vycházíš z vlastních vypočítaných hodnot [M5]V textu práce dodržet jednotnou grafickou úpravu [M6]Zaokrouhli na jedno desetinné místo [M7]Zaokrouhli na jedno desetinné místo [M8]Zaokrouhli na jedno desetinné místo [M9]Stejně jako u pluviometrického koeficientu [M10]Nepsal bych čtenář. Lepší by bylo např. Přehledné shrnutí výsledků je k dispozici v Tab. 5 [M11]Stejné jako u předchozích případů, prezentuješ tvé výsledky [M12]Stačilo by: DUMONT, 2013/14) [M13]Zkratku musíš vysvětlit buď v závorce za ní, nebo informací pod čarou