Geografická expertíza – fundament2 special skill, knowledge, or judgment A.Hynek, 26.11.2015 Pro Z0131 Sustainability - Trvalá udržitelnost Intro: ppt Reprezentace-realita A Ekosféra – příroda Země A - procesní pojetí fyzické geografie, složky a složené prostorovosti, přírodní kapitál Země ( geografický obal Země, krajinná sféra v geografickém pojetí, biosféra) Podnebí a počasí 1. Magnetosféra – magnetické pole Země/vliv Slunce a vliv na život na Zemi, ozonosféra. Struktura a složení atmosféry, troposféra-stratosféra-mezosféra-termosféra-exosféra. Pohyb Země kolem Slunce, ekliptika a sklon zemské osy, den a noc, časová pásma. Energie v atmosféře - kaskáda toku sluneční energie, radiační bilance. 1.1.Počasí: troposféra, aktivní povrch Země, přenos tepla a vlhkosti, lidské zásahy. Tlakové pole v troposféře - stabilita vzduchu a nestabilita, rozložení tlaku, teploty a srážek, vzduchové hmoty, fronty, typy počasí. Mapy slunečního záření, radiační bilance, tlaku a teploty v lednu a červenci, synoptické systémy a mapy, předpovědi počasí. Místní větry. 1.2.Podnebí: sluneční záření, atmosférická cirkulace, aktivní povrchová vrstva, vzduchové hmoty, fronty, stálé a sezónní proudění vzduchu (pasáty, monzuny, cyklony), Corriolisova síla, změny klimatu, současná klimatická změna. Topoklima na Zemi. Tematické klimatické mapy Země: Alisov, Köppen, Troll-Pfaffen. 2. Vodní planeta: rozložení a oběh vody na Zemi, rovnice vodní bilance 2.1. kontinentální srážky-odtokové režimy, úmoří a povodí,, průtoku výboj, run-off, vodní bilance rovnice. Mapy výšky odtoku a režimů 2.2. řek - povodí a sítě, odvodnění vzor, řeka procesy a režimy, povodně, základní úrovni a tříděné řek. Jezera, mokřady, ústí řek, delty, vlhkých a suchých oblastí 2.3. oceány, moře: biogeochemie, teplota, slanost, hustota, mořský led, sedimenty, pobřeží moře / oceánu, bathymetrie – zonace vod: povrchové, přechodné, hlubinné, oceánské dnové. Vlnění moře / oceánu , cirkulace vod v zónách a mezi zónami, mořské proudy, příliv a odliv, tsunami. Mapy oceánů, oceánografie, oceány - Atlantik, Pacifik, Indický, Arktický, Jižní 3. Tvary zemského povrchu: hypsometrie a bathymetrie, vyvýšeniny-sníženiny-plošiny, jejich velikost/měřítko. Nížiny, pahorkatiny, plošiny a planiny, tabule, klenby, pánve/kotliny, podhůří, vysočiny, náhorní vysočiny, pohoří – nízká, středně vysoká a vysoká ( hornatiny – velehory). Toporeliéf. 3.1. Endogenní procesy – Zemské nitro: kůra, plášť, jádro, geotermální zdroje a toky. Litosféra, litologie - horniny a zeminy, horninový cyklus, zemětřesení a vulkanismus, desková tektonika, okraje desky, kolizní zóny, kratony a orogeny. Geologické a tektonické struktury, morfostruktury, kras. 3.2. Exogenní procesy – zóna hypergeneze, zvětrávání, působící činitelé - sluneční záření, zemská gravitace, tekoucí voda, vítr, mráz-sníh-led, organismy a člověk. Morfoskulptury - fluviální, aridní, ledovcové, periglaciální, glaciální. Reliéf jako retranslátor a produkt interakce endogenních a exogenních sil, geomorfologické mapy. 3.3. Pobřežní tvary a procesy jejich utváření. Tvary mořského/oceánského dna – šelf, kontinentální svah, pánve, příkopy, hřbety, hory, ostrovy a souostroví, atoly, útesy 4. Půda jako přírodní těleso, pedon a polypedon, pedogenetické faktory, půdotvorné procesy, textura a struktura půdy, půdní agregáty / pedy, půdní horizonty, půdní profil, půdní pokryv / pedosféra. Vlastnosti půdy, půdní typy - zonální, azonální, intrazonální. Půdní kombinace, půdní mapy. Terénní a laboratorní studium půd, půda jako přírodní zdroj, půdní služby. 5. Biota 5.1. biogeochemické cykly, biocenózy - látkové a energetické toky v ekosystémech, potravní řetězce, primární a sekundární produkce, detritické procesy. Populace a společenstva, producenti-konzumenti- rozkladači. Modely ekosystémů. 5.2. biomy na kontinentech, vegetace a fauna. Šířkové pásy a pásma, poledníkové sektory, zóny, výškové stupně. Tematické mapy biomů a výškových stupňů na Zemi. 5.3. Mořská biota, hloubkové stupně, mořský plankton, nekton, bentos, hydrotermální průduchy. Mapy, obrazová dokumentace, nákresy. 6. Fyzickogeografická prostoralizace: komponentní a kompozitní prostorové jednotky 6.1. Složkové sféry/obaly - litosféra-pedosféra-hydrosphere-biosféra-atmosféra 6.2. Přírodní globiony (Milkov- varianty krajinné sféry): terestrické, hydroterestrické, glaciálně-terestrické, mořské glaciální, šelfové, mořské/oceánské epipelagické, bathyální, abysální, hadální 6.3. koncentrické polární vrchlíky/čapky, pásy, pásma, sektory, jádra 6.4. FG regiony, chory, topochory, topy. Kontinentální výškové a mořské/oceánské hloubkové stupně 6.5. Přírodní krajinné ekosystémy, jejich trvalá udržitelnost, resilience, zranitelnost, živelné pohromy, rizika, ohrožení, ekosystémové služby Viz ppt: Základy FG B Ekumena: svět lidí prostorově. Ba Ekumena: svět lidí prostorově Geografický/pozemský prostor, prostoralizace a prostorovost ® Klíčové geografické termíny: ü poloha – umístění, postavení, propojení ü směr a vzdálenost ü velikost a měřítko ü atributy/vlastnosti ü hustota, rozptyl, uspořádání/pattern ü procesy tvarující pozemský prostor ü procesní uspořádání bodů, linií/sítí, povrchů, objektů = prostorovosti ® Země/Svět v prostorových termínech. Data, mapy, souřadnice, GIS. Humánní systémy a prostorové interakce – komplementarita, transferabilita, intervenující příležitosti. Vzdálenostní omezování, gravitační koncept, potenciál, pohyb. ® Lidské prostorové chování – individuální akční prostor, obezřetnost, bezpečí a bezpečnost, tyranie času, vzdálenost a lidské interakce, akumulace informace – znát?vědět? mobilita. Environmentální percepce a imaginace, mentální a kognitivní mapy. ® Rozvoj, trvalá udržitelnost a bezpečnost: ü ekonomické míry rozvoje – HDP/HNP, energetická spotřeba, difuze technologií ü životní úroveň, životní styl, chudoba, bída, podvýživa ü nesvoboda, války, terorismus, role pohlaví ü neekonomické míry rozvoje – vzdělávání, veřejné služby, zdraví ü trvale udržitelný rozvoj - Millennium Ecosystem Assessment, CICES Protorovosti: ® Místa: ü topo-chorická/site-situation prostorovost, lokusy, lokály, poloha/umístění ü domov, sídliště/čtvrt, společenství/komunita, osobní a sdílená zkušenost, oni a my, identity a diference ü “Place in humanistic geography is more than a point or dot, a name or a locality: it has meaning. There is a "sense of place" an identity, a personality, according to some authors. This means that values can be attributed to place (http://www.hypergeo.eu/spip.php?article440) ® Území/teritoria – základní procesní jednotky prostorové heterogenity, lidská identifikace a odstup, síly a moc ® Krajiny/životní prostředí –interaktivní kompozitní přírodní, přírodně-kulturní, kulturní prostory. Dopady lidských činností na přírodní systémy a na lidské zdraví. Využití země a krajinný pokryv, odlesňování, desertifikace, eroze půdy, pokles biodiverzity, klimatická změna, odpad, nemoci, znečišťování, rabování přírodních zdrojů včetně oceánů ® Regiony – integrativní/synchorické přírodní nebo lidské prostory. Uzlové/spádové, stejnosměrné a lidové typy regionů. Administrativní regiony, administrace/správa území, vývoj a rozvoj regionů, regiony jako modulátory, synergetické prostory, městské, metropolitní regiony ® Lidské globiony – realms podle deBlije. Globalizace a glokalizace, globální témata, nebo problémy? Nadnárodní společnosti, mezinárodní bankovnictví, finanční podvody a krize. Historie od poříčních civilizací, kulturních království, kolonialismus a postkolonialismus. ® Země/Svět jako celek. Příklad: globální summit OSN 25.9.2015. Mezinárodní vztahy, společenství, organizace, pakty, smlouvy, konference, sport, lidské kontakty. Bb ekumena – svět lidí Prostor: absolutní, relativní a relační; percepční, imaginativní a normativní; třetiprostor (E.Soja): vnímaný, chápaný a žitý. Reprezentace prostoru a prostory reprezentací, prostorové praktiky. Jak zakoušíme svět a jak mu rozumíme. Topy a chóry, stanoviště a situace, místo. Prostor, prostoralizace a prostorovost: jak jsou složky distribuovány a jak vzájemně závisí na jejich prostorovém nastavení. Fyzická a sociální prostorovost (italský seriál s komisařem Montalbanem). 1. Obyvatelstvo 1.1. Světová demografie a obyvatelstvo, prostoralizace a hustota, populační struktura, dynamika a změny, porodnost a úmrtnost, věkové pyramidy, přirozený přírůstek/úbytek. Demografický přechod – 5 fází populačního vývoje lidstva a jeho reflexe, Malthus a jeho kritici – Esther Boserup/ová, následně W.Rostow: stádia ekonomického růstu. Migrace: push-pull princip, vynucená, zdráhavá a dobrovolná migrace, její zvládání. Současná stříbrná planeta a populační výhledy. Diaspora. 1.2. Osídlení – raná stádia, hydraulické společnosti, funkce sídel, urbánní a rurální osídlení. 2. Urbánně-rurální nexus: hyperurán-urbán-suburbán-rurál-subrurál/rurbán-hyperrurál. 2.1. Urbanizace/urbanita: megacities a metropolizační sdružování, globální města, povaha měst, funkce – od řemesel a obchodu k průmyslu, službám, finančnictví. Urbánní osídlení – hierarchie, řádovost, střediska, zasíťovaná města. Uvnitř města – urbánní využití země, sociální prostorovost, suburbanizace, světová urbánní diverzita. Od urbanizace ke kontraurbanizaci, nerovnosti – uzavřená společenství, ghetta bídy, gentrifikace, půdní vestavby 2.2. Rurální/venkovský prostor – ruralita: geografická imaginace venkova, osídlení, využití země, komodifikace venkova, funkce – zemědělství, těžba, vodní zdroje, ochrana, skládky odpadu, vojenské výcvikové prostory, lesnictví , rekreace, doprava, osídlení. Rurbanizace, stírání rozdílů mezi městem a venkovem, rurální praktiky, politika. 3. Kulturní rozmanitost/prostoralizace světa: hlavní světové kultury, jejich (ne)souměřitelnost? Složky ideologické, technologické, společenské, procesy kulturní změny – inovace, difuze, akulturace, transfer, asimilace, rezistence ke změnám, kulturní/politická ekologie, posvátná místa, kulturní krajiny, kulturní politika, pohlaví, moc, identity a diference, etnicita, jazyky a náboženství, světonázory, multikulturalita a transkulturalita. Životní styl/způsob. 4. Živobytí a ekonomie: samozásobitelství, tržní a plánované ekonomiky, mezinárodní obchodní proudy/toky, světové měnové trhy, světový kapitál. Koncept ekonomického růstu/rozvoje, kritéria pro měření, stádia ekonomického růstu (Rostow). Rozvinuté a rozvojové země, nově industrializované, emergentní ekonomiky, BRICS. Cestování, peněžní toky, nerovný vývoj/rozvoj/růst, energie, výživa, potravní zdroje. 4.1. Primární aktivity – zemědělství a zásobení poptravinami, extenzívní a intenzívní zemědělství, environmentální/kulturní/ekonomické faktory působící na zemědělství. Extenzívní samozásobitelství – kočovné, stěhovavé. Intenzívní samozásobitelství, urbánní, expanzivní – nově obdělávaná půda, zvyšování výnosů. Světové rozšíření zemědělských typů, rozvoj. Zelená revoluce, komerční zemědělství – kontrola produkce, prostorové modely, intenzivní zemědělské podnikání, extenzívní tržní zemědělství, speciální plodiny a produkty, rybolov, lesnictví, kožešiny, těžba: rudy a nerudní položky, minerální paliva, obnovitelné energie. 4.2. Sekundární aktivity: zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba energie. Umisťování průmyslu/průmyslové lokace – lokalizační faktory, proměny rozmístění, energie a suroviny, světoví producenti a konzumenti energie, obchod, energetické zdroje. Práce, trh, doprava, aglomerační ekonomika, včasné dodávky, flexibilní produkce, komparativní výhody, dodavatelé, relokace výroby, nadnárodní společnosti, globální průmyslové trendy , high-tech, difuze technologií. Světová prostoralizace průmyslu, trendy změn, prostoralizace high-tech. 4.3. Doprava – typy, environmentální dopady, dopravní trasy a sítě, mezinárodní přeprava 4.4. Služby – terciérní aktivity: maloobchod, finanční instituce a úřady. Velkoobchod , osobní a profesionální služby. Volný čas a turismus. Kvartenární aktivity – informatika, výzkum, management. Kvintérní aktivity – výkonní rozhodovatelé. 5. Politická prostoralizace světa 5.1. Státní suverenita, geopolitika, mezinárodní hranice a změna typů vlád, staré a nové demokracie, vlády jedné strany, vojenské vlády, teokracie, absolutní monarchie, koloniální svět, studená válka, post-koloniální a post-sovětský svět. Enklávy a exklávy, iredentismus, mezinárodní vztahy a konflikty, války a mír, nacionalismus 5.2. Občanství a vládnutí Literatura: Především Toušek,V., Kunc,J., Vystoupil,J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň, Vyd. a nakl.Aleš Čeněk, s.r.o., 411 s. C - REGIONY: Regionální geografie Koncept regionu – prostorovostní celostní integrace, soubor míst Místo – dějiště sociálních vztahů Krajina – prostorovostní složková interakce Území – mocenská prostorovost ( vlastníci, správa…) Proces vymezování regionů = regionalizace ( prostoralizace na regionální úrovni: mezi lokální a globální, původní přístup - pravidla: Grigg, 1967), regionální taxonomie = intelektuální operace s regiony. Regiony složkové a složené/kompletní ( dříve: komplexní) – jak FG, tak HG. 0. Regionální osnova: 0.1 klasika, tradiční: poloha, povrch, podnebí, vodstvo……obyvatelstvo, sídla, průmysl, zemědělství….. obchod,vnější vztahy 0.2 Claval P. (1998): An Introduction to Regional Geography. Oxford: Blackwell publ., 299 s.…. 1. Vývoj studia regionů a. Herodotova Odyssea, topos/chór b. Oikumene - Eratosthenes,Ptolemaios –kartografie c. Osvícenství – Jefferson,Humboldt d. Klasické období – Reclus, de la Blache e. R.Brunet - choréme - Géographie Universelle f. Pred, Harvey, Gregory,Jameson, Entrikin,Cooke 2. Regionální přístup a. Přírodní regiony b. Ekonomické regiony c. Metropolitní regiony d. Kulturní regiony, region jako žitý svět (vernacular) 3. Metody regionalizace a. Individuální mapování b. Systematické mapování c. Mapy jako nástroj regionalizace d. Polarizované regiony e. Regionalizace jako klasifikace 4. Ekologické základy RG 5. Ekonomické základy RG 6. Sociální a kulturní dimenze RG 7. Regionální vědomí a identita 8. Region a politický život 9. Vývoj forem regionální organizace a. Společnosti bez státu b. Tradiční společnosti c. Od průmyslové revoluce d. Globalizace a nový územní řád (viz R.Bone) 0.3 Výstižná profil regionu – výstižné charakteristiky rozlišující znaky/vlastnosti běžné, zvláštní, jedinečné 0.4. akční osnovy 0.4. ESPECT – ekonomie,společnost,politika,ekologie/environment, kultura, technologie(Hynek,Hynek, 2007) 0.4.1 Labounková V. et al.(2009): Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Praha, Brno: MMR, ÚÚR, 52 s. Pořízení SRD ( strategického rozvojového dokumentu) mikroregionu Analytická část I.1. Situační analýza mikroregionu (profil mikroregionu) I.1.1.Struktura profilu mikroregionu I.1.2. Utříděné analytické informace charakterizující mikroregion je vhodné z hlediska jejich dalšího použití strukturovat do následujících kapitol: A. Identifikace regionu – poloha a základní geografická charakteristika mikroregionu. Informace o zásadách jeho fungování vycházejících ze stanov mikroregionu. B. Charakteristika území: a) obyvatelstvo a sídla, b) trh práce, c) doprava, d) ekonomická situace mikroregionu a struktura ekonomiky mikroregionu, e) komerční služby a maloobchodní sféra, f) nestátní neziskový sektor, g) sociální a občanská vybavenost, h) těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví, i) zemědělství a lesnictví, j) řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, inovace, k) technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, ochrana před povodněmi a živelními pohromami), l) rekreace a cestovní ruch, m) kultura a ochrana kulturních památek, společenské a sportovní aktivity, n) ekologická situace a ochrana životního prostředí. C. Širší vztahy mikroregionu: a) vnější vazby mikroregionu na regionální a nadregionální úrovni, příhraniční spolupráce, b) vyhodnocení stávajících dokumentů, které mají vztah k území mikroregionu, c) vyhodnocení návaznosti na strategické dokumenty rozvoje kraje a sousedních mikroregionů. D. Aktéři regionálního rozvoje v mikroregionu E. ÚPD obcí a kraje F. Závěry situační analýzy – stručné shrnutí všech poznatků analýzy. Každá z uvedených částí A-F by měla mít zpracovaný dílčí závěr v bodech, neboť právě závěry z jednotlivých částí situační analýzy budou podkladem pro zpracování SWOT analýzy. Textová část situační analýzy by měla být doplněna odpovídajícími grafy a kartogramy. II. SWOT analýza III. Návrhová část III.1. Stanovení vize rozvoje mikroregionu III.2. Formulování cíl􀄤 rozvoje a priorit v 􀃾asovém horizontu III.3. Rozvojové projekty. IV. Akční plán V. Zpracování finančního rámce VI. Realizace a monitoring SRD mikroregionu 0.4.2.Mikroregionální osnova (Mikroregion Svitavsko,2004): 1. Úvod 2. Souhrnná textová část analýzy mikroregionu 2.1. Analýza mikroregionu 2.1.1. Charakteristika mikroregionu 2.1.2. Záměry vyplývající z ÚPD ( urbanistická studie, územní plán) 2.1.3. Základní typy veřejně prospěšných staveb v ÚPD obcí 2.1.4. Náměty obcí na spolupráci v rámci mikroregionu 2.1.5. SWOT analýza 3. Programová část 3.1. Vize 3.2. Prioritní zájmy (domains) rozvoje 3.2.1. Rozvoj cestovního ruchu 3.2.2. Ochrana životního prostředí 3.2.3. Zajištění sociálních a zdravotních služeb v obcích 3.2.4. Vzdělávání a využití volného času 3.2.5. Ekonomický rozvoj 3.2.6. Rozvoj venkova a zemědělství 3.3. Implementace, monitoring a hodnocení realizace strategického plánu 4. Souhrn projektů a projektových záměrů obcí 5. Grafická část analýzy mikroregionu 0.4.4 a ještě další: Program rozvoje kraje: 1. Poloha 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura 3. Bydlení a domácnosti 4. Dopravní infrastruktura 5. Technická infrastruktura 6. Hospodářství 7. Trh práce 8. Vzdělávací,zdravotnická, sociální a kulturní infrastruktura 9. Životní prostředí 10. Rekreace a cestovní ruch SWOT analýza 11. Prioritní oblast 1: Konkurenceschopná ekonomika a zaměstnanost 12. Prioritní oblast 2: Kvalitní a dostupné veřejné služby 13. Prioritní oblast 3: Moderní infrastruktura a mobilita 14. Prioritní oblast 4: Zdravé životní prostředí a udržitelný venkov 15. Prioritní oblast 5: Atraktivní kulturní a historické dědictví a cestovní ruch 0.5 Grafický Haggetův koncept lokalizace jako univerzální základ: 0.6. Hampl (2001, 286) odlišuje podle hlediska vývojové složitosti integrální společenský systém od systémů přírodních a na úrovni druhé rozlišuje v jeho rámci tři základní subsystémy/struktury podle hlediska komplexity: 1. Lidský druh jakožto soubor biosociálních elementů, ktery'je obdobně jako přírodní druhové soubory elementů relativně homogenní: geneticky podmíněná vysoká podobnost lidí jak z hlediska biologických a demografických znaků, tak i z hlediska potenciálu sociálního nebo ekonomického uplatnění. 2. Sociální, resp. societální systém v obvyklém pojetí, tj. soubor nejen samotných lidí, ale i jejich vzájemných vztahů vytvářejících sociální organizaci. Ta je vyjádřena různými strukturami mocenskými, socioprofesními apod. Tyto struktury jsou obvykle hierarchicky uspořádané, takže dochází k narušení, resp. k potlačení druhové homogenity lidí: lidé jsou relativně rovnocenní, ale jejich pozice ve společnosti je diferencovaná. 3. Sociogeografický, resp. geosocietální systém, který obsahuje jak soubor lidí, tak jejich vzájemných vztahů, který se však formuje v prvé řadě na základě vztahů lidí a společnosti a jejich vnějšího přírodního prostředí. Geografická organizace společnosti je tedy komplexněji podmíněna než vnitřní organizace společnosti, je primárně výsledkem interakce společnosti a přirody. Zahrnuje tudíž struktury jako je systém osídlení, využití země/ploch apod. Charakteristické je přitom výjimečně nerovnoměrné geografické rozmístění společenských (ale i přírodních) jevů. Hierarchizace sociogeografických systémů je tak jejich všeobecným a pronikavě vyvinutým znakem, i když ne vždy jde o hierarchii v úzkém (společenském) slova smyslu: hierarchie systému sídel je samozřejmě založena také na principech podřízenosti/nadřízenosti, avšak řada přírodními podmínkami podmíněných diferenciací/hierarchizací je pasivního —vnějšími poměry určeného typu. Můžeme se podívat na přírodní elementy uváděné M.Hamplem jinou optikou – pomocí metafory sendviče (viz Dešifrák): lidské stavby v krajině příroda využívaná lidmi živé složky přírodní krajiny oživené složky přírodní krajiny plynné a kapalné složky přírodní krajiny reliéf jako převaděč toku látek a energií horniny/zeminy/nerosty – pevné složky přírodní krajiny geotermální a solární energie Geografické regiony 1.0 jejich vymezení, sítě regionů, regionální analýza, analogie, regiony jako modulátory (Haggett). Paasi: institucionalizace. Státy jako regiony, ORP jako regiony? Fyzickogeografické regiony – Země: FGAM (1964), Kotljakov (1998), Demek, Quitt, Raušer (1975), Hromádka (1968). Humánně-geografické a socioekonomické regiony, regiony kulturní, regiony administrativní: Hampl (2003, 2005, 2010), Ivanička (1983) de Blij, H., Muller,P., Nijman, J.(2014), Grigg (1967), Haggett (1990, 2001), Lauko, Kasala ( 2009), Hynek (září 2015, předmět Z7011 Geografické kurikulum) - prostorová integrace/komponentní a kompozitní jako prostoralizace na prostorové úrovni mezi topickou a globální, souvztažná s úrovní chorickou. ORP a mikroregiony. Mega/makro/mezo/mikro regiony. 1.1. Nodální/vektorové regiony/nodalita, uzly-jádra, metropolitní regiony, hubs, urban centres, twin cities. Prostorové interakce: komplementarita/doplňkovost, gravitační koncept (Reilly), přenositelnost/transferabilita, intervenující příležitosti, vzdálenostní efekt (Reilly´s break point), překonávání prostoru, komunikace, upřednostňování pohybu/mobilita. 1.2.Stejnorodé/skalární regiony – složkové/komponentní a složené/kompozitní/agregované. Výrobní: produkce-distribuce-směna-užití/spotřeba jako jejich segmenty. Podle využití země, stejnorodé prostorovosti 1.3 Krajové/vernacular – kulturní, podle nářečí, lidově označené, domorodé 1.4 Administrativně-politické regiony. Tradiční osnova regionální analýzy – poloha, povrch, podnebí, vodstvo, půdy, biota, nerostné suroviny, obyvatelstvo a sídla, průmysl, zemědělství, doprava, služby, vnější vztahy….Jiné osnovy: Claval, 1998, Hynek – ESPECT (Hynek,A., Hynek,N. 2005) 1.5 Regionální sítě – sídelní systémy, Kohl (1850), Christaller (1933), Lösch (1939), Perroux (1955), Isard (1956), Krugman (1991). Transformace sítí, jádro a hierarchie, centrum/semiperiferie/periferie, stuhový vývoj. Nový polycentrický vývoj – ESPON. 1.6 Povrchy: městské územní plány, cenové mapy, využití země, plánování využití země a regionální plánování/prostorové plánování. Povrchové modely urbánního a rurálního vývoje/rozvoje/změn ( von Thünen, 1826). Funkční zóny, zónování, lokace/allokace, náklady/užitek, průmyslové zóny/regiony/linie/osy. Hypermarkety, jejich umístění a působnost, druhé bydlení – chataření a chalupaření. 1.7 Prostorová difuze: typy vln, Hägerstrandův model a jeho modifikace, odpor k difuzi, hranice a bariéry/překážky – (ne)propustnost, příklady difuzí, šíření chorob ( mor, Ebola…), endogenní zdroje difuze 1.8 Teritoriální/akvatoriální napětí: teritorialita živočišná a lidská, kolonizace prostoru, gravitační tržní teritorialita. Stát ( svrchovanost, hranice) jako region, dostředivé a odstředivé síly v identitě státu, státní hranice, vnější a vnitřní tlaky, konflikty, menšiny, volební obvody – gerrymandering, vícestupňová státní správa, mezinárodní koalice, prostorový imperialismus, akvatoriální problémy, hranice jako filtry, stabilita hranic (?) 1.9. Regionální nerovnosti/disparity: bohaté a chudé regiony, vývoj rozdílů, Myrdalův model kumulativních příčin, Rostow-Taafe model, Friedmannův model jádro-periferie, Kondratjevovy dlouhé vlny, Lorenzova křivka(letní škola 2009), indikátory blahobytu, environmentální indikátory (mžp, cenia) 1.10. Regionální růst/rozvoj/vývoj – intervenční nástroje regionální politiky, růstové póly, strategický ústup, regionální plánování. Blažek,J. Uhlíř D.(2011) – teorie regionálního rozvoje. Viturka M. (2011): Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje – představení a aplikace 1.10.1. Rozvojové programy a projekty: regionální analýza - česká praxe dle metodiky EU pro kraje: 1.10.2. regionální analýzu přírodních a ekologických podmínek území, 1.10.2.1. regionální analýzu obyvatelstva, osídlení a sociálních podmínek, 1.10.2.2. regionální analýzu ekonomických podmínek, dopravní a technické infrastruktury, 1.10.2.3. analýzu regionálních vazeb a procesů. Mikroregionální rozvoj – viz metodiky. Regionální udržitelný rozvoj čr – viz příl. 1.11. Globalizace-regionalizace-glokalizace: 1.11.1. prostorová komprese, globální vesnice, nadnárodní korporace, stát jako korporace, globální posun/shift (Dicken, 2007) 1.11.2. (post)washingtonský konsenzus, růst globálních měst jako finančních center/hubs, 1.12. Státy světa – skupiny zemí,mezinárodní organizace, pakty, mezinárodní vztahy 1.13. OSN: globální cíle 25.9.2015 ( viz Ekumena) 2. Česká republika ( část viz výše) 2.9. Poloha – umístění, postavení, propojení 2.10. Příroda – reliéf ( morfo-struktury-skulptury), klimatické regiony ( 2x Quittovo mezoklima), povodí a vodní toky, půdní pokryv, bioregiony, FG regiony 2.11. Sídelní prostoralizace, obyvatelstvo 2.12. Využití země, kulturní krajina a její správa, území, průmysl, zemědělství/lesnictví, služby infrastrukturní, např. doprava,služby sociální – prostoralizace 2.13. Česká ekonomika, HDP, HNP, FDI, zahraniční obchod, maloobchod, strukturální fondy EU, SROPy, 2.14. Regionální rozvoj, trvalá udržitelnost: 2.14.1. národní strategický rámec ČR 2007-2013 2.14.2. národní rozvojový plán ČR 2007- 2013 2.14.3. návrh strategie udržitelného rozvoje ČR 2.14.4. strategie regionálního rozvoje ČR 2.14.5. kraje ČR, jejich strategie a programy rozvoje 2.14.6. územní agenda EU, územní plánování v ČR 3. Svět – globiony/realms a jejich regiony, podle : de Blij, H., Muller,P., Nijman, J.(2014) Geography: Realms, Regions, and Concepts, 16th ed. Hoboken: Wiley, 656 pp Literatura: Blažek J., Uhlíř D. (2011): Teorie regionálního rozvoje. Praha, Karolinum, 344 s. Claval P.(1998): An Introduction to Regional Geography. Oxford, Blackwell, 299 s. de Blij, H., Muller,P., Nijman, J.(2014) Geography: Realms, Regions, and Concepts, 16th ed. Hoboken: Wiley, 656 pp. Demek J., Quitt E., Raušer J. (1975): Fyzickogeografické regiony ČR, měř. 1:500 000. Brno, Geografický ústav ČSAV. Dicken P. (2011): Global Shift. Mapping the Changing Contours of the World Economy. New York,London, The Guilford Press, 607 s. Grigg, D. (1967): Regions, models and classes. In: Chorley R., Haggett P., eds.: Models in Geography. The Second Madingley Lectures. London, Methuen, p. 461-510., 816 pp. Haggett P. (2001): Geography. A Global Synthesis, 4th ed. Upper Saddle River, Prentice Hall, 864 s. Haggett P. (1990): The Geographer´s Art. Oxford, Basil Blackwell, 219 s. Hampl, M. (2010): Regionální diferenciace společnosti: obecné typy vývojových procesů. Geografie, 115, 1, 1-20. Hampl, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 147 s. Hampl, M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor?. Geografie, 108, č. 3, s. 173–190. Hromádka, J. (1968): Přirodní oblasti. In: Československá vlastivěda, díl I Příroda, svazek 1, ed. J. Macek, Praha, Orbis, s. 671–784 Hynek A. (2011): Geografie, geograficita – prostorovosti. In: H.Svobodová, ed. Prostorovosti: místa, území, krajiny, regiony, globiony, Sborník příspěvků z konference, GaREP, Brno, s.6-50 Hynek A. (2009): Prostorovosti: místa, krajiny, regiony. Acta Geographica Universitatis Comenianae No. 53, 2009, pp. 123-132. Univerzita Komenského v Bratislave Hynek, A., Trávníček, J.(2013): Environmental Targets and Measures in the Strategies and Programmes of Regional Development in the Czech Republic. Global Journal of Human Social Science Geography, Geo https://www.muni.cz/design/_img_cont/spacer.gif -Sciences, Environmental Disaster Management, 2013, roč. 13, č. 5, s. 1 https://www.muni.cz/design/_img_cont/spacer.gif -11. Hynek A., Hynek N. (2005): The politics of Landscape: Spatiality, Sustainability, Security. X.International Conference on ´Culture and Environment´ “Who Makes The Landscape” The most Important Questions of Landscape Ecology. UNESCO-Chair for Ecological Awareness and Sustainable Developmentof the Faculty of Ecology and Environmental Sciences TU Zvolen in Banská Štiavnica, September 7^th-9^th , 2005. (Power Point Presentation) Ivanička K. (1983): Základy teorie a metodológie socioekonomickej geografie. Bratislava, SPN, 448 s. Kotljakov V.M., ved.editor (1998):Resources and Environment. World Atlas. Priroda i resursy Zemli. Institut of Geography, Russian Academy of Sciences and Ed.Hőlzel, Vienna, 1st ed., 2 sv., 190 s. Labounková V. et al.(2009): Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Praha, Brno: MMR, ÚÚR, 52 s. Lauko V., Kasala K. (2009): Teória a metodológia regionálnej geografie. Bratislava, Kartprint, 54 s. Viturka M. (2011): Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje – představení a aplikace. Politická ekonomie, 6, 794-809.