Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 0
R O Z B O R U D R Ž I T E L N É H O R O Z V O J E Ú Z E M Í
Ú Z E M N Ě A N A L Y T I C K É P O D K L A D Y
S P R Á V N Í H O O B V O D U
O B C E S R O Z Š Í Ř E N O U P Ů S O B N O S T Í
B O S K O V I C E
Ú P L N Á A K T U A L I Z A C E
2 0 1 0
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 1
POŘIZOVATEL:
Odbor výstavby a územního plánování MěÚ Boskovice
ZPRACOVATEL AKTUALIZACE RURÚ ÚAP:
Ing. arch. Andrea Chmelová
Ing. Milan Štulpa
ZPRACOVÁNO K DATU:
červen 2010
Zpracování Územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice bylo dotováno z fondů
Evropské unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu, viz www.strukturalni-fondy.cz/iop
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 2
Obsah:
Úvod
1. Analýza území (SWOT)
1.1. Horninové prostředí a geologie
1.2. Vodní režim
1.3. Hygiena životního prostředí
1.4. Ochrana přírody a krajiny
1.5. ZPF a PUPFL
1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
1.7. Sociodemografické podmínky
1.8. Bydlení
1.9. Rekreace
1.10. Hospodářské podmínky
1.11. Sídelní struktura
2. Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území
2.1. Udržitelný rozvoj SO ORP Boskovice
2.2. Vyhodnocení udržitelného rozvoje pro životní prostředí
2.3. Vyhodnocení udržitelného rozvoje pro hospodářský rozvoj
2.4. Vyhodnocení udržitelného rozvoje pro soudržnost společenství obyvatel území
3. Určení problémů k řešení v ÚPD
3.1. Závady v území
3.2. Střety v území
3.3. Ohrožení území
3.4. Doporučení
Prameny
Přílohy:
• Problémový výkres M 1 : 100 000
• Počet obyvatel M 1 : 100 000
• Dopravní infrastruktura M 1 : 100 000
• Kategorie obcí dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný
rozvoj M 1 : 100 000
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 3
Úvod
• Proč vzniknul tento text:
Územně analytické podklady (ÚAP), jejichž součástí je tento Rozbor udržitelného rozvoje
území (RURÚ), byly definovány v novém stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., jako územně
plánovací podklad, který zjišťuje a vyhodnocuje stav a vývoj území. Podrobněji je rozveden
ve vyhlášce č. 500/2006 Sb.
ÚAP jsou podkladem pro zadávání a řešení územně plánovacích dokumentací.
Aktualizace ÚAP je zákonnou povinností pořizovatele dle § 28 odst.1 zákona č.183/2006 Sb.
• Co popisuje tento text:
Na základě dodaných dat od poskytovatelů údajů o území, průzkumu území a dalších
informací (1. část ÚAP – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území) je zpracován tento
rozbor (2. část ÚAP – Rozbor udržitelného rozvoje území), který zahrnuje zjištění a
vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek,
příležitostí a hrozeb. Tento Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) dále obsahuje
vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení
problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci včetně tzv. problémového výkresu.
Takovýto rozbor je zpracováván jednou za dva roky.
• Komu slouží tento text:
Územně analytické podklady slouží pro pořizovatele územně plánovacích dokumentací a
podkladů příslušného úřadu územního plánování.
Zadání územních plánů, které pořizovatel zpracovává, obsahuje zejména požadavky na řešení
vyplývající z ÚAP (viz písm. b) přílohy č. 6 vyhl. č. 500/2006).
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 4
1. SWOT analýzy území
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 5
1.1. Horninové prostředí a geologie
Území je geologicky velmi pestré. Západní část budují krystalické horniny moravika – zejm. ruly,
méně svory (zejm. na Olešnicku), metadiabasy (západně od Olešnice), metabazity (Olešnicko),
dolomitické krystalické vápence (Lysicko, Kunštátsko i Olešnicko), kvarcity (mezi Kunštátem a
Olešnicí), amfibolity (Olešnicko), hadce (Rozseč). Směrem k údolím Svitavy a Křetínky na Letovicku
navazují horniny letovického krystalinika – zejm. svory, fylity a amfibolity, vzácněji hadce (u
Kunštátu a severně od Letovic) a metagabra (severně od Letovic). Místy jsou uvedené horniny
překryté křídovými sedimenty (jílovci, slínovci, prachovci, pískovci a slepenci) a ve východní části
permokarbonskými sedimenty Boskovické brázdy (slepenci, jílovci, prachovci a pískovci). Tektonická
sníženina Malé Hané procházející v širokém pruhu od severoseverovýchodu k jihojihozápadu
víceméně středem území je tvořena permokarbonskými sedimenty Boskovické brázdy (slepenci,
jílovci, prachovci a pískovci), místy s ostrůvkovitými zbytky překryvů křídových sedimentů (jílovců,
slínovců, prachovců, pískovců a slepenců). Tyto horniny vystupují plošně na povrch na relativně
vyzdvižených okrajích. Ve snížené střední části jsou prakticky celoplošně překryté neogénními
vápnitými mořskými jíly a kvartérními sprašemi. Východní část budují převážně spodnokarbonské
(kulmské) zpevněné sedimenty – zejm. droby, na západním okraji v pestré směsi s jílovitými
břidlicemi, prachovci, arkózami, slepenci a devonskými vápenci. Mezi tyto horniny a horniny
Boskovické brázdy je vklíněn severovýchodní výběžek brněnského plutonu, budovaný
proterozoickými granodiority. Od severu zasahují do území (kolem údolí Svitavy a u Velkých
Opatovic) křídové usazeniny české křídové tabule – zejm. pískovce, slínovce a jílovce. Dna údolí
jsou v území vyplněna fluviálními (naplavenými) štěrky, písky a hlínami.
Nejvýznamnější ložiska nerostných surovin se nacházejí v severní části území – zejm. žáruvzdorné
jíly (podél údolí Křetínky, u Horního Smržova a Velkých Opatovic) a slévárenské písky (severně od
Letovic). Další významná ložiska nerostných surovin jsou u Kunštátu (cementářské korekční sialitické
suroviny), Zbraslavce (žáruvzdorné jíly), Boskovic (cihlářské suroviny), Újezdu u Boskovic a Lhoty
Rapotiny (stavební kámen). Všechny výhradní ložiska mají stanovena chráněná ložisková území.
V území je evidována řada poddolovaných území, a to jako pozůstatků po dávno ukončených
těžbách. Povrchovými indikátory těchto území jsou obvykle drobné haldy a terénní propadliny.
Největší koncentrace poddolovaných území je na Kunštátsku, plošně rozsáhlejší poddolovaná území
v severní části (např. u Velkých Opatovic) souvisí s těžbou žáruvzdorných jílů.
Sesuvná území jsou zastoupena jen v malé míře a na celkově zanedbatelných plochách (např. u
Letovic a u Svitávky).
SWOT analýza pro téma horninové prostředí a geologie
SILNÉ STRÁNKY
Významná ložiska některých typů
nerostných surovin (zejm. žáruvzdorných
jílů, cihlářských a slévárenských surovin).
Úplná ochrana výhradních ložisek formou
chráněných ložiskových území.
Minimální zastoupení sesuvných území.
Celková vhodnost geologických podmínek
v území pro vyvážený vztah příznivého
životního prostředí, hospodářského rozvoje
a soudržnosti společenství obyvatel.
SLABÉ STRÁNKY
Omezená využitelnost ploch chráněných
ložiskových území pro netěžební činnost.
Místy významné plochy poddolovaných území
s omezenou využitelností.
PŘÍLEŽITOSTI
Využití poměrně pestrého horninového
prostředí pro rozvoj širokého spektra
územně plánovacích aktivit a opatření.
Hospodárné využití ložisek nerostných
surovin s minimalizací negativních vlivů na
životní prostředí a soudržnost společenství
obyvatel.
Zohlednění vyváženosti vztahu příznivého
životního prostředí, hospodářského rozvoje
a soudržnosti společenství obyvatel při
následném využití vytěžených ložisek.
HROZBY
Negativní vlivy využívání ložisek nerostných
surovin na příznivé životní prostředí a
soudržnost společenství obyvatel.
Nevhodné využití opuštěných dobývacích
prostorů (skládkování, stavební plochy,
neefektivní rekultivace na ZPF…).
Nedostatečné zohlednění zájmů vyváženosti
příznivého životního prostředí, hospodářského
rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel
v rámci rekultivačních opatření.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 6
1.2. Vodní režim
Celé správní území ORP patří do úmoří Černého moře. Většina území je součástí hlavního povodí
Svitavy (číslo hydrologického pořadí 4-15-02). Západní části území (Olešnicko, Hodonín) přísluší do
hlavního povodí Svratky po Svitavu (číslo hydrologického pořadí 4-15-01), severovýchodní část území
(Velkoopatovicko) do hlavního povodí Moravské Sázavy a Moravy od Moravské Sázavy pod Třebůvku
(číslo hydrologického pořadí 4-10-02) a východní okraje území (u Benešova) nepatrně do hlavního
povodí Moravy od Bečvy po Hanou (číslo hydrologického pořadí 4-12-01).
Hlavním vodním tokem v území je řeka Svitava, protékající celkově od severu k jihu přibližně přes
střední část území. Z přítoků Svitavy patří v území k významnějším Křetínka (pravostranný přítok
Svitavy v Letovicích), Úmoří (pravostranný přítok Svitavy ve Skalici), Semíč (levostranný přítok
Svitavy u Svitávky) a Bělá (levostranný přítok Svitavy u Lhoty Rapotiny). Z dalších toků lze jmenovat
Hodonínku (odvodňující severozápadní část území – Olešnicko), Jevíčku (odvodňující severovýchodní
část území – Velkoopatovicko) a Žďárnou (odvodňující jihovýchodní část území). Vodní režim toků je
přirozeně rozkolísaný, s nejvyššími průtoky v jarních měsících a nejmenšími koncem léta a na
podzim. Přirozený vodní režim toků je ovšem výrazně antropogenně pozměněn (nejvýrazněji ve
Svitavě díky jímání podzemních vod u Březové v Pardubickém kraji). Koryta vodních toků jsou velmi
často uměle regulovaná – obzvláště nápadně např. v prostoru Malé Hané. Antropogenní zásahy do
režimu vodních toků se projevují mj. značnou nepravidelností a tudíž i obtížnou předvídatelností
povodňových situací.
Kunštát
Přirozené vodní nádrže v území nejsou.
Z umělých vodních nádrží jsou nejvýznamnějšími vodní dílo Letovice, vybudované na Křetínce pro
nadlepšování průtoků ve Svitavě, a vodní dílo Boskovice na toku Bělé, sloužící jako rezervní zdroj
pitné vody pro Boskovice. Z rybníků je nejvýznamnější Sušský rybník, určený především k
rekreačním účelům.
Z útvarů podzemních vod jsou v území zastoupeny rajóny Boskovická brázda (střední část území),
Krystalinikum v povodí Svratky (západní část území), Ústecká synklinála na Svitavě (severovýchodně
od údolí Křetínky), Velkoopatovická křída (ze západní strany Velkých Opatovic), Poorlická brázda –
jižní část (nepatrně v severní části), Kulm Drahanské vrchoviny (východní až jihovýchodní část) a
Krystalinikum brněnské jednotky (jižní až jihovýchodní část). Z toho vodohospodářsky
nejvýznamnější jsou rajóny Velkoopatovická křída a Poorlická brázda ze skupiny rajónů
Východočeská křída s významnými zásobami podzemní vody.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 7
SWOT analýza pro téma vodní režim
SILNÉ STRÁNKY
Velký podíl území s vodním režimem
vhodným pro vyvážený vztah příznivého
životního prostředí, hospodářského rozvoje
a soudržnosti společenství obyvatel.
Vodní nádrž Boskovice jako významný vodní
zdroj.
Protipovodňová opatření na Olešnicku.
SLABÉ STRÁNKY
Narušení přirozeného vodního režimu řady
údolních niv vlivem regulace vodních toků a
odvodnění.
Negativní vliv vodních děl (zejm. VD Letovice a
VD Boskovice) na přirozenou kontinuitu říčních
a nivních ekosystémů.
Uměle zrychlený odtok vody z krajiny spojený
s růstem ohrožení níže položených oblastí
povodněmi.
Zastavěnost některých přirozených záplavových
území vodních toků (zejm. Svitavy v Letovicích
a Svitávce).
Omezená využitelnost záplavových území.
Omezená využitelnost ochranných pásem
vodních zdrojů.
PŘÍLEŽITOSTI
Možnost situování nejrůznějších
rozvojových aktivit do území bez větších
vodohospodářských rizik a omezení.
Využití přirozeného krajinotvorného
potenciálu vodních toků a údolních niv
(revitalizace toků a niv).
Citlivé vytváření protipovodňových opatření
s ohledem na vyváženost vztahu příznivého
životního prostředí, hospodářského rozvoje
a soudržnosti společenství obyvatel.
Využití přirozeného retenčního potenciálu
krajiny.
Uvolnění přirozených záplavových území od
zástavby.
HROZBY
Nedostatečná vzájemná koordinace
protipovodňových a revitalizačních, příp. i
jiných vodohospodářských opatření.
Nedostatečná koordinace potřebných
vodohospodářských opatření s jinými zájmy.
Situování dalších nevhodných aktivit do
přirozených záplavových území vodních toků
(zejm. stavební činnosti).
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 8
1.3. Hygiena životního prostředí
Hlukové zatížení území je celkově na nízké úrovni. Významněji hlukově zatížená jsou pouze území
kolem silnice I/43 (Lipůvka, Sebranice-Vaculka) a kolem hlavního železničního koridoru údolím
Svitavy.
Území ORP je podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí součástí zóny
Jihomoravský kraj vyčleněné za účelem sledování a řízení kvality ovzduší ve smyslu zákona
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění. Imisní situace je podle Ministerstvem životního
prostředí pravidelně publikovaných údajů dlouhodobě vcelku uspokojivá. K překračování hodnot
imisních limitů pro některou ze sledovaných znečišťujících látek dochází jen zcela výjimečně.
Kvalita povrchových vod je proměnlivá. Vodní toky jsou znečišťovány především komunálními
odpadními vodami a splachy ze zemědělské půdy. Kvalita vody v řece Svitavě se dle údajů
Výzkumného ústavu vodohospodářského pohybovala v letech 2005 - 2006 v celém úseku na území
ORP ve 4. třídě čistoty (silně znečištěná voda).
SWOT analýza pro téma hygiena životního prostředí
SILNÉ STRÁNKY
Celkově vysoké zastoupení ploch bez
významněji narušeného životního prostředí.
Dlouhodobě nízké zastoupení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší.
Minimální zastoupení hlukem zatížených
území.
Nízké zastoupení starých ekologických
zátěží.
Celkově vysoký podíl trvalé vegetace
(zejména lesů) příznivě ovlivňující kvalitu
ŽP.
SLABÉ STRÁNKY
Významné hlukové a imisní zatížení okolí silnice
I/43, z hlediska České republiky však jen
relativní.
Převážně dosti vysoká míra znečištění
povrchových vod.
Nízké zastoupení trvalé vegetace v oblasti Malé
Hané.
PŘÍLEŽITOSTI
Snížení rozsahu obytného prostředí
dotčeného negativními vlivy silniční dopravy
(zejm. hlukem a emisemi) po vybudování
rychlostní silnice R43.
Realizace opatření ke snížení míry znečištění
vodních toků.
Údržba, rozšiřování a zakládání nových ploch
s hygienicky příznivými účinky (obecně ploch
s trvalou vegetací a vodních ploch).
HROZBY
Zhoršení životního prostředí vlivem neřešených
problémů (např. s nárůstem automobilové
dopravy).
Vznik nových zdrojů narušení hygieny životního
prostředí.
Zvýšená míra znečištění ovzduší z lokálních
topenišť v důsledku částečného návratu k tuhým
palivům.
krajina u Vřesic
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 9
1.4. Ochrana přírody a krajiny
Na území nezasahuje žádné velkoplošné chráněné území (tj. národní park nebo chráněná krajinná
oblast.)
Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) jsou v území zastoupena kategoriemi přírodní
rezervace (celkem 7 PR – Čepičkův vrch a údolí Hodonínky, Durana, Kavinský potok, Louky pod
Kulíškem, Pavlovské mokřady, Ploník a Vratíkov) a přírodní památka (celkem 17 PP). Nejvíce MZCHÚ
je soustředěno v jihozápadní části území, na Kunštátsku a Lysicku.
Na území ORP se nachází dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění nařízení vlády č. 301/2207
Sb., celkem 7 evropsky významných lokalit (EVL) – z toho 5 celou svou plochou a 2 do území
zasahující jen částečně (EVL Borotín – zámek, EVL Crhov – Rozsíčka, EVL Dědkovo - část, EVL Křetín
– zámek, EVL Panský les – Jezdiny a EVL Údolí Chlébského potoka - část). S výjimkou EVL Borotín –
zámek se všechny lokality nacházejí v západní polovině území ORP.
Na území ORP se prostírají celkem 4 přírodní parky – z toho 2 celou svou plochou (Přírodní park
Halasovo Kunštátsko a Přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a 2 částí plochy (Přírodní park Svratecká
hornatina a Přírodní park Lysicko). Přírodní parky Svratecká hornatina, Halasovo Kunštátsko a
Lysicko se nacházejí v západní části území a vzájemně spolu sousedí, Přírodní park Řehořkovo
Kořenecko se nachází ve východní části území.
Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) v území je
obsaženo v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) jednotlivých obcí. V řadě míst je však vymezení
ÚSES nevyhovující. Jako hlavní problémy vymezení ÚSES lze jmenovat nedořešený vztah k plánované
rychlostní komunikaci R43.
Kunčina Ves
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 10
SWOT analýza pro téma ochrany přírody a krajiny
SILNÉ STRÁNKY
Vysoká míra zastoupení přírodně a
krajinářsky cenných ploch.
Ochrana rozsáhlých partií krajiny formou
přírodních parků.
Existence právně závazného vymezení ÚSES
jako nástroje pro zvyšování biodiverzity a
migrační prostupnosti krajiny na většině
území.
SLABÉ STRÁNKY
Nízká míra územní ochrany přírody a krajiny
v některých částech území (zejména v oblasti
Malé Hané) podílející se na jejich méně
příznivém životním prostředím a zhoršených
podmínkách pro soudržnost obyvatel.
Nedostatečně účinná ochrana údolních niv před
zástavbou.
Nejednoznačně stanovené hranice přírodních
parků.
Nejednoznačné vymezení obecně zákonem
vyjmenovaných VKP.
Do značné míry zastaralá koncepce místního
ÚSES a její nedostatečná míra provázanosti
s nadregionální a regionální úrovní ÚSES.
PŘÍLEŽITOSTI
Maximalizace využití zájmů ochrany přírody
a krajiny pro vyváženost vztahu územních
podmínek pro příznivé životní prostředí,
hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel.
Usměrňování rozvoje území pomocí
propracovaného systému péče o přírodu a
krajinu s upřednostněním stimulačních
opatření před restriktivními.
Koncepční přístup ke krajinotvorným
opatřením se zohledněním co nejširšího
spektra zájmů.
Přijetí nové koncepce ÚSES výrazněji
reagující na potřeby udržitelného rozvoje
území.
Přednostní realizace skladebných částí ÚSES
v zemědělsky intenzivně využívaných
plochách (Malá Haná).
Citlivá revitalizační opatření na vodních
tocích.
HROZBY
Nevyvážená preference úzce ekonomických a
lobbystických zájmů před zájmy ochrany přírody
a krajiny.
Nedostatečná koordinace při zajištění žádoucích
krajinotvorných opatření.
Složité majetkoprávní poměry bránící provedení
potřebných opatření.
Budování fotovoltaických elektráren přílišné
rozlohy, v nevhodných lokalitách.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 11
1.5. ZPF a PUPFL
Rozložení zemědělského půdního fondu (ZPF) je v území značně nerovnoměrné. Nejvyšší podíl
zemědělské půdy mají katastry v oblasti Boskovické brázdy (Malé Hané). Vysoký podíl zemědělské
půdy je patrný i u většiny obcí na Olešnicku. Naproti tomu velmi nízké zastoupení zemědělské půdy
má většina katastrů ve východní části území (na Drahanské vrchovině) a také četné katastry v
severní části území. Ze způsobů využití převládá orná půda, významně jsou však zastoupeny i trvalé
travní porosty, zahrady a sady. Zorněna je většina půdy v níže položených území (např. Malá Haná),
naopak trvalé travní porosty jsou typičtější pro výše položená a pro zemědělské využití méně
příznivá území. Zahrady obvykle navazují na zástavbu sídel. Sady jsou charakteristické především
pro některé okrajové partie Malé Hané (Borotín, Vanovice, Boskovice, Lysice).
Pro ochranu ZPF při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd
ochrany, odvozených z kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ). Z celkem
pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a
druhá třída, zahrnující vysoce chráněné půdy, jen výjimečně (1. třída) či podmíněně (2. třída)
odnímatelné pro jiné účely.
Řada zemědělských pozemků byla v minulosti odvodněna. Souvislé rozsáhlé plochy odvodněných
pozemků jsou charakteristické především pro severovýchodní část Malé Hané.
Z pohledu ohrožení zemědělské půdy je největším problémem vodní eroze, nejvíce působící na
velkoplošně obhospodařovaných pozemcích orné půdy (a to i na méně ukloněných a tudíž
potenciálně erozně méně ohrožených svazích).
pohled na krajinu Olešnicka
Lesnatost řešeného území je poměrně velká. Souvislé lesní celky a komplexy pokrývají zejména
oblast Drahanské vrchoviny ve východní až jihovýchodní části území, významně jsou však lesy
zastoupeny i v širokém pruhu od jihozápadní části území po jeho severní část. Ke katastrům, kde
lesní půda převládá nad zemědělskou, patří Bahna, Bedřichov, Benešov u Boskovic, Černovice u
Kunštátu, Hluboké u Kunštátu, Hrádkov, Jasinov, Kladoruby, Klevetov, Kochov, Křetín, Kunčina Ves,
Lazinov, Lhota Rapotina, Lhota u Letovic, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Louka, Míchov u
Boskovic, Němčice, Nýrov, Ořechov u Letovic, Suchý, Sychotín, Šebetov, Újezd u Boskovic, Úsobrno,
Velenov, Vlkov u Letovic, Vratíkov a Žďárná. Naproti tomu v prostoru Malé Hané lesy většinou
chybí.
Téměř všechny lesy v území jsou lesy hospodářskými. Zastoupení lesů ochranných a lesů zvláštního
určení je minimální. Druhová skladba lesů je tomu výrazně přizpůsobena. Převažují čistě až
převážně jehličnaté lesy, s celkově dominantním smrkem.
Zdravotní stav lesů je vcelku dobrý. Většina lesů se nachází v pásmu ohrožení imisemi D (tj. nejnižší
imisní zatížení), pouze lesy ve vrcholových partiích Drahanské vrchoviny ve východní části území
spadají již do pásma imisního ohrožení C (s patrným imisním zatížením).
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 12
SWOT analýza pro téma Zemědělský půdní fond (ZPF) a Pozemky určené k plnění funkce lesa
(PUPFL)
SILNÉ STRÁNKY
Poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu
charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího
využití, (příznivá pro vyvážený rozvoj).
Poměrně dobrý zdravotní stav lesů (nízké
imisní zatížení).
Ochrana velké části půdy před erozí trvalým
vegetačním krytem.
SLABÉ STRÁNKY
Omezená využitelnost ZPF v 1. a 2. třídě ochrany
pro stavební rozvoj.
Vodní eroze na velkoplošně obhospodařovaných
pozemcích orné půdy.
Převážně málo vhodná až nevhodná druhová
skladba lesů.
PŘÍLEŽITOSTI
Polyfunkční využití ZPF - rozvoj ekologického
zemědělství, pastevectví, ovocnictví.
Směřování stavebního rozvoje sídel na méně
hodnotné pozemky ZPF.
Využití nástrojů komplexní pozemkové
úpravy (protierozní ochrana, zpřístupnění
krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou
revitalizaci krajiny.
Zalesňování méně hodnotných pozemků ZPF
s přednostním zaměřením na dosud málo
lesnatá území.
Zlepšování dřevinné skladby lesních porostů
ve prospěch geograficky původních dřevin.
HROZBY
Množství obtížně předvídatelných vnějších
faktorů, které mohou negativně ovlivnit způsoby
využití ZPF (globální ekonomika, dynamicky se
měnící poptávka po plodinách, měnící se
způsoby využití plodin – energetické plodiny,
atd.).
Nedostatečné využití nástrojů KPÚ pro pozitivní
krajinotvorná opatření.
Nevyvážené preference hospodářských funkcí
lesů před jejich ostatními funkcemi (nevhodné
výsadby, necitlivé těžební zásahy atd.).
Zabírání velkých ploch budováním
fotovoltaických elektráren.
krajina u Bedřichova
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 13
1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Současný stav veřejné dopravní a technické infrastruktury na území správního obvodu obce
s rozšířenou působností (SO ORP) Boskovice můžeme charakterizovat těmito body:
Územím SO ORP je vedena transevropská dopravní síť, konkrétně stávající úsek I. železničního
koridoru Brno – Česká Třebová (trať č. 260) a plánovaný úsek rychlostní komunikace R43 z Brna
do Moravské Třebové.
V Politice územního rozvoje České republiky (PÚR ČR) 2008 je uvedena rozvojová osa Brno–
Svitavy/Moravská Třebová. Základem rozvojové osy je jednak existující I. tranzitní železniční
koridor v úseku Brno–Svitavy, jednak připravovaný průběh rychlostní silnice R43 Brno–Moravská
Třebová.
Dopravní obslužnost je nejlepší především v obcích, jimiž prochází 1. železniční koridor-trať
260 (Skalice nad Svitavou, Svitávka, Letovice) a následně v obcích na trati 262 (Boskovice,
Knínice u Boskovic, Šebetov, Světlá u Boskovic, Cetkovice, Velké Opatovice); hlavními silničními
tepnami ORP jsou silnice 1. třídy č. 18 a č. 43; v budoucnu by měla výrazně pozměnit dopravní
obslužnost regionu výstavba rychlostní komunikace R43; došlo by tak k výraznějšímu
prostorovému sblížení Velkých Opatovic a Boskovic a především celého regionu a Brna. Naopak
nejhorší dopravní obslužnost je v západní části ORP, při hranici s krajem Vysočina.
Na celém území SO ORP Boskovice je zaveden Integrovaný dopravní systém Jihomoravského
kraje, nejvýznamnějšími přestupní uzly na území SO ORP jsou: Boskovice, Letovice, Lysice,
Kunštát.
Všechny obce jsou elektrifikovány, plynofikovány nejsou pouze obce Lhota u Olešnice, Louka,
Makov, Malá Roudka, Ústup a vodovod chybí u obcí Prostřední Poříčí, Roubanina, Ústup. Na
území SO ORP Boskovice jsou obce, které nemají svoji kanalizaci a ČOV.
těleso R43 u Bačova
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 14
SWOT analýza pro téma veřejná a dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY
Územím SO ORP prochází 1. železniční koridor
- tzn. velmi dobré napojení na Brno a Svitavy
(na území SO ORP existují dvě stanice rychlíků:
Skalice nad Svitavou a Letovice).
Územím SO ORP prochází čtvrtý transevropský
multimodální dopravní koridor (stávající
železniční trať č.260 a plánovaná silnice R43).
Dopravní obslužnost je nejlepší především
v obcích, jimiž prochází 1. železniční koridortrať
č.260 (Skalice nad Svitavou, Svitávka,
Letovice).
Další připravované zvyšování kapacity silnice
I/43 (např. v katastru Voděrady).
Všechny obce s více jak 2000 obyvateli mají
ČOV.
SLABÉ STRÁNKY
Boskovice jako centrum SO ORP nejsou přímo
spojeny železnicí s krajským městem Brnem
(přestupní stanice Skalice nad Svitavou); s tím
souvisí, že Boskovice nejsou rychlíkovou stanicí
na I. železničním koridoru.
Výstavba rychlostní komunikace R43 nepatří do
třiceti evropských prioritních dopravních
projektů (TEN-T).
Přetíženost silniční sítě I/43 (řešení: výstavba
R43) a I/19 (řešení obchvaty Kunštátu a
Sebranic).
Velká vzdálenost železničních stanic od obcí na
trati č.262 nedělá hromadnou železniční
dopravu dostatečně atraktivní.
Nevyhovující technické parametry některých
komunikací (dva pruhy na frekventované I/43
aj).
V porovnání s JMK je na území ORP nižší
hustota železničních tratí.
Relativně nejhorší dopravní obslužnost je
v západní části ORP, při hranici s krajem
Vysočina.
PŘÍLEŽITOSTI
Výstavba R43 ovlivní pozitivně intenzity
dopravy na silnici I/43.
Území ORP leží na rozvojové ose Brno–
Svitavy/Moravská Třebová (dle Politiky
územního rozvoje 2008).
Převedení kamionové nákladní dopravy ve
směru od Brna na sever přes území SO ORP na
I. železniční koridor.
Přímé železniční spojení Boskovic s Brnem.
Budování kořenových čistíren a odkalovacích
nádrží.
Výstavba centrálních výtopen na spalování
biomasy.
HROZBY
Neúměrné zvyšování dopravní zátěže na silnici
I/43 způsobené zdržováním stavby rychlostní
komunikace R43.
Nejasnost napojení rychlostní komunikace na
dálnici D1 u Brna (případně na D2 či R52).
Zvýšené finanční nároky na údržbu dopravní a
technické infrastruktury způsobené přehnaně
rozsáhlou výstavbou kolem obcí.
Zrušení železniční dopravy na trati č.262
(Boskovice – Velké Opatovice) a výstavba R43
v koridoru Boskovické brázdy způsobí tamější
preferenci individuální automobilové dopravy.
Vybudování přímého železničního spojení
Boskovice – Brno by pravděpodobně vedlo ke
zrušení rychlíkové zastávky ve Skalici nad
Svitavou.
Zhoršení životního prostředí v důsledku
pokračujícího nevyhovujícího nakládání s
odpadními vodami a vytápěním tuhými palivy v
menších obcích regionu
Individuální topeniště na pevná paliva
negativně ovlivňující ovzduší exhalacemi poměrně
malý problém, ale jeho význam
v souvislosti se zvyšováním cen opět nabývá na
aktuálnosti.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 15
1.7. Sociodemografické podmínky
Současný stav sociodemografických podmínek na území správního obvodu obce s rozšířenou
působností (SO ORP) Boskovice můžeme charakterizovat těmito body:
Území SO ORP je z hlediska rozmístění obyvatel polycentrické.
Poměrně silné zastoupení populačně malých obcí ve srovnání s JMK a ČR (značně vysoký je
zejména podíl obcí do 200 obyvatel).
V krajském srovnání vykazuje ORP Boskovice nadprůměrný počet středoškolsky vzdělaných
obyvatel - ukončené středoškolské vzdělání bez maturity - (ORP 44,9%; JMK 37,0%); zároveň
však podprůměrný počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (ORP 6,5%; JMK 10,3%).
Před rokem 1989 tento region ztrácel obyvatelstvo migrací, kterou vyvažoval silný přirozený
přírůstek; od 90. let naopak obyvatelstvo začalo přirozenou cestou ubývat a tento úbytek začala
nahrazovat migrace; ze střednědobého hlediska je SO ORP Boskovice populačně mírně ziskovým
regionem.
Migračními úbytky zůstávají ovšem až na výjimky ohroženy zejména malé obce; společně
s negativní přirozenou měnou jsou výsledkem depopulační trendy; do určité míry souvisejícím
jevem je pak vyšší stáří fondu rodinných domů v nejmenších obcích.
Z hlediska demografického stáří (ukazatele indexu stáří a průměrného věku) patří SO ORP
Boskovice ve srovnání s ostatními SO ORP JM kraje k průměru.
Stejně tak z hlediska ukazatelů nezaměstnanosti nevybočuje SO ORP z pásma okolo průměrných
hodnot JM kraje; vyšší míry nezaměstnanosti vykazují spíše populačně menší obce v periferní
poloze (zejména v západní, resp. jihozápadní části SO ORP).
Analýza SWOT pro téma sociodemografické podmínky
SILNÉ STRÁNKY
Mírný prorůstový populační trend daný
migračními přírůstky.
SLABÉ STRÁNKY
V krajském srovnání vykazuje ORP Boskovice
nadprůměrný počet středoškolsky vzdělaných
obyvatel (ORP 44,9%; JMK 37,0%); zároveň
však podprůměrný počet vysokoškolsky
vzdělaných obyvatel (ORP 6,5%; JMK 10,3%).
PŘÍLEŽITOSTI
Zvyšováním sociální a zdravotní vybavenosti
jednotlivých obcí se stabilizuje případně zvýší
pravděpodobnost udržení obyvatel na území
SO ORP Boskovice.
HROZBY
Dlouhodobými depopulačními trendy jsou
ohroženy zejména malé obce ve velikostní
kategorii do 1000 obyvatel.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 16
1.8. Bydlení
Současný stav bydlení na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Boskovice
můžeme charakterizovat těmito body:
V roce 2001 bylo na území SO ORP evidováno 14 202 domů (z toho 11 348 trvale obydlených)
a 20358 bytů (z toho 16930 bytů trvale obydlených).
Boskovice patří mezi významná města regionu s průmyslovou i kulturní tradicí a splňující
všechna kriteria perspektivního bydlení.
Boskovice jsou spádovým městem regionu s cca 12 000 obyvateli. Díky své historické a
kulturní atraktivnosti a přímé vazbě na kvalitní okolní přírodu jsou Boskovice přirozeně
vyhledávané pro trvalé bydlení stávajícími obyvateli regionu i lidmi s pracovními vazbami na
Brno. Boskovice leží cca 42 km severně od Brna s přirozenou vazbou na něj. Dostupnost do
Brna se ještě zlepší po výstavbě již vyprojektované rychlostní komunikace R 43.
Relativně vyšší zastoupení substandardního bytového fondu (byt III. a IV. kategorie
v populačně menších obcích SO ORP), tento fakt je ovšem ovlivněn specifickým charakterem
venkovské zástavby.
Téměř veškerá výstavba nových bytových jednotek v ORP Boskovice je realizována formou
výstavby rodinných domů; bytové domy jsou spíše výjimkou (Boskovice, Letovice, Kunštát).
Analýza SWOT pro téma bydlení
SILNÉ STRÁNKY
Ekologická stabilita.
Dobrá čistota ovzduší.
Území SO ORP Boskovice leží uprostřed
lesů a neposkvrněné přírody (přírodní
parky Řehořkovo Kořenecko, Halasovo
Kunštátsko, Lysicko, Svratecká hornatina).
Velký výběr volnočasových aktivit (golf,
cyklotrasy, agroturistika, krytý bazén).
SLABÉ STRÁNKY
Hluk a znečištění ovzduší z průjezdné
dopravy na komunikaci I/43.
Vnitřní prostředí obcí - veřejná
prostranství, náměstí, návsi, zeleň, místní
komunikace, chodníky.
PŘÍLEŽITOSTI
Komplexní řešení sociální oblasti obyvatel,
které povede k nevylidňování venkova
(efektivní a systematické řešení
základního školství, zdravotních a
sociálních služeb, řešení bytové oblasti a
ostatních služeb regionu).
Oživení bytové výstavby racionálním
usměrněním suburbanizačních, resp.
desurbanizačních trendů.
Údržba a modernizace stávajícího
bytového i nebytového fondu (např.
rekonstrukce, půdní nástavby a vestavby
apod.), vždy ovšem se zachováním
venkovského vzhledu.
HROZBY
Zhoršení přitažlivosti obcí způsobené
suburbanizací (sídliště rodinných domů
kolem původní vesnice po vzoru velkých
měst).
Problémy s parkováním, především
v Boskovicích.
Možnost, že dvanáctitisícovému
spádovému středisku severní části
Jihomoravského kraje v příštích letech
přibudou stovky, možná i tisíce obyvatel,
začíná nabývat konkrétní obrysy. Jsou
vydaná územní rozhodnutí na výstavbu 3
komplexů bytových domů a jejich
realizace je v různých fázích.
Cílem je vytvoření přitažlivého území pro místní obyvatelstvo, zamezení vylidňování zejména
odlehlých menších obcí, doplnění scházejících zařízení k rozvoji kulturního a společenského života
(občanská vybavenost, vzhled obcí) a podpora bydlení v lokalitách (dobrá dopravní a technická
infrastruktura, informační a komunikační technologie).
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 17
1.9. Rekreace
Současný stav rekreace na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Boskovice
můžeme charakterizovat těmito body:
Na území ORP Boskovice se nalézá řada významných turistických destinací: hrad Boskovice,
zámek Boskovice, zámek Lysice, golfové hřiště v obci Kořenec, Wild West City - Westernové
městečko Boskovice, arboretum Borotín, jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu,
Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích, keltská usedlost Isarno v bývalém
letovickém lomu i řada festivalů v Boskovicích, hrnčířský jarmark v Kunštátě…
Téma svým charakterem neumožňuje relevantně hodnotit území bez svého bezprostředního
okolí (rekreační aktivita není vázána administrativními hranicemi, atraktivita oblastí může být
významně ovlivněna atraktivitou bezprostředního okolí). Z hlediska historie jsou nejbližší velké
turistické atrakce: Moravský kras, Památky UNESCO: kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené
hoře u Žďáru nad Sázavou, zámek Litomyšl, vila Tugendhat v Brně.
Boskovicím se daří budovat dobrý marketingový obraz, jak sebe sama, tak i svého blízkého
okolí.
Území SO ORP se z hlediska přírodních podmínek rozpadává na dvě základní oblasti:
Českomoravská vrchovina na západě území a Brněnská vrchovina na východě. Hlavním dělícím
prvkem je Boskovická brázda.
V území můžeme rozeznat vyšší zastoupení rekreačních objektů ve srovnání s krajským stavem
(SLDB 2001).
veřejné prostranství
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 18
Analýza SWOT pro téma rekreace
SILNÉ STRÁNKY
Značný rekreační význam lesů Českomoravské
a Brněnské vrchoviny.
Přírodní zázemí členité a lesnaté krajiny,
množství přírodních parků a maloplošných
zvláště chráněných území (zejména v západní
části SO ORP).
Rozmanitost druhové skladby památkově
chráněných objektů (zámky, hrady, technické
památky, místní stavební kultura).
Blízkost CHKO Moravský kras, tj. destinace
přesahující svým významem a atraktivitou
celorepublikový kontext.
Hustá síť cyklostezek (dle MAS Boskovice
Plus).
Geografické podmínky pro zimní sporty v
oblasti Olešnicka, Boskovicka, Kunštátska,
Lysicka.
Dobrá dostupnost z krajského centra Brna.
SLABÉ STRÁNKY
Málo vyvinutá infrastruktura cestovního ruchu
– nedostatek ubytovacích kapacit,
restauračních zařízení apod.
Málo přírodního vodstva k rekreačnímu využití
(jen Suchý/Velenov). Vodní nádrže v
Boskovicích a Letovicích jsou určeny jako
vodní zdroje či k jinému vodohospodářskému
využití.
Nedořešená situace rychlostní komunikace
R43 (stávající silnice I/43 je přetížená a
provoz na ni nebezpečný) a problematické
spojení se zahraničím.
PŘÍLEŽITOSTI
Z hlediska trvalé udržitelnosti je výhodné
podporovat rozvoj primární infrastruktury
cestovního ruchu, tj. rekreačních akvizic
určených primárně pro místní komunitu sportoviště,
koupaliště, kvalitní a obyvatelné
veřejné prostory obcí, kulturní biodiverzní
krajina.
Po dobudování R43 by toto území mohlo
využít pozice jakéhosi širšího rekreačního
zázemí Brna.
Vhodné podmínky pro rozvoj agroturismu
(hippoturistika, městské slavnosti apod).
Možný/nutný rozvoj přidružených služeb k
ubytování (např. aktivity agroturistiky,
hippoturistiky).
využití krajiny pro účely tradičních forem
turistiky (rodinná, cykloturistika), která je
závislá na celkovém vyznění krajiny.
Je nutno podporovat dlouhodobější formy
rekreace (dle monitoringu czechtourism je 70
až 80 % návštěv v regionu jednodenních).
HROZBY
Možné znehodnocení přírody vlivem
nekontrolovaného rozvoje cestovního ruchu.
Znehodnocení atraktivity obcí špatnou
architekturou nově stavěných domů.
Snižování prostupnosti krajiny.
V souvislosti se silným suburbanizačním
potenciálem města Brna může dojít k
posilování trendu využívání domů k občasné
individuální rekreaci (často jsou následkem
trvale neobydlené, byť kvalitně spravené
objekty).
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 19
1.10. Hospodářské podmínky
Současný stav hospodářských podmínek rozvoj území správního obvodu obce s rozšířenou působností
(SO ORP) Boskovice můžeme charakterizovat těmito body:
Z hlediska koncentrace pracovních příležitostí jsou Boskovice dominantním centrem celého
území.
Boskovice představují hlavní cíl pracovní vyjížďky pro 37 obcí (tj. polovinu obcí SO ORP), další
dílčí pracovní mikroregiony si vytvářejí Letovice (14 obcí), Olešnice a Lysice (po 5), Kunštát (4) i
Velké Opatovice. Jako významná pracovní centra mimo území SO ORP se profilují Brno a
Blansko.
Ukazatele založené na směrech a objemech proudů pracovní dojížďky naznačují relativní
uzavřenost/autonomii SO ORP (podíl vyjíždějících za prací mimo SO ORP na zaměstnaných
ekonomicky aktivních činí 24 %, podíl dojíždějících z území mimo SO ORP na celkovém počtu
obsazených pracovních míst činí 13 %); tato situace je dána velikostí ORP i relativní
ekonomickou silou Boskovic.
Nejnižší podíl ekonomicky aktivního (EA) obyvatelstva vyjíždějícího za svým zaměstnáním za
hranice obce dosahují Boskovice s hodnotou 28,3%, Letovice 45,8%, Úsobrno 53,5%, Olešnice
56,0%. Hodnota pro SO ORP je cca 54 %, značně překračující krajský průměr.
Ve Velkých Opatovicích pracuje 1/5 ekonomicky aktivních obyvatel ve stavebnictví.
Boskovice se vyznačují jednou z nejnižších zaměstnaností ekonomicky aktivních obyvatel
v zemědělství a naopak v porovnání s ostatními centry nejvyšší zaměstnaností ve školství.
Zaměstnanost v zemědělství (ORP 6,8%; JMK 5,0%) a průmyslu (ORP 40,4%; JMK 27,6%)
překračuje průměrné hodnoty JMK; na druhé straně vykazuje nižší zaměstnanost ve službách,
nejmarkantnější rozdíl je u služeb pro podniky (ORP 2,9%; JMK 5,9%).
Míra nezaměstnanosti se blíží krajskému průměru; přičemž nadprůměrných hodnot nabývá
především při západní hranici ORP; nejvíce ve spádové oblasti města Olešnice.
Z hospodářského hlediska je nutné věnovat pozornost zejména oblasti Olešnicka, která vykazuje
prvky periferie SO ORP.
brownfield zámku Lamberk
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 20
Analýza SWOT pro téma hospodářské podmínky
SILNÉ STRÁNKY
Uspokojivá míra pracovní autonomie SO ORP,
daná mj. větší velikostí území.
Existence relativně diverzifikované nabídky
pracovních příležitostí z hlediska územního
rozložení i odvětvové příslušnosti.
SO ORP není závislý na jednom strategickém
zaměstnavateli.
Velmi dobré půdní podmínky pro zemědělskou
výrobu na Malé Hané.
SLABÉ STRÁNKY
Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v západní
části SO ORP; nejvíce ve spádové oblasti
města Olešnice.
Nedořešené vlastnické a územní vztahy
k zemědělským pozemkům a areálům.
V regionu chybí moderní zpracovatelské
kapacity, odbytová centra zemědělských
produktů, moderní zemědělské skladovací
kapacity.
PŘÍLEŽITOSTI
Zvýšení pracovních míst rozvojem cestovního
ruchu (cyklistické a turistické trasy
respektující krajinné a přírodní hodnoty
území), budováním nových lyžařských
běžeckých tratí, zlepšením ubytovacích
možností (zejména agroturistické farmy, malé
penziony).
Možnost nárůstu pracovních příležitostí
v koridorové oblasti plánované rychlostní
komunikace R43.
Podpora ekologického zemědělského
hospodaření.
Využití brownfields (především stávajících
nevyužitých nebo málo využitých ploch areálů
bývalých ZD).
Rozvoj tradičních řemesel a drobných služeb
v sídlech.
Budování průmyslových zón ve vhodných
lokalitách mikroregionů.
Příležitost k rozvoji nepotravinářské produkce
v zemědělství.
V rámci územně plánovací dokumentace je
možné vymezit plochy vybavené inženýrskými
sítěmi pro případné nové podnikatelské
investice.
Využití blízkosti krajského města Brna.
Komplexní pozemkové úpravy.
HROZBY
Zhoršení hospodářských podmínek Letovicka
způsobené odchýlením hlavního tahu
z dosavadní silnice I/43 procházející
Letovicemi na plánovanou rychlostní
komunikaci R43.
Neregulovaná zástavba podél koridoru
plánované rychlostní komunikace R43.
Neuměřený rozvoj výrobních ploch nesmí
způsobit znehodnocení krajinných hodnot;
nebezpečí hrozí zejména podél plánované
R43.
Snaha o rozvoj pracovních příležitostí - služeb
v oblasti cestovního ruchu může způsobit
narušení krajinných a přírodních hodnot
území např. výstavba chatových lokalit a
hotelových areálů v krajině, větrné elektrárny
apod.
Závislost vybraných oblastí na jednom
ekonomickém subjektu (např. mlékárna
Olešnice).
Nejsou využity staré a zanedbané zemědělské
objekty – vznik brownfields.
Tendence odchodu vysokoškolsky vzdělaných
obyvatel do větších center.
Benešov
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 21
1.11. Sídelní struktura
Současný stav sídelní struktury na území správního obvodu ORP Boskovice můžeme charakterizovat
těmito body:
SO ORP leží na severním okraji JMK na hranici krajů Vysočiny, Pardubického a Olomouckého, a i
když jeho absolutní vzdálenost do krajských měst není nesrovnatelná – Brno 42km, Olomouc
59km, Pardubice 109km, Jihlava 112km (měřeno z Boskovic pomocí plánovače tras na
www.atlas.cz), většina center ORP spáduje na Brno (Olešnice, Letovice, Kunštát, Lysice,
Boskovice).
Území ORP Boskovice se rozkládá na křížení dvou výrazných liniových prvků v krajině, které
dávají celému území jeho sídlení i dopravní charakter: řeky Svitavy a Boskovické brázdy.
SO ORP se řadí jak počtem obyvatel 50 875 (1. 1. 2009), tak rozlohou 51141 ha, tak počtem obcí
73 k těm větším; 8 obcí nad 1000 obyvatel; 5 obcí se statusem města; 4 výrazná centra
(Boskovice, Letovice, Velké Opatovice, Olešnice); obce v JZ části ORP okolo Kunštátu a Lysic již
spádují spíše na Brno; žádná z obcí nevykázala nejsilnější proud pracovní ani školní dojížďky do
Svitav (mimo hranice SO ORP).
Ač je určitá pluralita center zřejmá z rozložení obyvatelstva – populační velikost Boskovic je
vyvažována subcentry (Letovice, Velké Opatovice, Olešnice, Kunštát), z hlediska koncentrace
pracovních příležitostí jsou Boskovice dominantním centrem.
ORP je atypické existencí dvou silných jader Boskovice, Letovice; zatímco Velké Opatovice a
Olešnice plní roli určitých periférních subcenter; rozhodně se jedná z hlediska vnitřní funkční
struktury o komplikovanější území nežli v případě menších SO ORP v Jihomoravském kraji.
Území SO ORP Boskovice leží na rozvojové ose Brno – Svitavy/Moravská Třebová. Politika
územního rozvoje 2008 jmenuje jako jedno z center této osy město Boskovice.
Analýza SWOT pro téma sídelní struktura
SILNÉ STRÁNKY
Vícejaderná sídelní struktura SO ORP,
existence relativně silných subcenter
(Letovice, Velké Opatovice, Olešnice,
Kunštát, Lysice).
SLABÉ STRÁNKY
Vyšší počet populačně malých obcí.
PŘÍLEŽITOSTI
Pozice SO ORP Boskovice na transevropské
dopravní síti dává příslib udržení jeho
atraktivnosti.
HROZBY
Negativní změna struktury zástavby obcí
způsobené suburbanizací (sídliště rodinných
domů kolem původní vesnice po vzoru velkých
měst) a z toho vyplývající zvýšené finanční
nároky na správu obce; obzvláště po
vybudování R43 a tím zesílení suburabizačních
tlaků.
Rozmělnění kompaktní zástavby návsí i celé
struktury obcí.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 22
Závěr kapitoly
Na základě předešlých analýz lze extrahovat nejzákladnější charakteristiky pro území správního
obvodu ORP Boskovice.
Obecná SWOT analýza stavu území SO ORP Boskovice
SILNÉ STRÁNKY
Součást urbanizační osy Brno/
Svitavy/Moravská Třebová.
Příroda Českomoravské a Drahanské
vrchoviny.
Blízkost města Brna.
Bohatá skladba nemovitých památek.
SLABÉ STRÁNKY
Absence kapacitní rychlostní komunikace
(R43).
Vysoký počet populačně malých obcí
selektivně ohrožených nezaměstnaností,
demografickým stárnutím a úbytkem
obyvatelstva.
Zvýšená dopravní zátěž na silnici I/43.
PŘÍLEŽITOSTI
Využití hospodářského potenciálu
brněnské aglomerace.
Využití rekreačního potenciálu SO ORP
v zázemí brněnské aglomerace.
Rozvíjení turistiky a na ní navazujících
služeb.
HROZBY
Vznik chaotického území na křížení
plánované R43, 1. železničního koridoru,
v záplavovém území Svitavy v případě
nekoordinovaného postupu bez koncepce.
Rozmělnění kompaktní zástavby obcí.
Lysice
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 23
2. Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 24
2.1. Udržitelný rozvoj SO ORP Boskovice z hlediska územně plánovacího
Tento dokument vychází z toho, že udržitelný rozvoj té které oblasti závisí především na třech
základních pilířích:
• na stabilním sociálním prostředí
• na zdravém životním prostředí
• na kvalitním hospodářském prostředí
Abychom mohli stav sledovaného území vyhodnotit, definovali jsme cíle, kterých je nutno z těchto
tří pohledů dosáhnout. Kterým směrem se toto území chce a může nadále vyvíjet. Tyto nastavené
cíle jsou konfrontovány se stávající situací. Z těchto informací vyplynou na závěr doporučení,
kterými problémy se zabývat v územně plánovacích dokumentacích (viz kapitola 3).
Cíle rozvoje území z hlediska sociálního a hospodářského prostředí:
Očekávaným a z hlediska širších prostorových vztahů i logickým je proces hlubší integrace území SO
ORP do brněnské sídelní aglomerace.
Lze očekávat, že ohnisko dalšího rozvoje SO ORP bude lokalizováno v pásu Boskovické brázdy podél
plánované autostrády R43 spojující brněnskou aglomeraci s hradecko-pardubickou. Těžiště celé
oblasti bude ležet na křížení této komunikace s I. železničním koridorem. Charakterem půjde o
plošně intenzivní rozvoj ekonomických aktivit, rozvoj rezidenční funkce již nemusí být nutně vázán
na vymezenou sídelní osu.
V poněkud periferní pozici zůstává západní část SO ORP - Olešnicko. Přestože dostupnost této části
SO ORP vůči centrům Boskovicka a i Brna není výrazně špatná, lze některé demografické a socioekonomické
ukazatele interpretovat jako náznak rozevírajících se nůžek. K vyváženému fungování
SO ORP je tedy potřebné posílení Olešnice jako dalšího subcentra území ORP.
Cíle rozvoje území z hlediska životního prostředí:
• Rozvinutí rekreačního potenciálu území ORP.
• Udržení přírodního charakteru území ORP.
• Vytvoření nové kvality přírodního rámce v oblasti mezi Boskovické brázdy.
Obecně se dá říci, že potenciál území SO ORP Boskovice leží především v jeho decentralizovaném
hospodářském rozvoji s přihlédnutím k rekreačnímu využití.
Skrchov
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 25
2.2. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území pro životní prostředí
Pro udržitelný rozvoj území SO ORP je z hlediska životního prostředí důležité vyvažovat tyto oblasti:
• Rekreační využití
Celé území SO ORP má potenciál rekreačního využití území ať již pro místní obyvatele, tak i
pro návštěvníky. Obzvláště po dobudování R43 by toto území mohlo využít pozice jakéhosi
širšího rekreačního zázemí Brna.
• Zájem o bydlení
Atraktivnost bydlení v jednotlivých oblastech SO ORP závisí na dostupné a bohaté šíři
občanské vybavenosti, dopravní a technické vybavenosti i kvalitních veřejných
prostranstvích. Velké množství ploch pro bydlení v územních plánech není dle našeho
názoru však reálné naplnit. Tyto plochy zabírají další volnou půdu a zároveň likvidují vnitřní
potenciál obce tím, že není vyvíjen dostatečný tlak na využívání vnitřních rezerv obcí
(proluky, dostavby, brownfields). Tato rozmařilost klade vysoké nároky na veřejnou
infrastrukturu, tj. na veřejné finance.
• Kvalita přírodního rámce
Území lze rozdělit na tři základní oblasti:
Hornosvratecká a Drahanská vrchovina: atraktivní oblasti lesnatých vrchovin tvoří
příjemné zázemí pro rezidenční i rekreační využívání. Udržení dosavadní kvality
přírodního rámce závisí na vyváženosti zájmů rekreačního využití oblasti hor na jedné
straně a jejich ochrany na straně druhé.
Malá Haná (Boskovická brázda): sama o sobě méně pestrá krajina však dává výraz oběma
vrchovinám vystupujících po jejích stranách. Kvalita přírodního rámce závisí na
udržitelném rozvoji hospodářských aktivit právě v této oblasti SO ORP. Pro zvýšení
atraktivnosti je potřeba zvyšovat diverzifikaci krajiny tohoto území. Nízká míra územní
ochrany přírody a krajiny v oblasti Malé Hané se podílí na jejím méně příznivém životním
prostředím a zhoršených podmínkách pro soudržnost obyvatel.
Celková vhodnost geologických podmínek v území pro vyvážený vztah příznivého životního
prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel.
Valchov
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 26
2.3. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území pro hospodářský rozvoj
Z hlediska hospodářství můžeme řešenou oblast rozdělit na centrum Boskovice, potencionální
průmyslovou oblast podél plánované R43, hospodářská subcentra (Letovice, Velké Opatovice,
Olešnice) a oblasti spádující výrazně k Brnu (Lysicko, Kunštátsko).
Pro udržitelný rozvoj území ORP je důležité vyvažovat tyto oblasti:
• Pracovní příležitosti
Při vymezování ploch pro výrobu je nutné vyvažovat nároky na posilování ekonomických
aktivit na území a nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.
Poměrně vyvážené rozmístění hospodářských center a subcenter na území ORP je nutné
dále podporovat. Obzvláště je nutné upínat pozornost na území Olešnicka.
Je nutné nadále vyvažovat poměr nabídek ploch „na zelené louce“ a revitalizace tzv.
brownfields. Krátkozraké jednosměrné spoléhání se na investice realizované „na zelených
loukách“ sebou do budoucna nese riziko velkých finančních nároků ze strany obce na sanace
přehlížených brownfields.
• Dojížďka za prací
V případě selhání významných pracovních příležitostí v odlehlejších částech SO ORP lze
očekávat ekonomické a sociální zhoršení těchto oblastí (obzvláště Olešnicka) vlivem ztížené
dostupnosti ke vzdálenějším pracovním centrům.
Benešov
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 27
2.4. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území pro soudržnost společenství obyvatel území
Pro udržitelný rozvoj území správního obvodu ORP je důležité vyvažovat tyto oblasti:
• Kvalita veřejné infrastruktury
Obecně: zvyšování kvality a pestrosti veřejné infrastruktury celého správního obvodu ORP je
jednou z nejdůležitějších podmínek pro zachování udržitelného rozvoje sociální soudržnosti.
Území správního obvodu ORP můžeme z hlediska soudržnosti rozdělit na výrazně „městské“
Boskovice, popřípadě Letovice a okolní „venkovské“ území. Města Boskovice a Letovice,
stejně jako širší území na křižovatce plánované R43 s 1. železničním koridorem mají
nejlepší podmínky z hlediska veřejné infrastruktury. Pro okrajové venkovské oblasti je střed
SO ORP příliš vzdálen. Je tedy nutné podporovat další rozvoj „ORP-subcenter“, které by
uspokojily nároky těchto oblastí tak, aby nedocházelo k přílišné nerovnovážnosti na území
ORP.
Koncentrace občanské vybavenosti těchto aktivit především v oblasti středu SO ORP
(Boskovice, Letovice) je nutné vyvažovat rovnoměrným rozložením těchto aktivit a zájmem
o zkvalitňování dopravní infrastruktury (především veřejné hromadné dopravy). Rezignace
na toto vyvažování může způsobit rychlejší vylidňování okrajových území.
• Sociodemografické trendy
Vyšší míra nezaměstnanosti v důsledku nevhodné kvalifikační struktury obyvatelstva a
nabídky pracovních míst přispívá k depopulačním trendům v částech území SO ORP:
Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Velké Opatovice.
Upozornění: Nekoordinovaný suburbanizační proces narušuje tradiční lokální sídelní a
sociální strukturu. Pro bezkonfliktní sociální soudržnost se doporučuje přírůstek počtu
obyvatel v obci ve výši 2% za rok (Kratochvíl 2007). To znamená, že obec s 1000 obyvateli je
schopna vstřebat přírůstek cca 20 osob za rok, což odpovídá výstavbě maximálně šesti až
deseti rodinných domů (bytů) za rok (týká se např. Lazinova, Kunic, Lhoty u Lysic).
žudro v Sebranicích
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 28
3. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 29
3.1. Závady v území
Na území SO ORP byly identifikovány tyto urbanistické, dopravní a hygienické závady:
Zastavěnost některých přirozených záplavových území vodních toků (zejm. Svitavy v Letovicích
a Svitávce).
Obecně neutěšený stav veřejných prostranství - náměstí, návsi, zeleň, místní komunikace,
chodníky.
Málo vyvinutá infrastruktura cestovního ruchu – je nutné pokračovat v budování základní
turistické infrastruktury, zejména vytvoření a doplnění sítě ubytovacích a stravovacích
zařízení.
Na území SO ORP se vyskytují plochy se zdevastovanou zástavbou či nevhodnou funkční náplní,
tzv. brownfields. Četnost takovýchto ploch však není v této oblasti vysoká ani nelze pozorovat
výrazné koncentraci těchto ploch.
V relativně periferní pozici vůči centru SO ORP se nachází oblast Olešnicka.
Přetíženost silniční sítě I/43 (řešení: výstavba R43) a I/19 (řešení: obchvaty Kunštátu a
Sebranic).
Nevyhovující technické parametry některých komunikací (dva pruhy na frekventované I/43 aj).
Poměrně velká vzdálenost železničních stanic od obcí na trati č. 262 nedělá osobní železniční
dopravu dostatečně atraktivní (obzvlášť stanice Šebetov, zastávky Světlá u Boskovic a
Cetkovice).
Relativně nejhorší dopravní obslužnost je vzhledem k území SO ORP v jeho západní části při
hranici s krajem Vysočina.
Nejzávažnější kolize dopravy jako nositelky hluku a znečištění ovzduší se odehrává na silnicích
I. třídy, které procházejí těmito zastavěnými územími:
silnice I/19 prochází zastavěným územím těchto obcí: Hodonín, Rozseč nad Kunštátem, Kunštát, Újezd
u Kunštátu, Sebranice.
silnice I/43 prochází zastavěným územím těchto obcí: Stvolová, Letovice, Zboněk, Sasina, Svitávka,
Sebranice.
Nízké zastoupení trvalé vegetace v oblasti Malé Hané.
Málo přírodního vodstva k rekreačnímu využití (jen Letovice, Suchý/Velenov).
Místy málo vhodná druhová skladba lesů (monokultura smrků jako pozůstatek výsadby
s ekonomickými důvody – nyní již zákonná povinnost 25% výsadby melioračně zpevňujících
dřevin).
Lokální znečištění způsobené chybějícími čističkami odpadních vod (ČOV).
Na území těchto obcí s jednotnou kanalizací není vybudovaná ČOV: Černovice, Deštná,
Hodonín, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Kněževes, Knínice u Boskovic,
Kozárov, Krhov, Křetín, Křtěnov, Kunčina Ves, Kunice, Lazinov, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic,
Lhota u Olešnice, Louka, Makov, Malá Roudka, Michov, Němčice, Obora, Pamětice, Petrov,
Prostřední Poříčí, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Sebranice, Skalice nad
Svitavou, Skrchov, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svitávka, Tasovice, Uhřice, Újezd u
Boskovic, Úsobrno, Ústup, Vanovice, Vážany, Vísky, Voděrady, Vranová, Zbraslavec, Žďárná,
Žerůtky.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 30
Tato zastavěná území leží na poddolovaných územích, případně v jejich sousedství: Boskovice,
Brťov, Chrudichromy, Kladoruby, Kněževes, Kněževísko, Korbelova Lhota, Krhov, Křetín,
Kunštát, Letovice, Lhota u Olešnice, Louka, Němčice, Obora, Petrov, Skrchov, Štěchov,
Valchov, Velké Opatovice, Vranová, Vřesice.
3.2. Střety v území
Na území SO ORP byly identifikovány tyto střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto
záměrů s limity využití území:
ZASTAVITELNÉ PLOCHY X ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ aneb rozvojové záměry překračující meze
udržitelného rozvoje obce.
• Zastavitelné plochy zasahují do krajinného rázu na katastrech: Černovice, Bedřichov
(Přírodní park Svratecká hornatina).
• Zastavitelné plochy zasahují do krajinného rázu na katastrech: Lhota u Lysic, Bedřichov,
Kunice (Přírodní park Lysicko).
• Zastavitelné plochy zasahují do krajinného rázu na katastrech: Kunice (Přírodní park
Halasovo Kunštátsko).
• Zastavitelné plochy zasahují do krajinného rázu na katastrech: Benešov, Kořenec (Přírodní
park Řehořkovo Kořenecko).
PLÁNOVANÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA X ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
• Na katastru těchto obcí je registrován záměr staveb větrných elektráren, což může být ve
střetu s životním prostředím: Újezd u Boskovic, Kozárov, Benešov u Boskovic, Němčice,
Nýrov, Rozsíčka, Žďárná, Újezd.
• Na katastru těchto obcí je registrován záměr staveb fotovoltaických elektráren, což může
být ve střetu s životním prostředím: Kněževes, Kunštát, Lysice, Ústup, Vanovice, Vážany,
Vísky, Boskovice.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA X ÚSES
• Je nutné řešit „přechod“ prvků územního systému ekologické stability (ÚSES)
s nejfrekventovanějšími komunikacemi na území SO ORP.
- silnice I/19: v katastru obcí – Černovice (biocentrum Údolí Hodonínky), Kunštát.
- silnice I/43 na území města Letovic.
PLÁNOVANÉ DOPRAVNÍ KORIDORY X ÚSES
• V katastru obce Chrudichromy protíná plánované vedení rychlostní silnice R43 regionální
ÚSES.
• Nevhodné vedení ÚSES ve stopě navrhované rychlostní silnice R43.
PLÁNOVANÉ DOPRAVNÍ KORIDORY X ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
• V oblasti křížení navrhované rychlostní silnice R43 a 1. železničního koridoru lze do
budoucna očekávat větší koncentraci hospodářských aktivit. Vzhledem ke zdejšímu
rozsáhlému záplavovému území řeky Svitavy bude tato oblast vyžadovat zvýšenou míru
pozornosti a regulace!
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 31
• Na území Přírodního parku Halasovo Kunštátsko jsou plánovány dle Generelu dopravy JMK
tyto dopravní stavby:
- silnice I/19 – Kunštát, Sebranice
- rychlostní silnice R43 – Sebranice, Svitávka
PLÁNOVANÉ DOPRAVNÍ KORIDORY X ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
• Na území těchto katastrů jsou plánovány dle Generelu dopravy JMK tyto dopravní stavby:
- silnice I /19: Kunštát, Sebranice
- rychlostní silnice R/ 43: Lysice, Drnovice, Voděrady, Skalice nad Svitavou, Chrudichromy, Boskovice,
Sudice, Knínice u Boskovic, Vanovice, Borotín, Velké Opatovice
REKREACE X ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
• Rekreační využití atakuje meze udržitelného rozvoje obcí Suchý a Velenov. Na území těchto
katastrů dochází k přílišné koncentraci individuální rekreace, a tím k devalvaci původní
atraktivity prostředí.
TĚŽBA X ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
• Chráněné ložiskové území: Jíly - Brťov, Horní Smržov, Korbelova Lhota, Kunštát, Velké
Opatovice, písky sklářské a slévárenské – Babolky, cementářské korekční sialitické suroviny –
Rudka u Kunštátu.
• Ložisko nerostných surovin: Boskovice – těžba dřívější povrchová – cihlářské suroviny: Brťov
– dosud netěženo - jíly žáruvzdorné na ostřivo, Horní Smržov – současná těžba hlubinná i
povrchová – jíly žáruvzdorné na ostřivo, Rudka, Kunštát – dosud netěženo – cementářské
korekční sialitické suroviny, Zbraslavec – těžba dřívější hlubinná - jíly žáruvzdorné na
ostřivo.
• Prognózní ložiska: Horní Poříčí, Prostřední Poříčí, Křetín, Lazinov - těžba dřívější hlubinná jíly
žáruvzdorné na ostřivo, Kunštát – dosud netěženo - cementářské korekční sialitické
suroviny.
3.3. Ohrožení území přírodními vlivy
Tato ohrožení jsou způsobena přírodními jevy, nevhodnou péčí a využíváním krajiny vyplývající
především ze systému hospodaření.
ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ
Uměle zrychlený odtok vody z krajiny spojený s růstem ohrožení níže položených oblastí
povodněmi.
Zastavěnost některých přirozených záplavových území vodních toků (zejm. Svitavy v Letovicích
a Svitávce).
• Obce na řece Svitava, které se nachází v záplavovém území: Stvolová, Skrchov, Letovice,
Zboněk, Klevetov, Sasina, Svitávka, Mladkov, Skalice nad Svitavou, Lhota Rapotina.
• Obce na řece Křetínka, které se nachází v záplavovém území: Letovice, Dolní Poříčí,
Prostřední Poříčí, Horní Poříčí.
• Obce na řece Bělá, které se nachází v záplavovém území: Boskovice, Valchov.
TĚŽBA
• Poddolované území na katastrech: Boskovice, Brťov, Chrudichromy, Kladoruby, Kněževes,
Kněževísko, Korbelova Lhota, Krhov, Křetín, Kunštát, Letovice, Lhota u Olešnice, Louka,
Němčice, Obora, Petrov, Skrchov, Štěchov, Valchov, Velké Opatovice, Vranová, Vřesice.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 32
• Sesuvné území aktivní: Knínice u Boskovic, Velké Opatovice, Podolí, Míchov.
• Sesuvná území pasivní: Rumberk, Letovice, Míchov, Žerůtky, Doubravice nad Svitavou,
Svitávka, Lysice.
VĚTRNÁ EROZE
• Na území katastrů obcí Kladoruby, Bačov jsou evidovány půdy ohrožené.
VODNÍ EROZE na velkoplošně obhospodařovaných pozemcích orné půdy.
Velké Opatovice
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 33
3.4. Doporučení
Při tvorbě zadání územně plánovacích dokumentací, obzvláště územních plánů doporučujeme pro
níže uvedené činnosti a jevy v území tyto zásady:
Zásady pro bydlení
• Přizpůsobit rozvojové plochy jednotlivých obcí reálným demografickým podmínkám.
• Vytvořit podmínky pro regeneraci jádrových oblastí sídel, v reakci na jejich vylidňování a
zhoršování jejich standardu.
• Podpořit stabilizaci a rozvoj venkovského osídlení v každé obci včetně údržby a rozvoje
infrastruktury s důrazem na typickou architekturu a sídelní strukturu;
• Dbát na maximální provázanost veřejné infrastruktury nových rozvojových ploch se stávající
strukturou sídla.
Zásady pro rekreaci
• Prověřit možnosti umístění malovýrobních zemědělských zařízení rodinného typu
s ubytováním a službami, a to ve vazbě na dodržení hygienických limitů životního prostředí
v sídlech (možné kolize s plochami bydlení, krajinou).
• Řešit zvyšování prostupnosti krajiny kvůli lepšímu využití potenciálu krajiny pro agroturistiku.
• Stabilizovat stávající a vymezovat další rekreační zelené plochy pro rekreaci v oblasti
Boskovické brázdy, které by zaručily dostatečnou obytnou pohodu tohoto hospodářsky
nejpotencionálnějšího území SO ORP.
• Stabilizovat plochy rekreace obzvláště v lokalitě Suchý, Velenov.
Zásady pro občanskou vybavenost
• Zařízení s prodejní plochou větší jak 2000 m² řešit přednostně na plochách brownfields.
• Podpořit centrálnost jader obcí vhodnou lokalizací případné občanské vybavenosti.
• Dbát na maximální provázanost veřejné infrastruktury nových rozvojových ploch se stávající
strukturou sídla.
• Stabilizovat plochy (případně lokalizovat nové) pro veřejnou vybavenost (obzvláště pro
sociální a zdravotní služby), která je nezbytnou podmínkou pro udržení obyvatelstva v obcích.
Zásady pro veřejná prostranství
• Řešit úpravy veřejných prostranství v obcích – náměstí, návsi, zeleň, úpravy parků, místní
komunikace, chodníky, rekonstrukce nádražních budov a autobusových zastávek apod.
• Řešit zvyšování prostupnosti krajiny.
Zásady pro dopravní a technickou infrastrukturu
• Územně plánovacími nástroji podpořit provázanost obcí hromadnou, cyklistickou a pěší
dopravou.
• Zlepšení dopravního napojení oblasti (především výstavba R43), odstranění stávajících
dopravních závad, nové výrobní areály vázat na obsluhu mimo obytná území obcí a měst.
Zásady pro výrobu a skladování:
• Stabilizovat a případně vymezit (v prvé řadě na území brownfields) rezervní plochy pro
výrobu v hospodářských subcentrech SO ORP (tj. Kunštát, Lysice, Olešnice, V. Opatovice).
• Při navrhování ploch pro výrobu brát v potaz stávající brownfields.
• Prověřit možnosti umístění malovýrobních zemědělských zařízení rodinného typu
s ubytováním a službami, a to ve vazbě na dodržení hygienických limitů životního prostředí
v sídlech (kolize s plochami bydlení, krajinou).
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 34
• Prověřit vymezení rozsáhlejších ploch pro skladování (lokální logistická centra) přednostně na
území obcí, které protíná rychlostní silnice R43.
Zásady pro vodní a vodohospodářské plochy
• Prověřit možnost zřizování vodních ploch pro účely rekreační.
• Chránit nivy před zástavbou.
• Vytvořit územní podmínky pro protipovodňovou ochranu (obzvláště na území obcí Letovice a
Svitávka).
• Vytvořit podmínky pro regeneraci vodních toků jejich deregulací a doplněním jejich přirozené
břehové vegetace.
Zásady pro zemědělské plochy
• Vymezit plochy vhodné pro agroturistiku (např. koňské farmy apod.).
• Zvážit vyjímání ploch ze zemědělského půdního fondu (ZPF) ve prospěch zastavěného území
s přihlédnutím k demografickému vývoji a k rozsahu brownfields bývalých zemědělských
družstev v jednotlivých obcích.
• Podpořit rozvoj drobného zemědělství s multifunkčním efektem pro společnost i krajinu.
Zásady z hlediska lesů
• Stabilizovat lesní plochy na území SO ORP.
• Územně plánovacími nástroji podpořit větší druhovou skladbu lesa na území SO ORP.
Zásady pro ÚSES
• Vytvořit novou koncepci pro USES na území SO ORP, která by zohledňovala plánované vedení
R43 a koordinovala nedostatečnou provázanost lokálních ÚSES s nadregionální a regionální
úrovní.
Další návrhy pro koordinaci činností v území
• Uvolnit přirozené záplavové území od zástavby; zejména po vzniklých brownfields.
• Vytvořit strategii pro vymezování veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.
• Vytvořit dokument s přehledem ploch brownfields na území SO ORP.
• Nechat zpracovat generel skládek na území SO ORP.
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 35
Prameny:
• Politika územního rozvoje 2008
• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje.
• Strategie rozvoje na léta 2007-2013 MAS BOSKOVICKO PLUS, Boskovicko MAS 2006
• Rozvojová koncepce mikroregionu Olešnicko, Olešnice 2002
• Rozvojová strategie mikroregionu Malá Haná, 1. aktualizace 2005
• Zadání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje 2010
• Český statistický úřad
Použité zkratky:
EVL: evropsky významná lokalita
DI: dopravní infrastruktura
CHKO: chráněná krajinná oblast
ČOV: čistička odpadních vod
JMK: Jihomoravský kraj
KPÚ: komplexní pozemkové úpravy
MAS: místní akční skupina
MZCHÚ: maloplošné zvláště chráněné území
NPP: národní přírodní památka
NATURA 2000: Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
NPR: národní přírodní rezervace
ORP: obec s rozšířenou působností
OV: občanské vybavení
PP: přírodní památka
PÚR: Politika územního rozvoje
PUPFL: pozemek určený k plnění funkcí lesa
PR: přírodní rezervace
RURÚ: rozbor udržitelného rozvoje území
SO ORP: správní obvod obce s rozšířenou působností
SWOT: analýza popisující silné (strengths), slabé stránky (weaknesses), příležitosti
(opportunities) a hrozby (threats)
TEN-T: Transevropská dopravní síť (The Trans-European Transport Networks)
TEMMK: transevropský multimodální koridor
TI: technická infrastruktura
ÚAP: územně analytické podklady
ÚSES: územní systém ekologické stability
VD: vodní dílo
VHD: veřejná hromadná doprava
VKP: významné krajinné prvky
ZCHÚ: zvláště chráněné území
ZPF: zemědělský půdní fond
ZÚR: Zásady územního rozvoje
Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Boskovice 2010 36
Sulíkov