Historie osídlení jižní Moravy ve vztahu ke krajině Mgr. Jaroslav Novák Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU mO_12_V_b •PALEOLIT –starší doba kamenná • • 40 000 – 10 000 let př.n.l. • glaciál → chladné klima • tundra, lesotundra? • lovci a sběrači • závislost osídlení na migraci zvířat • • • MEZOLIT – střední doba kamenná (10 000) 8000 – 5000 let př. n.l. starší holocén – rozvoj lesů (břízy, bory, pak duby, lísky...) lovci a sběrači „zákon písku“ vypalování lesů? •NEOLIT - mladší doba kamenná • 5000 – 3000 let př.n.l. • neolitická „revoluce“ – spíše rychlejší evoluce • příchod prvních zemědělců • • Žárová zemědělská soustava • nutnost migrace • Dvoukolejný vývoj krajiny: • – přírodní → lesní • _ kulturní → zemědělská • • •ENEOLIT – pozdní doba kamenná • 3000 – 2200 let př.n.l. • objev rádla → do krajiny vstupuje přímka a pravý úhel • → umožňuje pole déle obdělávat • • růst vlhkosti → expanze lesů → mírné zmenšení rozsahu ekumeny • DOBA BRONZOVÁ • 2000 – 750 let př. n.l. • použití tažných zvířat → nutnost zbavit pole kořenů a balvanů • vznik útočištních hradišť – často v nehostinných územích • vrchol pravěkého osídlení • bodové osídlení vrchovin a středohor – výskyt rud, nebylo dlouho do středověku • první významnější erozní a sedimentační procesy •DOBA ŽELEZNÁ – Keltové - Tektoságové • 750 let př. n.l. – 0 n.l. • přílohová zemědělská soustava • trvalé usazení obyvatel → vznik pevných zemědělských hospodářských obvodů – plužin • základ struktury zemědělské krajiny – pevná fixace sídel, polí a cest • útočištná hradiště – oppida se mění na místa trvalého osídlení (řemeslníci a velmoži) • Vytlačeni germánskými kmeny •GERMÁNI • 0 n.l. – 568 n.l. • vyspělé dobytkářství • zastaralé žárové zemědělství • postupně pozitivní vlivy Římské říše: • – víno • - vynálezy • - železný pluh (zase) •STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ • kolem r. 500 n.l. (400 – 600)n.l. • hl. příčiny: • klimatické změny (sucha) v asijských stepích • • úpadek a pád Západořímské říše • Příchod Slovanů • opět zastaralé žárové hospodářství • okolo r. 700 trvalá sídla – asi přechod na přílohové hospodářství. • malé hromadné vsi •RANÝ STŘEDOVĚK • cca 568 – 1000 n.l. • DOBA HRADIŠTNÍ • V 9. století vyspělá VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE • Čechy byly ve stínu Moravy, 20 let součástí • Střediska - opevněná hradiště na říčních ostrovech • největší koncentrace obyvatel v nivách Moravy a Dyje • 894 n.l. – počátek rozkladu (odpadají Čechy) • 906/907 doražena Maďary • •ROMÁNSKÉ OBDOBÍ • 1000 – 1200 n.l. • Feudální systém – založen na „delegaci“ božích pravomocí na určitou osobu – krále/biskupa → staleté spory mezi světskou a duchovní mocí • Rozpor mezi křesťanskými ideály a skutečným životem → ideál mnišství. Stavba klášterů v neobydlené krajině. Cíl: život dle křesťanských zásad mimo zkaženou společnost • → osvojování si života v horších klimatických a půdních podmínkách → příprava na velkou středověkou kolonizaci • hromadné vsi s úsekovou plužinou • budování kamenných kostelů a klášterů → duchovní, útočištní a „majetková“ funkce církevních staveb • • •VELKÁ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE • cca 1200 – 1350 • stabilita → růst populace • → dosídlování neosazených enkláv staré sídelní • oblasti (domácí kolonisté = vnitřní kolonizace) • → kolonizace nových, méně příhodných území (domácí a němečtí kolonisté = vnější kolonizace) • •postupné šíření kolonizační vlny od Severního moře • •„německé právo“ • •lokátoři • •lány • •lhoty • •emfyteutické právo • masivní odlesnění středních poloh →rozkolísanost odtoku →povodně →opuštění zaplavovaných niv • •Vynález těžkého pluhu •Traťová plužina •Trojpolní zemědělská soustava (ozim, jař, úhor) •Zakládání normových vsí (návesní vsi, návesní silnicovky) •Přestavba starosídelních území • - silnicovky, návesní silnicovky, návesní vsi • - nepravé traťové plužiny • sídelní kontinuita - v nížinách pravěký základ, lokalizace dnešních vsí nesahá obvykle hlouběji než do 13. století –•občiny • řádková ves • délková plužina • mO_12_V_b mO_10_VIII •POZDNÍ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE • cca 1350 – 1500 n.l. • „poslední vydechnutí velké středověké kolonizace“ • nástup individuální formy hospodaření • neúrodné a členité polohy vrchovin a hornatin • lesní lánové vsi, okrouhlice • záhumenicová a paprsčitá plužina • ve 14. století snad nejnižší lesnatost v historii • Husitství - druhá nejhorší katastrofa jaká kdy území potkala (zemřela cca třetina obyvatel) • pak opět rozkvět • objev střelného prachu si vynutil změnu opevnění •NOVOVĚKÁ KOLONIZACE • po r. 1500 n.l. • extrémní horské polohy • rozptýlené osídlení • - celé vsi • - samoty na katastru stávajících vsí • valašská kolonizace – řetězové vsi, rozptýlené osídlení • RENESANCE 1500 – 1620 n.l. • nedostatek pracovních sil → • → vzestup režijních velkostatků • → chov ovcí • → stavby rybníků •TŘICETILETÁ VÁLKA 1620 – 1648 • nejhorší katastrofa v dějinách (zemřelo přes 40% obyvatel) • žoldnéřská vojska mnohokrát zplundrovala celou zem • poslední selekce obcí podle přírodních potenciálů •• BAROKNÍ DOBA 1650 – 1780 • mír, stabilita, rozvoj ale i utužení nevolnictví • růst panských statků – dominikální plužina • barokní kompozice krajiny – průhledy, osová souměrnost • ztráta funkce hradeb – otevření sídel do krajiny • Využívání nových plodin – brambory, kukuřice, pícniny • → zvýšilo úživnost plužiny → růst počtu obyvatel • → masivní rozvoj eroze • Charakter zemědělství • Neefektivita režijního hospodaření a růst počtu bezzemků vedl k parcelaci statků → vznik raabizačních vsí • Statická sídelní struktura (sídlo panství je střediskem pro množství zemědělských vsí) • Stabilizace krajinné struktury - 3 základní funkční zóny: • - vždy pole, - vždy louky, - podle potřeby pole nebo louky. • Vznik mezí • • •OSVÍCENSTVÍ •1780 – 1820 • Zrušení nevolnictví • Zrušení zákona o nedělitelnosti gruntů → drobení půdní držby • Růst velikosti vesnic • Střídavá – tzv. čtyřpolní soustava hospodaření • Romantický pohled na krajinu – Lednicko-Valtický areál • Maximální využití přírodních potenciálů území → nejvyšší druhová rozmanitost krajiny •PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE • „VERNEOVSKÁ DOBA“ (1820 – 1914) • Objev parního stroje a koncentrované energie uhlí → • → dopravní revoluce (železnice) → umožnění specializace výrobních odvětví, velkoobjemový obchod, cestování za prací, růst aglomerací → • dynamická struktura osídlení • Výrobní revoluce – velkokapacitní laciná výroba • objev umělých hnojiv → radikální zvýšení úživnosti, bez vztahu k přírodním podmínkám • začátek ochuzování druhové rozmanitosti naší krajiny • Pěstování cukrové řepy – vysušování rybníků • Nedostatek dřeva → moderní lesnictví typologie11 typysidel