•Vliv těžby uranu na horninové prostředí a reliéf • •Těžba uranu v roce 1989 2500 t v roce 1997 – 580 t • •Po dobu těžby uranu vzniklo v ČR 38 hlušinových odvalů – Jáchymovsko, Tachovsko, Slavkovsko, Stráž pod Ralskem, Příbramsko, Dolní Rožínka Okrouhlá Radouň (nedaleko Jindřichova Hradce) a jinde celkem zabírají 43,1 mil. m3 a plochu 2,4 mil. m2 (Kukal, Reichmann 2000). Dále existují stovky menších hald v místech geologického průzkumu odhad objemu asi 1 mil. m3 . Plochy s odkališti a po úpravě uranových rud. • •Při průzkumu či těžbě uranových rud bylo vyhloubeno 213 šachet, vyraženo 482 štol, průzkumných šachtic 464. Rozsah hornických prací při průzkumu a těžbě uranu za posledních 50 let je srovnatelný s rozsahem rudného hornictví v ČR za celou historii. DSCN9095 •Stráž pod Ralskem - Hamr – chemická těžba uranu z křídových sedimentů, za období 1970-1996 bylo vytěženo 14 000 t uranu a pod povrch vtlačeno 4,5 mil. t chemikálií (nejvíce 4 mil t kyseliny sírové, dále kyselina dusičná, čpavek, kyselina fluorovodíková). •Ovlivnění složení podzemních vod, kromě vyluhování uranu byly vyluhovány železo, hliník, a jiné složky, znečištění podzemních sulfáty, amoniak, hliník, železo, znečištěno 190 km3 podzemních vod. Odvaly hlušiny zabírají 13,2 ha, objem 1,3 mil. m3 , odkaliště zabírají plochu 331,5 ha. • •Jáchymov – ložisko otevřeno více než 20 šachtami, nejhlubší Rovnost (hloubka 707, 6 m), těžba probíhala v letech 1946-62, likvidační práce dokončeny v roce 1964. vyrubáno 15 mil m3 materiálu. Odkaliště úpravny Eliáš, odkaliště v Nejdku – kontaminace povrchových i podzemních vod. Životní prostředí ovlivňují výrony radonu. • •Příbram – 21 šachet, nejhlubší č. 16 dosáhla hloubku 1838 m. na úrovni 21. patra PZ plynu. Při těžbě u Bytízu vzniklo 7 poklesů (celková plocha 11 710 m2 , poklesy se projevily až do hloubky 15. patra (v jednom zmizela kuchyně trestaneckého tábora i se 3 kuchaři) postupné rekultivace. •25 odvalů o ploše 130 ha na nich uloženo 28,5 mil. m3 rubaniny. Postupné rekultivace. • •Rudní revír Rožná – Olší – ložiska Rožná, Olší, Slavkovice-Petrovice. Od roku 1957 první těžba na ložisku Rožná, 1959 Olší, 1964 Slavkovice-Petrovice. •Celkem vytěženo horniny 37,47 mil. t, hloubka jam v Rožné až 1200 m, Olší 750 m, Slavkovice 340 m. •Ložisko Olší uzavřeno v 1989, Slavkovice-Petrovice v roce 1970. •Ovlivnění životního prostředí těžbou uranu v Rožná-Olší: • •přímé vlivy •– poklesy terénu Rožná nejhlubší až 28 cm, Olší 10 cm – změny hydrogeologické situace • •důlní vody •– pokusné loužení kyselinou sírovou, v současnosti vytéká 35-40 litrů důlních vod, které jsou čištěny od uranu a radia. Do roku 1968 nebylo organizováno čištění, do vodních toků v okolí uniklo 1900 kg uranu. • •odvaly •– Slavkovice-Petrovice, Olší-Drahonín zvýšené obsahy sirníku, arsenu, mědi, uranu, radia, 4 odvaly plocha 24 ha. Kontaminanty nejsou šířeny do okolí. Rekultivace. Odval na Rožné použit k rekultivaci odkališť. • •odkaliště •– vysoké obsahy radia, nemají vliv na podzemní vody, zabezpečena drenážním systémem, roční čerpání 470 tis. m3. Změny hydrologické a hydrogeologické situace. na ploše 30 ha se usadilo 12 mil. t materiálu, na sypaných hrázích 5 mil t haldoviny. nepříznivý vliv – prašnost a zvýšená radiace. Překrývání haldovým materiálem, zeminou a rekultivace. PB304001 PB304002 PB304006 PB304021 PB304025 PB304026 PB304028 Chodovar_pivovar •Průmyslové antropogenní (industriální) tvary • •Vznik průmyslových plošin •Vznikají při průmyslové výrobě i při výstavbě průmyslových komplexů (zarovnávání – planace - , zvyšování, vyrovnávání terénu. •Průmyslové haldy •z materiálu při provozu průmyslu •Podle odvětví – hutnické, energetické, chemické •Podle složení – struska, chemické látky, popílek, •Kalové nádrže – odkaliště • •Podzemní prostory průmyslových komplexů •(podzemní haly elektráren, sklepy pivovarů, vinných závodů, průmyslová výroba – umělé antropogenní jeskyně za II. světové války např. Radobýl, Stránská skála, •V průmyslových oblastech se pod závody zvyšuje teplota zemin a hornin (např. pod hutěmi o více než 100o C, dochází ke konsolidaci zemi a hornin a k poklesům až o 0,2-0,3 m, podzemní zplyňování uhlí (teploty 600-1500o C) vznik trhlin a poklesů terénu (až o desítky metrů) •Chodovar – Chodová Planá Madarsko_sklepy •Maďarsko - Pecs P9280076 P9280083 •JE Mochovce P9280125 •JE Jaslovské Bohunice P9194857 •Arad Temelin •Temelín P7270260 •TE Chvaletice P7270288 •TE Opatovice n. L. P7263289 P7263287 P7263288 •Oblast rekultivací v oblasti Opatovic • •Sedimentační nádrže popílků Dříteč-Bukovina • •Golfové hřiště Kunětická hmora u Dříteče Wachau_terasy •Zemědělské antropogenní (agrární) tvary • •Tvary vznikající při zemědělské výrobě - hlavní činitel orba, obnažený povrch – urychlené zvětrávání, svahové, erozní i eolické procesy. Orba působí k shlazování přírodních tvarů – vytváření plošin polí. •Protierozní opatření •Vsakovací pásy, obdělávané průlehy (široké mělké příkopy k zachycování vody), záchytné příkopy, záchytné hrázky, •Zemědělské (agrární terasy) •Gravitační (ve svazích větších jak 15o ), vznikají při orbě (klopení brázd po svahu, hranice pozemku rovnoběžné s vrstevnicemi), samovolný vznik. •Stavěné agrární terasy (budování z kamene na sucho, •Rakousko – Wachau •Průlehové terasování (průlehy mělké a značně široké příkopy s předhrázkou pro zadržování vody, vedené po horizontálních liniích), délka nepřesahuje 800 m, šířka 6 – 9 m, hloubka 35 – 50 cm. Sklon svahů 10 – 12%. • •Hrázkové terasování – hrázky se stavějí pluhy anebo speciálními stroji, výška 20 až 50 cm, rozměry v základně 1 – 10 m, budují se na svazích o sklonu menším než 30%,300 až 450 m délka, někdy až 900 m. • •Stupňovité terasování, svahy se sklony více než 15%, obvykle 30 – 90 %. V ppřípadě proměnlivého sklonu mají terasy stejnou výšku a mění se šířka, nebo je stejná šířka a mění se výška terasy. Vodorovné terasy pro rýžové pole. • •Stupně mezi terasami – zemní (většinou do výšky 3 m), zdivo, kamení, •Vybírání kamení z polí - akumulační tvary •– zemědělské agrární haldy, různé tvary – protažené valy, na Českomoravské vrchovině nazývány – kamenice. Nálezy na lesní půdě. Na Valašsku dosahují výšku 2,5 – 3 m, Nízký Jeseník, •Území svaly a terasami krasové oblasti, horské oblasti světa se zavlažováním, pěstování rýže. •Svahy s pastvou – drobné terasovité prtě. Příznačné pro svahy o sklonu 23 – 31 o , vzdálenost mezi teráskami závisí na druhu dobytka, typu rostlinstva, mikroreliéfu svahu. Pouzdrany_terasy •Pouzdřanské kopce – agrární terasy Nisyros_terasy •Nysiros – agrární terasy Recko_Potospastva3 •Thasos – Potos Foto22 Foto23 Foto21 Foto25 •Santorini •Vodohospodářské antropogenní tvary • •Vnitrozemské •(regulace řek, výstavba vodních nádrží, zavlažování, úprava a překládání koryt apod.) •Vnitrozemské – starověk, zavlažovací systémy, vodovody, nádrže, •Současnost •protipovodňové systémy •rybníky a rybniční sítě •výstavba kanálů – zavlažování, odvodňování •přehrady a přehradní kaskády Novomlynske_nadrze •Novomlýnské nádrže •přehrady •– komplexní vliv, samotná hráz, mohutný akumulační tvar (např. Želivka výška hráze 58 m, délka 810 m). Štola přivádějící vodu 52 km, regulační vodojem v Jesenici 100x145 m. •Lipno (4870 ha), Orlík 2723 ha), Švihov (1670 ha), Slapy (1392 ha),…..Vranov 765 ha. •rybníky •– Rožmberk (489 ha), Horusický (416 ha), Bezdrev (394 ha). Velké Dářko (205 ha) •kanály •např. vltavsko-dunajský tzv. Schwanzerberská stoka (1823, délka 50 km, hloubka průměrná 1 m, šířka 2 m, doprava dřeva). •Opatovický kanál – východní Čechy, zásobování rybníků. •Nejdelší kanál Císařský (Čína ), 1782 km. •Vodní náhony – energie, mlýny, hamry, pily, valchy •nivy •– protipovodňové hráze, např. dolní tok řeky Mississippi celková délka hrází 3500 km, ochrana měst, půdy •Regulace – zkracování toků, v ČR za posledních 100 let zkrácena délka vodních toků o 1/3 tj. 9000km. • •Odvodnění půdy •– meliorace %A4%0Cg%A8%B7%7F%EA%97%B4%B2%27Q%F6j%83%15%D8%E8%2B%89%93%A8%ED%E0%24%5C%F2%F7%CD%DBLO%06X%01_MJ%14 %26%BEa%DC%EE%7B%8ChQ%18 •Na Šumavě je dalším plavebním kanálem Vchynicko-tetovský kanál, který má celkovou délku 13,6 kilometrů a byl realizován v letech 1506 až 1520. Plavební kanál spojuje tok Vydry s tokem Křemelné a využíván byl k plavení dřeva. Hlavním důvodem jeho stavby byl nesplavný úsek toku Vydry v úseku mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. • •Plavení dřeva – nádrže klauzy •Pobřežní (litorální) •Systémy hrází •– Nizozemsko, poldry. Změna pobřežní linie – stěny lomů, doky, mola, hráze apod. zavážení pobřežních zátok a zálivů. •Průplavy •– např. Panamský délka 81,6 km, šířka 150-305 m, hloubka průměrně 13 m. Nejdelší průplav Suezský 161 km. • •Sídelní antropogenní (urbánní) tvary • •Sídelní procesy při výstavbě sídel •Sídelní plošiny •- Degradace, odkopávky – vyrovnávání terénu • •Sídelní roviny •- Agradace – zarovnávání sníženin usazeninami • •Antropogenní usazeniny různé mocnosti •např. Moskva 22 – 24 m, San Francisko 23 m, Paříž 20 m. kulturní pahorek. •Otrokovice – navršeno až 3 m nových sedimentů při výstavbě Bahňáku a centra, Praha – přízemí románských domů je v současnosti 2-4 m pod terénem. •II. světová válka – vyvážení sutin z rozbombardovaných měst – vznik suťových (ruinových) pahorků – z Berlína vyvezeno 310 mil. m 3 , suťové pahorky u Lipska, Mnichova, Stuttgartu. •Ruinové pahorky ze starověkých měst (ve střední Asii nazývány tepe, v Orientu tells) • •Únikové pahorky •– pro zvýšení nadm. výšky sídel před záplavami, sev. Evropa, umělé ostrovy, • •, •Skládky •– komunální odpady, urbánní deponie, staré zátěže, •Definice odpadu zní takto: „Odpad.je věc, které se chce její majitel zbavit, nebo též movitá věc, jejíž zneškodnění je nutné z hlediska péče o zdravé životní podmínky a ochrany v životního prostředí". •Podle závažnosti a rizika jsou vymezeny i speciální druhy odpadu: zákon č. 238/1999 Sb.: •Zvláštní odpad - je takový odpad, který vyžaduje zvláštní režim při nakládání s ním, zejména z důvodů národohospodářských nebo z důvodů ochrany životního prostředí. •Nebezpečný odpad - odpad, který pro své fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti vyžaduje odpovídající zacházení. Svými vlastnostmi (zejména toxicitou, infekčností, dráždivostí, výbušností, hořlavostí, chemickými vlastnostmi, karcinogenními, teratogenními a mutagenními vlastnostmi) je nebo může být nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo pro životní prostředí. •Způsob využití a zneškodňování odpadů vliv na horninové prostředí: •Skládkování odpadu je zneškodňování odpadů trvalým uložením na skládkách, úložištích, složištích, odkalištích, odvalech a výsypkách. •Skladování je dočasné umístění odpadu mezi jednotlivými činnostmi při nakládání s ním po dobu nezbytně nutnou z provozních, organizačních, technologických nebo přepravních důvodů u producentů odpadu. • •Sanace starých skládek - v nevyhovujícím prostředí starých lomů a pískoven. •Ovlivnění horninového prostředí ostatní metody zneškodňování odpadů: fyzikální a chemické metody (zpevňování, tepelné zpracování bez přístupu vzduchu, neutralizace, oxidace, redukce), biologické metody (využívající biologických reakcí), spalování (proces rozkladu odpadu za přístupu vzduchu) nebo jiné způsoby (např. recyklace). •Spalování, zpevňování i další metody mohou působit na horninové prostředí dokonce velmi silně. •Sídelní podzemní prostory •– antropogenní suterén – středověká města, skalní města (Vardzija, Gruzie), katakomby, Paříž, Řím, •Podzemní prostory v oblastech České tabule (sluje, sklepení, obydlí), jeskyně Klácelka u Liběchova z roku 1844, Blanická jeskyně ve vrchu Milenka u Rudky u Kunštátu (postavy sv. Václava a blanických rytířů). •Podzemní prostory u hradů skalní hrad Sloup, Pařez, soustava vězení hradu Sovince Gruzie_skal_mesto_a •Gruzie – Uplisciche Kos_Kefalos_skalni obydli •Kos- Kefalos – skalní obydlí P9280035 •Památková rezervace Brhlovce – vulkanické tufy P9280037 P9280050 P9280052 •Santorini •Dopravní (komunikační) a telekomunikační antropogenní tvary •Vytvářeny při výstavbě povrchové a podzemní dopravní sítě •destrukční tvary – dopravní průkopy •Při výstavbě silnic a železnic – výkopy, zářezy, odkopy •Akumulační tvary •- dopravní náspy, dopravní haldy •Podzemní stavby •– tunely, metro, •Výstavba letišť •- letištní plošiny •Úvozy, zeminy, skalní horniny •Nezpevněné komunikace – zdroj eroze na lesní půdě •Poklesy v důsledku výstavby podzemních prostor •Parkoviště •Telekomunikační tvary - systém objektů k přenosu televizního, rozhlasového, telefonního signálu, úpravy terénu, příjezdové komunikace Brno_pruzkumna_stola •Tunely Královopolská P1210711 P1210737 P1210768 P6233053 P6233064 P6233081 P6233087 •Oslavné antropogenní (celebrální) tvary • •pseudomohyly •Oslavné účely, zemní, kamenné vyjádření úcty k zemřelému, který je pochován jinde, uctění památky padlých, či zemřelých v cizině •kenotafy •Prázdné hroby •oslavné pahorky •Např. pahorek Kosciuszka (1820, výška 27 m) u Krakowa, Štefánikova mohyla u Brezové pod Bradlom Polskoa •Vojenské antropogenní (militární) tvary • •Historické, současné, povrchové, podzemní konvexní, konkávní, lokální, lineární •Obranné valy, hradby •Obranné příkopy •(značné rozměry), zákopy (násep k ochraně), okopy (pro jednotlivce) •Hradní příkopy •Pevnostní města •s obrannými valy a příkopy Olomouc – neznatelné, Terezín, •Krátery po granátech •(Vietnam, 20 mil výbuchových kráterů o průměru 6-16 m, a hloubce 1,6 – 6 m). Krátery po atomových bombách Nevada – kráter průměr 400 m, hloubka 106 m. •Rozdíl mezi přirozenou sníženinou a kráterem (vyvýšený val). • •Pozůstatky po bombardování z II. světové války (Přerovsko , 120 tvarů) •Zákopy z II. světové války, zbytky v lesích, zanikají P6140073 P6140070 P1180002 P1180004 •Zlobice •Kývalka Foto26 Foto27 •NP Podyjí Foto28 •Pradědská hornatina •Vojenské terény • •– střelnice, výcvikové prostory •Podzemní vojenské tvary – jeskyně, chodby, sklady, podzemní pevnůstky •Obranné linie z konce 30 let minulého století – ŘOP •Ženijně technické zátarasy – pohraniční pásmo •Příklady – Zmijevyje valy na Ukrajině – obranné valy a příkopy (až 16 m výška), délka několik tisíc km (5.- 7. stol) •Keltské obranné valy, Jablunkovské valy, pozůstatky napoleonských válek na Slavkovsku (Santon – kopec přemodelovaný Francouzi) Brno_kravihora1 •Brno - Kraví hora •Pohřební antropogenní (funerální) tvary • •Při pohřbívání a s tím spojených zvycích •Historické a současné tvary, povrchové a podzemní tvary •Ve všech kulturách se udržoval kult mrtvých a s ním spojené pohřbívání. Na území Brna osídlení již před 30 000 lety – hroby pod Červeným kopcem, na Francouzské ulici, Žabovřeskách • •Slovanské hroby od 5. století •– Pisárky, Maloměřice, Židenice, Komín, cihelna u Lidické ulice, v Obřanech, na Starém Brně, ve Starém Lískovci, na Starých zámcích u Líšně, v Králově Poli, v Černých Polích, v Černovicích, ul Radnická a Starobrněnská ulici a na Zelném rynku • •Křesťanství – duchovní centrum kostel •Povrchové – konvexní •Pohřební mohyly •– navršení zemin, úlomků hornin, kuželovitý, kupovitý, stolovitý tvary •pyramidy •kurgany – malá výška, velká rozloha •skupiny mohyl - mohylníky •Hroby •a jejich skupiny – hřbitovy •Katakomby •Dělení křesťanských pohřebišť vvýlučná vpříležitostná vveřejná •existovaly vždy souběžně vedle sebe • •Výlučná pohřebiště - především hrobky v kostelech (významné osobnosti církevní i světské), části klášterních hřbitovů - rezervované pohřbům členů řádu a jeho laických příslušníků. Od poloviny 18. století - specifické hřbitovy vojenské a vězeňské (často části hřbitovů veřejných). Dnes - čestná místa na hřbitovech veřejných pro osobnosti. • •Příležitostná pohřebiště - nutnost urychleného pohřbení, dočasné pohřby (obětí živelných pohrom, epidemií, válek) Později přenášeny na patřičné hřbitovy. • •Veřejná pohřebiště – obklopovaly farní kostel, ohrazeny zdí. •Rekreační a sportovní antropogenní tvary • •Koupaliště, přirozené, vyhloubené •Rozhledny •Sjezdové dráhy, turistické stezky, parkoviště, hřiště – s umělých nebo vyrovnaným povrchem, lyžařské můstky s komplexem zařízení, lanovky 000038 iko_balon20 000021 000022 000031 •Ostatní tvary •Vědecké a výzkumné tvary • •tvary vzniklé lesnickou činností, umělecké tvary • •archeologická vykopávka, umělá jeskyně, podzemní laboratoře, vrty, odkryvy • •milířové plošinky • •Umělecká díla ve skalních masívech i v podzemí reliéfu apod. • P8244526 •Opatovické hradisko – P. Bezruč