5. RESPIRACE výměna plynů mezi tělem a prostředím, zejména 02 a C02 - vnější respirace (dýchací cesty, výměna plynů v tkáních) - vnitřní respirace (na úrovni buněčného metabolismu) prakticky všechny chemické reakce provázející život se odehrávají ve vodě => rozpustnost 02 a C02 ve vodných roztocích kyslík 20,948 oxid uhličitý 0,0315 dusík 78,084 argon 0,934 neon 0,002 helium 0,005 ostatní < 0,0002 metan krypton Změny barometrického a parciálního 02 a C02v různém prostředí (kPa) vzduch p02 %02 pC02 %co2 8848 m n.m. 6,9 21 0,01 0,03 250 5500 m n.m. 10,6 21 0,01 0,03 380 0 m n.m. 21,1 21 0,03 0,03 760 -10 m (H20, ppm) 41,1 21 0,06 0,03 1520 -100 m (H20, ppm) 231,5 21 0,33 0,03 8360 1000 m (H20, ppm) 2135,8 21 3,06 0,03 76760 zvířecí nory sysel 1 sysel 2 rypoš klokaní kapsa voda normálně -1000 m 15,9 10,9 14,1 15,8 15,5 13,7 14 15,7 3,85 6,25 4,78 5,32 ppm 02 ppm C02 8-10 0,02 8-10 0,02 3,8 6.2 4,8 5.3 760 760 760 '760 (ppm - parts per million, 1ppm = 1 milióntina ~ 1% = 10 000 ppm) | rjsssKA* trÄÄT"" Photograph • Raymond Mendez/Animals Animals - Earth Scenes Rozpustnost plynů ve vodě v závislosti na teplotě a salinitě Rospustnost plynů ve vodě v závislosti na teplotě (juM/kPa) °C 02 C02 N2 He 0 21,7 767,5 16,9 531,2 13,7 386,8 11,6 294,9 10,6 250,5 10,2 234,8 6,82 5,61 3,75 Srovnání rozpustnosti a koncentrace plynů ve vodě a jejich kapacitance/koncentrace ve vzduchu (20° C) rozpustnost / kapacitancď voda vzduch koncentrace** voda vzduch 6,98 209,5 0,31 0,3 13,5 790,2 Rozpustnost 02 ve vodě v závislort na salinitě a teplotě (juM/kPa) °C Salinita 0% 1% 2% 3% 4% 0 21,7 20,2 18,9 17,7 16,6 10 16,9 15,8 14,8 13,9 13,1 20 13,7 12,9 12,2 11,5 10,8 30 11,6 11,0 10,4 9,86 9,33 40 10,2 9,71 9,26 8,73 8,35 *ml / litr kPa ml/litr T i I i I I I l I O 10 20 30 40 Temperature °C Příjem plynů je také ovlivněn jejich difúzí, náhodným tepelným přesunem z jednoho místa na druhé, pohybem závisejícím na vlastnostech materiálu, teplotě, tlaku a koncentračním gradientu. - v organismech se uplatňuje jen na velmi malé vzdálenosti Difúzni koeficienty (cm2 / s) pro 02 a C02 pro různé biologické materiály o2 co2 vzduch (0°C) 0,178 0,139 (20°C) 0,20 voda (20°C) 20x106 18x106 (37°C) 33x106 lidské plíce (37°C) 23x106 svaly (20°C) 14x106 kůže mloka (25°C) 14x106 pojivová tkáň (20°C) 12x106 rosol žabího vajíčka (20°C) 10,2x106 obal žraločího vajíčka (15°C) 3,0x106 kůže úhoře (14°C) 2,4x106 obal lososíjikry (5-15°C) 1,8x106 Chitin (20°C) 0,7x106 Grafické vyjádření závislosti rozpustnosti / kapacitance 02 a C02 na teplotě ve vodě a vzduchu. RESPIRAČNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ Zobecněné schématické znázornění respiračního systému A) vnější žábry B) vnitřní plíce Způsoby výměny plynů u obratlovců hladina 02 na : i - přijmu; e - výdeji; v :a - arteriích; v - vénách Amphibian Skin Skin surface Blood capillaries "Open" i = e -n a Fish Gills Secondary lamellae Blood capillaries Ventilatory water flow Countercurrent Mammalian Lung Alveolus Ventilation Blood capillaries "PooP' n a u v Bird Lung Parabronchus Blood capillaircs Ventilatory air flow Crosscurrent e : <: : : ■ i i B D RESPIRACE VE VODE 1) Povrchem těla, kožní dýchání - mnohé ryby - úhoři a murény, sumci, vranky - mnohé rybí larvy - mnozí obojživelníci - někteří plazi Mlok surýn (Sireri), má malé plíce i žábra, 02 přijímá hlavně povrchem těla - hustá sít vlásečnic, tenká kůže + celkově větší plocha povrchu než plíce s žábry, dobře vyvinutý cirkulační systém. 20 40 60 80 100 120 140 160 Největší vodní obratlovci nemající dostatečně vyvinuté spec. dýchací orgány (plíce jsou malé a prakticky nefunkční) Velemloci - Cryptobranchus, obývají intenzivně tekoucí vody Také některé žáby zvětšují svůj tělní povrch záhyby kůže (americké Vodnice) nebo vláskovitými útvary (africké Drápenky) s bohatou sítí krevních kapilár Vodnice posvátná (Titicac Telmatobius culeus. Drápenka - Astylosternum Dave Blackburn Human Homo sapiens Chuckwalla Sauromalus obesus Big brown bat Eptesicus fucus Boa constrictor Boa constrictor Cat shark Scyliorhinus canicula Brown trout Salmo trutta Elephant trunk snake Acrochordus javanicus Red-eared turtle Pseudemys scripta Green lizard Lacerta viridis Goldfish Carassius carassius Southern musk turtle Sternotherus minor Plaice Pleuronectes platessa Tiger salamander Ambystoma tigrinum European eel Anguilla anguilla Mudpuppy Necturus maculosus Reedfish Calamoichthys calabaricus Pelagic sea snake Pelamis platurus Mudskipper Periophthalmus cantonensis Bullfrog (larva) Rana catesbeiana Bullfrog (adult) Rana catesbeiana Hellbender Cryptobranchus alleganiensis Lungless salamander Ensatina eschscholtzii Význam kožního dýchání p I Oxygen uptake I I Carbon dioxide excretion 30 40 50 60 70 80 Percent of total gas exchange í) vneisi vláknité zabry - často během zvýšené aktivity nebo při nedostatku 02 - V průběhu embryonálního Vývoje (příčnoústí/ ElasmobranchU-žraloci a rejnoci) - také nutriční funkce - někteří sumci, jeseteři, veslonosi, lezouni, samice dvojdyšných ryb (Lepidosiren) při hlídání hnízda - mnozí vodní mloci _ - larvy většiny ryb Velmi dobře vyvinutá keříčkovité/vláknité žábry, kterými je schopen za nedostatku 02 ve vodě mávat, zvyšovat tak proudění vody kolem nich a tím zlepšovat příjem 02. Intenzita pohybu zaber koreluje s přístupností 02 ve vodě => čím méně 02, tím intenzivnější pohyby. 3) Vnitřní lamelami žábry - většina ryb přesto příjem 02 pokožkou u např. kapra může tvořit 6%-20% (nízký p02 - vysoký p02), u mnoha ryb a paryb příjem a výdej 02 a C02 pokožkou je pod 5% - metabolismus pokožky PETROM YZO N Gill pouch Pharynx Outer gill openings ■ IS MY XINE Gill pouch Outer gill opening Pharyngo-cutaneous duct Žábry kruhoústých (mihule a sliznatky) 5-15 párů žaberních váčků napojených na hltan Mihule (Petromyzon) - příjem vody i přes žaberní otvotry Sliznatky (Myxiné) - příjem vody přes hltan Water Muscle layer Efferent branchial arteries Water- B Efferent gill duct Radial artery Blood Pharyr Afferent branchial artery Ventral aorta ■Blood Pokročilé žábry kostnatých ryb (Teleostei) a příčnoústých (Elasmobranchii) nejčastěji 4 páry žaberních oblouků - 5-7 párů žaberních štěrbin Celková plocha zaber - počet žaberních oblouků - počet žaberních filament a lamel - plocha jednotlivých lamel (místo výměny plynů) - aktivní ryby => více filament a lamel (oproti pomalým a vzduch dýchajícím rybám) Physiological dead space Secondary lamellae Anatomical dead space Znázornění fyziologického a anatomického mrtvého prostoru lamelárních rybích zaber Některé ryby (např. karasi) za nedostatečného nasycení vody 02 nabírají do úst kyslík - zvyšují nasycenost vody v ústech 02 - polykají ho => vstřebávání 02 v trávicím systému Počty žaberních filament, lamel, plocha zaber a difuzní vzdálenosti voda-krev pro různě aktivní druhy ryb aktivní druhy kranas (Trachurus) candát (Lucioperca) pstruh (Salmo) tuňák (Katsuwonus) tuňák (Thunnus) velikost počet filament počet lamel (kg) (total) (na mm, jedna strana) 0,03 0,07 0,4 3,3 26,6 1665 1811 1606 6066 6480 plocha difůzní vzdálenost (cm2/g) (n) 7.8 2,2 18 2,0 6,4 13,5 0,6 8.9 pomalé druhy vřeténka (Callionymus) 0,04 sumeček (Ictalurus) 0,25 ďas mořský (Opsanus) 0,25 Wn(Tinca) 0,27 478 660 1764 vzduch dýchající ryby lezou n (Anabas) 0,06 keříčkovec (Saccobranchus) 0,04 567 658 100 000 10 000 e o Ja '6 Latimeria 1000 100 i.oh Závislost velikosti těla a celkové plochy zaber u ryb, korýšů a měkkýšů(*) • Cancer Opsanus Nephrops *~~S. gairdneri Astacus o.i 0.01 100 1000 Body Weight (grams) 10 000 Torpedo Callionymus - přenos 02 z vody do krve difúzí - ochranný sliz na povrchu zaber má stejný difúzni koeficient pro 02 jako voda (s poklesem pH se ale snižuje) - přívod vody k žábrům - podtlakem v ústní dutině (kontrakce svaloviny) - pohybem skřelí - nárazová ventilace (aktivně se pohybující žraloci a ryby) - nárazová ventilace je účinnější než pumpování ústa/skřele (bukální pumpování) - účinnost extrakce 02 pro rybí žábry je 20-60% - odhadovaná energetická náročnost respirace: 5-15% klidového metabolismu - energetická spotřeba 02 na respirační práci při aktivitě se může zvýšit až 30x Ventilační cyklus pumpy ústa/skřele ryb (bukální pumpování) 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 Scconds Lockheed SR-71 Blackbird (1962 - ) Náporové motory, stále nejrychlejší letadlo bez raketového pohonu Regulace respirace - skupina neuronů v centrálním nervovém systému, centrum v prodloužené míše - pacemaker (společné všem obratlovcům), u ryb však nejsou další pomocná ganglia, narozdíl od výších obratlovců - sensory citlivé zejména na parciální tlak 02 v krvi (parciální tlak C02 se ve vodním prostředí mění jen velmi málo, vysoká rozpustnost C02) - lokalizace senzorů není úplně jasná, u ryb mohou být: v ústní dutině, v žaberní dutině, v cévách, nebo v mozku. - ventilační pohyby dále ovlivňují stresové situace: osmotický stres, mechanický stres, chemické stimuly, znepokojení/vylekání, teplota - samotná změna teploty mozkového kmene vede ke změně rytmu ventilačních pohybů Pstruh duhový - 02 receptory podílející se na regulaci ventilace v mozku a aortě - receptory regulující tepovou frekvenci jsou ale v žaberní dutině Záznam neurální aktivity regulace žaberní ventilace u žraloka (Squaluš) Reticulo-motor neurons Respiratory neurons Respiration FYZIOLOGICKÉ DŮSLEDKY VODNÍ RESPIRACE voda vzduch hustota (kg/l) 0,999 0,00123 viskozita (centiPoise) 1,14 0,018 02 difúzni koeficient (cm2/s) 0,000025 0,198 obsah 02 (ml/l) 1-6 210 specifické teplo (J/l °C) 4184 1,234 tepelná vodivost (mJ/cm/s/°C) 6025 252 - vysoká viskozita => pomalý, energeticky náročný průtok media (vody) - malý obsah 02 => je potreba aby celkově protekl velký objem média vodní => pro 1 ml 02 -11(1 kg) vody suchozemský => pro 1ml 02 ~ 25ml (25mg) vzduchu - velká tepelná kapacita: 1 ml 02 - metabolické teplo = 0,005°C /11 vody = 800°C /vydechovaný vzduch celkově malý příjem 02 => nízký metabolický obrat / snadná unavitelnost => prakticky nemožná termoregulace-termogeneze