Tkáně/organismus Metody studia tkání a orgánů Dráhy škodlivého účinku Klára Hilscherová RECETOX Obsah přednášky Tři tematické bloky 1. Dráhy škodlivých účinků (Adverse outcome pathways) 2. Metody analýzy tkání 3. Transgenní organismy OrganismusChemikálie Škodlivé účiky Mortalita Inhibice růstu Ovlivnění reprodukce Malformace Změny chování … + Tradiční přístupy – Hodnocení škodlivého účinku na úrovni organismu Hodnocení toxicity chemických látek • Údaje o toxicitě existují pouze pro několik set z desítek tisíc látek, které jsou vyráběny/prodávány • Zásadní nedostatek informací ohledně potenciálních rizik řady látek • Rostoucí požadavky regulatorních orgánů na toxikologická data pro velký počet látek – nemožné získat tradičními postupy Snaha o efektivnější, rychlejší a levnější přístupy k hodnocení bezpečnosti/rizika látek Současné hodnocení nebezpečnosti – často k dispozici především krátkodobé, akutní testy, nebo jen základní dlouhodobější (mortalita, růst, reprodukce) využívány extrapolace – z akutních na chronické účinky, mezi druhy - používány faktory nejistoty – problematické – nemožno predikovat dlouhodobější subletální účinky z akutních testů, neznáme mechanismy Organismus Škodlivé účiky Mortalita Inhibice růstu Ovlivnění reprodukce Malformace Změny chování … + Tradiční přístupy – Hodnocení škodlivého účinku na úrovni organismu +10^4 Látek HTS Chemicko-biologické interakce Informace o mechanismech Interakce s receptory Ovlivnění signálních drah Aktivity enzymů Ovlivnění buněčných procesů … Hodnocení toxicity chemických látek Nové přístupy - Hodnocení účinků na nižších úrovních biologické organizace - Ex vivo / in vitro / In chemico / In silico metody - ovlivnění genů, proteinů, buněčných funkcí, biomarkerů - Testování s vysokou propustností (HTS – high throughput screening) ? 5 Hodnocení relevantních účinků Hodnocení rizik C2Cl3 Cl ClC C2Cl3 Cl ClC Cl Cl ClCl Cl Cl Cl ClCl Cl Cl Cl Cl OH OH OH Cl Cl OH Cl Cl ClCl Cl Cl Cl ClCl Cl Cl C2Cl3 Cl ClC C2Cl3 Cl ClC Cl Cl ClCl Cl Cl Cl ClCl Cl Cl Cl Cl OH OH OH Cl Cl OH Cl Cl ClCl Cl Cl Cl ClCl Cl Cl Inventarizace chemických látek C2Cl 3 C l C l C C2Cl 3 C l C l C C2Cl 3 C l C l C C2Cl 3 C l C l C C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l O H O H O H C l C l O H C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l O H C2Cl 3 C l C l C C l C l O H O H C l C l O H C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l O H O H C l C l O H C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l O H C l C l O H O H O H C l C l O H C l C l O H O H C l C l O H C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l C l O HC l C l O H In Vitro charakterizace: Molekulární interakce, Buněčné odpovědi Existující znalosti data ohledně expozice, toxicity, SAR, QSAR Efektivně cílené In Vivo Testy Proces Prioritizace Výzkum: Doplnění informací Biologické dráhy, jejichž narušení vede ke škodlivým účinkům látek Dráhy toxicity Receptory / Enzymy / atd. Přímé molekulární interakce Regulace signálních drah / Transcriptomika, Proteomika Buněčné procesy Tkáň / Orgán / Organismus Tox Endpoint Chemická látka Biologic Inputs Normal Biologic Function Adverse effect Mortality Cell Injury Adaptive Stress Responses Early Cellular Changes Exposure Tissue Dose Biologic Interaction Perturbation Low Dose Higher Dose Higher yet Nový přístup: Aktivace drah toxicity Biologic Inputs Normal Biologic Function Cell Injury Adaptive Stress Responses Early Cellular Changes Exposure Tissue Dose Biologic Interaction Perturbation Low Dose Higher Dose Higher yet NAS Report: Toxicity Testing in the 21st Century: A Vision and A Strategy Molekulární iniciační událost (Molecular Initiating Event) Škodlivý účinek Nový přístup: Aktivace drah toxicity Adverse effect Mortality Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) a Chemické Extrapolace Buněčné odpovědi Tkáň/ Orgán Jedinec Změna struktury buněk, buněčných funkcí Změna struktury tkání (patologie), funkcí Změna Funkce, Chování, Patologické poškození Buněčné Cíle Dráha toxicity Dráha škodlivého účinku Receptory, Enzymy, Iontové kanály, Membránové proteiny, atd. Chemická látka (Metabolity)) Testovány sady látek pro extrapolace v rámci databází (QSAR; Kategorizace; Analogie) – identifikace vlastností látek, které jim umožňují narušovat buněčné cíle Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) = sled událostí od počátečního (iniciačního) bodu přes dráhu toxicity (Toxicity Pathway) ke škodlivému účinku Toxická dráha/dráha toxicity (Toxicity Pathway) = dráha buněčné odpovědi, která pokud je dostatečně silně narušena, povede k negativním zdravotním účinkům Vývoj a Rámec AOP / MOA Mezinárodní spolupráce – vývoj rámců a modelů OECD – Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway, AOP) WHO – Mechanismy účinku (Mode of action, MOA) • Koncept rozvíjen/podporován v rámci OECD, USEPA, EC-JRC, USFDA, WHO, US Army • OECD Guidance document & a template for developing and assessing adverse outcome pathways (No. 184) • Pravidla pro vývoj, hodnocení a schvalování AOP • Formální proces • Vývoj & podpora informačních nástrojů pro rychlé, široce dostupné sdílení již vytvořených AOP a pro budování nových AOP • => Inspirace sociálními médii, crowd-sourcing Gerald T. Ankley et al. (2010) Adverse outcome pathways: A conceptual framework to support ecotoxicology research and risk assessment. Environmental Toxicology and Chemistry Volume 29, Issue 3, pages 730–741, March 2010 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/etc.34/pdf Cíle a využití AOP konceptu • porozumět toxicitě látek na molekulární úrovni • Používat co nejméně pokusných zvířat (principy 3R) • Postavit prediktivní modely • Skríning a prioritizace • Studovat a hodnotit mnoho látek – zaměřit se na chybějící informace • kombinovat High-throughput screening s počítačovými modely • Zlepšit možnosti využití informací a dat o mechanismech účinku pro hodnocení rizik a regulační účely Cancer ReproTox DevTox NeuroTox PulmonaryTox ImmunoTox in vitro testing Bioinformatics/ Machine Learning Hlavní principy AOP Molekulární iniciační událost (Molecular Initiating Event) interakce látky s biologickým systémem na makromolekulární úrovni 12 Ankley et al. 2010 Klíčové události (key events) • mezikroky, které jsou toxikologicky relevantní a vedou k škodlivému účinku • jsou základem pro formulování hypotéz a testování => musí být experimentálně kvantifikovatelné  Molekulární iniciační událost nebo klíčové události (Key Events) – měřitelné in vitro - lze je zpravidla hodnotit pomocí rychlých skríningových metod  Kauzální důkazy pro in vivo účinky  AOP zahrnuje účinky na populační úrovni Dráha škodlivého účinku Adverse Outcome Pathway Chemical Organism Response Population Response In vivo Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Adverse Outcome Chemical Organism Response Population Response In vivo Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Organism Response Chemical Property Receptor/Ligand Interactions DNA Binding Protein Oxidation Adverse Outcome Macro- Molecular Interaction Dráha škodlivého účinku Adverse Outcome Pathway Chemical Organism Response Population Response In vivo Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Organism Response Chemical Property Receptor/Ligand Interactions DNA Binding Protein Oxidation Adverse Outcome Macro- Molecular Interaction Cellular Response Gene Activation Protein Production Altered Signaling Dráha škodlivého účinku Adverse Outcome Pathway Chemical Organism Response Population Response In vivo Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Organism Response Chemical Property Receptor/Ligand Interactions DNA Binding Protein Oxidation Adverse Outcome Macro- Molecular Interaction Cellular Response Gene Activation Protein Production Altered Signaling Organ Response Tissue Effect Altered Physiology Disrupted Homeostasis Altered Development / Function Dráha škodlivého účinku Adverse Outcome Pathway Chemical Organism Response Population Response In vivo Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Macro- Molecular Interaction Cellular Response Organ Response Organism Response Tissue Effect Chemical Property Receptor/Ligand Interactions DNA Binding Protein Oxidation Gene Activation Protein Production Altered Signaling Altered Physiology Disrupted Homeostasis Altered Development / Function In silico, In chemico, In Vitro, Ex vivo Adverse Outcome propojení informací o interakcích chemikálií s biologickými systémy (makromolekulami, buňkami, tkáňemi…) s informacemi o relevantních biologických odpovědích, které vedou ke škodlivému účinku (in vivo) Dráha škodlivého účinku Adverse Outcome Pathway • série definovaných a kauzálně spojených událostí napříč různými úrovněmi biologické organizace, které vedou k poškození zdraví nebo (eko)toxicitě • Využití existujících znalostí a informací k propojení dvou ukotvujících bodů: Molekulární iniciační událost (Molecular Initiating Event, MIE) a Škodlivý účinek (Adverse Outcome, AO) přes sérií mezikroků, tzv. Klíčové události (Key Events) • AOPs umožňuje propojit výsledky z in vitro studií a in vitro screeningu se škodlivými účinky na úrovni organismu nebo populací Chemical Macro- Molecular Interaction Cellular Response Organ Response Organism Response Population Response Molecular Initiating Event Key Event 1 Key Event 2 Adverse Outcome Tissue Effect Key Event 3 Chemical Property Receptor/Ligand Interactions DNA Binding Protein Oxidation Gene Activation Protein Production Altered Signaling Altered Physiology Disrupted Homeostasis Altered Development / Function Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) In silico, In chemico, In Vitro, Ex vivo In vivo Chemical Macro- Molecular Interaction Cellular Response Organ Response Organism Response Population Response Molecular Initiating Event Key Event 1 Key Event 2 Adverse Outcome Tissue Effect Key Event 3 Chemical Property Receptor/Ligand Interactions DNA Binding Protein Oxidation Gene Activation Protein Production Altered Signaling Altered Physiology Disrupted Homeostasis Altered Development / Function Lethality Impaired Development Impaired Reproduction Altered Sex Ratio Extinction Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) Dráha Toxicity (Toxicity Pathway) Mechanismus účinku (Mode of Action) In silico, In chemico, In Vitro, Ex vivo In vivo • série definovaných a kauzálně spojených událostí napříč různými úrovněmi biologické organizace, které vedou k poškození zdraví nebo ekotoxicitě • Využití existujících znalostí a informací k propojení dvou ukotvujících bodů: Molekulární iniciační událost (Molecular Initiating Event, MIE) a Škodlivý účinek (Adverse Outcome, AO) přes sérií mezikroků, tzv. Klíčové události (Key Events) • AOPs umožňuje propojit výsledky z in vitro studií a in vitro screeningu se škodlivými účinky na úrovni organismu nebo populací • Identifikace interakce látky s biologickým systémem na makromolekulární úrovni – Kotva 1 = MIE • Identifikace konečného důsledku vyvolaného MIE – Kotva 2 = AO • Identifikace jednotlivých mezikroků na základě známých / dostupných informací o AO Vývoj AOP Konkrétní AOP: vždy 1 molekulární iniciační událost (MIE) => 1 dráha škodlivého účinku (AOP) • stejná MIE může vést k jinému AO => vždy nutno definovat jako zvláštní AOP • dvě různé MIE mohou vést ke stejnému AO => vždy nutno definovat jako zvláštní AOP • počet definovaných klíčových událostí (KE) není omezen MIE, KE, AO – mohou být sdíleny mezi různými AOPs => syntéza, propojení informací do jednoho celku AOP Hodnocení • Completeness (reliability & robustness) • Qualitative Understanding • Weight-of-Evidence supporting AOP (Bradford-Hill criteria) • Quantitative Understanding Reproductive Impairment Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace In vivo INDIVIDUAL Sex reversal Altered behavior Reprod. In vivo INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios Yr Class POPULATION Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace Sex reversal Altered behavior Reprod. In vivo INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios Yr Class POPULATION Gonad Ova-testis Sex- reversed Gonad Fecundity TISSUE/ORGAN Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace Liver Altered gene products Gonad Ova-testis Sex-reversed Fecundity Sex reversal Altered behavior Repro. In vivo TISSUE/ORGAN INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios Yr Class POPULATION Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace Liver Cells Altered Protein Expression (marker) (effect) Vitellogenin Liver Altered gene products Gonad Ova-testis; Sex-reversed; Fecundity Sex reversal; Altered behavior; Repro. Adverse Outcome Pathway ER-mediated Reproductive Impairment Measurements across levels of biological organization In vivo CELLULAR Response TISSUE/ORGAN INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios; Yr Class POPULATION Receptor Binding ER- Chemical Binding Liver Cells Altered Protein Expression (marker) (effect) Vitellogenin Liver Altered gene products (timing, amt) Gonad Ova-testis Sex-reversed Fecundity Sex reversal Altered behavior Reprod. In vivo MOLECULAR Target CELLULAR Response TISSUE/ORGAN INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios Yr Class POPULATION Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace QSAR focus area Chemicals Receptor Binding ER Binding Liver Cells Altered Protein Expression Vitellogenin Liver Altered proteins Gonad Ova-testis Sex- reversed Fecundity Sex reversal Altered behavior Repro. In vivo MOLECULAR Target CELLULAR Response TISSUE/ORGAN INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios Yr Class POPULATION In vitro Assay focus area Toxicity Pathway Adverse Outcome Pathway Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace QSAR focus area Chemicals Receptor Binding ER Binding Liver Cells Altered Protein Expression Vitellogenin Liver Altered proteins Gonad Ova-testis Sex- reversed Fecundity Sex reversal Altered behavior Repro. In vivo MOLECULAR Target CELLULAR Response TISSUE/ORGAN INDIVIDUAL Skewed Sex Ratios Yr Class POPULATION In vitro Assay focus area Risk Assessment RelevanceToxicological Understanding Dráha škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathway) ER-zprostředkované narušení reprodukce Měření napříč různými úrovněmi biologické organizace Ankley et al. 2010 Využití dráhy škodlivého účinku Základ pro: Extrapolace mezi chemickými látkami Extrapolace mezi druhy Extrapolace mezi úrovněmi biologické organizace Definování parametrů charakterizace rizika, které potřebujeme zjistit: - Prioritizace chemických látek pro další testování (využití QSAR modelování) - Detailnější hodnocení rizika (např. stanovení referenční dávky, koncentračních limitů) Typ potřebné informace se liší i dle akceptovatelné míry nejistoty ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure ER Binding ERTransctivation VTG mRNA Vitellogenin Induction Sex Steroids AlteredReproduction/Development Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3-DStructure/Properties Chemical 2-DStructure Structure Knihovny drah toxicity (Toxicological Pathways) Receptor/Ligand Interaction •Gene Activation •Protein Production •Gonad Development •Altered Hormone Levels Impaired Reproduction Molecular Cellular Organ Individual Chemical 3- D Structure/ Properties Chemical 2-D Structure Structure Mapování toxických drah, které vedou ke škodlivému účinku OECD-sponsorovaná AOP znalostní databáze (AOP Knowledgebase) • Effectopedia (OECD) • AOP Xplorer (US Army Corps of Engineers) • Intermediate Effects DB (JRC) • AOP Wiki • https://aopkb.org/aopwiki/index.php/Main_Page • Platforma odvozená od Wiki - pro vývoj a sdílení AOPs • Společný projekt Evropské komise - JRC a U.S. Environmental Protection Agency (EPA) • Editace možná pouze členy OECD AOP projektu • http://www.effectopedia.org/ -> odkaz na program pro spuštění Effectopedia • Vizuální znázornění AOPs v biologickém kontextu: – Druh organismu, Životní stádium, Pohlaví, Trvání expozice, … • Kvantitativní vztahy • ADME (Absorption, Distribution, Metabolism, Excretion) • Otevřená platforma • Není nutný formální souhlas pro přispěvatele • Kredit pro autory i recenzenty/editory • Možno vkládat i fragmenty informací, nejen celé AOPs • Propojení s AOP Wiki & jinými (Export<->Import) 34 Human/ecological Relevance/ Cost/Complexity Throughput/ Simplicity High-Throughput Screening Assays 10s-100s/yr 10s-100s/day 1000s/day 10,000s- 100,000s/day LTS HTSMTS uHTS batch testing of chemicals for pharmacological/toxicological endpoints using automated liquid handling, detectors, and data acquisition Gene-expression 35 High Throughput Screening 96-, 384-, 1536 Well Plates Assay Target Biology (e.g., Estrogen Receptor) HTS Robotic Platform Pathway Chemical Exposure Cell Population HTS: High Throughput Screening ToxCast = Toxicity Forecaster – Predikce toxicity • 1192 rychlých, automatizovaných screeningových testů (in vitro) • Vybudování statistických počítačových modelů k predikci potenciální toxicity chemických látek • Fáze 1: Screening více než 300 dobře charakterizovaných chemických látek • Fáze 2: dalších 700 chemických látek s širokým záběrem struktur • Následují další fáze - v současné době údaje pro více než 9076 látek • Dlouhodobý, nákladný projekt (multi miliony dolarů) http://www.epa.gov/ncct/toxcast/ ⇒ dostupnost dat - iCSS Dashboard http://actor.epa.gov/dashboard/ http://www.epa.gov/ncct/toxcast/data.html http://actor.epa.gov/dashboard/ Chemical Universe >100,000 Chemicals with likely exposure potentialMixtures HTS Chemical Library Chemicals w/o HTS or structural similarity Active chemicals and structural neighbors AOP / MOA Targeted High-throughput testing High, Medium, Low priority bins Inactive chemicals and structural neighbors Structural neighbors to HTS library Very Low priority bin Detailed Exposure and Toxicokinetics Evaluation Initial Exposure Evaluation: Use Categories Prioritizace dle míry rizika Structure Similarity Modeling Histologie – nauka o tkáních, studium tkání (z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka) Využití: • zkoumání (patologických) změn tkáně • pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek v buňkách a tkáních V ekotoxikologii: • drobnější organismy (bezobratlí) – často fixace a histologie celých jedinců • obratlovci, větší organismy – odběr a zpracování vybraných tkání • odebrané vzorky/tkáně z exponovaných organismů vs. kontroly • organismy či tkáně organismů z prostředí s různým stupněm a typem znečištění/ stresorů • histologie celých jedinců či výběr relevantních orgánů (jater, gonád, plic, ústního ústrojí) Tkáň • soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci • buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, nebo existují tkáně tvořené buňkami tvarově i funkčně rozdílnými Typy tkání: • epitelová (krycí) • pojivová * vazivo * kost * chrupavka • svalová * hladká * příčně pruhovaná • nervová * neurony * neuroglie • tekutá * krev * míza epitel kolagenové vazivo měkkýše krev Postup při přípravě preparátu • Odběr tkáně/ vzorku • Fixace - fixační činidla • Zalévání • Krájení - tkáně prosycené parafínem - zmrzlé tkáně • Barvení • Mikroskopická analýza Odběr materiálu/tkáně – Ze živého organismu (BIOPSIE) – Z mrtvého organismu (NEKROPSIE) – Nutná rychlá fixace tkáně, aby nedošlo k autolýze (rozklad vlivem vlastních enzymů a působením bakterií) - uložení ve fyziologickém roztoku nebo v lednici autolýze NEZABRÁNÍ Postup: – oddělení vzorku - velikost tkáňového bločku max. 1cm3 ( cca do velikosti 1 × 1 × 0,5 cm pro světelnou mikroskopii ) – v případě potřeby oplach v fyziologickém roztoku – FIXACE - ihned po odběru !!! – pečlivé označení vzorku MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ o fixace a zalití tkáně do parafinu nebo jiného média o zpracování tkáně ve zmrzlém stavu: zmrazení tkáně a vakuové vysušení ve zmrzlém stavu – pouze drobné kousky tkání POSTUP PRO ZALITÍ DO PARAFINU • fixace tkáně • odvodnění tkáně (alkohol) • projasnění tkáně (xylen) • prosycení tkáně parafinem • zalití do parafinu • krájení bloků a natažení na podložní sklo fixace odvodnění projasnění prosycení parafinem zpravidla formol alkohol ve vzestupné koncentraci xylen parafin Fixace • zastaví metabolické děje v buňce jejich zpomalením nebo denaturací enzymů • rychlá a šetrná - bránící autolýze tkání • Fyzikální metody: » Teplo (mikrovlnná trouba) » Zmražení a vysušení za nízké teploty (tekutý dusík – 170 oC) - při histologickém průkazu citlivých látek (např. enzymy) • Chemické metody: » Imerzní (ponoření do fixační tekutiny) » Perfuzní (nástřik cév) • Podmínky fixace – rychlost - odběr, dobrý průnik fixačních prostředků do tkáně – do celého vzorku, velikost vzorku (1cm2, 1mm2) – co nejlepší zachování struktury – zachování barvitelnosti tkáně Fixační činidla - Fixační tekutiny - Chemická fixace Formaldehyd 4% = 10% neutrální formol 40% roztok formaldehydu ve vodě (nasycený roztok) = 100% formol Bouinova tekutina (žlutá) trinitrofenol, formol, kys.octová - proniká rychle, tkáň se po fixaci barví Susa chlorid rtuťnatý, chlorid sodný, kys.octová, kys.trichloroctová, formol Zenkerova tekutina (oranžová) chlorid rtuťnatý, dvojchroman draselný, síran sodný, kys. octová Carnoy ethanol, chloroform, kys.octová Methacarn methanol, chloroform, kys.octová DALŠÍ ZPRACOVÁNÍ TKÁNÍ Podstatnou část hmotnosti a objemu tkáně tvoří voda – nemísitelná s parafinem – nutno tkáň odvodnit a prosytit parafinem 1. odvodnění - alkohol ve vzestupné koncentraci EtOH (60%, 70%, 80%, 90%, 96%, 100%) Alkohol není rozpouštědlem pro parafin, je třeba ho z tkáně odstranit látkou, která by byla schopna napomoci prosycení tkáně parafinem – xylen. Mezistupeň v podobě odvodnění alkoholem není možné vynechat. Xylen je nemísitelný s vodou a nemůže tedy sloužit k odvodnění. 2. projasnění = prosycení rozpouštědlem zalévacího media (xylen, toluen, aceton) – zpravidla postupně tři lázně xylenu 3. prosycení parafinem - tkáň prosytíme v rozpuštěném parafinu - teplota do 58oC odvodňovací automat Zalévání do média https://www.youtube.com/watch?v=h9cxu1UiH2U https://www.youtube.com/watch?v=FaOWA-y9UKI • zalití tkáně do zalévacích médií, které ji zpevní a vytvoří homogenní blok vhodný ke krájení pro zhotovení dostatečně tenkých a kvalitních řezů pro studium • tkáň prosycená parafínem se zalévá do forem rozpuštěným parafínem • zalévání do jiných médií – celoidinu (nitrocelulózy), celoidin – parafinu • zalévání do médií rozpustných ve vodě – želatiny, celodalu, vosků rozpustných ve vodě • v elektronové mikroskopii - zalévání do epoxidových nebo polyesterových pryskyřic • tkáň je třeba vhodně orientovat, pečlivé značení vzorku • zalévací automaty - parafín udržován v tekutém stavu (ohřívací box a zalévací komůrky stálé teploty). Součástí chladící deska - zajišťuje rychlé tuhnutí vzorku. Krájení na mikrotomech • Tkáň je třeba nakrájet na řezy o tloušťce jedné vrstvy buněk, tedy 4−10µm - tkáň průhledná a dobře studovatelná • mikrotom = přístroj na řezání jemných vrstev preparátů pro mikroskop • pro světelné mikroskopické studium bývají řezy tlusté 4 - 20 µm, pro elektronové mikroskopy zpravidla 100 nm a tenčí • tloušťka řezu se upravuje podle tkáně, která se krájí (např. podle její tvrdosti), běžně se používá tloušťka okolo 5 µm • sáňkový, rotační, diskový, ultramikrotom, laserový mikrotom, atd. (poslední dva využití zejména pro elektronovou mikroskopii), zmrazovací mikrotomy – liší se podle způsobu ovládání – pohyblivosti nože a dalších parametrů • některé mikrotomy mohou být poloautomatické (elektronické řízení tloušťky, automatické provedení určitého počtu řezů …) KRÁJENÍ na mikrotomu https://www.youtube.com/watch?v=KnMdSgd5mts rotační laserové NATAHOVÁNÍ PREPARÁTŮ • preparáty nakrájené na mikrotomech se umísťují na podložní skla k dalšímu zpracování • nakrájené řezy se dávají do teplé vodní lázně, kde se řez roztáhne a následně se zanořením podložního skla a jeho vyzvednutím s preparátem na toto sklo natáhne a přilne • nebo se na podložní sklo umístěné na speciální zahřívací plotně kápne voda a do ní se umístí preparát (z parafinového bloku ukrojená tkáň), který se natáhne a po odpaření vody přilne na sklo • použití speciálních podložních skel, aby na nich tkáně držely Zpracování tkáně ve zmrzlém stavu • používá se zpravidla u „čerstvých“ tkání, ale je možné zpracovávat i tkáně fixované, záleží na typu tkáně • krájení zmrazených tkání - zmrazovací mikrotom, kryostat = speciálně upravený mikrotom pro práci v hlubokém mrazu při teplotě okolo -15 až -22 ºC, tloušťka řezů obvykle 7 μm. • tkáň se zmrazí a následně se zmražená krájí • vyšetření zmražené tkáně - v případě potřeby rychlé diagnostiky, nebo když je třeba tkáň zpracovat šetrně, aby nedošlo k porušení její struktury (chemické stavby) použitím postupů a chemikálií, které se používají při zalití do parafinu nebo jiných médií • Průkaz enzymů • Barvení a studium lipidů • Imunohistochemie Barvení • Umožňuje rozlišení jednotlivých součástí buněk a tkání pro mikroskopickou analýzu - u neobarveného preparátu nerozeznáme jednotlivé složky tkáně, díky malé odlišnosti lomivosti světla • Většina barviv je rozpustná ve vodě, proto je třeba z řezů odstranit parafin a znovu je zavodnit, aby bylo možno tkáně barvit. • Různé druhy barviv používáme podle toho, co potřebujeme obarvit. Základní rozdělení: • barviva zásaditá (barví jádra)/ kyselá (barví cytoplazmu) • přirozená (př. hematoxylin, šafrán)/umělá (anilín). • Barvící automaty - sestava lázní pro odparafinovaní, barvení, odvodnění a projasňování preparátů. Koše se skly jsou přenášeny z jedné lázně do druhé podle předem nastaveného času barvení a odkapávání. Čas barvení se nastavuje do 12 minut a je stejný pro každou lázeň. Obarvení preparátu závisí na typu reagencií a na počtu použitých identických lázní. Většina automatů několik vzorků najednou podle různých barvících protokolů (zpracování až 600 skel za hodinu). Hematoxylin - eosin • Hematoxylin barví kyselé součásti buňky (bazofilní struktury) – DNA, RNA, tj. jádro, jadérko, ribozomy a granulární endoplasmatické retikulum - tmavá – modrá až černá barva • Eosin barví zásadité struktury buňky (acidofilní, eosinofilní) – hlavně proteiny, tj. cytoplasmu, mitochondrie, hladké endoplasmatické retikulum a kolagen v mezibuněčné hmotě - růžová až fialová barva Hematoxylin – eosin https://www.youtube.com/watch?v=0ZHGq6flt6Y https://www.youtube.com/watch?v=2D0rj0m6dVs Barvení parafínových řezů • Odparafínování • Zavodnění • Barvení hematoxylinem • Praní v tekoucí vodě • Barvení eosinem • Odvodnění • Projasnění • Montování srdeční sval ledviny Výsledky barvicích metod Barvení Barvivo Jádro Kolagen Svaly Poznámka Hematoxylin-eosin Hematoxylin Eosin modré až černé růžový růžové Weigert – van Gieson Weigertův hematoxylin Saturnová červeň Trinitrofenol hnědé červený žluté místo Saturnové červeni se používá také kyselý fuchsin, žluté -vše kromě kolagenu AZAN Azokarmín Anilínová modř Oranž G červené modrý oranžově červené červené - erytrocyty modrý - mucin Modrý Massonův trichrom Hematoxylin Kyselý fuchsin Anilínová modř modré až černé modrý červené červené - erytrocyty modrý - mucin Žlutý Massonův trichrom Hematoxylin Erytrosin Šafrán modré až černé žlutý červené červené – erytrocyty možno použít i kyselý fuchsin a Tuchecht gelb Zelený Massonův trichrom Hematoxylin Kyselý fuchsin Světlá zeleň modré až černé zelená červené červené - erytrocyty Impregnace Ag AgNO3 hnědý šedo-černé retikulární vlákna - černá Heidenhainův železitý hematoxylin HŽH Heidenhainův železitý hematoxylin hnědé až černé šedo-černé AZAN • Azokarmín barví jádra červeně • Anilínová modř barví kolagenní vlákna modře • Oranž G barví cytoplasmu buněk a svaly oranžově • Erytrocyty jsou červené Weigert – van Gieson • Weigertův hematoxylin barví jádra šedě • Saturnová červeň (nebo kyselý fuchsin) barví kolagenní vlákna červeně • Kyselina pikrová barví cytoplasmu buněk a svalovinu žlutě Histochemie - pomocí chemické reakce prokazuje ve vzorku přítomnost látek (např. enzymatická aktivita) – selektivní barvení - popisuje morfologii buněk, chemické látky v buňkách prokazuje přítomnost např. polysacharidů, lipidů, enzymů Imunohistochemie - aplikace imunologických metod při studiu tkání nebo buněk technika barvení histologických preparátů, která umožňuje znázornit přítomnost konkrétní látky pomocí specifických protilátek. Imunochemické barvení: 1) navázání protilátek proti konkrétním strukturám 2) použití protilátky se značkou (např. s enzymem peroxidázou), které se váží na protilátky z prvního kroku 3) inkubace se substrátem, který enzym přeměňuje na nerozpustný barevný produkt pozorovatelný pod mikroskopem – detekce cílové struktury • Imunohistochemické barvení – např. detekce estrogenových a progesteronových receptorů molekulární metody...ISH ISH = in situ hybridizace • použití značených sond, které se naváží (hybridizují) na odpovídající (komplementární) úseky nukleových kyselin • sondy značené barvivem (CISH) či fluorescenčním barvivem (FISH) Trvalý preparát • Po obarvení se z tkáně znovu odstraní voda • Trvalý preparát se připraví přilepením krycího skla pomocí montovacího media – např. kanadského balzámu (má stejný lom světla jako sklo) nebo umělých pryskyřic Po zaschnutí vznikne TRVALÝ PREPARÁT K některým barvícím přístrojům jsou připojeny rovnou i montovací automaty, kdy jsou pomocí robotického systému přikládány krycí sklíčka na obarvené preparáty. Montovací médium = látka dokonale průhledná s vysokým indexem lomu: Nemísitelné s vodou - rozpouštějí se v xylenu (př. kanadský balzám, cedrový olej nebo syntetické pryskyřice) a je nutné preparáty odvodnit a prosytit. Mísitelné s vodou - př. glycerin, glycerinová želatina, sirup z arabské gumy Postup Parafínové řezy Kryostatové řezy Fixace Zmražení při – 170 oC Vypírání Odvodnění řadou alkoholů Prosycení rozpouštědlem Zalití do parafínu Krájení Krájení v kryostatu Nalepení řezů na podložní sklo Nalepení řezů na podložní sklo Odparafínování a zavodnění Někdy krátká fixace Převedení do vody Barvení, histochemická reakce Zejména histochemické reakce Odvodnění a projasnění Někdy odvodnění a projasnění Montovací medium zpravidla bezvodé Bezvodé medium nebo glycerin - želatina Intersex - pohlavní orgány pakaprovce severního (Catostomus commersoni) Vlevo a vpravo – vaječník a varle ryb z referenční lokality Uprostřed – intersexová tkáň ryby odebrané pod výpustí ČOV 62 Ryby – histologie gonád Obojživelníci – histologie gonád vaječník varlata intersex Mikroskopie Světelná mikroskopie • Objektiv – hlavní, tvoří obraz předmětu - skutečný zvětšený a převrácený • Okulár – zvětšuje obraz 5-25x, koriguje optické vady čoček objektivu předmět umísťujeme před předmětové ohnisko - paprsky (světla/elektronů) vystupují od předmětu do čočky, lámou se a vytvářejí zvětšený obraz. • Rozlišovací schopnost - nejmenší vzdálenost mezi dvěma body, při které je ještě dovedeme rozlišit jako dva samostatné objekty • Rozlišovací schopnost oka (0,2 mm) • Světelná mikroskopie (0,2 μm) - zvětšení = objektiv x okulár (max. 1500-2000x) Fluorescenční (luminiscenční) – látky po absorpci UV-záření vydávají barevné viditelné záření, přírodní nebo po navázání fluorochromů Elektronová mikroskopie (1-0,2 nm) Vlnová délka příslušející urychlenému elektronu je přibližně 0,005nm => rozlišovací schopnost 0,0025nm Prakticky 350 000 – 500 000 x víc než oko Špičkové přístroje až 800 000 – 1 000 000 x Obraz buď pozorován přímo nebo projektován na: • fluorescenční stínítko • fotografickou desku • prostřednictví kamery na monitor Elektronový mikroskop • místo světla (fotonů) tok elektronů ve vakuu, místo optických čoček elektromagnetické • vlnové délky urychlených elektronů o mnoho řádů menší než fotonů viditelného světla -> mnohem vyšší rozlišovací schopnost - mnohem vyšší zvětšení • řezy krájené na ultramikrotomu • studium cytologických detailů Transmisní elektronový mikroskop (TEM) – nepohyblivý elektronový svazek, detekce elektronů prošlých vzorkem (TE) na fluorescenčním stínítku nebo detektorem – elektrony přímo prostupují tenkým řezem (nm) a jsou detekovány (vnitřní struktury, atomy) • Zpracování tkáně – Odběr (velikost vzorku max 1mm2) – Fixace dvoustupňová – Odvodnění (aceton) – Prosycení (směs epox. pryskyřice s tužidlem) – Vytvrzení a zalití (epoxidové pryskyřice, metakryláty) – Krájení (ultramikrotomy – 30 – 60nm) – Přenesení na nosné terčíky – Kontrastování (uranyl acetát) Rastrovací/scanovací elektronový mikroskop (SEM) – povrch vzorku rastrován pohyblivým svazkem elektronů, zobrazení povrchu vzorku pomocí sekundárních elektronů (SE), odražených elektronů (BE), případně signálu z jiných detektorů – úzký svazek elektronů projíždí preparát, odražené elektrony na stínítku dávají plastický obraz TEM Pučení kvasinek Bakterie E. coli Světelný mikroskop TEM SEM SEM Světelný mikroskop oko Drosophily TEM – golgiho aparát TEM - mitochondrie SEM – krevní buňky SEM – pylová zrna Transgenní organismy • Transgenní modely jsou vyvinuty vložením jednotlivých nebo více genů z jednoho druhu do DNA jiného druhu • Organismy s novým genem v genomu (transgen) • ve svém genomu obsahují nové geny, nebo geny pozměněné metodami rekombinantní DNA • Geneticky modifikované Vektory • molekuly DNA, které zajistí vstup příslušného genu do buňky • Plazmidy • Bakteriofágy Transgenní organismy v ekotoxikologii • zejména ryby a obojživelníci – jejich embrya • geny jsou vpraveny do oplodněných vajíček pomocí mikroinjekce DNA nebo elektroporace • není potřeba implantovat embrya – vnější vývoj • geneticky modifikované - biosensory znečištění prostředí – fluorescence v reakci na určitý typ znečištění • výzkum mechanismů působení polutantů • Krok 1 – konstrukce transgenu – 3 části: • Promotor • Gen, který má být exprimován • Terminální sekvence • Krok 2 – Vnesení cizího genu do organismu – do oplodněných vajíček – mikroinjekce DNA – elektroporace Transgenní organismus má záměrně introdukovaný gen jiného druhu – vložen v procesu transgeneze Vývoj transgenních organismů • Ryby/obojživelníci mají velká a průhledná vajíčka, která umožňují relativně snadný přenos genů. • Většina rybích vajíček injektována do hodiny po oplodnění, protože jsou vypuštěna ze samic (externí vývoj) a první dělení probíhá hodinu po oplodnění • Obtížné injekce do vajíček některých druhů (např. lososovitých ryb) – mají tvrdý vnější obal (chorion) • Externí vývoj – v akváriích s regulovanou teplotou • Míra přežití (survival rates) rybích embryí po mikroinjekci (35%–80%) je mnohem vyšší než u savců, s tím že 10%–70% ryb je transgenních • Transgenní jedinci dále chováni – další generace, případně křížení s netransfekovanými – vytvoření stabilních transgenních linií Transgenní ryby • Hodně využívané druhy: medaka japonská (Oryzias latipes), dánio pruhované (Danio rerio) • geneticky modifikovány pro využití jako biosenzory environmentálních polutantů (např. estrogenů) s použitím promotoru indukovatelného estrogeny (promotor vitellogeninu), který reguluje expresi genu GFP (zelený fluorescenční protein) GFP Transgenní Medaka (Oryzias latipes) - s promotorem indukovatelným cyp1a induktory - citlivý sensor a biologický indikátor přítomnosti TCDD a dalších persistentních organických látek Transgenní bakterie/kvasinky běžně používány jako detektory znečištění životního prostředí a toxického potenciálu – reporterové geny pod kontrolou promotorů, které reagují na přítomnost určitého typu látek Detekce: • Těžkých kovů • Alkylfenolů, bisfenolu A • Látek s aktivitou dioxinového typu • Genotoxických látek • Endokrinních disruptorů