J13 I Základy klinické mykologie | VLLM0421C (jaro 2017) Osnova • obecné vlastnosti hub • morfologie a fyziologie mikromycet • způsob odběru a zpracování mykologických vzorku • diagnostika mykóz • příklady povrchových a systémových mykóz Obecné vlastnosti hub • e u kary ota (bakterie prokaryota) • buněčná stěna obsahuje složité polysacharidy a proteiny (jiné než bakteriální stěna), obvykle chitin, chitosan, mannany, glukany apod. (význam pro • steroidní látky v plazmatické membráně (ergosterol, u člověka cholesterol), cíl antimykotik • Gramovo barvení: „grampozitivní" (tzn. fialové) • pomalejší buněčný cyklus -> zdlouhavější kultivace i infekce • střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování • antimykotika (antibiotika na ně obvykle nepůsobí) , Buněčná stěna hub ergosterol Atlas of fungal Infections. Richard Diamond Ed. 1999 Introduction to Medical Mycology. Merck and Co. 2001 slideplayer.com Morfologie mikromycet * blastokonidie - ovální nebo kulatá buňka - charakteristická pro kvasinky * pseudohyfa - protáhlý, vláknitý útvar připomínající hyfu, je však tvořen zřetězením jednotlivých buněk * pseudomycelium = soubor pseudohyf A O ä o u % O Q 9 Q C rt ppijion formoiion otsu.edu 5/37 I Morfologie mikromycet (2) • hyfa - vlákno (může být větvené, s přepážkami apod.) • mycelium = soubor hyf - vegetativní (ukotvení houby do substrátu) - generativní (vzdušné) - nese rozmnožovací struktury ' ř9 * JůY < JOJ —H SftfXot* hypHo* S«(řlo«* hypho* 6/37 Rozmnožování mikromycet * pohlavní a nepohlavní rozmnožování * pohlavní rozmnožovací elementy: spory - askospory (váček se sudým počtem pohlavních buněk) - oospory (vznik splynutím velké samicí buňky a malé samčí buňky) - zygospory (splynutím dvou stejně velkých pohlavních buněk opačného pohlaví - spájení hyf (zvláštní typ, přiložení samčího a samičího vlákna -> vznik můstku -> výměna genů) 7/37 I Rozmnožování mikromycet (2) • askospory v asku (výtrusy ve vřecku) smrže a Saccharomyces cerevisiae Rozmnožování mikromycet (3) I Rozmnožování mikromycet (4) • zygospora Rhizopus sp. Rozmnožování mikromycet (5) 9 nepohlavní rozmnožování převládá 9 nepohlavní rozmnožovací elementy: konidie - arthrokonidie - oddělování koncových částí hyf - blastokonidie - oválné či kulaté buňky na koncích pseudohyf - chlamydokonidie - silnostěnné útvary kdekoli v průběhu či na konci hyf nebo pseudohyf - mikroskonidie - oválná, kulovitá či hruškovitá tělíska rozmístěná jednotlivě nebo ve svazečcích kdekoliv v průběhu hyf - sporangiokonidie = konidie v pouzdře - makrokonidie = konidie v pouzdře s přepážkami I Rozmnožování mikromycet (6) * nepohlavní rozmnožovací elementy Aip*rtlUvi takfflí** Ů+*M<]WFP Trichophytam 12/37 | Fyziologie mikromycet • pomalejší buněčný cyklus -> zdlouhavější kultivace i infekce • rostou snadno i na chudých půdách • kultivace při nižší teplotě (zpravidla 30 °C) nebo souběžná kultivace při 22 °C a 37 °C (dimorfní houby) • Sabouradův agar (s 2 - 4 % glukózy, přídavkem ATB pro potlačení růstu bakterií - nejčastěji chloamfenikol nebo amikacin+vankomycin) • pestrá biochemická aktivita: - auxanogram (asimilace různých látek) - zymogram (štěpení cukrů) • antigenní struktury pro přímou diagnostiku 13/37 I Odběr a zpracování materiálu • krev, hnis, punktáty, sputum, výtěry (systémové mykózy) • šupiny kůže, nehtů, vlasty, chlupy (povrchové mykózy) - doporučena povrchová dezinfekce - odběr z okraje ložiska (větší životaschopnost původce) - vlasy a chlupy zasílat i s kořenovými váčky - z nehtů posílat seškraby nikoliv celé nehty - nedoporučuje se vkládat do transportních médií (vysoké nároky dermatofytů na kyslík) - kandidy transportní půdy (FungiQuick, C.A.T.) Diagnostika mykóz * největší význam má mikroskopie - rychlé výsledky, odlišení mykóz od bakteriálních infekcí - preparáty nativní (projasnění louhem - KOH) - preparáty barvené • inkoust Parker (barví buněčné stěny mikromicet tmavě modře až černě • barvení dle Grama nebo Giemsy • barvení Ryluxem (fluorescenční barvení, buněčné stěny září žlutozeleně) 15/37 Diagnostika mykóz (2) • kultivace: - při nižší teplotě (zpravidla 30 °C) nebo souběžná kultivace při 22 °C a 37 °C (dimorfní houby) - Sabouradův agar (s 2 - 4 % glukózy, přídavkem ATB pro potlačení růstu bakterií - nejčastěji chloamfenikol nebo amikacin+vankomycin) - dlouhá doba růstu -> kultivace v uzavřených zkumavkách (kvůli vyschnutí) - krátká doba růstu -> kultivace na misce (kandidy), možné využití chromogenních půd • přímý průkaz antigénu (mannany) • nepřímý průkaz protilátek (aspergily) 16/37 I Třídění mikromycet dle morfologie • kvašinkovité mikromycety: - blastokonidie (někdy pseudohyfy, chlamydokonidie) - Candida sp., Cryptococcus neoformans, Malassezia furfur, Rhodotorula rubra, Saccharomyces cerevisiae, Pneumocystis ji rovec i, ... • dimorfní mikromycety: - za nižní teploty (do 30 °C) rostou ve vláknité formě, při 35-37 °C kvasinkovitá forma - Histoplasma capsulatum, Coccidioides immitis, Blastomyces dermatitis, ... • vláknité mikromycety: Aspergillus sp., Penicilium sp., Rhizopus sp., Mucor sp., Epidermophyton sp., ... 17/37 Chorobné stavy vyvolávané mikromycetami • mykózy - pravá infekční onemocnění, nej rozšířenější - povrchové či superficiální (kůže a její adnexa a sliznice) • dermatofytózy, pityriasis versicolor, kožní kandidózy... - hluboké či viscerální (orgánové či systémové) • aspergilóza, kandidóza, kryptokokóza, ... • mykotoxikózy (toxické metabolity) • mykoalergózy (přecitlivělost na houby, metabolity) • mycetismy (dráždění mechanicky -> útlakem tkání) Povrchové mykózy • mikromycety se množí jen v keratinových vrstvách kůže a jejích adnex • dermatofyta nejvýznamnější (rody Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum) • tinea = infekce kůže dermatofyty - názvy podle lokalizace (tinea capitis, tinea corporis, tinea pedis) • diagnostika: seškraby -> mikroskopie, kultivace • léčba: zpravidla lokální (krémy, roztoky); u onychomykóz případně velkých kožních ložisek léčba po dobu několika týdnů až měsíců 19/37 Candida albicans • nejběžnější z klinicky významných kvasinek • saprofyté na kůži, v dutině ústní, ve vagíně či ve střevě člověka (střevo jako rezervoár opakující se infekce!) 9 postihuje především kůži a sliznice, hluboké infekce u oslabených (cystitida, pyelonefritida, meningitida, ...) • kandidy se uplatňují jako patogeny: - u novorozenců a nedonosených dětí - za hormonálních změn (těhotenství, diabetes mellitus) - déle trvající ATB léčba (porušení přirozené mikroflóry) - oslabení odolnosti (imunosuprese, terminálni stádia) - posušení bariér (chirurgie, kanyly, katetry) 20/37 Candida albicans (2) • n ej častější projevy: - soor (moučnivka) - bílý povlak na jazyku nebo sliznici tváří a patra; děti do dvou let - vulvovaginitis candidosa- zarudlá sliznice, otok vulvy, silné svědění, bělavé povlaky a výtok; infekce z konečníku ricardoruizdeadana.blogspot.com Ostatní kandidy • C. tropicalis (infekce střev, koplitidy, respirační infekce) • C. parapsilosis (paronychia, endokarditidy, ...) • C. glabrata (urogenitální infekce) • C. krusei (imunokompromitovaní, hematologické malignity) • C. dubliniensis, C. lipolytica, C. kefy r, C. lusitaniae, ... 22/37 I Ostatní kvasinkovité organismy • Cryptococcus neoformans (ptačí výkaly; u oslabených Pneumonie, meningitidy a sepse) • Pneumocystis jiroveci (pneumocystová Pneumonie u nedonosených dětí a imunokompromitovaných) • rod Saccharomyces (poševní my kozy) 23/37 Rod Aspergillus • rychle rostoucí mikromycety • septované hyfy zakončené konidiofory s výběžky (fialidy) nesoucí řetízky konidií • systémové mykózy (endokarditidy, plieni aspergilóza, abscesy, ...) 9 povrchové mykózy (onychomykózy, otomykózy, ...) • alergie, mykotoxiny (aflatoxin) • A. fumigatus, A. niger, A. flavus, 24/37 Zygomycety • saprofyté, závažné systémové mykózy • rychlý růst ve stěnách velkých cév -> vytvoření „živého" trombu -> embólie -> smrt • rhinocerebrální (z nosní dutiny do mozku už za několik hodin) a pulmonární zygomykózy, infekce těžkých popálenin, sporangium rody Mucor, Rhizopus, Absidia, ... spores R hizopus stoíonifer suggest-keywords.com 25/37 Úkol 1: Mikroskopie kmenů bakterií a kvasinek • obarvěte předložené kmeny Gramovým barvením (krystalová violeť -> Lugolův roztok -> alkohol -> oplach vodou -> safranin) • použijte imerzní mikroskopii (tj. objektiv lOOx) • všimněte si rozdílů ve velikosti, tvaru a barvě 26/37 Úkol 2: Kultivace bakterií a kvasinek • popište kolonie daných kmenů na krevním agaru • zhodnoťte růst na Sabouraudově agaru s chloramfenikolem • zhodnoťte růst na chromogenní půdě: - chromogenní půdy pro kvasinky umožňují rozlišení nejdůležitějších druhů rodu Candida - pomocí kontrolních kmenů se pokuste určit druh kandidy pomocí chromogenní půdy - jsou-li kolonie bílé (není tedy přítomno žádné barvivo), znamená to, že kmen touto chromogenní půdou nelze určit 27/37 Úkol 2: Kultivace bakterií a kvasinek (2) * chromogenní půda: - bezbarvý chromogen (substrát + chromofor) - při odštěpení substrátu z chromogenu dojde ke specifickému zbarvení podle druhu mikroorganismu - na půdě, kterou máme k dispozici: • C. albicans zelenavá • C. tropicalis modrá • C. g la brata hladká růžová • C. krusei drsná růžová - pokud se druh nepodaří určit (bílé zbarvení) použijeme jiné metody • fluorogenní půdy (fluorescenční barviva) 28/37 Úkol 2: Kultivace bakterií a kvasinek (3) Úkol 3: Identifikace zbylého kmene kvasinky • odečtěte výsledek auxacoloru u kmene, který se nepodařilo identifikovat chromogenní půdou a porovnejte výsledek s identifikací pomocí MALDI • kromě testů POX a ACT je žlutá pozitivní, modrá negativní • test ACT je žlutá pozitivní, bezbarvá negativní 9 testu POX je hnědá pozitivní, bezbarvá negativní • „V" = variabilní - může vyjít „+yy i • nepočítá se kód, výsledek se porovnává s tabulkou • pokud vyjde více taxonů: - C albicans by byla v úkolu 2c zelená - Rhodotorula by v úkolu 2b měla červený pigment 30/37 Úkol 4: Určení citlivosti na antimikrobiální látky • určete citlivosti na antimykotika a antibiotika • mikromycety se kultivují na MH agaru s methylenovou modří • v prvním kroku se rutinně vyšetřuje citlivost pouze na flukonazol • v případě rezistence se testuje citlivost na další antimykotika 31/37 I Úkol 5: Mikroskopie plísní nativní preparát, zvětšeni objektivu 4x az 40x (bez imerze!) zakreslete a popište předložené druhy mikromycet Aspergillus fumigatus R hizopUS Stofonifer s u g g e st - keywo rds.com stopka konidiofor danasoigc.top 32/37 Úkol 6: Kultivace plísní • popište vzhled výsledků kultivace vláknitých mikromycet (oproti kvasinkám značně odlišný), jak na Sabouraudově agaru, případně i na krevním agaru • zakreslete tři kmeny (kultury na Sabouraudově agaru ve zkumavkách) • některé z mikromycet (zejména dermatofyty), rostou velmi pomalu -> Sabouraudův agar nalévá do zkumavek (kvůli vyschnutí) • biochemické rozlišení se u nich, na rozdíl od kvasinek, zpravidla neuplatňuje 33/37 Úkol 7: Nepřímá diagnostika aspergilózy • zakreslete výsledek a označte pozitivní a negativní pacienty • mikroprecipitace v agaru dle Ouchterlonyho • do důlku uprostřed je nalita tekutina obsahující antigén • Ag difunduje agarem, obsahuje-li sérum Ab, difundují proti němu a na jejich styku vznikne precipitační^ linie 34/37 Úkol 8: Přímá detekce mananu v diagnostice systémové kandidózy 9 testování pomocí reakce ELISA * umožňuje stanovit hladinu mananu v pg/mL • pro vyhodnocení výsledku sestavujeme kalibrační křivku - vyznačíme hodnoty absorbance kalibrátorů, spojíme je liniemi - zaneste hodnoty pozitivní a negativní kontroly a vzorky pacientů - odečtěte množství mananu v séru a interpretujte 35/37 Úkol 9: Odběr na mykózy • prohlédněte si video „Odběr materiálu na povrchové mykózy" a zapište hlavní zásady odběru u kožních my koz: - nezasílat pouze stěr, nýbrž šupiny z ložiska (stěr by mohl stačit u kandidóz) - provést povrchovou desinfekci - povrchovou vrstvu neposílat, nýbrž vyhodit a poslat až další vrstvu - u plošných ložisek odebírat z okraje (zde je mikromyceta aktivní) 36/37 I Po tomto cvičení byste měli umět: • rozeznat od sebe bakterie a mikromycety (jak kvasinkové formy, tak vláknité) • popsat zpracování mykologických vzorků mykologickou laboratoří • popsat jaké metody jsou využívány pro diagnostiku mikromycet • popsat hlavní zástupce způsobující povrchové i hluboké mykózy 37/37