Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Ekotoxikologie vodních ekosystémů
Vlastnosti vodního prostředí
Denní průběh teploty, koncentrace kyslíku, jeho
nasycení a změny světelné intenzity (lx) v řece Jihlavě
(na profilu Hrubšice) s bohatou primární produkcí. Světlá
část dne je vymezena šipkami
Schéma vzniku povrchového odtoku a zdroje
zásobující vodní toky:S srážky, V výpar, P průsak PO
povrchový odtok ZO podzemní odtok HV hladina
podzemní vody, T tok
Vztah mezi hustotou
vody a teplotou
(podle Dussarta,
1996, upraveno)
Největší hustota
vody je při
3,946 ° C
V létě je vodní sloupec teplotně
stratifikován, přičemž termoklima (T)
odděluje teplejší vrstvu epilimnionu (E)
od studenější a hustší vody
hypolimnionu (H). Působení větru na
hladinu vyvolává horizontální cirkulaci
vody epilimnionu a výměnu živin a
potravy mezí pelegiálními (P) a
litorálními (S) cenózami.
Sedimentujícími částicemi detritu s
organismy jsou do hlubších vrstev vody
a na dno přiváděny živiny, které
mohou cirkulovat mezi vodou s
sedimenty (b). Na podzim dochází k
vyrovnání teploty a k úplnému
promíchání vodního sloupce činností
větru. V zimě nastává opět stagnace s
teplotou vody blízko +4°C a poklesem
teploty u hladiny. Na jaře, po opětném
promíchání vodního sloupce, se
hladinové vrstvy vody opět otepluj( a
stabilizuje se vertikální stratifikace
(podle různých autorů, upraveno)
Schéma sezónního cyklu termiky jezera mírného pásma
Schéma horizontálního a vertikálního členění vodní nádrže
stratifikované teplotně a světelným klimatem. Diagram ilustruje členění
mělké nádrže mírného klimatického pásma v době letní stagnace
(podle Goldmann et Horneho, 1983)
Vztah teplotní a světelné stratifikace vodní nádrže v době letní stagnace
Schematické znázornění vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku,
dusičnanů a amoniaku
v teplotně stratifikovaných jezerech s velmi nízkou a vysokou produktivitou
(podle Wetzela, 1983)
Typický průběh vertikální stratifikace, rozpuštěného kyslíku, oxidu uhličitého
a teploty v době letní stagnace ve vodní nádrži s vysokou produktivitou. V
hypolimnionu převládá. respirace s následným deficitem rozpuštěného O2 a
přírůstkem volného CO2 (podle Goldmana et Horneho, 1983)
Změny v relativním zastoupení oxidu uhličitého, hydrogenuhličitanů a
uhličitanů ve vodních nádržích v závislosti na změnách pH vody: při středních
hodnotách pH převládají hydrouhličitany (HCO3
-), při nízkém pH oxid uhličitý a
kyselina uhličitá (CO2 + H2CO3), za podmínek vysokého pH dominují uhličitany
(CO3
2-) (podle Goltermana, 1975)
Typická zimní stratifikace redox
potenciálu
(ve voltech) v povrchové vrstvě
hlubinných sedimentů různých
jezer. E Ennerdele Water (40 m),
C CYummock Water (40,8 m).
WJ Windermere, jižní část (31 m),
WS Windermere, severní část (65
m), Ea Esthwaite Water (14 m)
(podle Mortimera, 1942). Hodnoty
odpovídající křlvce C naměřil Dr.
J. Fott na mezotrofním
blatenském rybníku Velký
Pálenec (In Fott a kol., 1981)
Schéma říčního profilu horního a dolního úseku toku se
základními biotopy:
V volná voda, B bentál, H hyporheál (Kubíček, orig.)
Znázornění rozdílné rychlosti toku vody v příčném profilu řeky
pomocí koeficientu
Teplotní změny říční vody v průběhu roku
řeka Morava na profilu Záhorská Ves (nahoře)
Starohorský krasový potok na profilu Motyčky (dole)
Koloběh toxických látek a živin v tekoucích vodách
T - transport proudem vody, U - místní koloběh; I - přísun z břehů, 1 - přísun
z atmosféry, 3 - přísun z podzemí, 4 - výlet imag, 5 - výlov ryb, 6 sedimentace
unášených látek v inundačním území, 7 - únik plynů do
atmosféry
Sukcese v rybníku s mírně přesazenou obsádkou ryb po jarním
napuštění.
Velikost obsádky je vyjádřena biomasou, množství ostatních skupin abundancí:
B - bakterie, P - prvoci, P - fytoplankton, R - vířníci, C - perloočky a buchanky, CH - pakomáři,
D - obsádka ryb
Koloběh toxických látek a živin
v oligotrofním jezeře:
Intenzita pohybu je úměrná tloušťce čar: PP - primární produkce, SP - sekundární produkce,
D - destrukce, Ž - rozpuštěné a suspendované živiny, P - přítok, PA - přísun z atmosféry, H hnojiva,
K - krmivo, ZŽ -ztráta živin do atmosféry, VI - výlet imag vodního hmyzu, VR - výlov
ryb, O - odtok, V - vypouštěni, SF - sedimentace fytoplanktonu, UŽ - živiny uvolněné ze dna,
SŽ - sedimentace živin, SD - sedimentace detritu (orig. Přikryl)
v rybníku s intenzivním chovem ryb:
Mikrobiální přeměna sloučenin síry ve velmi produktivním jezeře
Kde je organický uhlík v oceánech???
Vertikální distribuce
(počet jedinců v 1 ml vody)
některých příslušníků
fytoplanktonu jezera
Konojner ilustruje rozdílné
světelné nároky různých
skupin autotrofních
organismů. Rozsivky
(přerušovaná čára),
Oscilatoria (plná čára),
Microcystis (čerchovaná
čára) (podle Gorlenka a
Kuznněcova.1972)
Inovace tohoto předmětu je spolufinancována
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
České republiky