Bloomova taxonomie (taxonomie ekukačních cílů) a její revize Bloomova taxonomie je teorie vzdělávacích cílů nazvaná podle amerického psychologa vzdělávání Benjamina Blooma. Jedná se o jednu z nejvýznamějších pedagogických teorií ovlivňující koncepce plánování výuky a tvorby kurikula. (Skalková 2007, s. 121) Termíny a data •Taxonomie: obor biologie zabývající se klasifikací organismů a jejich uspořádáním do hierarchického systému. V pedagogice užívána především k označení systémů umožňujících klasifikovat vzdělávací cíle. • • Benjamin Bloom: psycholog na Univerzitě v Chicagu, vedoucí pětičlenného výboru pro vypracování klasifikačního systému vzdělávacích cílů (Bloom, Engelhart, Jurst, Hill, Krathwohl) plus 29 dalších spolupracovníků • •1956 – "The Taxonomy of Educational Objectives“ (Taxonomie edukačních cílů) • •REVIZE PŮVODNÍ TAXONOMIE •Ve druhé polovině 90. let 20. století - revize Bloomovy taxonomie výzkumným týmem pod vedením D.B. Krathwohla. • •2001 „A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing of Educational Objectives“ (Taxonomie pro učení, vyučování a hodnocení vzdělávacích cílů) • Edukační cíle • •Výchovné instituce – nutnost stanovení cíle (výchova a vzdělávání – záměrná činnost) •Různá úroveň obecnosti cílů – celostátní, školní, individuální (učitelé a žáci) •Základní cíle stanoveny v oficiálních dokumentech – Bílá kniha, RVP, ŠVP • • •PŘÍKLADY CÍLŮ: •udržení základních hodnot dané společnosti, (náboženství, demokracie, prosperující společnost…) •svobodný rozvoj individualit, aj. •anticipované výsledky učení dosažené žáky (prosazení v 2. pol. 20. stol. • r.1956 – Taxonomie edukačních cílů •DŮVODY: •potřeba jednotného oceňování testových položek a jejich přesného ohodnocení, •Požadavek na vymezení cílů v podobě jasně a přesně definovaných výkonů (operacionalizovanost cílů) • •B.T. se poté stala klíčovým nástrojem porozumění procesům učení a jejich strukturalizace. • •Bylo navrženo několik psychologických oblastí, pod které učení spadá •Kognitivní doména – zpracování informací, poznatky, mentální dovednosti •Afektivní doména – postoje a pocity •Psychomotorická doména – např. manuální a fyzické dovednosti • •Bloomova taxonomie a její revize je známá ve spojení s kognitivní doménou. Druhé dvě domény se neprosadily. • • Taxonomie v kognitivní oblasti •Vychází z prozkoumání procesu myšlení • •Je to hierarchický řád dovedností a cílů • •Jsou seřazeny ve vzestupném pořadí, od jednodušších po složitější (uvádím už v zrevidované podobě) • •Myšlenkové operace a vzdělávací cíle vyšších úrovní jsou podmíněny zvládnutím, dosažením úrovní nižších. Neúplné zvládnutí jedné úrovně obvykle zakládá problémy při dosahování úrovní vyšších • •Rozlišuje obsahovou (poznatky) a procesuální stránku při vymezování cílů • • •- Faktické •- Konceptuální •- Procedurální •- Metakognitivní • • •Obsahová stránka – poznatky • • Procesuální stránka •Tvořit •Hodnotit •Analyzovat •Aplikovat •Porozumět •Zapamatovat si • Procesuální stránka - subtypy •Rozpracováno v revizi • •Každý z typů je spojen s řadou klíčových sloves, např.: • •Zapamatovat si – rozpoznání, vyjmenování, popis, identifikování, zařazení •Porozumět - definovat, vyjádřit vlastními slovy, popsat, shrnout, vysvětlit, objasnit •Aplikovat – použít, vykonat, aplikovat, •Analyzovat –analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozčlenit, specifikovat, srovnat, nalézt vztahy, •Hodnotit – přezkoumat, vytvořit hypotézu, kritiku, experimentovat, posoudit, otestovat, monitorovat •Tvořit – navrhovat, stavět, plánovat, vyrábět, vymýšlet, vytvářet, vynalézat • • Důvody revize • •Praxe prokázala, že tato taxonomie je využívána, je však třeba ji nově utřídit • •Bloom a spol. si nikdy nečinili nárok na úplnost taxonomie – pokládali ji na něco živého • •Velký rozvoj kognitivní psychologie od r. 1956 • •Revize – rozšíření pole použití – i v práci učitele ve školních hodinách • •Vzniklo např. výše uvedené dvoudimenzionální pojetí (poznatky + procesy) Revize – proč převážně kognitivní doména? •Některé důvody: •- učitelé jí dávají přednost •- Afektivní cíle se často odvozují od kognitivních, tj. mají už v sobě afektivní prvky (např. učí-li učitel žáka číst, vytváří předpoklady pro formování sečtělé osobnosti a pro pěstování lásky k literatuře), -učitelé méně afektivní cíle plánují (měly by vyplynout ze situace) -vyhýbají se příliš emočním cílům a cílům, které se dotýkají náboženského nebo politického přesvědčení. - •Autoři to respektují - těžiště spočívá v doméně kognitivní a jen v některých dimenzích a kategoriích prochází inovovaná taxonomie všemi doménami. •Avšak též nevylučují, že by mohla být teorie pro ostatní domény dopracována. • Má učiteli usnadnit odpovědi na otázky: •CO je natolik důležité, aby se tomu studenti naučili v omezeném čase povinné školní docházky? • •JAK plánovat výuku, aby učitel zajistil vysokou úroveň vzdělávacích výsledků u maxima studentů? • •JAK HODNOTIT, aby se ukázalo, co se studenti skutečně naučili? • •Existuje SOUVZTAŽNOST MEZI CÍLI, UČITELOVÝMI INSTRUKCEMI A HODNOCENÍM? • • Realizace v praxi •Oficiální centralizované dokumenty – např. Katalogy cílových požadavků ke společným částem maturitní zkoušky •Zapracování do ŠVP – např. ZŠ Táborská, Praha 4 aj. • •Důležitým cílem revize bylo připravit pro použití učitelům při vyučování • • •REALIZACE V PRAXI •Klade obrovské nároky na učitele – není jednoduché přiřadit jednotlivé činnosti ve vyučování k jednotlivým kategoriím. • Předpoklady pro uplatnění v praxi •1) Učitelé budou s teorií obeznámeni a ztotožní se s ní (VŠ, další vzdělávání, vzbudit zájem odborné veřejnosti) •2 ) Budou vytvořeny kvalitní manuály, které usnadní použití •3) Bude k dispozici dostatek kvalitních materiálů, které umožní učiteli realizovat moderní vyučování vedoucí k jiným cílům než je zapamatování a reprodukce • • * * * * * * * * * •Ad 1) Propast mezi rámcovými edukačními dokumenty a školní praxí - vyšší řídící úroveň Blooma uplatňuje, v běžné praxi se může jevit jako zbytečná byrokracie… •Ad 2) Může být pociťováno jako svazující (x v praxi však uplatňováno v mnoha zemích) •Ad 3) x většinou v učebnicích předkládány hotové výsledky vědeckých bádání, • Výhody použití taxonomie • •Učitel používá rozmanitější prostředky •Učitel může ověřovat svou práci - jestli není vyučování příliš jednostranně zaměřeno (např. na memorování), mít pro jednu třídu jednu tabulku a dělat si poznámky •Dává větší možnost aktivního zapojení žáků – aplikace •Nese s sebou často i práci ve skupinkách – spolupráci •Učí pro život – objevování, zkoumání, chyby a jejich odstraňování • • • • • • Příklady použití při vyučování •Angličtina, téma počasí •Úvodní část – slovní zásoba a časy – budoucí čas •Samostatný úkol – vybrat si velkoměsto, vyhledat předpověď počasí, ve třídě přeložit (kontrola učitelky), audionahrávka, videonahrávka •( zapamatování, porozumění, aplikace, tvoření) • • •Literatura •Úkol vtělit se do nějaké osobnosti a poté diskuze osobností v literární kavárně. Osobnosti se vyjadřují k různým historickým skutečnostem… (zapamatování, aplikace, analýza, hodnocení, tvoření) • • • • C:\Documents and Settings\used\Plocha\obrazky scan\Bloomova taxonomie.JPG • Prameny: •Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: revize Bloomovy taxonomie, Petr Byčkovský, Jiří Kotásek, časopis Pedagogika, roč. LIV, 2004 •Rozvíjím myšlenkové dovednosti žáků?, Ivana Chmelařová, Canthie J. Rieben, Moderní vyučování 52003 •Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů, Dagmar Hudecová, Historie a škola II, •http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/B/Bloomova_taxonomie •http://livebinders.com •