Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Pevné vnitřní jádro – hloubka 5 150 km Průměrný poloměr Země – 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Mohorovičičova diskontinuita Stavba svrchní části zemského tělesa Conradova diskontinuita PERIDOTIT GABRO BASALT GRANULIT GRANIT Koncentrická stavba Země Hloubka (km) Hustota (g/cm3) Teplota (°C) Kůra 0 - 35 2,7 / 3,0 Litosféra 0 - 60 Astenosféra 100 - 700 1 400 Plášť 35 – 2 900 3,4 – 5,6 1 800 – 2 800 Vnější jádro 2 900 - 5150 9,9 – 12,2 2 800 – 3 100 Vnitřní jádro 5 150 – 6 400 12,8 – 13,1 Terestrické planety (zemského typu) Tvar Země  Geoid  Rotační elipsoid; rotace → rovníkový průměr o 43 km větší než pólový, aplikace v geodézii a kartografii  Koule – aplikace v kartografii Jak víme, co je uvnitř? POVRCHOVÉ DOLY  Bingham Canyon Mine (Utah, USA) měď, 1,2 km, šířka jámy 4 km HLUBINNÉ DOLY  Savuka Mine (JAR) zlato, 3 774 m  Příbram – Březové hory polymetalické rudy, důl Vojtěch r. 1875 – 1 000 m, první na světě; jáma č. 16 – 1 838 m  Zbýšov černé uhlí, důl Jindřich II, 1 485 m VRTY  poloostrov Kola (město Zapolarnyj, Rusko), vrt SG3, hloubka 12 262 m (r. 1992)  ČR (vrt Jablůnka 1) hloubka 6 506 m (r. 1982) Jak víme, co je uvnitř? GEOFYZIKÁLNÍ PRŮZKUMY (SEISMOLOGIE)  Seismologie: studuje vznik, chování a rychlost šíření zemětřesných vln  Sesismická energie se šíří formou vln:  P vlny (podélné, primární)  S vlny (příčné, sekundární)  1953 – australský geofyzik Bullen sestavil seismický model Země 2. Základní morfologické prvky zemského povrchu Prvky reliéfu kontinentů  Staré, stabilní oblasti  kratony  Mladé, aktivní oblasti  tvorba nových pohoří (orogeneze) – orogenní pásma  mechanizmy orogeneze: tektonické pohyby (křehké a plastické deformace kůry), vulkanizmus Hlavní stavební prvky zemského povrchu Kratony – stabilní části kontinentů  Stavební části kratonů:  fundament  pokryv  Třídění kratonů podle stáří:  staré – prekambrium  štít – starý kraton bez pokryvu  tabule – starý kraton s vyvinutými pokryvnými útvary  mladé – fanerozoikum Mapa rozšíření kratonů Orogény – mobilní části kontinentů  Pásemná pohoří – zdvih 10-20 mm.rok-1; dílčí segmenty: horské oblouky.  Stáří aktivních orogenních pásem – kenozoikum (65 mil. let), zejména mladý terciér, kvartér.  Orogenní zóny Země:  alpsko-himálajská  cirkum-pacifická Mapa rozšíření aktivních orogenních pásem Stará pásemná pohoří  Staré orogény – tektonicky uklidněné, značně zbroušené denudací  Archaické orogény – součást kratonů  Paleozoické orogény:  Skandinávie, Skotsko (Kaledonská orogeneze)  Apalače, Atlas, Ural, Ťan Šan (Hercynská orogeneze) Reliéf oceánského dna rift (středooceánský hřbet) → oceánské pánve (abysální roviny, hloubka ± 5000 m) pevnina → šelf → svah → úpatí 4. Desková tektonika  Základní typy tektonických režimů:  kompresní tektonika  extenzní tektonika Kompresní tektonika  Typy vrásových struktur:  přímá  šikmá  překocená  ležatá  vrásový přesmyk Extenzní tektonika  Křehké deformace zemské kůry → zlomy, poklesy bloků zemské kůry.  ZLOM = prvek geologické struktury, který představuje porušení spojitosti struktury a její rozdělení do vůči sobě se pohybujících dílčích celků – zlomových ker. Typy deskových rozhraní  Divergentní rozhraní  Konvergentní rozhraní  Transformní rozhraní Mapa litosférických desek – „Starý svět“ Mapa litosférických desek – „Nový svět“ Mapa litosférických desek – jižní hemisféra Tektonická mapa Drakeova průlivu Typy kontinentálních okrajů  Pasivní kontinentální okraje  mesozoikum → recent: tektonicky a vulkanicky neaktivní.  Aktivní kontinentální okraje  mesozoikum → recent: intenzivní tektonická a vulkanická aktivita, orogeneze. Pasivní kontinentální okraje Aktivní kontinentální okraje Riftogeneze a vznik nové oceánské kůry Orogeneze na rozhraní typu kontinent- kontinent Energetické zdroje pohybu litosférických desek  Zdroj radiogenního tepla = rozpad radioaktivních izotopů 238U, 235U, 232Th, 40K.  Nerovnoměrného prohřívání hornin pláště → konvekční proudy. 5. Wilsonův cyklus a historie kontinentů  Průměrná rychlost pohybu desek = 10 cm.rok-1 → délka trvání cyklu = cca 500 mil. let.  8 až 10 cyklů během historie Země.  Současnost – ½ cyklu – počátek rozpadu superkontinentu Pangea před 200 mil. lety. Průběh rozpadu superkontinentu Pangea Paleogeografická situace Paratethydy cca 15 mil. let BP (neogén)