Anita Fulajtárová, 461029 B-GK, GEOG FG, 2. ročník Klimatologické indexy Cvičení č. 1 Zadání: Popsat[M1] polohu zadaných stanice, vypsat roční chod teploty vzduchu a srážek a početně či graficky zpracovat následující charakteristiky: 1) Pluviometrický koeficient – hodnocení ročního rozdělení srážek 2) Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu - Index termické kontinentality - Index ombrické kontinentality - Doba polovičních srážek (srážkový poločas) - Poloha těžiště srážek Vypracování: Zpracovávala jsem meteorologickou stanici Oulu, která se nachází ve Finsku v přímořském městě v 15 m n. m. Má druhá, stanice Malin Head, je nejsevernější bod Irské republiky v 17 m n. m. A jelikož je Irsko ostrov, jedná se také o stanici v blízkosti moře. Poslední vybraná stanice je portugalská Evora, nacházející se přibližně 110 km od pobřeží Atlantského oceánu ve 300 m n. m. Tab. 1: Roční chod průměrné měsíční teploty vzduchu [°C] ve vybraných stanicích v letech 1961 až 1990 Stanice Měsíce I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Oulu -11,1 -10,4 -5,8 0,5 7,5 13,5 16,0 13,7 8,4 3,0 -3,1 -8,2 2,0 Malin Head 5,6 5,3 6,3 7,7 9,9 12,2 13,7 13,9 12,7 10,8 7,8 6,6 9,4 Evora 9,4 10,2 11,8 13,4 16,3 20,1 23,0 23,2 21,6 17,3 12,7 9,9 15,7 Zdroj: Climatological normals (CLINO) for the period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s.[M2] Tab. 2: Roční chod průměrného měsíčního úhrnu srážek [mm] ve vybraných stanicích v letech 1961 až 1990 Stanice Měsíce I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Oulu 26 21 23 19 30 43 57 65 48 42 31 28 433 Malin Head 114 77 86 57 59 65 72 92 102 119 115 103 1061 Evora 88 86 57 56 38 29 8 4 27 69 80 85 627 Zdroj: Climatological normals (CLINO) for the period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s. V tabulce 1 můžeme pozorovat, že meteorologická stanice Oulu má docela velkou teplotní amplitudu (27,1 °C), i když leží u moře. Finsko leží v nižších zeměpisných šířkách, takže má nízkou hodnotu insolace a tím pádem v nejstudenějším měsíci (leden) průměrná teplota klesá hlouběji pod bod mrazu. Jako jediná má nejvyšší průměrnou teplotu v červenci.[M3] Roční suma srážek, kterou najdeme v tabulce 2, je u stanice nízká, nejvíce prší v letních měsících, což je u přímořské stanice také neobvyklé[M4] . Irská stanice má nejmenší teplotní amplitudu, a to pouhých 8,6 °C. Konsistentní teplotu tu udržuje teplý Golfský proud. Jako jediná má nejchladněji v únoru. Naopak nejteplejším měsícem se shoduje s poslední stanicí, je ním červenec. Malin Head se vyznačuje i vyšší roční sumou srážek, která je 1061 mm. Britské ostrovy jsou známé deštivějším klimatem. V zimním období průměrně dosahuje vyššího úhrnu srážek, což dokazuje oceánické klima.[M5] Stanice Evora ležící v subtropickém pásu má nejvyšší roční průměrnou teplotu (15,7 °C). Teplotní amplituda je poměrně nízká, a to 13,8 °C. V letních měsících zažívá portugalské město velké sucho, průměrný úhrn srážek je za dva měsíce pouhých 12 mm. Zimní období je zde vzhledem ke zbytku roku deštivější[M6] . 1) Pluviometrický koeficient Vzorec: K[p ]= r[i] / ((1/12) * R) K[p] … pluviometrický koeficient r[i] … měsíční úhrn srážek i-tého měsíce v roce [mm] R … roční úhrn srážek [mm] Výpočet: K[p ]= 26 / [(1/12) * 433] = 0,72 Tab. 3: Pluviometrické koeficienty vybraných stanic v letech 1961 až 1990 Stanice Měsíce I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Oulu 0,72 0,58 0,64 0,53 0,83 1,19 1,58 1,80 1,33 1,16 0,86 0,78 Malin Head 1,29 0,87 0,97 0,64 0,67 0,74 0,81 1,04 1,15 1,35 1,30 1,16 Evora 1,68 1,65 1,09 1,07 0,73 0,56 0,15 0,08 0,52 1,32 1,53 1,63 Obr. 1: Graf pluviometrických koeficientů ve vybraných stanicích v letech 1961 až 1990 V tabulce 3 jsem[M7] zjistila, že počet podprůměrně srážkově vydatných měsíců se rovná počtu nadprůměrně srážkově vydatných měsíců. Ve stanici v Oulu jsou podprůměrně srážkově vydatné měsíce častější než nadprůměrně vydatné, konkrétně je to od listopadu do května. V Malin Head je to půl na půl, od srpna do ledna jsou měsíce srážkově nadprůměrné. V portugalské stanici převažují nadprůměrně srážkově vydatné měsíce, a to od října do dubna[M8] . 2) Hodnocení[M9] kontinentality/oceanity klimatu a) Index termické kontinentality Vzorec: K = [1,7 * (A – 12 * sin φ)] / sin φ K … termická kontinentalita [%] φ … zeměpisná šířka A … průměrná roční amplituda teploty [°C] (absolutní rozdíl nejvyšší a nejnižší průměrné měsíční teploty) Výpočty: Oulu K = [1,7 * (27,1 – 12 * sin 64°56´)] / sin 64°56´ = 30,46 % Malin Head K = [1,7 * (8,6 – 12 * sin 55°22´)] / sin 55°22´ = - 2,63 % Evora K = [1,7 * (13,8 – 12 * sin 38°34´)] / sin 38°34´ = 17,23 % Termická kontinentalita pracuje s průměrnými měsíčními teplotami. Hodnota 30,46 % u stanice v Oulu znamená silný vliv kontinentálního klimatu. Záporná hodnota u Malin Head potvrzuje extrémní oceanitu. Hodnota indexu termické kontinentality Evory 17,23 % potvrzuje kontinentální klima[M10] . b) Index ombrické kontinentality Vzorce: k = 12 (l – 35) / √s[z] l = (∑ S (IV – IX) * 100) / s[r] s[z ]= ∑ S (X – III) k … ombrická kontinentalita [%] l … srážky teplého pololetí (IV-IX) v % ročního úhrnu s[z] … absolutní množství srážek chladného pololetí (X-III) [mm] s[r] … roční úhrn srážek [mm] Výpočty: Oulu k = 12 [((262 * 100) / 433) – 35] / √171 = 23,40 % Malin Head k = 12 [((447 * 100) / 1061) – 35] / √614 = 3,45 % Evora k = 12 [((162 * 100) / 627) – 35] / √465 = - 5,09 % Ombrická kontinentalita pracuje se srážkovými úhrny. U Oulu byla opět zjištěna poměrně vysoká hodnota, což znamená kontinentálnější klima. Na severu Irska se nám potvrzuje oceánické klima. Na stanici Evora vyšla záporná hodnota indexu ombrické kontinentality, což znamená extrémní oceánický vliv[M11] . c) Doba polovičních srážek (srážkový poločas) Vzorec: Roční sumy srážkových úhrnů vydělíme 2. Od měsíce dubna sčítáme naměřené měsíční srážkové úhrny do doby, než se přiblížíme poloviční hodnotě srážkových úhrnů. Určíme počet měsíců a pomocí trojčlenky dopočítáme zbytek měsíční hodnoty srážek. Výpočty: Oulu s = s[r] / 2 = 433 / 2 = 216,50 mm 19 + 30 + 43 + 57 + 65 = 214 mm → 5 celých měsíců; zbývá 2,50 mm srážek z 6. měsíce 48,00 mm … 1 2,50 mm ……x x = 0,05 → Doba polovičních srážek je 5,05 měsíce. Malin Head s = s[r ]/ 2 = 1061 / 2 = 530,50 mm 57 + 59 + 65 + 72 + 92 + 102 = 447 mm → 6 celých měsíců; zbývá 83,50 mm srážek ze 7. měsíce 119,00 mm … 1 83,50 mm ….. x x = 0,70 → Doba polovičních srážek je 6,70 měsíce. Evora s = s[r ]/ 2 = 627 / 2 = 313,50 mm 56 + 38 + 29 + 8 + 4 + 27 + 69 + 80 = 311 mm → 8 celých měsíců; zbývá 2,50 mm srážek z 9. měsíce 85,00 mm … 1 2,50 mm ….. x x = 0,03 → Doba polovičních srážek je 8,03 měsíce. Jak[M12] hodnoty obou indexů kontinentality utvrzovaly v silném kontinentálním klima na stanici Oulu, tak i doba polovičních srážek je na tom obdobně. Její výsledek 5,05 měsíce opět signalizuje spíše pevninské [M13] podnebí. Stanice Malin Head se svým výsledkem blíží k 7. měsíci, což je jasné oceánické podnebí. I když je Evora ze všech stanic nejvíce vzdálená oceánu, výsledkem 8,03 měsíce se jedná o silné oceánické klima. d) Poloha těžiště srážek[M14] Vzorce: x = [0,5 (II + VI – VIII – XII) + 0,866 (III + V – IX – XI) + IV – X] / S y = [0,5 (III – V – IX + XI) + 0,866 (II – VI – VIII + XII) + I – VII] / S I, II, …, XII … úhrny srážek jednotlivých měsíců S … roční úhrn srážek Výpočty: Oulu x = [0,5 (21 + 43 – 65 – 28) + 0,866 (23 + 30 – 48 – 31) + 19 – 42] / 433 = - 0,1386 y = [0,5 (23 – 30 – 48 + 31) + 0,866 (21 – 43 – 65 + 28) + 26 – 57] / 433 = - 1,4173[M15] Malin Head x = - 0,1421 y = 0,0772 Evora x = - 0,0165 y = 0, 3756 Obr. 2: Rozložení ročního chodu srážek na vybraných stanicích[M16] Obr. 3: Poloha těžiště srážek vybraných stanic[M17] Tab. 4: Výsledky výpočtů vybraných stanic[M18] [M19] Index termické kontinentality Index ombrické kontinentality Doba polovičních srážek Poloha těžiště srážek Klima kontinentální/oceánické Oulu 30,46% 23,40% 5,05 měsíce III. Kvadrant Kontinentální Malin Head -2,63 3,45% 6,70 měsíce II. kvadrant Oceánické Evora 17,23% -5,09% 8,03 měsíce II. kvadrant Oceánické Závěr: V tomto cvičení jsme počítali klimatologické indexy pro 3 vybrané stanice. Díky indexům můžeme zhodnotit, zda se jedná o stanici v kontinentálním nebo oceánickém klimatu. I když se stanice Oulu nachází blízko moři, výpočty jasně ukázaly silný kontinentální vliv. Finsko je chladná země, ale teplý Golfský proud zaručuje obvyklé oteplení[M20] . Výsledky irské stanice Malin Head, ležící u moře, potvrdily oceánické podnebí. Evora leží přibližně 110 km od pobřeží a většina výsledků prokázala oceánické klima. Zdroje:[M21] · WMO (1996): Climatological normals (CLINO) for the period 1961-1990. Geneva: Secretariat of the World Meteorological Organization, 768 s. ________________________________ [M1]U prvních odstavců kapitol se většinou odsazení od kraje nedává, ale jako chybu to určitě neberu [M2]Stačí uvést zkrácenou citaci (úplná je uvedena na konci práce ve zdrojích), stačilo by tedy: WMO, 1996 [M3]Opravdu? U Malin Head se nejvyšší průměrná teplota také vyskytuje v červenci [M4]Čím by to mohlo být? [M5]To, že v zimě hodně prší dokazuje oceánské klima?!? [M6]Zkus u všech stanic popsat také typické synoptické situace. Leží stanice na západním pobřeží? Co se zde projevuje? Proč jsou zde nejvyšší srážkové úhrny v zimních měsících? [M7]Ve vědeckých pracích se vyhýbej ich formě, je lepší psát v příčestí trpném [M8]Které měsíce jsou nejvíce nadprůměrné, s jakou hodnotou? Které jsou nejvíce podprůměrné, s jakou hodnotou? Proč je rozložení počtu srážkově podprůměrných a nadprůměrných měsíců na stanicích takové, jaké je? [M9]Od této části práce máš změněné formátování textu s odsazením od kraje, sjednoť to [M10]Popiš trochu, co to je Index termické kontinentality a jak se interpretuje. Nejedná se u Evory spíše o přechodné klima? [M11]Opět přidej alespoň 1, 2 věty o tom, jak tento index interpretujeme [M12]Jak z tohoto indexu poznáme, že je daná stanice pod vlivem kontinentálního podnebí? Opět přidej pár vět o interpretaci indexu [M13]kontinentální [M14]Chybí ti zde závěr [M15]Chybná hodnota [M16]Za období? Chybí popis vertikální osy [M17]Za období? [M18]Výpočtů čeho a za jaké období? [M19]Grafické výstupy by měly být zarovnané na šířku textu, navíc když ostatní tabulky tak zarovnané máš [M20]Lež jak veš. Stanice Oulu se nachází na závětrné straně Skandinávských hor, takže vliv Golfského proudu je zde hodně slabý, jasně je to vidět i z průměrných měsíčních srážkových úhrnů, které by byly mnohem vyšší. To, že leží u moře, zase až tak moc neznamená, podstatné je, jaký zde převládá směr proudění. Proč je Finsko chladná země? Popiš v závěru výsledky jednotlivých indexů [M21]Opravdu jen tenhle zdroj? Takže jsi ani jednou nevyužila zadání cvičení či vzorový příklad?