Vojtěch KROUPA, 460593 2. Ročník, PřF GEOG Geografie Cvičení z meteorologie a klimatologie č. 1 Klimaindexy Zadání: Pro zadané stanice ze světa vypsat roční chod teploty vzduchu a srážek a početně či graficky zpracovat následující charakteristiky: 1) Pluviometrický koeficient – hodnocení ročního rozdělení srážek 2) Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu - Index termické kontinentality - Index ombrické kontinentality - Doba polovičních srážek (srážkový poločas) - Poloha těžiště srážek Vypracování: Pro[M1] vypracování tohoto cvičení jsem si vybral stanice Fichtelberg, Jokioinen a Portalegre. Stanice Fichtelberg leží asi 1214 m n. m. na německé straně Krušných hor. Stanice Jokioinen leží ve Finsku v nadmořské výšce 114 m. Poslední stanice Portalegre je z Portugalska. Ta je ve výšce 460 m n. m.. Z[M2] tabulky můžeme usoudit, že nejvíce kontinentální stanice bude finská Jokioinen. To vidíme z průměrných ročních teplot, protože je zde velká amplituda. Srážky naopak nejsou moc bohaté. Nejvíce srážek můžeme vidět u stanice Fichtelberg. To je dáno především tím, že se nachází ve vysoké nadmořské výšce. Zde tedy hraje velkou roli charakter povrchu. Stanice Portalegre leží na východě Portugalska relativně blízko oceánu, ale srážky jsou zde velmi nízké. Tab. 1: Průměrné roční teploty na vybraných stanicích (1961 – 1990) Stanice[M3] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkem Fichtelberg -5,1 -4,8 -2,4 1,3 6,3 9,5 11,2 11,2 8,2 4,5 -0,9 -3,9 2,9 Jokioinen -7,5 -7,4 -3,5 2,4 9,4 14,3 15,8 14,2 9,4 4,7 -0,4 -4,9 3,9 Portalegre 8,6 9,1 10,8 12,3 15,6 19,8 23,2 23,4 21,4 16,5 11,7 9,1 15,1 Zdroj: Climatological normals (CLINO)[M4] Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkem Fichtelberg 88 80 87 86 101 109 112 106 89 70 88 102 1118 Jokioinen 36 24 25 32 35 47 80 83 65 58 55 42 582 Portalegre 11 11 9 9 7 5 1 1 4 8 10 10 86 Tab. 2: Průměrné srážky na vybraných stanicích (1961 – 1990) Zdroj: Climatological normals (CLINO) 1. Pluviometrický index Vyjadřuje podíl skutečného úhrnu srážek za určitý měsíc a úhrnu, který by tento měsíc měl při rovnoměrném rozložení srážek během roku (1/12 ročního úhrnu). Slouží k posouzení srážkové vydatnosti jednotlivých měsíců při hodnocení ročního rozdělení srážek[M5] . ri ... měsíční úhrn srážek i-tého měsíce vroce [mm] R ... roční úhrn srážek [mm] Kp > 1 - nadprůměrně srážkově vydatný měsíc Kp< 1- podprůměrně srážkově vydatný měsíc Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Fichtelberg 0,94 0,86 0,93 0,92 1,08 1,17 1,20 1,14 0,96 0,75 0,94 1,09 Jokioinen 0,74 0,49 0,52 0,66 0,72 0,97 1,65 1,71 1,34 1,20 1,13 0,87 Portalegre 1,53 1,53 1,26 1,26 0,98 0,70 0,14 0,14 0,56 1,12 1,40 1,40[M6] Tab. 3: Pluviometrický index[M7] Obr. 1: Graf s hodnotami pluviometrického indexu pro dané stanice[M8] Z výpočtů pluviometrického indexu můžeme vidět, že všechny tři stanice mají největší úhrny srážek v jinou dobu. Stanice Fichtelberg má největší úhrny srážek od května do června. [M9] Stanice Jokioinen má výrazně nadprůměrné srážky v měsících od června až téměř do listopadu[M10] . Nejvíce se odlišuje stanice Portalegre v Portugalsku, která má nadprůměrné úhrny od října do dubna[M11] . Zároveň má také největší amplitudu. V měsících červenec a srpen se pluviometrický index pohybuje ve velmi nízkých hodnotách. Z toho usuzujeme, že množství srážek je zde v tuto roční dobu velmi podprůměrné. [M12] Naopak nejstabilnější, co se týče srážek, je stanice Fichtelberg. 2. Hodnocení kontinentality/oceanity Index termické kontinentality[M13] K ... termická kontinentalita [%] φ... zeměpisná šířka A ... průměrná roční amplituda teploty [°C](absolutní rozdíl nejvyšší a nejnižší průměrné měsíční teploty) Tab. 4: Zeměpisná šířka stanic a amplituda teplot[M14] Stanice z. š. Amplituda Fichtelberg 50° 26 ́ 16,3 Jokioinen 60° 49 ́ 23,3 Portalegra 39° 17 ́ 14,8 Tab. 5: Výsledky indexu termické kontinentality[M15] Stanice K (%) Fichtelberg 15,54 Jokioinen 24,96 Portalegra 19,33 Pro[M16] index termické kontinentality platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tak tím více je klima kontinentální a naopak. Podle výsledků indexu termické kontinentality vidíme, že nejkontinálnější klima má stanice Jokioinen, dále pak Portalegra a nakonec Fichtelberg, což bych označil za pozoruhodné. Je to dáno pravděpodobně umístění stanice v horách. Index ombrické kontinentality[M17] k ... ombrická kontinentalita [%] l ... srážky teplého pololetí (IV/IX) v % ročního úhrnu s[z] ... absolutní množství srážek chladného pololetí (X/III) [mm] s[r] ...roční úhrn srážek [mm] Tab. 6: Index ombrické kontinentality a jeho charakteristiky[M18] Stanice IV - IX s[r ](mm) l (%) s[z ](mm) K[M19] (%) Fichtelberg 603 1118 53,94 515 11,16546 Jokioinen 342 582 58,76 240 10,46592 Portalegra 27 86 31,40 59 12,46936 Výsledky indexu ombrické kontinentality nám vyšly velmi podobně pro všechny stanice. Podobně jako u předchozího indexu znamenají vyšší hodnoty větší kontinentalitu a naopak. V tomto případě vyšla nejvyšší hodnota pro Portalegre[M20] . Doba polovičních srážek Doba v měsících, za kterou spadne polovina ročního úhrnu srážek, počítáno od 1. 4. lze ji využít k charakteristice ombrické kontinentality [M21] – s rostoucí kontinentalitou se doba polovičních srážek zkracuje (v kontinentálních oblastech se zkracuje asi na 3 měsíce, voblastech silně oceanických přesahuje 7,0) Tab. 7: Tabulka doby polovičních srážek[M22] Stanice s[r] (mm) s[n] (mm) počet měsíců Fichtelberg 1118 559 5,5 Jokioinen 582 291 5,2 Portalegra 86 43 8,8[M23] Fichtelberg - 86+101+109+112+106=514 Jokioinen - 32+35+47+80+83=277 Portalegre - 9+7+5+1+1+4+8=35 [M24] Podle výpočtu doby polovičních srážek můžeme říci, že stanice Fichtelberg a Jokioinen jsou spíše kontinentálního typu. Pro Fichtelberg je doba polovičních srážek 5,5 měsíce a pro Jokioinen je to 5,2 měsíce, což znamená, že bychom ho zařadili do více kontinentálního typu. Portalegre zde však vyšla jako silně oceanický typ s dobou polovičních srážek 8,8 měsíce. 3. Poloha[M25] těžiště srážek Měsíční srážkové úhrny jsou rozloženy souměrně po obvodu kružnice o jednotkovém poloměru (osy prochází průměry leden/ červenec a duben/říjen). Obr. 2: Paprskový graf[M26] Tab. 8: Souřadnice polohy těžiště srážek[M27] Stanice x y Fichtelberg 0,01433453 -0,053737 Jokioinen -0,1803436 -0,188014 Portalegre 0,06083721 0,313837[M28] Stanice z. š. Nadm. Výška (m n. m.) Index termické kontinentality K (%) Index termické kontinentality (%) Doba polovičních srážek (měsíc) Poloha těžiště srážek Klima Fichtelberg 50° 26 ́ 1214 15,54 11,16 5,5 IV. kvadrant kontinentální Jokioinen 60° 49 ́ 114 24,96 10,46 5,2 III. kvadrant kontinentální Portalegra 39° 17 ́ 460 19,33 12,46 8,8 I. kvadrant oceánské Obr. 3: Poloha těžiště srážek vybraných stanic[M29] Tab. 9: Výsledky výpočtů indexů kontinentality[M30] Závěr: Po provedení všech výpočtů jsme zjistili, jaké klima se nachází ve zkoumaných stanicích. Stanice Fichtelberg leží v horách a je zde přechodné až kontinentální klima. Z těchto tří stanic byl naměřen největší úhrn srážek. Amplituda teplot se pohybuje okolo 16°C. Největší úhrny srážek jsou od května do srpna. Klima je zde také zásadně ovlivněno vysokou nadmořskou výškou a charakterem povrchu. Finská stanice Jokioinen má podle vypočtených charakteristik také kontinentální klima. Teplotní amplituda je zde však mnohem větší než v případě stanice Fichtelberg. Roční srážky zde nejsou zas tak vysoké, ale to bude převážně tím, že se stanice nenachází v horách jako předchozí. Stanice se nachází poblíž Helsinek v nadmořské výšce 114 m. Stanice Portalegre se nachází v Portugalsku. Jako jediná ze zkoumaných stanic má teplé středomořské oceánské klima s malým ročním úhrnem srážek, který zde nedosahuje ani 100 mm za rok. Nejvíce srážek se vyskytuje v zimních měsících. Tato stanice se nachází v I. Kvadrantu, což není tak obvyklé.[M31] Zdroje: WMO, 1996. Climatological normals (CLINO) for the period 1961 - 1990. Geneva: autor neznámý Data u IS MUNI[M32] ________________________________ [M1]U prvních odstavců v kapitolách a podkapitolách být odsazení od kraje nemyslí, u ostatních již ano [M2]V kterých měsících byly na jednotlivých stanicích naměřené nejvyšší teploty? Proč? Kdy nejvyšší srážky? Proč? S jakými synoptickými situacemi se na těchto lokalitách můžeme setkat? [M3]Všechny grafické výstupy zarovnat na šířku textu, vypadá to líp a nebude to dělat problémy při potenciálním tisku; zkontrolovat u všech tabulek a grafů [M4]U zkrácené citace musí být rok vydání zdroje [M5]Chybí příklad výpočtu libovolného měsíce jedné ze stanic [M6]Chybné hodnoty [M7]Kde? Za jaké období? [M8]Za jaké období? Do popisu grafů se nepíše slovo Graf; chybí popis os (stačí osy y) [M9]Proč? [M10]Proč? [M11]Proč? [M12]Proč? [M13]Chybí výpočty pro všechny stanice [M14]Amplituda za jaké období? [M15]Kde? Za jaké období? [M16]Jaké hodnoty indexů jsi vypočítal? Hodnota u stanice Fichtelbergu moc pozoruhodná není, poukazuje spíš na přechodné podnebí což je pro horské stanice typické [M17]Chybí výpočty pro všechny stanice [M18]Kde a za jaké období? [M19]Všechny hodnoty chybné [M20]Jaké hodnoty jsi vypočítal? Co to teda u daných stanic znamená? [M21]Lež jak veš. Můžeš tento index použít k charakteristice kontinentality, ale rozhodně ne ombrické [M22]Kde a za jaké období? [M23]Chybná hodnota [M24]Kde máš zbylou část výpočtů? [M25]Tohle ještě patří k předchozí kapitole; chybí vzor výpočtu a příklad výpočtu pro libovolnou stanici a zhodnocení výsledků [M26]Čeho? Kde? Za jaké období? Chybí popis vertikální osy [M27]Kde a za jaké období? [M28]Chybné hodnoty [M29]Kde a za jaké období? [M30]Kde a za jaké období? [M31]Co to říká o lokalitě, kde je stanice umístěná? [M32]Ty se dají také korektně ocitovat