Jiří Válek, 460728 2. ročník, B-GK Fyzická geografie Meteorologie a Klimatologie 1.cvičení – Klimatologické indexy Zadání Popsat polohu zadaných stanic(Aberdeen/Dyce, Kuusamo a Yalta) a vypsat roční chod teploty vzduchu a srážek (2 tabulky) a početně či graficky zpracovat následující charakteristiky (slovně zhodnotit): 1) Pluviometrický koeficient – hodnocení ročního rozdělení srážek 2) Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu - a) Index termické kontinentality - b) Index ombrické kontinentality - c) Doba polovičních srážek (srážkový poločas) - d) Poloha těžiště srážek Vypracování Zadané úkoly jsem vypracoval na těchto 3 stanicích: Aberdeen/Dyce (Velká Británie) Kuusamo(Finsko) Yalta(Ukrajina) Przní[M1] zmíněný je Aberdeen/Dyce leží v severovýchodním cípu Skotska, a tudíž se zde dá očekávat klima s převažujícím oceánickým charakterem[M2] . Stanice leží na 57°12‘ severní šířky a je v nadmořské výšce 65 m n.m. Druhá je stanice Kuusamo. Ta se nachází nedaleko hranic se Švédskem v centrální části Finska. U této stanice se budou s velkou pravděpodobností projevovat faktory jak oceánického a kontinentálního klimatu[M3] , neboť stanice leží přibližně v půli cesty mezi Botnickým zálivem a Bílým Mořem. Stanice leží na 65°58‘ s. š. v nadmořské výšce 262 m n.m. Nakonec tu máme stanici Yalta. Ta se nachází na jižním pobřeží ruského poloostrova Krym. Zde bude díky Černému moři převažovat oceánické klima[M4] . Yalta leží na 44°29‘ s. š. a v nadmořské výšce 27 m n.m. Stanice[M5] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Aberdeen/Dyce 2,7 2,9 4,5 6,3 9 12,1 13,8 13,6 11,7 9 5 3,5 7,8 Kuusamo -14,2 -12,9 -8,2 -2,2 5 11,7 14,2 11,4 6,1 0,1 -6,2 -11,5 -0,6 Yalta 3,9 4,2 6 10,8 15,6 20,2 23,2 23 19 13,6 9,5 6,3 12,9 Tabulka č. 1- Průměrné měsíční teploty všech 3 stanic a jejich průměrná teplota během roku[M6] Zdroj: Climatologicalnormals (CLINO) forthe period 1961-1990[M7] Tabulka č. 2 – Průměrný měsíční úhrn srážek a celkový úhrn během roku u všech 3 stanic[M8] Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Aberdeen/Dyce 82 51 58 53 59 53 60 75 68 77 75 73 784 Kuusamo 34 27 29 32 44 61 73 75 60 52 47 37 571 Yalta 83 64 45 35 35 45 36 35 43 38 68 95 622 Zdroj: Climatologicalnormals (CLINO) forthe period 1961-1990 Pluviometrický koeficient - Vyjadřuje[M9] podíl skutečného úhrnu srážek za určitý měsíc a úhrnu, který by tento měsíc měl při rovnoměrném rozložení srážek během roku (1/12 ročního úhrnu) - Slouží k posouzení srážkové vydatnosti jednotlivých měsíců při hodnocení ročního rozdělení srážek Vzorec: ki……. Pluviometrický koeficient ri……. Měsíční srážkový úhrn i-tého měsíce R…… Roční srážkový úhrn Kp> 1 nadprůměrně srážkově vydatný měsíc Kp< 1 podprůměrně srážkově vydatný měsíc Tabulka č. 3- Hodnoty Pluviometrického koeficientu ve vybraných stanicích[M10] Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Aberdeen/Dyce *1,26 0,78 0,89 0,81 0,90 0,81 0,92 1,15 1,04 1,18 1,15 1,12 Kuusamo 0,71 0,57 0,61 0,67 0,92 1,28 1,53 1,58 1,26 1,09 0,99 0,78 Yalta 1,60 1,23 0,87 0,68 0,68 0,87 0,69 0,68 0,83 0,73 1,31 1,83 Příklad výpočtu: *Kp= = 1,26 Obr. č. 1- Pluviometrický koeficient vybraných stanic v letech v období 1961-1990[M11] Popis:Z obr. č. 1 vidíme, že hodnoty srážek na stanici Aberdeen/Dyce nemají žádné velké výchylky. Měsíce od února po červenec jsou podprůměrné. Nejdeštivější je leden s hodnotou 82 mm srážek a nejméně deštivý únor s hodnotou 51 mm.[M12] Stanice Kuusamo má naopak větší amplitudu srážek. Vidíme, že nejdeštivější jsou letní měsíce, což i dokazuje, že červen, červenec, srpen a září jsou nadprůměrné na srážky, naopak zimní a jarní poměrně málo deštivé[M13] . Nejvíce prší v srpnu (75 mm) a nejméně v únoru (27 mm). Poslední stanice, Yalta, má nejdeštivější měsíce v zimě, poté množství srážek klesá. Listopad, prosinec, leden a únor jsou z tohoto pohledu nadprůměrné na srážky. Nejvíce prší v prosinci (95 mm) a nejméně v dubnu a květnu (35 mm).[M14] Pokud srovnáme všechny 3 stanice, můžeme říci, že stanice Aberdeen/Dyce je typická stanice s oceánským klimatem, neboť má nejmenší amplitudu. [M15] U stanice Kuusamo je vidět, že leží více ve vnitrozemí, neboť její amplituda je vyšší a maxima jsou v létě. U stanice Yalta může v množství srážek hrát roli její zeměpisná šířka, která je mnohem menší než u předchozích stanic. Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu a) Index termické kontinentality Vzorec: K … termická kontinentalita [%] φ … zeměpisná šířka A … průměrná roční amplituda teploty [°C] (absolutní rozdíl nejvyšší a nejnižší průměrné měsíční teploty) Tabulka č. 4- Index[M16] termické kontinentality ve vybraných stanicích v letech 1961-1990 Stanice A [°C] K [%] Aberdeen/Dyce 11,1 2,05 Kuusamo 28,4 32,46 Yalta 19,3 26,42 Výpočty indexů termické kontinentality Aberdeen/Dyce K= = 2,05 % Kuusamo K= =32,46% Yalta K= = 26,42 % Platí, že s rostoucí hodnotou indexu termické kontinentality, tím více je charakter stanice [M17] kontinentální. Zároveň, platí, čím nižší index termické kontinentality, tím je charakter stanice oceánický. U stanice Aberdeen/Dyce je hodnota indexu 2,05 %. Není to neobvyklé, vzhledem k blízkosti moře a umístění stanice. Také teplotní amplituda je 11,1 °C Stanice Kuusamo je přesným opakem. Index je 32,46 % a teplotní amplituda 28,4°C. To samo o sobě značí vysokou kontinentalitu. Poslední Yalta je však zajímavá. I přes její blízkost u moře je index 26,42 % a tepl. Amplituda je 19,3 °C. Takže její klima se dá považovat za kontinentální. b) Index ombrické kontinentality Vzorec: k … ombrická kontinentalita [%] l … srážky teplého pololetí (IV-IX) v % ročního úhrnu s[z] … absolutní množství srážek chladného pololetí (X-III) [mm] s[r] … roční úhrn srážek [mm] Kde l a sz jsou: Vyjádření srpak platí: Po dosazení tedy vzorec vypadá asi následovně: Tabulka[M18] č. 5- Index ombrické kontinentality [%] a sumy srážkových úhrnů [mm] ve vybraných stanicích v období let 1961–1990 Stanice Σs(IV-IX) [mm] sr [mm] L [%] sz [mm] K [%] Aberdeen/Dyce 368 784 46,9 416 7,02 Kuusamo 345 571 60,4 226 20,29 Yalta 229 622 36,8 393 1,1[M19] [M20] Výpočty indexů ombrické kontinentality Aberdeen/Dyce k= = 7,02 % Kuusamo k= = 20,29% Yalta k= = 1,1 % Stejně jako u indexu termické kontinentality, tak i u indexu ombrické kontinentality platí, že čím je hodnota indexu vyšší, tím považujeme klima za více kontinentální. Stanice Aberdeen/Dyce s hodnotou 7,02 % odpovídá termickému indexu. Tedy, že oceánické klima stále silně převládá. Kuusamo podobně je na tom velmi podobně, jen v obráceném smyslu[M21] . Zde s hodnotou 20,29 % silně převládá kontinentální klima. Naopak, opět zaujme Yalta. S hodnotou 1,1 % odpovídá jasně oceánickému klimatu, přesto že v termickém indexu byla hodnota mnohem vyšší.[M22] c) Doba polovičních srážek[M23] - doba[M24] v měsících, za kterou spadne polovina ročního úhrnu srážek, počítáno od 1. 4. - lze ji využít k charakteristice ombrické kontinentality [M25] – s rostoucí kontinentalitou se doba polovičních srážek zkracuje (v kontinentálních oblastech se zkracuje asi na 3 měsíce, v oblastech silně oceanických přesahuje 7,0) Tabulka[M26] č. 6- Hodnoty ročních srážek, polovičních ročních srážek a doba jejich naplnění od 1. dubna na vybraných stanicích v období let 1961-1990 Stanice sr [mm] sn[mm] počet měsíců Aberdeen/Dyce 784 392 6,31 Kuusamo 571 285,5 5,0083 Yalta 622 311[M27] 7,647 Příklad výpočtu: Aberdeen/Dyce roční úhrn je 784 mm, polovina je 392 mm: 53+59+53+60+75+68=368 → 6 celých měsíců, do dosažení poloviny srážek zbývá 24 mm, což představuje 0,31 měsíčního úhrnu dalšího měsíce (předpokládá se rovnoměrné rozložení srážek během měsíce) Kuusamo roční úhrn je 571 mm, polovina je 285,5 mm: 32+44+61+73+75=285 → 5 celých měsíců, do dosažení poloviny srážek zbývá 0,5 mm, což představuje 0,0083 měsíčního úhrnu dalšího měsíce (předpokládá se rovnoměrné rozložení srážek během měsíce) Yalta roční úhrn je 622 mm, polovina je 311 mm: 35+35+45+36+35+43+38= 267 → 7 celých měsíců, do dosažení poloviny srážek zbývá 44 mm, což představuje 0,647 měsíčního úhrnu dalšího měsíce (předpokládá se rovnoměrné rozložení srážek během měsíce) d) Poloha těžiště srážek - vychází[M28] se z toho, že měsíční srážkové úhrny jsou rozloženy souměrně po obvodu kružnice o jednotkovém poloměru (osy prochází průměry leden-červenec a duben-říjen) Obr. č. 2 – rozložení ročního chodu srážek v paprskovém grafu[M29] Tabulka č. 7 [M30] - Souřadnice polohy těžiště srážek vybraných stanic v období let 1961–1990 Stanice x y Aberdeen/Dyce* -0,0874[M31] 0,02746 Kuusamo -0,1076 -0,2020 Yalta -0,0648 0,2137 Souřadnice těžiště srážek se vypočtou podle vztahů: *Příklad výpočtu: X= X= -0,0874 Y= Y= 0,02746 Obr[M32] . č. 3- Poloha těžiště srážek vybraných stanic v období let 1961–1990 Z obr. č. 3 vidíme, že stanice Aberdeen/Dyce a Yalta leží ve II. kvadrantu. Tedy v kvadrantu s oceánickým typem ročního chodu. Stanice Kuusamo leží ve III. kvadrantu. To znamená stanice s kontinentálním přechodným typem klimatu Tabulka č. 8- Výsledné hodnoty vybraných charakteristik na sledovaných stanicích za období let 1961–1990 [M33] Nakonec se pojďme podívat na tabulku č. 8.[M34] Z výpočtů nám, které nám vyšly plyne[M35] , že stanice Aberdeen/Dyce je stanice s oceánickým klimatem. Hodnoty termického a ombrického indexu se nám příliš neliší. Doba polovičních srážek nám vychází 6,31, což je více než má Kuusamo, ale méně než Yalta. Stanice Kuusamo přesně odpovídá obrácenému příkladu. Hodnoty obou indexů jsou vysoké, tudíž stanice odpovídá kontinentálnímu klimatu, ale svůj vliv zde má i oceánické klima.[M36] A stanice Yalta. Ze všech 3 stanic má největší dobu polovičních srážek. Nejzajímavější je, že index termické kont. je mnohem větší než ombrické. Je tedy možné, že na Yaltu má silný vliv pevninská Ukrajina a Rusko.[M37] Zdroj[M38] : Climatologicalnormals (CLINO) forthe period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s. Stanice[M39] Zeměpisná šířka Nadmořská výška [m n. m.] Index termické kontinentality [%] Index ombrické kontinentality [%] Doba polovičních srážek [měsíc] Poloha těžiště srážek Klima kontinentální/ oceánické Aberdeen/Dyce 57° 12´ 65 2,05 7,02 6,31 II.kvadrant oceánické Kuusamo 65° 58´ 262 32,46 20,29 5,0067 III.kvadrant přechodné oceánické Yalta 44° 29´ 27 26,42 1,1 7,647 II.kvadrant oceánické ________________________________ [M1]Používej výraznější odsazení od kraje u odstavců (vyjma prvních odstavců v kapitolách a podkapitolách, tam se odsazení nedává [M2]Zkus to klima více popsat? [M3]Rozepiš [M4]Rozepiš [M5]Všechny grafické výstupy musí být zarovnané na šířku textu. Zkontroluj u všech obrázků a tabulek. Všechny hodnoty v tabulce musí mít stejný počet desetinných míst [M6]Jakých 3 stanic? Za jaké období? [M7]U zkrácené citace musí být uvedený rok vydání zrdoje [M8]Jakých stanic? Za jaké období? [M9]Sepiš ten úvod jako souvislý text, nepoužívej odrážky [M10]Za jaké období? [M11]Osa x mít popis nemusí pokud zobrazuje měsíce a jsou popsány římskými číslicemi [M12]Proč tomu tak je? [M13]Proč tomu tak je? [M14]Proč tomu tak je? [M15]Oceanita se hodnotí na základě amplitudy teplot ne srážek [M16]Tady se ti rozházelo formátování, spravit [M17]Zkus tuto větu přeformulovat [M18]Tabulky se popisují nad tabulkou [M19]Stejný počet desetinných míst [M20]Zbytečně velká mezera v textu [M21]What? [M22]Proč jsou zde takové rozdíly v hodnotách indexů? [M23]Chybí zhodnocení výsledků [M24]Stejně jako před tím, nepoužívej odrážky [M25]To tedy nelze [M26]Stejně jako u tabulky 5 [M27]Stejný počet desetinných míst [M28]Lepší je souvislý text [M29]Kde? Za jaké období? Chybí popis vertikální osy [M30]Jako u tabulek 5 a 6 a zase se ti zbláznilo formátování [M31]Stejný počet desetinných míst [M32]Popis obrázku musí pod obrázkem, ne na druhé stránce [M33]Tohle má být co? Upravit text. Víc rozepsat hodnocení. Popiš, co by znamenalo kdyby stanice byly i ve zbylých dvou kvadrantech? Co bys mohl říct k obr č. 2 [M34]Podobné fráze se do odborného textu nehodí [M35]??? [M36]Jak jsi k tomuto tvrzení došel? [M37]Co konkrétně [M38]Opravdu jsi použil jen tento zdroj? Takže jsi ani jednou nevyužil zadání nebo vzorový příklad? [M39]Stejný počet desetinných míst