METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE Klimatologické indexy ZADÁNÍ Pro zadané stanice ze světa vypsat roční chod teploty vzduchu a srážek a početně či graficky zpracovat následující charakteristiky: Pluviometrický koeficient – hodnocení ročního rozdělení srážek Hodnocení kontinentality/oceanity klimatu - Index termické kontinentality - Index ombrické kontinentality - Doba polovičních srážek (srážkový poločas) - Poloha těžiště srážek VYPRACOVÁNÍ: Zadané úkoly jsem zpracoval pro tyto klimatologické stanice: Tromso-Langnes (69° 41´), Lvov (49° 49´), Zugspitze (47° 25´). Tyto stanice se nacházejí v různých částech Evropy a také se liší jejich nadmořskými výškami. Předpoklady (formulace hypotézy): Tromso[M1] -Langnes se nachází na severozápadním pobřeží Norska, lze tedy předpokládat minimální nadmořskou výšku ve srovnání s oceánem. [M2] Klima zde tedy bude pravděpodobně silně oceanické. Klima také ovlivňuje fakt, že se toto město nachází za polárním kruhem (66,5°) a s tím související jevy polárních dní a nocí po určitou část roku[M3] . Lvov se nachází na Ukrajině, v nadmořské výšce asi 290 m.n.m, lze tedy zde očekávat spíše kontinentální charakter klimatu[M4] . Zugspitze je nejvyšší hora Německa a tyčí se do výšky téměř 3000 m.n.m., je zde tedy veliké převýšení ve srovnání s předešlými stanicemi, navíc se jedná o horu ve velehorách – Alpách, proto se dá očekávat, že se na této stanici budou projevovat jisté zvláštnosti typické pro pohoří, jako např. anemoorografický efekt, a sním související veliké množství srážek a současně silný vítr[M5] . Tab. 1.: Průměrné měsíční teploty [°C] ve vybraných stanicích v období let 1961 – 1990[M6] STANICE[M7] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Tromso-Langnes -3,8 -3,7 -2,3 0,7 5,1 9,2 11,8 10,9 6,2 3,2 -0,6 -2,7 2,9 Lvov -4,6 -3,1 1,2 7,7 13,2 16,1 17,3 16,8 13,1 8[M8] 2,5 -1,9 7,2 Zugspitze -11 -11 -10 -7,5 -3,1 -0,1 2,2 2,2 0,5 -2,1 -7,1 -9,7 -4,8 (Data: Climatological normals (CLINO) for the period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s.)[M9] Tab. 2.: Průměrné měsíční množství srážek [mm] ve vybraných stanicích v období let 1961 – 1990 STANICE I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Tromso-Langnes 92[M10] 86 69 61 46 55 73 79 100 129 105 105 1000 Lvov 42 43 43 51 77 98 102 76 58 47 46 57 740 Zugspitze 189 154 186 199 172 185 183 170 115 109 158 184 2004 (Data: Climatological normals (CLINO) for the period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s.) PLUVIOMETRICKÝ KOEFICIENT ,,Pluviometrický koeficient hodnotí vydatnost srážek v určitém měsíci při předpokladu rovnoměrného rozložení srážek během celého roku. Jde o poměr skutečného množství srážek a množství, jež předpokládá, že v každém měsíci spadne stejný díl celoročního srážkového úhrnu.,, (HVĚZDA M. 2014)[M11] Vzorcem se tento podíl vyjádří takto: ri … měsíční úhrn srážek i-tého měsíce v roce [mm] R … roční úhrn srážek [mm] Kp > 1 nadprůměrně srážkově vydatný měsíc Kp < 1 podprůměrně srážkově vydatný měsíc Tab. 3: Pluviometrický koeficient vybraných stanic[M12] STANICE/MĚSÍC I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Tromso-Langnes 1.1 1.03 0.83 0.73 0.55 0.66 0.88 0.95 1.2 1.55 1.26 1.26 Lvov 0.68 0.7[M13] 0.7 0.83 1.25 1.59 1.65 1.23 0.94 0.76 0.746 0.92 Zugspitze 1.13 0.92 1.11 1.19 1.03 1.11 1.1 1.02 0.69 0.65 0.946 1.1 Z vypočítaných hodnot je patrný rozdíl zejména mezi stanicemi Tromso-Langnes a Lvov, mají srážky rozložené rozdílně v průběhu roku. V Norsku je obecně deštivější zimní půlrok, ve Lvově naopak letní půlrok – zřejmě je to vliv zimní sibiřské anticyklony. Co se týče stanice v Alpách, srážky jsou v průběhu roku více rovnoměrněji rozložené, což bude důsledek charakteru místního reliéfu. Přesto si lze povšimnout podzimu jako sušší části roku. [M14] Graficky tyto skutečnosti znázorňuje Obr.1, viz níže. Obr. 1.: [M15] Pluviometrický koeficient na vybraných stanicích v období let 1961 – 1990 Obr.2:[M16] Postup výpočtu pluviometrického koeficientu HODNOCENÍ KONTINTALITY/OCEANITY KLIMATU INDEX TERMICKÉ KONTINENTALITY Tab. 4: Index termické kontinentality[M17] Tromso-Langnes 8[M18] % Lvov 28% Zugspitze 10% Platí, že extrémní kontinentalita se pohybuje kolem 40%, extrémní oceanita se naproti tomu může pohybovat dokonce i v záporných číslech. Lvov lze tedy dle tohoto indexu označit za stanici v klimatem víceméně kontinentální, oproti tomu Tromso-Langnes a Zugspitze jsou se vzájemně podobnou hodnotou poměrně oceanické, Tromso-Langnes slabě více [M19] než Zugspitze.[M20] INDEX OMBRICKÉ KONTINENTALITY Tab. 5: Index ombrické kontinentality[M21] Tromso-Langnes 3%[M22] Lvov 19% Zugspitze 6% Platí, že extrémní kontinentalita se pohybuje kolem 40%, extrémní oceanita se naproti tomu může pohybovat dokonce i v záporných číslech. Lvov je tedy dle tohoto indexu spíše kontinentální, Tromso-Langnes velmi silně oceanické a Zugspitze silně oceanické.[M23] Obr.3: Postup výpočtu termické a ombrické kontinentality[M24] DOBA POLOVIČNÍCH SRÁŽEK/SRÁŽKOVÝ POLOČAS ,, Jde o dobu, vyjádřenou v měsících, za níž spadne polovina ročního srážkového úhrnu, počínaje 1. dubnem. V kontinentálním klimatu se tato doba zkracuje, naopak v oceánickém se čas požadovaného úhrnu prodlužuje.,, (HVĚZDA M. 2014)[M25] Stanice Tromso-Langnes: roční úhrn je 1000 mm, polovina je tedy 500 mm. 61+46+55+73+79+100=414 mm, chybí ještě 86 mm, další měsíc má průměrně 129 mm – polovina srážek dojde přesně za jednu třetinu (0,33) měsíce (za předpokladu rovnoměrného rozložení srážek během měsíce). K naplnění polovičního úhrnu dochází po 6,33 [M26] měsíce. Stanice Lvov: roční úhrn je 740 mm, polovina je tedy 370 mm. 51+71+98+102=322mm, chybí ještě 48 mm, další měsíc má průměrně 76 mm – polovina srážek dojde za 0,63 měsíce (za předpokladu rovnoměrného rozložení srážek během měsíce). K naplnění polovičního úhrnu dochází po 4,63 měsíce. Stanice Zugspitze: roční úhrn je 2004 mm, polovina je tedy 1002 mm. 199+172+185+183+170=909 mm, chybí ještě 93 mm, další měsíc má průměrně 115 mm – polovina srážek dojde za 0,81 měsíce (za předpokladu rovnoměrného rozložení srážek během měsíce). K naplnění polovičního úhrnu dochází po 5,81 měsíce. Obecně platí, že v kontinentálních oblastech srážkový poločas se zkracuje asi na 3 měsíce, v oblastech silně oceanických přesahuje 7,0. Mohu tedy jen potvrdit, že v případě stanice Lvov s hodnotou 4,63 měsíce toto platí dobře, Lvov je brán jako spíše kontinentální, nikoli však extrémně kontinentální[M27] . Co se týče stanice Tromso-Langnes, zde je srážkový poločas 6,33 měsíce, což ukazuje na poměrně silnou oceanitu a potvrzuje předpoklad. Stanice Zugspitze jakožto stanice velehorská je specifická, její hodnota 5,81 měsíce ukazuje, že srážky jsou pěkně rozloženy do celého roku.[M28] POLOHA TĚŽIŠTĚ SRÁŽEK Stanice Tromso-Langnes: X: 0,5 (86+55-79-105)+0,866(69+46-100-105)+61-129 = (-21,5)+ (-77,94) + (-68) = (-167,44)/1000=(-0,16744) Y:0,5 (69-46-100+105)+0,866(86-55-79+105)+92-73 =14+49,362+19=82,362/1000=0,082362 Stanice Lvov: X: 0,0295351351, Y: (-0,198762162) Stanice Zugspitze: X: 0,0778992016 Y: 0,004251497 Tab. 5: Poloha těžiště srážek[M29] STANICE[M30] X Y Tromso-Langnes (-0,16744) 0,082362[M31] Lvov 0,0295351351 (-0,198762162) Zugspitze 0,0778992016 0,004251497 [M32] Obr.4: [M33] Rozložení ročního chodu srážek v paprskovitém grafu, šedě je znázorněna stanice Zugspitze, modře stanice Tromso-Langnes, oranžově stanice Lvov. Obr.5: Poloha těžiště srážek, šedě je znázorněna stanice Zugspitze, modře stanice Tromso-Langnes, oranžově stanice Lvov[M34] . V prvním kvadrantu se nachází obvykle stanice vysokohorské[M35] , což nám zde souhlasí, Zugspitze je v prvním kvadrantu. Ve druhém kvadrantu se obvykle nachází stanice oceánského klimatu, ve třetím kvadrantu stanice kontinentálního klimatu, ve čtvrtém kvadrantu jsou stanice teplého kontinentálního klimatu. Tromso-Langnes podle předpokladů spadlo do druhého kvadrantu. Co se týče stanice Lvov, ta mne trochu překvapila, jelikož spadá do čtvrtého kvadrantu, očekával jsem ji spíše ve třetím kvadrantu[M36] . Je ale nutno si uvědomit, že západní Ukrajina ještě není úplně typické kontinentální území, proto spadla tedy do čtvrtého kvadrantu.[M37] Obr.6: Postup výpočtu polohy těžiště srážek[M38] Tab. 6: Výsledky výpočtu indexů kontinentality[M39] Index termické kontinentality Index ombrické kontinentality Doba polovičních srážek Poloha těžiště srážek Klima Tromso-Langnes 8% 3% 6,33 měsíce II. kvadrant oceánské Lvov 28% 19% 4,63 měsíce IV. kvadrant kontinentální Zugspitze 10% 6% 5,81 měsíce I. kvadrant oceánské Závěr: Provedené analýzy odpovídají mým předpokladům (viz formulace hypotézy), nulová hypotéza zde byla přijata, nedošlo k významným odchylkám od počátečních předpokladů. [M40] Zdroje[M41] : KLIMATOLOGICKÉ INDEXY, HVĚZDA M.2014 – str. 3. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2017/Z0076/cviceni/klimaindexy/Klimatologicke_indexy_vzor.pdf ) KLIMATOLOGICKÉ INDEXY, HVĚZDA M.2014 – str. 7. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2017/Z0076/cviceni/klimaindexy/Klimatologicke_indexy_vzor.pdf ) ________________________________ [M1]U odstavců používej odsazení od kraje(krom prvních odstavců v kapitolách a podkapitolách, kde se odsazení nepoužívá); u textu používej zarovnání do bloku [M2]U veď konkrétní hodnotu nadmořské výšky [M3]Opravdu zde hraje takový vliv střídání polární noci a dne; zkus to klima víc popsat [M4]To jde říct jen na základě uvedených informací? Buď konkrétnější a víc popiš charakter klimatu [M5]A jaké lze očekávat teploty? Jaké synoptické situace zde klima ovlivňují nejvíce? [M6]U časového období se u pomlčky nepoužívají mezery; správně je 1961-1990 [M7]Všechny grafické výstupy musí být zarovnané na šířku textu. Zkontrolovat u všech grafů a tabulek [M8]Všechny hodnoty v tabulce musí mít stejný počet desetinných míst [M9]Smaž závorku, není nutné psát úplnou citaci, když je na konci práce, úplně stačí WMO, 1996 [M10]Stejné formátování všech hodnot v tabulce [M11]Cituješ někoho kdo psal tu samou práci, napiš to vlastními slovy [M12]Za jaké období? Popis je moc daleko od tabulky [M13]Opět poznámka k počtu desetinných míst [M14]Zkus víc popsat ty tlakové útvary v jednotlivých sezónách a jejich vliv na klima těchto stanic [M15]Proč je popis tučně a kurzívou? Počet desetinných míst musí být dodržen i u grafů; chybí popis os (stačí osy y) [M16]Kde a za jaké období? [M17]Kde a za jaké období? [M18]Uveď hodnoty s přesností na jedno desetinné místo [M19]WTF? [M20]Uveď konkrétní hodnoty a závěr trochu rozepiš. Když máš k ruce konkrétní výsledky nepiš víceméně a podobně [M21]Kde a za jaké období? [M22]Uveď hodnoty s přesností na jedno desetinné místo [M23]To samé jak u předchozího indexu; vyšly u některé stanice rozdílné hodnoty oproti indexu termické kontinentality? Proč tomu tak je? [M24]Kde a za jaké období? [M25]Napiš to vlastními slovy [M26]Nepřesná hodnota [M27]Jaký je rozdíl mezi kontinentálním klimatem a extrémně kontinentálním [M28]Opravdu? To se dá podle této hodnoty říct? [M29]Kde a za jaké období? [M30]Záporné hodnoty nemusí být v závorce když nejsou součástí nějakého výpočtu [M31]Opět se liší formátování hodnot v tabulce i počet desetinných míst [M32]V této části práce se ti změnilo formátování (odsazení od kraje) [M33]Do popisu grafu se nepíše slovo graf a o jaký druh grafu se jedná; legenda grafu má být součástí grafu a ne v popisu; chybí popis vertikální osy [M34]Ten samý komentář jako v předchozím případě; V grafu má být zobrazen souřadnicový systém se dvěmi osami a vyznačenými 4 kvadranty [M35]Který kvadrant je první? V grafu nejsou vyznačené, o který graf se jedná? [M36]Proč jsi to očekával a dokázal bys vysvětlit, proč to vyšlo tak, jak to vyšlo? [M37]Opravdu? Co bys mohl říct o obr. 4? [M38]Kde a za jaké období? [M39]Kde a za jaké období? [M40]V závěru má být zhodnocení výsledků jednotlivých indexů a shrnutí, jaké klima tedy lze na zkoumaných stanicích očekávat. Tohle není statistické cvičení, takže mi sem nemotej hypotézy [M41]Kde je uvedený zdroj na tabulky, ze kterých jsi opisoval hodnoty teplot a srážek? Zadání cvičení jsi tedy vůbec nepoužíval? Do závěrečného seznamu literatury se píše odkaz na dokument bez uvedení, které stránky jsi využil