Meteorologie a klimatologie Cvičení č. 1 Zadání: Pro tři zvolené stanice popište jejich polohu a následně zpracujte tyto charakteristiky: pluviometrický koeficient, index termické kontinentality, index ombrické kontinentality, dobu polovičních srážek, poloha těžiště srážek. Vypracování: Zvolené stanice: Sodankyla (FIN) – Sniezka (PL) – Jerez Aero (E) První[M1] ze stanic, Sodankyla, se nachází na severu Finska. Její zeměpisná šířka je 67° 22´, nachází se tedy těsně za polárním kruhem. Stanice se nachází přibližně ve středu severní části Skandinávie, rovnoměrně vzdálena od moří a oceánů. Myslím si, že u ní bude převahovat kontinentální charakter naměřených údajů, tuto hypotézu poměrně dost podporují i synoptické mapy, podle kterých vidíme, že se jak v červenci, tak lednu nachází převážně pod vlivem tlakových útvarů vznikajících nad Asií.[M2] Druhou stanicí je stanice Sniezka. Tato stanice je sice Polská a také se v Polsku nachází. Nachází se ovšem na hoře, která je nám velmi známá Jedná se o naši nejvyšší horu Sněžku. Zeměpisná šířka stanice je 50° 44´ a nadmořská výška 1603m. Tato stanice bude mít nejspíš kontinentální charakter, který již ale bude ovlivněn její nadmořskou výškou. Myslím si, že zde bude více srážek, ale poměrně malá amplituda teplot.[M3] Třetí stanice je Jerez Aero. Tato stanice se nachází na jihu Španělska. Zeměpisná šířka je 36° 45´. Na rozdíl od předchozích stanic, u této stanice si myslím, že bude klima oceánické. Daly by se tu tedy předpokládat větší úhrny srážek, ale díky celoročnímu vlivu azorské tlakové výše si myslím, že bude tato oblast na srážky spíše chudší. Naopak teploty se zde budou po celý rok držet poměrně vysoko. Tab. č. 1: Roční chod teplot vzduchu na stanicích ve °C za období 1961-1990 měsíce Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Prům. roční Sodankyla -15,1 -13,6 -8,5 -2,1 5,0 11,6 14,1 11,2 5,9 -0,2 -7,4 -13,1 -1,0 Sniezka -7,0 -6,8 -5,0 -1,4 3,4 6,5 8,0 8,2 5,3 2,3 -2,8 -5,6 0,4 Jerez Aero 10,9 12,0 13,6 15,4 18,4 21,8 25,1 25,6 23,6 19,2 14,4 11,4 17,6 Zdroj: CLINO (1996) Tab. č. 2: Úhrny srážek na stanicích v mm za období 1961-1990 měsíce Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Roční úhrn Sodankyla 31 26 25 24 35 56 65 63 55 51 39 31 501 Sniezka 87 91 87 104 123 141 138 132 85 76 103 96 1263 Jerez Aero 101 78 53 54 38 19 2 5 20 61 109 106 646 Zdroj: CLINO (1996) Pluviometrický koeficient , kde r[i] je měsíční úhrn srážek i-tého měsíce v roce [mm] R je roční úhrn srážek [mm] Tab. č. 3: Pluviometrický koeficient z dat naměřených na vybraných stanicích za období 1961 - 1990 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Sodankyla 0,74 0,62 0,60 0,57 0,84 1,34 1,56 1,51 1,32 1,22 0,93 0,74 Sniezka 0,83 0,86 0,83 0,99 1,17 1,34 1,31 1,25 0,81 0,72 0,98 0,91 Jerez Aero 1,88 1,45 0,98 1,00 0,71 0,35 0,04 0,09 0,37 1,13 2,02 1,97 Obr. č. 1[M4] : Graf pluviometrického koeficientu pro zvolené stanice za období 1961-1990 Z[M5] tabulky č. 3 a také obr. č. 1 [M6] můžeme vidět, že nejrovnoměrněji rozložené srážky má stanice Sniezka. Poté stanice Sodankyla a nejhůře je na tom Jerezo Aero. U Sniezky je to dáno vlivem nadmořské výšky a tím, že se nachází v mírném pásu. U Sodankyly již vidíme, že se zde vyskytuje určitá pravidelnost. Letní měsíce jsou zde na srážky bohatší (jsou zde vyšší teploty, které dovolí výpar z okolních vodních ploch), zatím co zima je na srážky chudá (panuje zde mráz a poměrně suchý vzduch, ten se zde vyskytuji díky vlivu tlakových výší, konkrétně azorské a sibiřské). Jaro je jakýmsi předstupněm létu, kdy vidíme poměrně velký nárůst množství srážek [M7] a na podzim vidíme pozvolné doznívání letního trendu, množství srážek postupně klesá. Úplně obrácená je situace na stanici Jerezo Aero. Zde je podzim a hlavně zima na srážky bohatší (srážky jsou sem přineseny z Atlantiku), zatím co z jara hodnoty prudce klesají až na letní minima[M8] , která jsou opravdu markantní. Kontinentalita/oceanita klimatu · Index termické kontinentality (vzorec Gorczyńského) Vysledky tohoto indexu vychází od mírně záporných hodnot (silná oceanita) až po cca 40% (silná kontinentalita). Z výsledků v tab. č. 4 tedy vidíme, že stanice Sodankyla, u které vyšla hodnota 33,34%, má kontinentální charakter, zatím co například Sniezka (13,02%) by měla mít charakter spíše přechodný. Zde je ale nízká hodnota dána především nadmořskou výškou stanice, jedná se totiž o horskou stanici. Co se stanice Jerez Aero (21,35%) týče, index termické kontinentality jasně neurčil, zda se jedná o stanici s kontinentálním či přechodným charakterem, spíše by se jednalo o kontinentální charakter, ale je to poměrně na hraně. Zde by to mohlo být dáno polohou stanice. Nachází se sice při pobřeží, ale zároveň je v subtropické oblasti, kde se hodně projevuje sezónní charakter počasí. Je to patrné i z tabulky č. 2, kde vidíme, že srážkové úhrny v letních měsících klesají téměř na nulu. , kde K … termická kontinentalita [%] φ … zeměpisná šířka A … průměrná roční amplituda teploty [°C] Dosazení pro stanici Sodankyla: K = K = 1,84*18,12 K = 33,34% Dosazení pro stanici Sniezka: K = K = 2,2*5,91 K = 13,02% Dosazení pro stanici Jerez Aero: K = K = 2,84*7,52 K = 21,35% Tab. č. 4: výsledky indexu termické kontinentality [%] pro vybrané stanice za období 1961 - 1990 Stanice K [%] Sodankyla 33,34 Sniezka 13,02 Jerez Aero 21,35 · Index ombrické kontinentality (vzorec Hrudičky) Výsledky tohoto indexu se opět interpretují tak, že čím nižší hodnota, tím větší oceanita a opačně. Oproti předchozímu indexu vidíme, že kromě hodnoty na stanici Sniezka, zbylé dvě klesly. Markantní pokles je u stanice Jerez Aero, která by se nyní řadila mezi stanice s extrémní oceanitou. U stanice Sniezka se dá opět konstatovat, že je hodnota ovlivněna nadmořskou výškou a hodnota stanice Sodankyla by stále odpovídala kontinentálnímu charakteru, nyní již ale jen lehce. , kde k … ombrická kontinentalita [%] l … srážky teplého pololetí (IV-IX) v % ročního úhrnu s[z] … absolutní množství srážek chladného pololetí (X-III) [mm] s[r] … roční úhrn srážek [mm] Dosazení pro stanici Sodankyla: k = 12* k = 12 *2 4,68 /14,25 k = 20,78 Dosazení pro stanici Sniezka: k = 12* k = 12 *2 2,25 /23,24 k = 11,49 Dosazení pro stanici Jerez Aero: k = 12* k = 12 *(-13,64) /22,54 k = -7,26 Tab. č. 5: výsledky indexu ombrické kontinentality [%] pro vybrané stanice za období 1961 - 1990[M9] Stanice k Sodankyla 20,78 Sniezka 11,49 Jerez Aero -7,26 · Doba polovičních srážek (srážkový poločas) Tato hodnota vyjadřuje dobu (počet měsíců) během které spadne poloviční množství ročního srážkového úhrnu. Počítá se od 1. 4. [M10] stanice Sodankyla roční úhrn = 501 mm polovina z ročního úhrnu = 250,5 mm 24+35+56+65+63 = 243 → do 250,5 zbývá 7,5; následující měsíc má hodnotu 55 mm 1…..55 x…..7,5 1:x = 55:7,5 → x 0,1 Srážkový poločas je 5,1 měsíce stanice Sniezka roční úhrn = 1263 mm polovina z ročního úhrnu = 631,5 mm 105+123+141+138 = 207 → do 631,5 zbývá 124,5; následující měsíc má hodnotu 132 mm 1…..132 x…..124,5 1:x = 132:124,5 → x 0,9 Srážkový poločas je 4,9 měsíce stanice Jerez Aero roční úhrn = 646 mm polovina z ročního úhrnu = 323 mm 54+38+19+2+5+20+61+109 = 308 → do 323 zbývá 15; následující měsíc má hodnotu 106 mm 1…..106 x…..15 1:x = 106:15 → x 0,1 Srážkový poločas je 8,1 měsíce · Poloha těžiště srážek Pokud by byl roční úhrn srážek rovnoměrně rozdělen do všech měsíců, těžiště srážek by se po vynesení dat do paprskového grafu nacházelo ve středu kružnice, [M11] jelikož se ale rozložení srážek v rámci roku mění, výsledným obrazcem není kružnice a i poloha těžiště bude posunuta (obr. č. 2). Pro přesné určení těžiště se používá bodový graf a jeho rozdělení na tzv. kvadranty. Těžiště v prvním kvadrantu mají především stanice horské nebo stanice středomořské, obecně ale platí, že výskyt těžiště v prvním kvadrantu je méně častý. Druhý kvadrat se vyznačuje oceánickým charakterem klimatu, třetí kontinentálním či přechodným a čtvrtý zahrnuje stanice s teplým kontinentálním klimatem.[M12] [M13] ,kde I, II, …, XII … úhrny srážek jednotlivých měsíců S … roční úhrn srážek Dosazení pro stanici Sodankyla: x = x = -0,13 y = y = -0,20 Tab. č. 6: souřadnice těžistě srážek pro zvolené stanice stanice x y Sodankyla -0,13 -0,20 Sniezka 0,04 -0,10 Jerez Aero -0,07 0,45 Obr. č. 2[M14] : prstencový graf rozložení srážek v průběhu roku na zvolených stanicích z období 1961 - 1990 Obr. č. 3[M15] : graf rozložení těžišť srážek jednotlivých stanic za období 1961 - 1990 Závěr: U stanice Sniezka se nám potvrdilo, co jsme zprvu předpokládali. Klima zde není ani jednoznačně kontinentální, ani oceánské. Jedná se totiž o stanici v horách. Proto i výsledky jednotlivých indexů či výpočtů nepotvrzují jeden druhý, ale spíše se vyvrací. Podnebí je zde tedy spíše přechodné až kontinentální. Stanice Jerez Aero sice po prvním indexu figurovala někde na pomezí, zbylé kroky ji však pokaždé zařadili mezi stanice s oceánským typem klimatu. Myslím si, že výsledek u indexu termické kontinentality byl ovlivněn subtropy, ve kterých se stanice nachází. Jelikož se v tomto indexu počítalo s teplotou. Teplotní amplituda zde není sice stejně velká jako v podání stanice Sodankyla, myslím si ale, že již tato hodnota stačí pro ovlivnění výsledku spíše na stranu mírné kontinentality. A co se stanice Sodankyla týče, opět se zde potvrdil prvotní předpoklad, kdy jsme si myslely, že u ní bude převládat kontinentalita. Jak se ukázalo pomocí indexů, převaha zde je, tudíž tuto stanici řadíme ke klimatu s kontinentálním charakterem. Tab. č. 7: závěrečné shrnutí kontinentality či oceanity stanic z období 1961 - 1990 Index termické kontinentality Index ombrické kontinentality Doba polovičních srážek Poloha těžiště srážek Klima kontinentální / oceánské Sodankyla 33,34 20,78 5,1 III. kvadrant Klima přechodné, spíše kontinentální Sniezka 12,98 11,48 4,9 IV. kvadrant Nelze jednoznačně určit – horská stanice Jerez Aero 21,37 -7,26 8,1 II. kvadrant Oceánské Zdroje: · Climatological normals (CLINO) for the period 1961-1990. WMO, Geneva, 1996, 768 s. · IS MU (2017): studijní materiály předmětu Meteorologie a klimatologie – prezentace: Zadání klimaindexi. Citováno dne 18. 10. 2017. Dostupné z www: < https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr?fakulta=1431;obdobi=7004;studium=751690;furl=%2Fel%2F1431%2Fpodzi m2017%2FZ0076%2Fcviceni%2Fklimaindexy%2F> ________________________________ [M1]U prvních odstavců kapitol a podkapitol se odsazení od kraje nepoužívá, až u těch ostatních (u zadání jsi to upravil, ale ve zbytku práce už ne, musíš to mít všude stejně [M2]Jaké to má pro tuto stanici následky? Opravdu jsou hlavní útvary nad Asií? [M3]Proč si to myslíš? [M4]Popis obrázku je na jiné stránce než obrázek; u grafu by bylo lepší osu y popsat slovy, zkratky nejsou moc vhodné [M5]Co značií tento koeficient? Jak ho interpretujeme? [M6]Když v textu odkazuješ na nějaké grafické výstupy tak se dávají až za daný text; v práci se to vyskytuje dost často [M7]Proč? [M8]Proč? [M9]Bez mezer, máš to tam častěji [M10]To je všechno? Co jsi vypočítal? Jak se interpretuje? [M11]Tak to ani omylem [M12]Tady máš nastavené jiné odsazení od kraje než ve zbylé části práce [M13]Co vyšlo tobě? V jakém kvadrantu se nacházejí tvé stanice? [M14]Popis vertikální osy [M15]I tady musí být u jednotek na osách stejný počet desetinných míst