Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Meteorologie a klimatologie Kateřina Prokešová SEMINÁRNÍ PRÁCE METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE Klimatografie povodí dolní Moravy - Strážnice 2. ročník, PřF B-GK, GEOG Brno, 2017 Obsah 1. Obecná charakteristika povodí....................................................................................................3 1.1 Vymezení polohy studovaného území..................................................................................3 1.2 Orografické, geomorfologické a hydrologické poměry v povodí...........................................4 1.3 Srážkoměrné a klimatologické stanice.................................................................................5 2. Teplotní poměry..........................................................................................................................6 2.1 Geografické rozložení teplot vzduchu..................................................................................6 2.2 Roční chod teploty vzduchu.................................................................................................8 2.3 Roční chod maximum a minimum teplot..............................................................................8 2.5 Malé vegetační období, mrazového období, výpočet teplotních sum.................................14 3. Srážkové poměry.......................................................................................................................16 3.1 Geografické rozložení srážek..............................................................................................16 3.2 Roční chod srážek..............................................................................................................18 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů..................................................................19 3.4 Výpočty průměrných ročních úhrnů srážek........................................................................21 Prostý aritmetický průměr, vážený aritmetický průměr.............................................................21 Metoda čtverců.........................................................................................................................23 Metoda polygonů......................................................................................................................24 Metoda izohyet.........................................................................................................................26 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou..............................28 4. Větrné poměry..........................................................................................................................29 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru......................................................................................29 4.2 Převládající směry větru a jejich frekvence.........................................................................31 5. Klimatické oblasti......................................................................................................................32 6. Klimadiagram............................................................................................................................34 Zdroje...............................................................................................................................................35 Internetové zdroje........................................................................................................................35 Knižní zdroje.................................................................................................................................35 2 1. Obecná charakteristika povodí 1.1 Vymezení polohy studovaného území Studovaná oblast se nachází na jihu Moravy, kde se pak v jejím nejjižnějším cípu Morava stéká s Dyjí. Toto místo je zároveň střetem tří států. Morava teče ze severu - z České republiky, a pak kopíruje hranice Rakouska, které leží západně, a Slovenska, jež leží na východě. Mezi význačné přítoky, které jsou taktéž znázorněny na obr. 1, je pravostranný přítok Haná, který je druhým nej delším přítokem řeky Moravy (ten úplně nej delší je řeka Bečva, která se však v povodí Dolní Moravy už nenachází). Haná se do Moravy vlévá v obci Bezměrov, severozápadně od Kroměříže. Druhý přítok, znázorněný na mapě, je levostranný přítok Olšava. Tato řeka pramení v Bílých Karpatech, a pak se v Kostelan na Moravě vlévá do řeky Moravy v nadmořské výšce 177 m. Již na první pohled můžeme vidět, že oblast dolního toku Moravy je opravdu z většiny nížinatá, proto je tato oblast příhodně pojmenována Dolnomoravský úval. Mezi Kroměříží a Otrokovicemi řeka teče průlomem skrze Vnější Karpaty. Na středozápadě území lehce zasahuje pohoří Chřiby, které se od obce Buchlovice rozkládá dále na západ, a pak na severozápadě do území proniká Drahanská vrchovina. Na jihovýchodě, při hranici se Slovenskem, se pak nachází Bílé Karpaty. ] Plocha povodí ■ Ŕični siľ 950 m n. m. Obr. rraeografické vymezení povodí Dolní Morava - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 1.2 Orografické, geomorfologické a hydrologické poměry v povodí Geomorfologicky celé území spadá do systému Alpsko-Himalájského vrásnění, do provincie Západní Karpaty, zasahuje sem i malá část Západopanonské pánve, konkrétně soustava Vídeňská pánev. K Západním Karpatám řadíme soustavy Vnější Západní Karpaty a Vněkarpatské sníženiny. Karpatská soustava vznikla kolizí litosférických desek. Pásemná pohoří (která se převážně však nacházejí na Slovensku), tvoří žuly, ruly, amfibolity. Příkrovy, které se nachází na území povodí Dolní Moravy, pak tvoří flyš, mořské a sladkovodní neogenní sedimenty. Soustava Vnější Západní Karpaty má větší horizontální i vertikální členitost, jsou zde taktéž větší projevy litologie a geologické struktury. Vnější Západní Karpaty tvoří převážně druhohorní a třetihorní sedimenty. Typickými tvary pro tuto oblast jsou neckovitá údolí (se širokým dnem a strmými svahy), široce rozevřená úvalovitá údolí, hluboké údolní zářezy s V profilem. Do soustavy Vnější Západní Karpaty náleží podsoustavy Středomoravské Karpaty Západní Beskydy a Slovensko-moravské Karpaty. Co se Středomoravských Karpat týče, jsou to pak celky Chřiby a Kyjovská pahorkatina, okrajově i Litenčická pahorkatina. Další podsoustavou jsou Slovensko-moravské Karpaty, kam patří celky Vizovická pahorkatina a Bílé Karpaty. Ze Západních Beskyd je to Hostýnsko-vsetínská hornatina. Další je soustava Vněkarpatské sníženiny, pod kterou spadá podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny a celek Vyškovská Brána. K soustavě Vídeňská pánev, řadíme podsoustavu Jihomoravskou pánev, celek Dolnomoravský úval. Reliéf na tomto území není členitý, spíše jen zvlněný. Objevují se zde výrazné akumulační tvary jako rozsáhlé údolní nivy, říční terasy, sedimenty. Z hydrologického hlediska toto území patří do umoří Černého moře, jelikož se Morava, jako její levostranný přítok, vlévá do Dunaje, ten pak do Černého moře ústí. Od Otrokovic po Rohatec se na Moravě nachází Baťův kanál (s délkou 52 km). Tento úsek měl být součástí Dunaj sko-oderského průplavu, ale první světová válka přerušila všechny započaté práce. Samotný Baťův kanál byl vybudován v letech 1934-1938 na popud Tomáše Bati. Ten jej nechal vystavět jak za účelem přepravy osob, balíků, tak samozřejmě i k účelům, které by zlepšily chod baťových závodů ve Zlíně (tenkrát Gottwaldově). Na lodích byl převážen lignit z Rohatce. V letních měsících zde probíhaly vyhlídkové plavby. Tato tradice v podstatě vydržela až dodnes, kdy na trase dlouhé 52 km leží 13 plavebních komor. Mezi Rohatcem a Bzencem Přívozem se nachází meandrující rameno řeky Osypané břehy, které leží na území Moravská Sahara, kde se řeka svými meandry zařezává do vátých písků. Osypané Břehy jsou chráněným územím, součást přírodního parku Strážnické Pomoraví. Území je taktéž součástí organizace Nátura 2000. Důvodem ochrany je fakt, že na těchto místech má řeka ve svém dolním toku zachovaný původní tvar svého koryta. Většina byla totiž upravena, narovnána, prohloubena. Morava je jednou z nejvíce upravovaných řek v České republice, přesto se na ní nenachází jediná přehrada. Všechny meandry, kromě dvou, byly upraveny, zkráceny. Kvůli četným povodním bylo vytvořeno mnoho odlehčovacích ramen a protipovodňových hrází. 4 1.3 Srážkoměrné a klimatologické stanice Na ploše povodí se nachází 44 srážkoměrných stanic (obr. 3), stanic klimatologických je asi o polovinu méně, konkrétně 20 (obr. 2). Stanice, které se zabývají jam měřením srážek, tak klimatologií je 18. Jedná se o stanice: Konice, Náměšť, Drahany, Prostějov, Vyškov, Pavlovice u Přerova, Bystřice pod Hostýnem, Hostýn, Holešov, Kroměříž, Napajedla, Bojkovice, Buchlovice, Polešovice, Bzenec, Strážnice a Hodonín. Strážkoměrné stanice velice dobře pokrývají území. Klimatologické stanice už méně, ve středu povodí se nachází několik hluchých míst (například mezi trojúhelníkem Vyškov-Kroměříž-Napajedla nebo Kroměříž-Napajedla-Vizovice). Nedostatečně pokrytá je ale jižní část povodí, která je bez stanic srážkoměrných či klimatologických. To je ale z důvodu, že část zkoumaného povodí se nachází na území Slovenska, a tak pro toto území chybí údaje. Klimatologické slámce P ocha pavodi U ID 20 <0 km I_I_I_i_I_I_I_I_1 Riční sír 5 Obr. 2: Klimatologické stanice povodí Dolní Morava - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 Srážkamérné slámce Obr. 3: Srážkoměrné stanice povodí Dolní Morava - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 2. Teplotní poměry 2.1 Geografické rozložení teplot vzduchu Při porovnání rozložení průměrných ročních teplot z obr. 4 s výškovou členitostí v obr. 1 je viditelné, že průměrné roční teploty odpovídají nadmořským výškám dané části povodí. Ve většině povodí Dolní Moravy je průměrná roční teplota 9°C, na okrajích povodí, což jsou výše položená místa je to pak 8°C. V nejjižnější části povodí je pak průměrná roční teplota 6 10°C, kde reliéf dosahuje i nejnižších nadmořských výšek a vysoká průměrná roční teplota pak dovoluje pěstovat teplomilné plodiny jako je kukuřice či meruňky. Obr. 4: Rozložení průměrných ročních teplot [°C] na území povodí Dolní Morava - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 7 ■={12 Roční chod teploty vzduchu "KTabulky 1 a obr. 5 je patrné, že rozložení teplot v průběhu rokuje typické pro zeměpisné šířky, ve kterých se zkoumané povodí nachází. Extrémy nejnižších teplot zaznamenáváme v lednu a teploty nejvyšší naopak v srpnu. Jediný rozdíl je, že jižněji a níže položená Strážnice (175 m n. m.) má lednové minimum rovno -1,9°C, v Hostýnu (713 m n. m) je to pak -4,5°C. Nejvyšší letní průměrné teploty, které jsou u obou stanic naměřeny v srpnu, dosahují v severněji a výše položeném Hostýnu hodnoty 16,0°C a ve Strážnici je to 19,9°C. Jelikož je výškový rozdíl mezi stanicemi 538 m a dle teplotního gradientu teplota o 100 m poklesne o 0,65°C, rozdíl mezi stanicemi by se měl pohybovat okolo 3,5°C. Po srovnání průměrné teploty pro Hostýn (5,9°C) a Strážnici (9,4°C), vyšel rozdíl opravdu 3,5°C. Tab. 1: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Hostýn -4,5 -3,3 0,7 5,6 10,9 13,8 16,0 15,1 11,9 6,6 0,9 -2,8 5,9 Strážnice -1,9 -0,2 4,7 9,5 15,0 18,1 19,9 18,8 14,9 9,5 4,2 0,8 9,4 Zdroj: IS MUNI (2017) 25 ^^"Hostýn ^^"Strážnice Obr. 5: Roční chod průměrryr±riploty vzduchu [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-S50. 2.3 Roční chod maximum a minimum teplot Celkově teplejší podnebí lze pozorovat i v tabulce 2, kde jsou vyjádřená průměrná měsíční maxima za období 1926-1950. Od ledna do února se průměrné maximum na stanici Hostýn 8 nedostane na 0°C, zatímco ve Strážnici nabývají všechna průměrná měsíční maxima za zmíněné období kladných hodnot. Na obou stanicích jako nejteplejší měsíc vychází srpen - Hostýn 21,5°C, Strážnice 25,4°C. Roční průměr chodu maximálních teplot je v Hostýne 10°C a ve Strážnici 13,8°C. Opět zde pozorujeme vliv teplotního gradientu, rozdíl mezi ročními průměrnými maximy je 3,8°C. Co se týče chodu průměrných měsíčních minim teplot v období 1926-1950, které je zaznamenáno v tabulce 3 (případně v grafu na obr. 6), nepozorujeme mezi stanicemi až takové rozdíly. Hostýn má průměrně o 1,2°C nižší průměrné měsíční minimum teplot. Ve vyšších polohách jsou podmínky stálejší, zatímco v nižších polohách se více projevují vlivy teplotních inverzí, příchody studených front, apod. Tab. 2: Roční chod průměrných měsíčních maxim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Hostýn -2,5 -0,7 4,5 10,5 16,0 19,2 21,5 20,6 17,3 10,5 4,4 -0,9 10,0 Strážnice 0,4 2,9 8,7 15,0 19,9 23,1 25,4 24,5 21,3 14,3 7,9 2,3 13,8 Zdroj: IS MUNI (2017) 40 30 20 10 S 0 -10 -20 -30 -40 IV. V. VI. ■ Hostýn ~ VII. VIII. ■Strážnice IX. XI. XII. Obr. 6: Roční chod průměrných měsíčních maxim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. Tab. 3: Roční chod průměrných měsíčních minim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. L—J 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Hostýn -7,7 -6,8 -2,8 2,1 6,9 9,7 12,0 11,5 9,0 3,6 -0,4 -5,5 2,6 9 Strážnice -6,2 -4,8 -1,1 3,3 7,8 10,4 12,7 12,0 9,1 4,6 1,8 -3,4 3,8 Zdroj: IS MUNI (2017) 40 30 20 -20 -30 -40 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ^^"Hostýn ^^"Strážnice Obr. 7: Roční chod průměrných měsíčních minim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. Pokud se budeme zabývat chodem absolutních měsíčních maxim (tabulka 4, obrázek 8), zjistíme, že všechny zjištěné teploty, ve všech měsících, dosahují nejméně 10°C. Na stanici Hostýn bylo absolutní teplotní maximum za roky 1926-1950 naměřeno 4. 6. 1927 v červenci (33,5°C), ve strážnici to bylo v srpnu o rok později, zde teplota dosáhla 35,6°C. Obě stanice naměřily absolutní maxima chodu minimálních teplot v roce 1929. Lze tedy očekávat, že tento rok byl, alespoň na území dolního toku Moravy, teplotně podprůměrný. Konkrétně šlo o měsíc únor a teplotní rekordy padly den po sobě. Ve Strážnici šlo o teplotu -31°C, v Hostýnu šla teplota ještě o 0,4°C níž. Vletech 1926-1950 byla dokonce zaznamenána teplota -1°C v měsíci červu ve Strážnici a v Hostýnu je minimální absolutní teplota pro červenec -4,1°C. Tab. 4: Roční chod absolutních měsíčních maxim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. maximum dosaženo Hostýn 12,0 12,9 18,1 28,8 28,0 33,5 32,0 31,6 29,9 24,7 16,8 10,0 4. 6. 1927 Strážnice 14,5 14,7 22,1 28,0 31,5 34,6 35,6 35,5 32,6 27,8 20,9 14,0 16. 7. 1928 Zdroj: IS MUNI (2017) 10 -20 ■ -30 ■ -40 ■ I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ^^"Hostýn ^^"Strážnice Obr. 8: Roční chod absolutních měsíčních maxim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. Tab. 5: Roční chod absolutních měsíčních minim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. m) a 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. minimum dosaženo Hostýn -24,6 -31,4 -20,2 -11,7 -6,2 -4,1 4,8 2,2 -3,6 -8,5 -14,0 -23,0 12. 2. 1929 Strážnice -30,6 -31,0 -23,5 -8,5 -4,1 -i,o 3,5 0,5 -3,6 -9,5 -10,8 -24,2 11. 2. 1929 Zdroj: IS MUNI (2017) 40 30 20 VII. VII Strážnice XI. XII. Obr. 9: Roční chod absolutních měsíčních minim teplot [°C] na stanicích Hostýn (713 m n. m) a Strážnice (175 m n. m) za období 1901-1950. 11 Z přehledu průměrného počtu charakteristických dnů (tabulka 6) vyšly nejpočetněji dny mrazové (minimální teplota 2 m nad zemí je menší nebo rovna -0,1 °C) u obou stanic. U stanice Hostýn, která se nachází v nadmořské výšce 713 m, byl průměrný počet mrazových dnů 137,9, ve Strážnici s nadmořskou výškou 175 m pak 108,5. Další, poměrně vysoké číslo, je počet ledových dnů na stanici Hostýn, konkrétně 66 dnů. Ledové dny jsou definovány jako dny, kdy maximální teplota naměřená 2 m nad zemí nepřekročila -0,1 °C. na stanici ve Strážnici je ledových dnů o více než polovinu méně - 31,1. Arktických dnů (kdy maximální teplota ve výšce 2 m nad zemí byla nižší nebo rovna - 10°C) bylo na stanici Hostýn každoročně průměrně naměřeno 4,3 ave Strážnici 1,8. Taktéž se rozdíly v nadmořské výšce projevuje i u počtu výskytu tropických a letních dnů. Letní dny jsou dny, kdy je maximální teplota větší nebo rovna 25°C. Na stanici Hostýn je to téměř 3x méně - 18,8 letních dnů. Tropických dnů je ve Strážnici průměrně 10,4 a na výše položeném Hostýne pouhý 1 den, kdy je maximální teplota rovna nebo překročí 30°C. Tab. 6: Roční chod průměrného počtu tropických, letních, mrazových, ledových a arktických dnů pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1926-1950. 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. celkem Tropické dny Hostýn - - - - - 0,3 0,5 0,2 - - - - 1,0 Strážnice - - - - 0,2 1,8 4,3 3,2 0,9 - - - 10,4 Letní dny Hostýn - - - 0,1 1,4 3,5 6,6 5,8 1,4 - - - 18,8 Strážnice - - - 0,8 5,1 10,2 17,2 14,5 6,4 0,3 - - 54,5 Mrazové dny Hostýn 29,2 25,8 20,9 9,5 2,1 0,1 - - 0,5 5,6 16,9 27,3 137,9 Strážnice 25,4 20,9 17,7 6,7 1,5 0,1 - - 0,5 4,5 9,7 21,5 108,5 Ledové dny Hostýn 20,4 14,4 6,2 0,5 - - - - - 0,7 5,2 18,8 66,0 Strážnice 13,5 6,7 1,3 - - - - - - - 0,6 9,0 31,1 Arktické dny Hostýn 2,2 1,2 - - - - - - - - - 0,9 4,3 Strážnice 0,9 0,6 - - - - - - - - - 0,3 1,8 Zdroj: IS MUNI (2017) 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 I ■ IV. V. VI. VII. VII ■ Hostýn ■ Strážnice IX. XII. Obr. 10 Roční chod průměrného počtu tropických dnů pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1926-1950. 12 30 ■ 28 ■ 26 24 ■ 22 20 II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ■ Hostýn ■ Strážnice Obr. 11 Roční chod průměrného počtu letních dnů pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1926-1950. 30 II. m. iv. v. vi. VII. VIII. IX. x. XI. XII. ■ Hostýn ■ Strážnice Obr. 12 Roční chod průměrného počtu mrazových dnů pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1926-1950. 13 30 28 26 24 22 20 o 18 -ě 16 S 14 o CL 12 10 8 6 4 2 0 I IV. V. VI. VII. VIII. IX. ■ Hostýn ■ Strážnice Obr. 13 Roční chod průměrného počtu ledových dnů pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1926-1950. 30 28 26 24 22 20 o 18 -ě 16 S 14 O °- 12 10 8 6 4 0 IV. V. VI. VII. VII ■ Hostýn ■ Strážnice IX. XI. XII. Obr. 14 Roční chod průměrného počtu arktických dnů pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1926-1950. 2.5 Malé vegetační období, mrazového období, výpočet teplotních sum Malé vegetační období je doba, kdy se průměrné denní teploty rovnají, anebo překračují 10°C. Sumu teplot následně spočítáme jako sumu součinu dnů v měsíci (tabulka 7) a průměrné denní teploty (tabulka 9). Počet dnů, kdy byla na stanici Hostýn naměřena průměrná denní teplota vyšší nebo rovna 10°C bylo 140 - toto je doba trvání malého vegetačního období. Ve strážnici malé vegetační období trvá o 38 dní déle. 14 Mrazové období je část roku, kdy se průměrné denní teploty nedostanou přes 0°C. V Hostýne toto období trvá po 108 dnů, ve Strážnici je téměř o polovinu kratší - trvá 56 dnů (viz tabulka 8). Tab. 7: Začátek, konec a délka trvání průměrných denních teplot vzduchu > 10,0 °C (malé vegetační období) pro stanice Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. > 10,0 °c začátek konec trvání [dny] Hostýn 10. V. 26. IX. 140 Strážnice 18. IV. 12. X. 178 Zdroj: IS MUNI (2017) Tab. 8: Začátek, konec a délka trvání průměrných denních teplot vzduchu < 0,0 °C (mrazové období) pro star>íí±Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. < 0,0 °cV^ začátek konec trvání [dny] Hostýn 22. XI. 11. III. 108 Strážnice 21. XII. 16. II. 56 Zdroj: IS MUNI (2017) Tab. 9: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice (175 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Hostýn -4,5 -3,3 0,7 5,6 10,9 13,8 16,0 15,1 11,9 6,6 0,9 -2,8 Strážnice -1,9 -0,2 4,7 9,5 15,0 18,1 19,9 18,8 14,9 9,5 4,2 0,8 Zdroj: IS MUNI (2017) Sumy teplot malého vegetačního období se v České republice pohybují kolem 1800-3000°C. Hostýn se tedy s hodnotou 1 916,4°C pohybuje spíše u dolní hranice celorepublikového rozptylu, Strážnice je pak s hodnotou 2 882,7°C u hranice horní. I když se teplotní sumy období s teplotou < 0,0 °C zdají jako nižší čísla, pravdou je, že hodnota Hostýnu (-303,8°C) je asi 5,5x hodnoty mrazového období ve Strážnici (-54,1°C). U malého vegetačního období je hodnota ve Strážnici asi l,5x vyšší než v Hostýne. Teplotní sumy (> 10,0 °C): Hostýn: 2T = (21 * 10,9) + (30 * 13,8) + (31 * 16) + (31 * 15,1) + (26 * 11,9) = 1 9^^C Strážnice: IT = (12 * 9,5) + (31*15) + (?^» 18,1) + (31 * 19,9) + (31 * 18,8) + (30 * 14,9) + (12 * 9,5) = 2 8&Ž77°C Teplotní sumy (< 0,0 °C): Hostýn: IT = (8* 0,9) + (31* -2,8) + (31* -4,5) + (28 * -3,3) + 1)11*0,7) = -303,8°C Strážnice: 2T = (10 * 0,8) + (31 * -1,9) + (16 * -0,2) = -54,1°C 15 3. Srážkové poměry 3.1 Geografické rozložení srážek Z mapy na obrázku 15 lze vyčíst, že hodnoty srážek povodí dDolní Moravy odpovídají nadmořské výšce. Nej vyšší srážky zaznamenávají Hostýnské vrchy - srážky 700-1000 mm za rok, dále Bílé Karpaty (hodnoty 700-800 mm). Zbytek studovaného území zaznamenává průměrné srážky okolo 600-650 mm ročně. 1 Plocha povodí o io 20 tím J i_i_i_i_i_í_i_i_i - Řitní siť Obr. 15: Geografické rozložení průměrného ročního úhrnu srážek [mm] v povodí Dolní Moravy - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 16 Na obrázku 16 - na mapě průměrného ročního úhrnu srážek ve vegetačním období, tedy od dubna do října, pozorujeme podobné rozložení srážek jako na obrázku 15. Nejvyšší srážky zaznamenává severovýchod území, a pak jihovýchod (450 mm, okrajově 500 až 600 mm). Zbytek území se pohybuje okolo 350-400 mm. Obr. 16: Geografické rozložení průměrného ročního úhrnu srážek [mm] ve vegetačním období (IV. -IX.) v povodí Dolní Moravy - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 17 3.2 Roční chod srážek Dalším zkoumaným kritériem budou srážky. Tentokrát pro Hostýn, který leží v severozápadní části Hostýnských vrchů ve výšce 713 m n. m. a v porovnání s poměrně rovinatým okolím má převýšení asi 350 m. Naopak Bzenec leží v dolnomoravském úvalu a má nadmořskou výšku 204 m. Srážkové úhrny, zejména v prvních 3 měsících roku, jsou ve Bzenci oproti Hostýnu poloviční. Ve zbytku roku už jsou rozdíly o něco menší, ale poměrně vysoké úhrny srážek na stanici Hostýn jsou nejpravděpodobněji způsobené orografickou polohou stanice. Jelikož je roční průměrný úhrn srážek pro Českou republiku 500-700 mm, je Hostýn srážkově skutečně nadprůměrný. Nejdeštivější pro Českou republiku bývají letní měsíce, čemuž úhrny srážek ve Bzenci a Hostýne odpovídají (lze pozorovat v grafu na obrázku 17). Vůbec nejdeštivější měsíc pro obě stanice je červenec - ve Bzenci spadne 78 mm srážek a na Hostýne je to 115 mm. Nej sušší je únor, opět pro obě stanice, ve Bzenci spadne 26 mm a na Hostýne 49 mm srážek. Tab. 10: Roční chod srážek [mm] pro stanice Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 190ĽL950. l—J 1. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. celkem Bzenec 30 26 31 37 59 64 78 68 49 46 43 38 569 Hostýn 57 49 58 64 88 105 115 113 78 75 70 62 934 Zdroj: IS MUNI (2017) 140 120 ■ Bzenec ■ Hostýn Obr. 17 Roční chod srážek [mm] pro stanice pro stanice Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. Jak předpokládal již graf, největší podíl na ročních srážkových úhrnech obou stanic má letní období. Ve Bzenci v létě spadne 37% ročního srážkového úhrnu a na Hostýne 36%. Druhý nejvyšší podíl má podzim, který u obou stanic tvoří 24% celkového ročního úhrnu srážek. V Zimě je to ve Bzenci 16%, na Hostýne 18%. Jaro pak tvoří zbylý podíl na ročním úhrnu -ve Bzenci 23%, na Hostýne 22%. Podíly v jednotlivých ročních obdobích jsou téměř totožné, liší se pouze jejich množství, které je na Hostýne vyšší kvůli jeho nadmořské výšce. 18 Tab. 11: Úhrn srážek [mm] za jednotlivá roční období pro stanice Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. Bzenec (204 m n. m.) Hostýn (713 m n. m.) úhrn srážek [mm] podíl na ročním úhrnu [%] úhrn srážek [mm] podíl na ročním úhrnu [%] Jaro (III.-V.) 127 23 210 22 Léto (VI.-VIII.) 210 37 333 36 Podzim (IX.-XI.) 138 24 223 24 Zima (XII.-II.) 94 16 168 18 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů Nejdeštivější měsíc, co se týče srážek, které jsou vyšší než 1 mm, je srpen. Intenzivní deště, tedy takové, kdy je denní úhrn větší než 10 mm, se nejčastěji objevují v srpnu. Ve Bzenci je to konkrétně 2,3 dne a na Hostýne 3,9 dne. Počet dnů se srážkami většími či rovnými hodnotě 0,1 mm je ve Bzenci 131,9. To je více než 1/3 roku. Tyto srážky jsou však tak nízké, že jejich vliv na celkový roční úhrn srážek je opravdu malý. Tab. 12: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm a > 10,0 mm pro s^ce Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok > 0,1 mm Bzenec 10,3 9,5 9,6 11,3 11,6 12,0 12,8 12,0 9,1 10,8 11,4 11,5 131,9 Hostýn 15,9 14,8 13,8 14,1 13,9 15,0 14,5 13,9 12,5 14,4 15,6 16,2 174,4 > 1,0 mm Bzenec 7,5 5,8 6,2 7,4 9,7 9,0 9,1 8,1 6,6 7,6 8,0 9,0 96,0 Hostýn 11,6 10,6 9,8 10,5 10,8 11,7 11,4 11,0 8,6 9,8 11,0 11,6 128,4 > 10,0 mm Bzenec 0,6 0,3 0,7 0,9 1,8 1,9 2,1 2,3 1,4 1,5 1,1 1,3 15,9 Hostýn 1,1 0,8 1,5 1,6 2,6 3,3 3,5 3,9 2,3 2,4 2,0 1,4 26,4 Zdroj: IS MUNI (2017) 19 ■ Bzenec ■ Hostýn Obr. 18: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 0,1 mm pro stanice Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. 16 14 ■ Bzenec ■ Hostýn Obr. 19: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 1,0 mm pro stanice Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. 20 16 14 12 10 'E "C aj 8 >u o Q. 6 l -■ -■ .1 ■■ ll ll ll ll ll ll ■■ II I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ■ Bzenec ■ Hostýn Obr. 20: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 10,0 mm pro stanice Bzenec (204 m n. m.) a Hostýn (713 m n. m.) za období 1901-1950. 3.4 Výpočty průměrných ročních úhrnů srážek Prostý aritmetický průměr, vážený aritmetický průměr Aritmetický průměr je nejjednodušší metoda vypočtení průměrné hodnoty pro n případů. V případě průměrného srážkového úhrnu za rok vypočteme sumu průměrných úhrnů srážek jednotlivých stanic [mm] a tuto hodnotu vydělíme počtem srážkoměrných stanic. Vážený aritmetický průměr počítáme stejným principem, jen průměrné úhrny srážek jednotlivých stanic ještě vynásobíme průměrnou nadmořskou výškou stanic. Pak vydělíme počtem srážkoměrných stanic. Tab. 13.1: Srážkoměrné stanice v povodí dolní Morava - Strážnice, nadmořská výška [m n. m.], průměrný roční úhrn srážek [mm] za období 1901 - 1950. Číslo stanice Název stanice Nadmořská výška [m n. m.] Srážky [mm] 56 Bojkovice 301 725 97 Buchlovice 266 628 109 Bystřice pod Hostýnem 318 468 112 Bzenec 204 569 201 Drahany 630 649 206 Dřevohostice 241 704 220 Gottwaldov, Malenovice 202 650 221 Gottwaldov, Zlín 233 711 235 Hluk 232 626 237 Hodonín 169 585 241 Holešov 234 690 276 Hostýn 713 934 316 Chropyně 191 587 21 399 Komňa 355 791 402 Konice 450 629 405 Kostelany 422 703 428 Kroměříž 204 599 437 Křenovice 197 580 451 Kvasíce 191 624 519 Luhačovice 297 752 576 Morkovice 297 663 587 Náměšť na Hané 274 573 589 Napajedla 203 625 601 Nová Lhota, Vápenky 461 920 651 Ostroh, Uherský Ostroh 181 589 667 Pavlovice u Přerova 306 684 690 Podivice 375 632 697 Polešovice 205 580 706 Pozlovice, přehrada 290 746 717 Prostějov 232 577 735 Ptení, Holubice 350 618 776 Rusava 392 795 779 Rychtářov 395 608 792 Seč 520 663 853 Strážnice 175 597 908 Tlumačov 189 625 913 Tovačov 204 583 933 Uherské Hradiště 181 597 934 Uherský Brod 261 662 953 Velíková 360 800 954 Velká 300 669 976 Vizovice 302 795 984 Vracov 195 573 1005 Vyškov 251 542 I 12 949 28 920 Zdroj: IS MUNI (2017) Vzorec pro výpočet aritmetického průměru: - I>, x = —— _n x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xi ... průměrné úhrny srážek jednotlivých stanic [mm] n ... počet stanic £xr 28920 x = —= —-— = 657,3 n 44 22 Vzorec pro výpočet váženého aritmetického průměru: x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xi ... průměrné úhrny srážek jednotlivých stanic [mm] mi... nadmořská výška jednotlivých stanic [m n. m.] £xi*mi 28920*294 X = —--=-= 657,6 mm £ mi 12949 Metoda čtverců Při výpočtu průměrného srážkového úhrnu za rok v povodí za použití metody čtverců jsme pracovali v programu ArcMap. Po vytvoření čtvercové sítě jsme z příslušných stanic pro jednotlivé čtverce vypočetli průměrnou hodnotu srážek. Pro čtverce, kde srážkoměrné stanice chyběly, jsme počítali úhrn interpolační metodou - využili jsme údaje o srážkách z okolních stanic. Obr. 21: Povodí Dolní Morava - Strážnice pokryté čtvercovou sítí s vypočítanými úhrny srážek pro jednotlivé čtverce. Zdroj: ArcMap 500 23 Vzorec pro výpočet metody čtverců: x - n x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xi ... průměrné úhrny srážek jednotlivých čtverců [mm] n ... počet čtverců £xi 31017,6 x =-=-—— = 646,2 mm n 48 Metoda polygonů • (-^3|Srážkoměrnýcri stanic lůetia povodí Obr. 22: Thiessenovy polygony vybraných stanic z povodí a mimo povodí Dolní Moravy - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 24 Tab. 14: Průměrný roční úhrn srážek stanice ve středu polygonu [mm], plocha polygonu [km2] a součin těchto hodnot pro vybrané stanice z povodí a mimo povodí Dolní Moravy - Strážnice. ID stanice Název stanice r, [mm] Pí [km2] n*Pi 954 Velká 669 247 165243 1005 Vyškov 542 271 146882 933 Uherské Hradiště 597 369 220293 918 Tršice 666 10 6660 853 Strážnice 597 563 336111 717 Prostějov 577 413 238301 706 Pozlovice, přehrada 746 296 220816 705 Pozděchov 925 152 140600 667 Pavlovice u Přerova 684 223 152532 589 Napajedla 625 334 208750 495 Litenčice 178 643 114454 437 Křenovice 580 356 206480 402 Konice 629 215 135235 399 Komňa 791 220 174020 241 Holešov 690 425 293250 201 Drahany 649 204 132396 102 Bukovinka 624 26 16224 84 Břeclav 550 139 76450 I 11319 5106 2984697 Zdroj: IS MUNI (2017) průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] průměrný roční úhrn srážek stanice ve středu polygonu [mm] plocha polygonu [km2] 2984697 x = 5106 = 584,5 mm 25 Metoda izohyet Obr. 23 Zobrazení izohyet v povodí Dolní Morava - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 Jelikož pro slovenskou část povodí chybí data, izohyeta s hodnotou 630 mm nerozděluje plochu povodí. Proto byl problém řešen tak, že hodnota 2914 km2 nebyla násobena středem intervalu izohyet, ale izohyetou samotnou - tedy hodnotou 630 mm. Data bohužel chybí, a tak nakonec údajně nejpřesnější metoda izohyet nemusí být v tomto případě tou nejpřesnější. Tab. 15: Hodnoty středů intervalů izohyet [mm], ploch mezi izohyetami [km2] a součin těchto hodnot v povodí Dolní Moravy - Strážnice. P. [km2] x, [mm] X|*Pi 101 575 58075 2914 630 1835820 412 675 278100 407 705 286935 431 735 316785 70 795 55650 307 765 234855 I 4642 - 3066220 26 Vzorec pro výpočet: Xi .. Pi.. x ... x = střed intervalu izohyet [mm] plocha mezi izohyetami [km2] průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] 3066220 4642 = 660,5 mm V cdce 16 jsou souhrnně zobrazeny všechny výsledky výpočtů průměrného ročního úhrnu srážek. Jako nejpřesnější je udávána metoda izohyet, zde bylo tedy zvoleno 100% - tedy 660,5 mm. Jako druhá nejpřesnější metoda vyšla metoda váženého aritmetického průměru, která výsledek izohyet podhodnotila o 0,4% (v absolutních číslech je to 2,9 mm), o pouhých 0,3 mm se od váženého aritmetického průměru lišila metoda prostého aritmetického průměru. Metoda čtverců výsledky taktéž podhodnotila (o 2,2%) a nejméně přesná metoda pak byla metoda polygonů, která výsledek podhodnotila o 11,5% (76 mm). Tab. 16: Porovnání metod výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek v povodí dolní Morava -Strážnice. Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] prostý aritmetický průměr 657,3 99,5 vážený aritmetický průměr 657,6 99,6 metoda čtverců 646/^ 97,8 metoda polygonů 5843^ 88,5 metoda izohyet 660,5 100,0 27 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou I na dobu trvání dnů se sněhovou pokrývkou má vliv výšková členitost reliéfu. 100 dní vydrží sněhová pokrývka v okolí Hostýnských vrchů na severovýchodě povodí Dolní Moravy. 60-70 dní vydrží sněhová pokrývka i na Drahanské vrchovině, v Chřibech i Bílých Karpatech. Ve středu a na jihu povodí je trvání sněhové pokrývky 50-60 dnů. Sníh se tedy udrží na vysoko položených místech s nižší průměrnou teplotou. Obr. 24 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí Dolní Morava - Strážnice za období 1921 - 1950. Zdroj: ArcMap 500 28 4. Větrné poměry 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru U frekvenčního rozložení větrů budou zkoumány stanice Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.). V České republice by mělo převládat západní proudění, čemuž tabulka 19 opravdu odpovídá. Pokud sečteme hodnoty frekvence rozložení směrů větru jihozápadních, západních a severozápadních, dostaneme u Bystřice pod Hostýnem hodnotu 37,3% a jelikož bezvětří se objevuje ve 27,4%, mezi ostatní směry větru se musí rozdělit zbylých 35,3%. V zimním období poměrně velkou část proudění v Bystřici pod Hostýnem zaujímá severovýchodní proudění, což bývá suché a velmi chladné proudění ze Sibiře. V celoročním srovnání (tabulka 19) má Bystřice pod Hostýnem asi 3,3x vyšší hodnotu bezvětří než Bzenec. Bystřice pod Hostýnem totiž leží v údolí Hostýnských vrchů, kde se v reliéfu vyskytuje výrazné převýšení. .7: Frekvenční rozložení směrů větrů [%] v období červen - srpen pro stanice Bystřice pod S SV V JV J JZ Z sz Bezvětří Bystřice pod Hostýnem 2,6 15,6 6,6 3,7 4,0 16,8 12,9 7,4 30,4 Bzenec 11,8 12,8 15,7 7,4 3,8 4,8 18,0 16,7 9,0 Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.) v letech 1946-1953. Zdroj: IS MUNI (2017) ^^"Bystřice pod Hostýnem - bezvětří 30,4% ^^"Bzenec - bezvětří 9% Z J Obr. 25: Frekvenční rozložení směrů větrů [%] v období červen - srpen pro stanice Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.) v letech 1946-1953. Tab. 18: Frekvenční rozložení směrů větrů [%] v období prosinec - únor pro stanice Bystřice pod Hostýn(=B18 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.) v letech 1946-1953. S SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Bystřice pod Hostýnem 1,9 16,7 4,1 4,1 5,3 13,4 4,4 26,5 Bzenec 7,8 12,2 11,8 13,1 3,5 17,4 19,7 8,5 Zdroj: IS MUNI (2017) 29 Obr. 26: Frekvenční rozložení směrů větrů [%] v období prosinec - únor pro stanice Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.) v letech 1946-1953. Tab. 19: Průměrná četnost větrů [%] v roce pro stanice Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (2J^Un n m.) v letech 1946-1953. S SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Bystřice pod Hostýnem 2,0 17,1 6,6 4,6 5,0 19,9 11,7 5,7 27,4 Bzenec 9,2 14,3 14,4 12,4 3,6 5,2 16,6 16,1 8,2 Zdroj: IS MUNI (2017) Obr. 27: Průměrná četnost větrů [%] v roce pro stanice Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.) v letech 1946-1953. 30 4.2 Převládající směry větru a jejich frekvence Obecný postup výpočtu převládajícího směru větru a jeho frekvence a ... střed kvadrantu s největší četností ni, n2, n3, n4 ... směry větru s maximální četností v % a ... úhel a H ... četnost pro převládající směr větru v % («3 - nl)+(n1 - w4) 3 2 Vzorový výpočet po dosazení do vzorců: Tab. 20: Frekvenční rozložení směrů větrů [%] v období prosinec - únor pro stanici Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) v letech 1946-1953. S SV V JV J JZ Z SZ Bystřice pod Hostýnem 1,9 16,7 4,1 4,1 5,3 23,6 13,4 4,4 1. převládající směr větru ni n2 n3 n4 a = l + - 3 1 («3 -«l) + («2 -«4> a -a*45 Podmínka: n3 > m, n2 > n4 . 13,4-5,3 . a = 1 + 7--ľ = 1,3 (13-4)4(23,6-4,4) a = 1,3 * 45 = 58,5° 8,1 + 19,2 /3 \2 H = 23,6+ 13,4 +---*(2_1'3j = 37,5 [%] Tab. 21: Převládající směry větru a jejich frekvence [%] v období červen - srpen, prosinec - únor, rok pro stanice Bystřice pod Hostýnem (318 m n. m.) a Bzenec (204 m n m.) v letech 1946-1953. 1. převládající směr II. převládající směr Rok Bystřice pod Hostýnem J 58,5 Z^2% i-^ Bzenec S 67,5 ZriŽT7% Červen - srpen Bystřice pod Hostýnem J 67,5 Z; 29,7% - Bzenec S 58,5 Z; 36,1% S 63° V; 28,7% Prosinec - únor Bystřice pod Hostýnem J 58,5 Z; 37,5% Bzenec S 63 Z; 37,2% J 85,5^25,6% Po vypočtení převládajících směrů větrů a jejich frekvence lze z tabulky 21, že na stanici Bystřice pod Hostýnem převládá jižní vítr stočený na západ. Na stanici Bzenec pozorujeme v létě nejčastěji severní vítr, který se stáčí západně, jako druhý převládající směr severní vítr, který se stáří východně. V zimě ve Bzenci převládá severní vítr stáčející se na západ, a pak jižní vítr, který se mírně stáčí na západ. 31 5. Klimatické oblasti Evžen Quitt dělí ve své klasifikaci z roku 1971 klimatické oblasti do 23 jednotek ve 3 hlavních klimatických oblastech (teplá, mírně teplá, chladná). Užívá zde kombinací 14 různých klimatologických charakteristik (počet letních, mrazových a ledových dnů, počet zamračených a jasných dnů, počet dnů se sněhovou pokrývkou, počet dnů se srážkami 1 a více mm, průměrná teplota v lednu, dubnu, červenci, říjnu, srážkový úhrn za vegetační období (IV. - IX.) a v zimním období (X. - III.) a počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více). Tato klasifikace je vztažena ke čtvercům o hraně 3 km. Pro jižní část zadaného území opět chybí údaje. Většinu území pokrývá oblast W2 - teplá. Počet dní s teplotou dosaženou nebo překročenou 10°C je na takovém území 160-170. Počet letních dnů je 50-60, mrazové dny tvoří průměrně 100-110 dní v roce, počet ledových dnů je 30-40. Průměrná teplota v červenci je na většině území 18-19°C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40-50. Nejjižnější část v okolí nivy řeky tvoří červená W4 teplá oblast. Jedná se o nejteplejší oblast vůbec. Počet letních dnů je 60-70 a průměrná teplota v červenci dosahuje 19-20°C. v této oblasti se vyskytuje tzv. zemědělská kukuřičná oblast, kde lze díky teplotám a úrodným půdám pěstovat plodiny jako kukuřic, cukrovka, různá teplomilná zelenina, ovoce (například meruňky) a vinná réva. Výše položená místa pak pokrývají oblasti mírně teplé (MW7, MW6, MW4, MW2, MW11, MW10, MW1) a chladná oblast Cl. V nej chladnější oblasti je počet letních dní 10-30, průměrná teplota v červenci je 15-16°C. 0 10 20 40 km 32 Obr. 28: Geografické rozložení klimatických oblastí dle E. Quitta (1971) pro povodí Dolní Morava - Strážnice. Zdroj: ArcMap 500 Klimatické roz|=É]ní regionu podle Atlasu podnebí z roku 1958 je taktéž do 3 hlavních klimatických obraští: teplá oblast, mírně teplá oblast, chladná oblast. Část povodí, ve které se rozléhá Dolnomoravský úval, je označená jako teplá oblast, a pak výše položené části povodí dolní Moravy jsou mírně teplé. Pouze oblast Hostýnských vrchů je klasifikována jako chladná. Mirně teplá oblast Obr. 30: Geografické rozložení klimatických oblastí podle Atlasu podnebí (1958) pro povodí Dolní Morava - Strážnice. 33 Zdroj: ArcMap 500 6. Klimadiagram Klimadiagram byl vytvořen pro stanici Strážnice, která má nadmořskou výšku 175 m. V klimadiagramu jsou zaneseny hodnoty pro srážky a teploty. Teploty jsou v grafu vykresleny jako spojitá veličina, stejně tak srážky, které by se ale měly zobrazovat spíše sloupcovým grafem. Roční suma srážek je na stanici Strážnice 597 mm (1), průměrná roční teplota je pak 9,4°C (2). Průměrná denní maximální teplota nejteplejšího měsíce je ve Strážnici 25,4°C (5) a maximální naměřená teplota na stanici byla 35,6°C. Absolutně nejnižší naměřená teplota byla -31°C (4) a průměrná minimální teplota nej chladnějšího měsíce je pak -6,2°C (6). Česká republika 48.54DN/17.20nE/175m Strážnice [8-564] -30 Obr. 30: Klimadiagram pro stanici Strážnice (175 m n. m.) v povodí Dolní Moravy. Zdroj: IS MUNI (2017) 34 Zdroje Internetové zdroje Informační systém MUNI (2017): Meteorologie a klimatologie [online], [cit. 15-11-2017]. Dostupné z WWW: < https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2017/Z0076/cviceni/seminarni-prace/tabulky/> Informační systém MUNI (2017): Regionální geografie [online], [cit. 12-11-2017]. Dostupné z WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1431/iaro2017/Z2012/um/53930521/ Baťův kanál [online], [cit. 2017-11-14]. Dostupné z: https://www.batacanal.cz/ Povodí Moravy [online], [cit. 18-11-2017]. Dostupné z WWW: http://www.pmo.cz/ Knižní zdroje QUITT, E. (1971). Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 73 s. Ústřední správa geodesie a kartografie (1958). Atlas podnebí Československé republiky. 1. vydání, Praha. 35