Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta
Geografický ústav
Z0076 Meteorologie a klimatologie
Simona Szymszová
Klimatografie povodí řeky Blaníce a horní Vltavy (Litvínovice)
2. ročník, B-GK GEOG (FG) Rychtářov, listopad 2017
Obsah:
1 Obecná charakteristika.............................................................................................3
1.1 Poloha studovaného území.....................................................................................................3
1.2 Charakteristika vybraného povodí..........................................................................................4
1.3 Klimatologické a srážkomérné stanice....................................................................................5
2 Teplotní pomery.......................................................................................................8
2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu.........................................................8
2.2 Roční chod teploty vzduchu....................................................................................................9
2.3 Roční chod maxim a minim teploty vzduchu........................................................................10
2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů........................................................12
2.5 Průměrné denní teploty vzduchu > 10,0 °C a < 0,0 °C; teplotní sumy..................................15
3 Srážkové poměry......................................... ..........................................................17
3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek.................................................................17
3.2 Roční chod srážek..................................................................................................................19
3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů....................................................................20
3.4 Průměrný roční úhrn srážek..................................................................................................22
3.4.1 Prostý aritmetický průměr.............................................................................................23
3.4.2 Vážený aritmetický průměr...........................................................................................23
3.4.3 Metoda čtverců.............................................................................................................24
3.4.4 Metoda polygonů..........................................................................................................26
3.4.5 Metoda izohyet.............................................................................................................28
3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou..............................31
4 Větrné poměry.......................................................................................................33
4.1 Frekvenční rozložení směrů větru.........................................................................................33
4.2 Převládající směr větru..........................................................................................................35
5 Klimatické oblasti..................................................................................................37
6 Klimagram.............................................................................................................41
2
1 Obecná charakteristika 1.1 Poloha studovaného území
-Vodní toky
-Vybrané povodí
Výšková členitost:
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: ArcČR500 v.2.0
Obr. 1: Reliéf a říční síť povodí horní Vltavy a Blaníce Zdroj: is.muni.cz, 2017
3
0 3 6 12 18 24
Vybraná povodí horní Vltavy a Blaníce se nachází na jihu Čech na hranicích s Rakouskem a v západní části také s Německem.
Povodí horní Vltavy začíná soutokem Teplé a Studené Vltavy a končí v místech, kde se do Vltavy vlévá řeka Malše na území Českých Budějovic. Převážná část tohoto území je spíše hornatá, nadmořské výšky se pohybují mezi 700 a 1600 m n. m., pouze východní a severovýchodní část se nachází v nižších polohách od 200 m n. m. Hlavní osu zde tvoří řeka Vltava, kde je reliéf znatelně nižší oproti okolí. Ve střední části Vltavy je také dobře rozpoznatelná plocha mezi 700 a 800 m n. m., kde se nachází přehrada Lipno.
Povodí Blaníce začíná jejím pramenem severovýchodně od soutoku Teplé a Studené Vltavy a končí severně od Písku a východně od Blatné, kde se vlévá do Vltavy. Zde je reliéf na jihu také poměrně hornatý, řeka pramení v nadmořských výškách mezi 800 až 1 000 m n. m., ale větší část povodí nepřesahuje 500 m n. m., dokonce se zde nachází nejnižší místo povodí v -43 m n. m. Osu tvoří řeka^g^jnice, jejíž koryto je v reliéfu dobře patrné.
1.2 Charakteristika vybraného povodí
Orografie povodí horní Vltavy a Blaníce je velmi ovlivněna jeho polohou. Výšková členitost je výraznější spíše v povodí horní Vltavy, jelikož se zde nachází pohoří Šumava. Naopak povodí Blaníce leží v jeho předhůří, členitost zde není tak výrazní. Jak již bylo zmíněno výše, řeky si v reliéfu vyhloubily údolí, která jsou velmi dobře znatelná na jeho mapě, stejně jako oblast, kde leží přehrada Lipno.
Celé území povodí patří do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Šumavská soustava na jihu a Česko-moravská soustava na severu. Šumavská soustava se dále dělí na oblast Šumavská hornatina, kam patří geomorfologické celky Šumava, Šumavské podhůří, Novohradské hory a Novohradské podhůří. Na území Česko-moravské soustavy se nachází oblasti Jihočeské pánve, kam patří celek Českobudějovická pánev, a Středočeská pahorkatina, kam lze zařadit celek Táborská pahorkatina (Geoportal, 2017).
Povodí jsou protkána hustou říční sítí, jejichž hlavní osy jsou tvořeny řekami Vltavou aBlanicí. Kromě již zmiňované vodní nádrže Lipno se zde nachází také velké množství rybníků, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Tato povodí spadají do povodí řeky Labe a do umoří Severního moře.
4
1.3 Klimatologické a srážkoměrné stanice
• Klimatologické stanice
-Vodní toky
-Vybrané povodí
Výšková členitost:
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 2: Klimatologické stanice v povodí horní Vltavy a Blanice Zdroj: is.muni.cz, 2017
0 3 6 12 18 24
5
• Srážkoměrné stanice
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 3: Srážkoměrné stanice v povodí horní Vltavy a Blaníce Zdroj: is.muni.cz, 2017
0 3 6 12 18 24
6
Jak je patrné z Obr. 2 a 3, srážkoměrných stanic je v povodích více než dvojnásobek stanic klimatologických. Po většině území jsou poměrně rovnoměrně rozloženy, ovšem klimatologické stanice se na jihu nevyskytují vůbec a srážkoměrné stanice jsou nejvíce nakupeny v jihozápadní části.
7
2 Teplotní poměry
2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N
0 3 6 12 18 24 Brno, 2017
I km Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 4: Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí horní Vltavy a Blaníce
vletech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
8
Průměrné roční teploty vzduchu se v povodí horní Vltavy a Blaníce pohybují v rozmezí 3°C až 8°C. Klesají od severovýchodu k jihozápadu, což souhlasí s postupným přechodem z nižších poloh pahorkatin do vyšších hornatín Šumavy.
Geografické rozložení teplot je tedy silně ovlivněno reliéfem území. Při porovnání s mapami reliéfu lze vidět, že v místech, kde jsou průměrné teploty nejvyšší, se nachází nejnižší nadmořské výšky, naopak tam, kde bývají naměřeny nejnižší teploty, jsou nejvyšší nadmořské výšky.
2.2Roční chod teploty vzduchu
Tab. 1: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1901-1950
1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok
Libějovice -2,3 -1,2 2,9 7,3 12,5 15,5 17,4 16,5 12,8 7,6 2,5 -1,0 7,6
Litvínovice -2,2 -1,2 3,0 7,4 12,6 15,6 17,2 16,3 12,8 7,6 2,7 -0,9 7,6
Zdroj: is.muni.cz, 2017
20
15
10
3 ■a
o.
OJ
-5 ■
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Libějovice ^^—Litvínovice
Obr. 5: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Průměrné teploty vzduchu během roku se ve stanicích Libějovice a Litvínovice liší pouze nepatrně. Obě mají minima v lednu a maxima v červenci, což je pro teploty v ČR typické.
Jak již bylo zmíněno, teploty v těchto dvou stanicích jsou si velmi podobné, nejvíce se od sebe liší v měsících červenec, srpen a listopad, kdy červenec a srpen jsou o 0,2 °C teplejší ve stanici Libějovice a listopad je o 0,2 °C teplejší ve stanici Litvínovice. V ostatních měsících se teploty ve stanicích liší o 0,1 °C, a dokonce v únoru, září a říjnu jsou teploty shodné, stejně jako roční průměr.
Celkově lze ovšem říct, že kromě července a srpna jsou vyšší teploty naměřeny ve stanici Litvínovice.
9
2.3Roční chod maxim a minim teploty vzduchu
1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Libějovice 14,2 17,1 21,2 26,7 31,0 34,8 33,8 35,8 32,8 28,0 20,0 14,8
Litvínovice 14,0 16,7 22,3 29,1 32,1 36,1 34,9 37,1 34,5 30,3 22,7 14,7
Zdroj: is.muni.cz, 2017
40
IV
VI
• Libějovice
VII VIII • Litvínovice
IX
XI
XII
cíěrPó: Absolutní maxima teplot [°C] ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Libějovice -29,5 -34,0 -25,0 -12,0 -3,5 -1,0 5,0 3,0 -2,0 -9,5 -12,6 -26,8
Litvínovice -30,8 -42,2 -28,8 -17,3 -4,5 -0,8 3,0 3,2 -2,9 -5,7 -13,8 -29,1
Zdroj: is.muni.cz, 2017
10
-50
IV
V VI ■ Libějovice -
VII VIII • Litvínovice
IX
XII
Obr. 7: Absolutní minima teplot [°C] ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
10
Tab. 4: Průměrná maxima teplot [°C] ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1926-1950
1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok
Libějovice 8,5 11,1 16,6 22,2 26,6 28,9 30,7 30,7 28,0 21,8 14,4 9,4 31,8
Litvínovice 9,5 12,2 18,0 23,8 28,0 30,4 32,3 31,8 29,2 23,1 15,4 10,4 33,6
Zdroj: is.muni.cz, 2017
35
30
u 25
u 20
N
ro 15
4-»
O Q.
OJ
10
IV
VI
VII
VIII
IX
XI
XII
• Libějovice
• Litvínovice
Obr. 8: Průměrná maxima teplot [°C] ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Tab. 5: Průměrná minima teplot [ °Cj ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1926-1950
1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok
Libějovice -16,8 -15,2 -9,3 -3,2 0,0 4,4 7,8 6,6 2,0 -3,2 -6,0 -15,4 -21,4
Litvínovice -18,0 -17,4 -11,3 -4,3 -1,1 3,1 6,0 5,1 0,5 -3,7 -6,4 -15,9 -23,5
Zdroj: is.muni.cz, 2017
10 ■
u
73 -5
rsi 3
> ra O
g" -10
-15
-20
IV V VI VII VIII
Libějovice ^^—Litvínovice
IX
XI XII
Obr. 9: Průměrná minima teplot [°C] ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
11
Nejvyšší absolutní maxima teplot se v obou stanicích nacházejí v měsíci srpnu, kdy absolutní maximum je ve stanici Libějovice 35,8 °C a ve stanici Litvínovice 37,1 °C. Vyšší absolutní maxima jsou kromě prosince, ledna a únoru ve stanici Litvínovice.
Co se týče absolutních minim, nejnižší teploty byly na obou stanicích naměřeny v únoru, a to -34,0 °C ve stanici Libějovice a -42,2 °C ve stanici Litvínovice. Zde se tato stanice vyznačuje nižšími absolutními minimy kromě měsíců červen, srpen a říjen.
Průměrná maxima a minima se co do rozložení již více podobají průměrným teplotám během roku. Nejvyšší průměrná maxima bychom ve stanici Libějovice našli v měsících červenec a srpen, a to 30,7 °C a ve stanici Litvínovice v měsíci červenci, a to 32,3 °C. V tomto případě jsou průměrná maxima teplot během celého roku vyšší ve stanici Litvínovice.
Průměrná minima teplot jsou na obou stanicích nejnižší v lednu, a to -16,8 °C ve stanici Libějovice a -18,0 °C ve stanici Litvínovice. Zde jsou průměrná minima během celého roku nižší opět ve stanici Litvínovice.
Lze tedy říct, že stanice Litvínovice se vyznačuj e výraznej šími výkyvy teplot během roku.
2.4Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů
Tab. 6: Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů ve stanicích Libějovice
a Litvínovice v letech 1926-1950
1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Tropické dny max.T>30,0°C Li bejovice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,8 1,8 2,0 0,7 0,0 0,0 0,0
Litvínovice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 1,7 3,1 2,8 1,1 0,0 0,0 0,0
Letní dny max.T>25,0°C Li bejovi ce 0,0 0,0 0,0 0,2 2,9 7,2 12,6 10,5 5,0 0,4 0,0 0,0
Litvínovice 0,0 0,0 0,0 0,6 4,1 9,4 14,1 12,5 6,2 0,6 0,0 0,0
Mrazové dny min.T<-0,l°C Li bejovi ce 25,7 21,7 18,5 5,3 1,2 0,1 0,0 0,0 0,4 4,8 13,0 24,1
Litvínovice 26,8 22,3 20,3 8,1 2,2 0,0 0,0 0,0 0,9 6,5 14,0 25,2
Ledové dny max. T<-0,1°C Li bejovi ce 13,6 8,0 2,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,3 11,0
Litvínovice 12,2 7,0 1,5 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 9,0
Arktické dny max. T<-10,0°C Li bejovi ce 1,3 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8
Litvínovice 1,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7
Zdroj: is.muni.cz, 2017
30,0
25,0
20,0
o ■a
II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
■ Libějovice ■ Litvínovice
Obr. 10: Roční chod průměrného počtu tropických dnů ve stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
12
30,0
25,0
20,0
o ■a
II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
■ Libějovice ■ Litvínovice
Obr. 11: Roční chod průměrného počtu letních dnů ve stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
30,0
■ Libějovice ■ Litvínovice
Obr. 12: Roční chod průměrného počtu mrazových dnů ve stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
13
30,0
25,0
20,0
o c
Z 15,0
10,0
5,0
0,0
III IV V VI VII VIII IX X XI XII
■ Libějovice ■ Litvínovice
Obr. 13: Roční chod průměrného počtu ledových dnů ve stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
30,0
25,0
20,0
o c
s i5,o
o
10,0
5,0
0,0
IV V VI VII VIII IX X XI XII
■ Libějovice ■ Litvínovice
Obr. 14: Roční chod průměrného počtu arktických dnů ve stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1926-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Byly určovány počty charakteristických dnů tropických, letních, mrazových, ledových a arktických.
Tropické dny se vyznačují maximálními teplotami vyššími nebo rovnými 30,0 °C. Ve stanicích Libějovice a Litvínovice se vyskytují v měsících od května do září. Jejich nej nižší počet je právě v květnu, a to 0,2 dne v obou stanicích. V dalších měsících se opět vyšší počty
14
těchto dnů vyskytují ve stanici Litvínovice. Jejich nejvyšší počet je zde v měsíci červenci, a to 3,1 dnů. Ve stanici Libějovice je nejvyšší počet těchto dnů v měsíci srpnu, a to 2,0.
Dnů letních, tedy těch, kdy maximální teploty jsou vyšší nebo rovny 25,0 °C, je již podstatně více a vyskytují se od dubna do října. Více jich je opět ve stanici Litvínovice, a to v průběhu všech těchto měsíců. Nejvíce letních dnů je zde v měsíci červenci, konkrétně 14,1 dnů, nejméně v měsících duben a říjen, a to 0,6 dnů. Ve stanici Libějovice je jich nejvíce také v červenci, 12,6 dnů, a nejméně v dubnu, 0,2 dne.
Mrazové dny se vyznačují tím, že minimální teploty jsou nižší nebo rovny -0,1 °C, v průběhu roku se jich tedy vyskytuje nejvíce, a to ve všech měsících kromě července a srpna a ve stanici Litvínovice také kromě června. Nejvíce těchto dnů je na obou stanicích v měsíci lednu, a to 25,7 v Libějovicích a 26,8 v Litvínovicích. Naopak nejméně mrazových dnů ve stanici Libějovice vyskytuje v červnu, konkrétně 0,2. Ve stanici Litvínovice se v červnu mrazové dny nevyskytují, tudíž jejich nejnižší počet je v září, a to 0,9 dnů. I zde se co do počtu dnů vyskytují vyšší hodnoty v Litvínovicích ve všech měsících, kromě již zmiňovaného června.
Maximální teploty ledových dní j sou nižší nebo rovny -0,1 °C, je jich tedy v průběhu roku opět méně. Vyskytují se v měsících od listopadu do dubna. Jejich nejnižší počet je v obou stanicích v dubnu, a to 0,1 dne. Nejvyšší počet se vyskytuje v lednu, a to 13,6 dnů v Libějovicích a 12,2 dnů v Litvínovicích. Ve všech měsících, kdy daná charakteristika nastává, kromě dubna, jsou zde vyšší hodnoty ve stanici Libějovice.
Arktických dnů, tedy dnů s maximální denní teplotou nižší nebo rovnou -10,0 °C, v průběhu nejméně. Vyskytují se pouze v měsících prosinec, leden a únor. Nejnižší počet těchto dnů je v měsíci únor, a to 0,5 ve stanici Libějovice a 0,4 ve stanici Litvínovice, naopak jejich nevyšší počet je v měsíci lednu, a to 1,3 ve stanici Libějovice a 1,0 ve stanici Litvínovice. I zde je tedy více arktických dnů ve stanici Libějovice.
Zdané charakteristiky tedy lze soudit, že ve stanici Libějovice byly naměřeny nižší teploty než ve stanici Litvínovice, což souhlasí s ročním chodem průměrných teplot.
2.5 Průměrné denní teploty vzduchu > 10,0 °C a < 0,0 °C; teplotní sumy
Tab. 7: Průměrné denní teploty vzduchu > 10,0 °C ve stanicích Libějovice a Litvínovice
vletech 1901-1950
T>10,0°C Měsíce
Začátek Konec Trvání III IV V VI VII VIII IX X XI
Libějovice 30. IV. 1. X. 155 7,3 12,5 15,5 17,4 16,5 12,8 7,6
Litvínovice 30. IV. 1. X. 155 7,4 12,6 15,6 17,2 16,3 12,8 7,6
Zdroj: is.muni.cz, 2017
IT> 10,0 °C Libějovice = 1 * 7,3 + 31 * 12,5 + 30 * 15,5 + 31 * 17,4 + 31 * 16,5 + 30 * 12,8 +1 * 7,6
IT > 10,0 °C Libějovice = 2 302.3 °C
IT > 10,0 °C Litvínovice = 1 * 7,4 + 31 * 12,6 + 30 * 15,6 + 31 * 17,2 + 31 * 16,3 + 30 * 12,8 + 1
IT > 10,0 °C Litvínovice = 22^6.1 °C
Tab. 8: Průměrné denní teploty vzduchu < 0,0 °C ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech
1901-1950
—(=1— T<0,0°C Měsíce
Začátek Konec Trvání XI XII 1 II III
Libějovice 7. XII. 21. II. —f=l -1,0 -2,3 -1,2
Litvínovice 8. XII. 21. II. 76"^ -0,9 -2,2 -1,2
Zdroj: is.muni.cz, 2017
15
IT < 0,0 °C Libějovice= 25 * (-1) + 31 * (-2,3) + 21 * (-1,2)
U < 0,0 °C Libějovice = -121.5 °C
Tľ < 0,0 °C Litvínovice= 24 * (-0,9) + 31 * (-2,2) + 21 * (-1,2)
U < 0,0 °C Litvínovice = -115.0 °C
Průměrné denní teploty vzduchu > 10,0 °C se ve stanicích Libějovice a Litvínovice v letech 1901-1950 vyskytovaly od 30. IV. do 1. X., tedy 155 dní v roce. Sumy teplot se od sebe liší o pouhých 6,2 °Cí=J>tože jak již bylo zmíněno výše, průměrné měsíční teploty vzduchu jsou si v obou stáni cícnvelmi podobné. Zde vyšší sumy teplot dosahuje stanice Libějovice.
Co se týče průměrných teplot vzduchu < 0,0 °C, v Liběj ovi cích jejich výskyt začal 7. XII, v Litvínovicích 8. XII. U obou stanic skončil 21. II, a tedy v Libějovicích trvaly tyto teploty 77 dní a v Litvínovicích 76 dní. Zde se sumy teplot liší o 5,5 °C, nižších dosahuje opět stanice Libějovice.
16
3 Srážkové poměry
3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek
- Vybrané povodí
Roční průměrný úhrn srážek:
5^^50 600 650 700 800 9<^^Ô^^!^^^^Í 00 mm
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz
Obr. 15: Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku v povodí horní Vltavy a Blaníce
vletech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
0 3 6
12
18
24 ikm
17
- Vybrané povodí
Průměrný úhrn srážek:
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 16: Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek letního půlroku/vegetační období
(IV-IX) v povodí horní Vltavy a Blaníce v letech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
0 3 6
12
18
24
18
Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek, ať už během celého roku nebo během vegetačního období je velmi podobné rozložení teplot v povodí. Výška srážek stoupá ze severovýchodu na jihozápad. Na nej sušším místě povodí naprší během roku cca 500 mm, naopak v některým místech naprší až 1 600 mm.
Na Obr. 16 lze vidět, že během vegetačního období spadne na většině území nadpoloviční část ročních srážkových úhrnů, v některých místech dosahuje poloviny.
3.2Roční chod srážek
Tab. 9: Roční chod srážek ve stanicích Písek a 3rachatice v letec ti 1901 [-1950
Stanice Nadmořská výška [m] 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok
Písek 373 26,0 25,0 24,0 39,0 59,0 76,0 80,0 66,0 43,0 41,0 30,0 30,0 539,0
Prachatice 600 35,0 37,0 38,0 55,0 79,0 87,0 100,0 76,0 53,0 51,0 40,0 40,0 691,0
Zdroj: is.muni.cz, 2017
120,0
100,0
E 80,0
•= 60,0
'2 40,0
20,0
0,0
IV
V VI VII VIII
I Písek ■ Prachatice
IX
XI XII
Obr. 17: Roční chod srážek ve stanicích Písek a Prachatice v letech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Tab. 10: Podíly jednotlivých ročních období na ročním srážkovém úhrnu ve stanicích Písek a Prachatice v letech 1901-1950
Období Stanice Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%]
Jaro (III-V) Písek 122,0 22,6
Prachatice 172,0 24,9
Léto (VI-VIII) Písek 222,0 41,2
Prachatice 263,0 38,1
Písek 114,0 21,2
rOuZim (IX - XI) Prachatice 144,0 20,8
Zima (XII - II) Písek 81,0 15,0
Prachatice 112,0 16,2
Zdroj: is.muni.cz, 2017
19
Poloha srážkoměrných stanic Písek a Prachatice je poměrně rozdílná, Písek se nachází v nadmořské výšce 373 m n. m., naopak Prachatice leží o 227 m výš, a to 600 m n. m. To ovlivňuje množství srážek, v Prachaticích spadne během roku průměrně 691 mm, což je o 152 mm více než v Písku. I co se týče jednotlivých měsíců, v Prachaticích se vyskytují vyšší srážkové úhrny.
Pro obě stanice ovšem platí, že nejvyšší srážky se vyskytují v červenci, v Prachaticích 100 mm a v Písku 80 mm a nejnižší v lednu, v Prachaticích 35 mm a v Písku 26 mm.
Co se týče rozložení srážek během roku, v obou stanicích spadne nejvyšší procento srážek v létě a nejnižší v zimě, což je pro toto území charakteristické. Ovšem při porovnání procent ve stanicích je zřejmé, že v Prachaticích jsou srážky rozloženy během roku rovnoměrněji než v Písku.
3.3Roční chod průměrného počtu srážkových dnů
Tab. 11: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů súhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm
a > 10,0 mm ve stanicích Písek a Prachatice v letec 11901 [-1950
Dny s úhrny Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok
>0,1 mm Písek 10,6 9,9 9,9 11,5 12,1 12,7 12,7 12,5 10,3 9,8 9,8 11,4 133,2
Prachatice 12,3 12,0 11,8 12,5 12,5 13,3 13,5 13,2 9,1 8,8 9,7 12,1 140,8
> 1,0 mm Písek 7,2 6,6 6,5 8,4 9,1 10,1 10,5 9,7 7,8 7,0 6,7 7,6 97,2
Prachatice 9,0 9,2 8,2 10,4 10,6 11,9 11,1 10,5 8,6 8,2 8,0 8,7 114,4
> 10,0 mm Písek 0,2 0,3 0,3 0,8 1,6 2,1 2,3 1,7 1,0 1,1 0,5 0,4 12,3
Prachatice 0,6 0,6 0,7 1,3 2,0 2,6 3,2 2,2 1,2 1,4 0,8 0,7 17,3
Zdroj: is.muni.cz, 2017
16 14
10 ■
T3
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
■ Písek ■ Prachatice
Obr. 18: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm ve stanicích Písek
a Prachatice v letech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
20
Obr. 19: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 1,0 mm ve stanicích Písek
a Prachatice v letech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
16
14
12
10
■a
4-1 OJ
>u
o
.. -I ll ll ll ll II II -
IV V VI VII VIII IX X
l Písek ■ Prachatice
XI XII
Obr. 20: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 10,0 mm ve stanicích Písek
a Prachatice v letech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Počet dnů se srážkovými úhrny > 0,1 mm se ve stanicích Písek a Prachatice během roku liší o 7,6 dne, více se jich vyskytuje v Prachaticích, a to 140,8. Nejvíce jich je v červenci, v Písku také v červnu, naopak nejméně v říjnu a v Písku i v listopadu.
Počtu dnů se srážkovými úhrny > 1,0 mm je již méně, ovšem i zde se jich vyskytuje více v Prachaticích, a to jak během celého roku, tak v jednotlivých měsících. Nejčastější jsou tyto
21
dny v Písku v červenci a v Prachaticích v červnu, naopak nejméně časté jsou v Písku v březnu a v Prachaticích v listopadu.
Nejméně je dnů se srážkovými úhrny > 10,0 mm, během celého roku se jich vyskytuje celkem 12,3 v Písku a 17,3 v Prachaticích. V průběhu jednotlivých měsíců jsou častější v Prachaticích. Nejméně se vyskytují v lednu a v Prachaticích také v únoru a nejčastěji v červenci na obou stanicích.
3.4Průměrný roční úhrn srážek
Tab. 12: Srážkoměrné stanice v povodí horní Vltavy a Blaníce
Číslo stanice Stanice Nadmořská výška[m] Roční úhrn srážek
14 Bavorov 445 586
21 Bělá, myslivna v Černém lese 770 748
147 České Žleby, Dobrá 766 793
151 Český Krumlov 534 624
214 Frantoly 695 659
263 Horní Světlé Hory 960 1399
265 HorníVltavice, Kubova Huť 1003 867
385 Kleť 1084 716
435 Křemže, Chlumeček 540 603
453 Kvilda 1058 1100
467 Lenora, Zátoň 790 757
479 Libějovice 468 606
501 Litvínovice 391 616
579 Mostky, Nižší Hodonice 652 697
603 Nová Pec, Jelení 865 972
604 Nová Pec, Želnavské myslivny 735 797
608 Nová Ves, Čížova 440 569
634 Ondrejov, Nová Víska 930 789
664 Paseky 494 582
676 Písek 373 539
713 Prachatice 600 691
719 Protivín 288 596
723 Předslavice 532 591
768 Rožmberk nad Vltavou 540 683
844 Stožec. Nové Údolí 855 942
873 Svéráz. Suš. Myslivna 787 751
894 Šumavské Hoštice 818 662
979 Vodňany 403 570
1006 Vyšší Brod 568 745
1026 Zvonková 824 1090
Zdroj: is.muni.cz, 2017
22
3.4.1 Prostý aritmetický průměr
_ ľ x-
Prostý aritmetický průměr se vypočítá ze vzorce x =
kde xí ... průměrné roční srážkové úhrny na jednotlivých stanicích [mm]
n ... počet stanic Po dosazení:
_ 22340 x 30
jř_ = 744.7 mm
3.4.2 Vážený aritmetický průměr
Vazený antmetický prumer se vypočíta ze vzorce x v = ^ .
kde xí ... průměrné roční srážkové úhrny na jednotlivých stanicích [mm]
mi... nadmořská výška [m] Po dosazení:
15948265
X — -
: 20208
x = 789.2 mm
—v-
3.4.3 Metoda čtverců
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG)
0 3 6 ^2 18 24 WGS 1984 UTM Zone 33N
_, Brno, 2017
KTI Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 21: Metoda čtverců pro výpočet průměrných ročních úhrnů v povodí horní Vltavy
a Blaníce Zdroj: is.muni.cz, 2017
24
Zde se vypočítají průměrné srážkové úhrny pomocí vzorce x =
kde xí ... průměrné úhrny srážek v povodí [mm]
n ... počet čtverců Po dosazení:
22823
X = -
31
j = 736,2 mm
25
3.4.4 Metoda polygonů
Srážkoměrné stanice Vybrané povodí Thiessenovy polygony
Q
0 3 6 12 18 24
SZYMSZOVA Simona;460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz. 2017
Obr. 22: Metoda polygonů pro výpočet průměrných ročních úhrnů v povodí horní Vltavy
a Blaníce Zdroj: is.muni.cz, 2017
26
Tab. 13: Údaje pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek metodou polygonů v povodí _ horní Vltavy a Blaníce_____
Stanice Roční úhrn srážek - r, [mm] Plocha polygonu -Pilkm2] Součin ľj a P| Stanice Roční úhrn srážek - r, [mm] Plocha polygonu -Pilkm2] Součin ľj a P|
A 586 97,6 57193,6 Z 797 55,1 43914,7
B 748 94,3 70536,4 AA 569 19,4 11038,6
C 1301 16,2 21076,2 AB 789 182,2 143755,8
D 683 13,1 8947,3 AC 580 29,3 16994,0
E 620 1,6 992,0 AD 582 51,9 30205,8
F 793 92,3 73193,9 AE 539 69,9 37676,1
G 624 114,6 71510,4 AF 691 125,8 86927,8
H 598 46,2 27627,6 AG 596 84,5 50362,0
1 659 85,5 56344,5 AH 591 62,1 36701,1
J 963 66,5 64039,5 AI 683 82,8 56552,4
K 1399 61,2 85618,8 AJ 1197 - -
L 867 52,7 45690,9 AK 1045 - -
M 1486 - - AL 530 21,9 11607,0
N 716 90,0 64440,0 AM 942 83,9 79033,8
0 962 26,4 25396,8 AN 751 177,1 133002,1
P 603 77,6 46792,8 AO 662 78,9 52231,8
Q 595 - - AP 601 5,1 3065,1
R 1100 57,4 63140,0 AQ 726 0,6 435,6
S 757 65,6 49659,2 AR 590 16,9 9971,0
T 606 36,3 21997,8 AS 570 55,2 31464,0
U 616 53,8 33140,8 AT 574 0,5 287,0
V 573 5,2 2979,6 AU 588 21,6 12700,8
w 697 55,8 38892,6 AV 745 96,3 71743,5
x 660 49,5 32670,0 AW 609 23,4 14250,6
Y 972 56,6 55015,2 AX 1090 112,9 123061,0
Zdroj: is.muni.cz, 2017
Vzorec pro výpočet průměrných srážkových úhrnů je x = —í—\
kde n ... průměrné roční úhrny srážek stanice ve středu polygonu [mm]
pi ... plocha polygonu [km2] Po dosazení:
_ 2073877,5 x = 2773,3
x = 747,8 mm
27
3.4.5 Metoda izohyet
SZYMSZOVÁ Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 23: Metoda izohyet pro výpočet průměrných ročních úhrnů v povodí horní Vltavy
a Blanice Zdroj: is.muni.cz, 2017
0 3 6 12 18 24
28
Tab. 14: Metoda izohyet pro výpočet průměrných ročních úhrnů v povodí horní Vltavy a Blaníce
Střed intervalu izohyet - x, [mm] Plocha mezi izohyetami - p, [km2] Součin x, * p.
550 546,9 300795
650 1757,1 1317825
750
850
950 238,6 226670
1050 144,9 152145
1150 58,5 67275
1250 26,0 32500
1350 8,6 11610
Zdroj: ArcCR500 v 2.0, 2017
Průměrné srážkové úhrny se vypočítají pomocí vzorce j =
kde xí ... střed intervalu izohyet [mm]
pi ... plocha mezi izohyetami [km2] Po dosazení:
2108820 X = 2780,6
x =758,4 mm
Izohyety byly vytvořeny pomocí programu ArcGis. Z vrstvy srážkoměrných stanic byla nejdříve vytvořena vrstva rozložení srážek pomocí nástroje Kriging, ze které byla pak pomocí funkce Create contour vytvořena vrstva izohyet. Ta byla poté pomocí Convert Graphic To Features převedena na feature.
Vrstva vybraného povodí byla předělána z polygonu na linii pomocí Polygon To Line, aby bylo možné ji spojit s vrstvou izohyet, a to díky funkci Merge. Protože pro výpočet průměrných srážkových úhrnů bylo potřeba znát plochu jednotlivých ploch mezi izohyetami, bylo potřeba tuto vrstvu převést zpět na polygon, což bylo provedeno pomocí funkce Feature To Polygon.
Tab. 15: Porovnání výsledků výpočtů průměrného ročního úhrnu srážek
Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] %
Prostý aritmetický průměr 744,7 98,2
Vážený aritmetický průměr 789,2 104,1
Metoda čtverců 736,2 97,1
Metoda polygonů 747,8 98,6
Metoda izohyet 758,4 100,0
Po porovnání výsledků jednotlivých metod výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek v povodí lze říct, že výsl(=y se od sebe nejvíce liší o 53,0 mm, a to u metody váženého aritmetického průměru a metody čtverců. Zároveň jsou si nejvíce podobné metody prostého aritmetického průměru a metoda polygonů.
Bohužel zde u metod polygonů a izohyet nelze mluvit o jejich přesnosti, a to kvůli poloze povodí. Jelikož se nachází na hranicích, chybí zde údaje z Rakouských stanic, a proto, jak lze vidět v Obr. 21 a 22, v nejjižnější části povodí chybí část dat. V případu polygonů to způsobilo
29
nepřesnou plochu celého povodí, v případě izohyet bylo nutno počítat s celou plochou mezi izohyetami 600 a 900 mm.
Přesto zde lze říct, že průměr všech použitých metod činí 755,3 mm, čemuž je nej podobnější metoda izohyet, která by měla být také nej přesnější.
30
3.5Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou
- Vybrané povodí
Počet dnů se sněhovou pokrývkou:
40^^o 60 80 100 12^-:
0 3 6
12
18 24
SZYMSZOVA Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Obr. 24: Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí horní
Vltavy a Blaníce Zdroj: is.muni.cz, 2017
31
Počet dnů se sněhovou pokrývkou stoupá ze severovýchodu směrem na jihozápad s rostoucí nadmořskou výškou. Nejvyšších hodnot nabývá západ území, a to 160 dnů, což je nezanedbatelná část roku. Naopak nejnižší hodnoty se pohybují okolo 40 dní, tedy čtvrtina nejvyšších hodnot. Tyto se vyskytují na severu, severovýchodě a východě území.
32
4 Větrné poměry
4.1 Frekvenční rozložení směrů větru
Tab. 16: Frekvenční rozložení směrů větru v zimě ve stanicích Ondrejov (Nová Víska) v letech
Stanice Nadmořská výška [m] N NE E SE S SW W NW Calm
Ondrejov (Nová Víska) 930 2,9 7,2 6,8 2,3 2,3 9,7 44,1 14,6 10,1
Vodňany 395 6,3 4,6 4,7 15,1 8,7 24,9 26,4 8,3 1,0
Zdroj: is.muni.cz, 2017
45%
• Ondrejov (Nová Víska) Laim: 10,1 %
•Vodňany Laim: 1.0 %
OdT25: Frekvenční rozložení směrů větru v zimě ve stanicích Ondrejov (Nová Víska) v letech
1933-1944 a Vodňany v letech 1946-1953 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Tab. 17: Frekvenční rozložení směrů větru v létě ve stanicích Ondrejov (Nová Víska) v letech
Stanice Nadmořská výška [m] N NE E SE s SW W NW Calm
Ondrejov (Nová Víska) 930 2,6 7,7 10,9 1,7 2,4 7,4 41,2 10,0 16,1
Vodňany 395 3,0 6,5 7,2 11,8 7,7 25,6 25,8 10,3 2,1
Zdroj: is.muni.cz, 2017
33
á Víska)
Obr. 26: Frekvenční rozložení směrů větru v létě ve stanicích Ondrejov (Nová Víska) v letech
1933-1944 a Vodňany v letech 1946-1953 Zdroj: is.muni.cz, 2017
Tab. 18: Frekvenční rozložení směrů větru během roku ve stanicích Ondrejov (Nová Víska)
v letech 1933-1944 a Vodňany v letech 1946-1953
Stanice Nadmořská výška [m] N NE E SE S SW W NW Calm
Ondrejov (Nová Víska) 930 3,2 7,4 10,8 2,7 3,0 8,8 39,7 11,7 12,7
Vodňany 395 4,8 5,7 7,5 15,5 8,6 23,6 23,6 9,3 1,4
Zdroj: is.muni.cz, 2017
N
45 %
Obr. 27: Frekvenční rozložení směrů větru během roku ve stanicích Ondrejov (Nová Víska)
v letech 1933-1944 a Vodňany v letech 1946-1953 Zdroj: is.muni.cz, 2017
34
Zde byly porovnávány stanice Ondrejov (Nová Víska) a Vodňany. Jejich nadmořská výška se liší o 535 m n. m., tudíž jsou zde patrné i rozdíly mezi směry větru.
Ve stanici Ondrejov (Nová Víska) velmi silně převládá západní proudění, a to cca o 40% oproti ostatním směrům. Dalšími výraznějšími směry jsou severozápad a východ, jejichž hodnoty se pohybují okolo 10%. Jedinou výjimkou je zimní období, kde západní proudění zastává 44,1%) a další je severozápadní s 14,9%. Nejnižších hodnot zde nabývá jihovýchodní proudění.
Ve Vodňanech se vyskytují dva převládající směry větru, a to jihozápadní a západní. Společně tvoří asi polovinu ze všech směrů proudění během roku, léta a zimy. Zde je dalším výrazným prouděním také jihovýchod. Nejnižších hodnot zde nabývá bezvětří.
4.2Převládající směr větru
Aby bylo možné vypočítat převládající směr větru, je třeba určit m - n* dle převládajícího směru větru z tabulky. Poté dosadit do vzorce a = 1 +---_ Vypočtené a je dále třeba
(n3— n1)+(n2 — ti4)
. (n3-ni)+(n2-n4) ,3 ,t „. , ^ , .. . ^
použit ve vzorci ti = n2 + n3 H----* (-— a) , diky cemuz lze zjistit četnost
větru pro vypočtený kvadrant. K výslednému výpočtu převládajícího směru větru a se použije vzorec a = a * 45°. Uhel a se odečte od ni ve směru m a m a tím se získá jeho poloha, kterou lze určit podle hlavních směrů N, E, S a W.
Například rozložení směrů větru během roku ve stanici Ondrejov (Nová Víska) je N - 3,2, NE - 7,4, E - 10,8, SE - 2,7, S - 3,0, SW - 8,8, W - 39,7 a NW - 11,7. Aby platilo pravidlo, že n3 > ni a m > iu, určí se: m = 8,8
n2 = 39,7
113= 11,7
n4 = 5,2 Po dosazení do vzorců:
a = 1 + a = 1 +
(n3 - rij) + (n2 - n4) 11,7- 8,8
(11,7 - 8,8) + (39,7 - 3,2) 2,9
a = 1 +
2,9 + 36,5 2,9
H se tedy vypočítá:
a = 1+39,4 a = 1,1
(n3 - rij) + (n2 - n4) ^3 ^2
// = n2 + n3 +---* (- - a)
(11,7 - 8,8) + (39,7 - 5,2) 3 = 39,7 + 11,7 + ^-^-}- * (- - 1,1)2
2,9 + 36,5 H = 51,4 +---* 0,2
39 4
H = 51,4+ -j-* 0,2
H = 51,4 + 19,7 * 0,2 H = 55.0
35
Úhel a se potom vypočítá:
a = a * 45° a = 48°
Po odečtení výsledných 48° od m, tedy SW, směrem k m a m, tedy směrem k W, se získá poloha převládajícího směru větru v kvadrantu N 87° W.
Tab. 19: Převládající směr větru a jeho frekvence ve stanicích Ondrejov (Nová Víska) v letech
1933-1944 a Vodňany v letech 1946-1953
Období Stanice Převládajícísměr Frekvence [%]
Rok Ondrejov (Nová Víska) N 87° W 55,0
Vodňany S 68° W 47,2
Léto Ondrejov (Nová Víska) 55,1
Vodňany sb=-Jv 51,4
Zima Ondrejov (Nová Víska) N 85° W 62,3
Vodňany S 68° W 51,3
Zde opět platí, že převládající směr větru v Ondřejově (Nové Vísce) je stejný pro celý rok a pro léto, a to N 87° W.V zimě se liší nepatrně o pouhé 2°, tedy N 85° W. I frekvence si je podobnější pro rok a léto, rozdíl činí 0,1%. V zimě je frekvence tohoto proudění vyšší, a to 62,3%, tedy nejvyšší pro obě stanice.
Ve stanici Vodňany je opět stejný převládající směr větru pro celý rok a pro zimu, a to S 68° W. Léto se liší o 1°, tedy S 69° W. Co se týče frekvence, během roku se výsledné proudění vyskytuje ze 47,2%, tedy nejr{=ž} pro obě stanice. V létě a v zimě se liší o pouhé 1%.
V ani jednom případě nebyl určen druhý převládající směr, protože ten se vyskytoval ve vedlejším směru, tudíž by byly výsledky stejné.
36
5 Klimatické oblasti
- Vybrané povodí
Klimatické oblasti:
A5
Teplá oblast |
B3 B5 B8 B10
Mírně teplá oblast
C1 C2
Chladná oblast
0 3 6 12 18
24 km
SZYMSZOVA Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: A1las podnebí, 1958
Obr. 28: Klasifikace klimatických oblastí dle Atlasu podnebí (1958) pro povodí horní Vltavy
a Blanice Zdroj: Atlas podnebí, 1958
37
Vybrané povodí
Klimatické oblasti:
C4 C5 C6 C7
Chladná oblast |
MW2 MW3 MW4 MW6 MW7MW10MW11
Mírně teplá oblast
0 3 6 12 18 24
SZYMSZOVA Simona; 460351; B-GK (FG) WGS 1984 UTM Zone 33N Brno, 2017 Zdroj: Quitt, 1971
Obr. 29: Klasifikace klimatických oblastí dle Quitta (1971) pro povodí horní Vltavy a Blanice Zdroj: Quitt, 1971
38
Klasifikace dle Atlasu podnebí z roku 1958 i klasifikace Quitta 1971 jsou stejné v tom, že dělí území na chladné oblasti, mírně teplé oblasti a teplé oblasti, které se dále dělí na jednotlivé kategorie. Ty jsou už ovšem rozdílné, každý z autorů přistupuje z jiného hlediska.
Klasifikace Atlasu podnebí dělí oblasti do okrsků převážně podle průměrných teplot a průměrných srážek a dále podle zimy, délky slunečního svitu a členitosti. Teplé oblasti se dělí na pět okrsků AI - A5, mírně teplé oblasti na deset okrsků Bl - BIO a chladné oblasti na tři okrsky Cl - C3. V povodí horní Vltavy a Blaníce se nachází oblasti teplá A5, mírně teplá B3, B5, B8 a BIO a chladná Cl a C2.
Teplá oblast A5 se zde vyskytuje pouze v severní části povodí Blaníce. Tento okrsek je charakterizován jako teplý, mírně vlhký, s chladnou zimou.
Mírně teplé oblasti jsou zde zastoupeny z největší části. Teplá oblast A5 je obklopena mírně teplou oblastí B3, tedy okrskem mírně teplým, mírně vlhkým, s mírnou zimou, pahorkatinovým. Tento je dále obklopen okrskem B5, který je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový. Směrem na jihozápad se zde dále vyskytuje mírně teplá oblast B8, tedy mírně teplá, vlhká, vrchovinová a také oblast BIO neboli mírně teplá, velmi vlhká, vrchovinová.
Co se týče chladných oblastí, okrsek Cl tvoří největší plochu povodí. Vyskytuje se převážně v západní a jihozápadní oblasti a je charakterizován jako mírně chladný. Okrsek C2 je zde zastoupen minimálně, pouze na západě povodí. V Atlasu podnebí je označen jako chladný, horský.
Quittova klasifikace podnebí je poměrně podrobnější. Dělí oblasti podle počtu letních dní, počtu dní s průměrnou teplotou 10 °C a více, počtu dní s mrazem, počtu ledových dní, průměrné lednové teploty, průměrné červencové teploty, průměrné dubnové teploty, průměrné říjnové teploty, průměrného počtu dní se srážkami 1 mm a více, sumy srážek ve vegetačním období, sumy srážek v zimním období, počtu dní se sněhovou pokrývkou, počtu zatažených dní a počtu jasných dní. Teplé oblasti se dělí na sedm oblastí CH1 - CH7 (Cl - C7), mírně teplé na jedenáct oblastí MT1 - MT11 (MW1 - MW11) a teplé na pět oblastí TI - T5 (Wl - W5). V povodí horní Vltavy a Blaníce se nacházejí mírně teplé oblasti MT2, MT3, MT4, MT6, MT7, MT10 a MT11 a chladné oblasti C4, C5, C6 a Cl.
Mírně teplé oblasti zde tvoří nevětší část povodí stejně jako dle klasifikace Atlasu podnebí. MT2 se nachází ve střední části a tvoří přechod právě mezi mírně teplými oblastmi a chladnými oblastmi. MT3 a MT4 lze najít ve střední části povodí horní Vltavy, MT6 v jihovýchodní části povodí. MT7 se rozprostírá v severovýchodní části, ovšem nej severovýchodnej ší cíp povodí horní Vltavy tvoří MT10. MT11 se nachází v severní části povodí Blaníce.
Počet letních dní je v MT2, MT3 a MT4 20 - 30, v MT6 a MT7 30 - 40 a v MT10 a MT11 40 - 50. Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více je v mírně teplých oblastech 140 - 160 kromě MT3, kde jich je pouze 120 - 140. Počet dní s mrazem je zde 110 - 130, v MT3 130 - 160 a v MT6 140 - 160. Počet ledových dní je v MT2 - MT7 40 - 50, v MT10 a MT11 30 - 40. Průměrné lednové teploty se pohybují mezi -2 °C a -3 °C v oblastech MT4, MT7, MT10 a MT11, v oblastech MT2 a MT3 činí -3 °C - -4 °C a v oblasti MT6-5 °C - -6 °C. Průměrná červencová teplota je v těchto oblastech 16 °C - 17 °C, pouze v oblastech MT10 aMTll až 17 °C - 18 °C. Stejně tak průměrná dubnová teplota je zde 6 °C - 7 °C, pouze v MT10 a MT11 7 °C - 8 °C. Průměrná říjnová teplota se od dubnové téměř neliší, jediný rozdíl je zde u MT7, kdy jsou zde teploty 7 °C - 8 °C. Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více je v MT2 120 - 130, v MT3 a MT4 110 - 120, v MT6, MT7 a MT10 100 - 120 a v MT11 90- 100. Suma srážek ve vegetačním období činí 350 - 400 mm v MT11, 350 - 450 mm v MT3 a MT4, 400 - 450 mm v MT7 a MT10 a 450 - 500 mm v MT2 a MT 6. Suma srážek v zimním období je zde v oblastech MT2 - MT7 250 - 300 mm a v oblastech MT10 a MT11 200 - 250 mm. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 80 - 100 v MT2, 60 - 100 dní
39
v MT3, 60 - 80 dní v MT4 a MT7, 20 - 100 dní v MT6 a 50 - 60 dní v MT10 a MT11. Počet zatažených dní je v mírně teplých oblastech 120 - 150, pouze v MT2 a MT4 150 - 160. Počet jasných dní je ve všech mírně teplých oblastech v povodí 40 - 50.
Chladné oblasti tvoří nadpoloviční část povodí horní Vltavy, nejvíce CH7. CH5 a CH6 sem zasahují pouze v okrajových západních a jihozápadních částech a oblast CH4 se zde nachází pouze minimálně ve střední části povodí.
Počet letních dní je zde v chladných oblastech 10-30, pouze v CH4 0 - 20. Počet dní s teplotou 10,0 °C a více je v CH4 80 - 120, v CH5 100 - 120 a v oblastech CH6 aCH7 120- 140. Počet dní s mrazem je zde 140 - 160, v oblasti CH4 160 - 180. Počet ledových dní je v chladných oblastech 60 - 70, v CH7 50 - 60. Průměrné lednové teploty se v CH4 pohybují okolo -7 °C a -6 °C, v CH5 -5 °C - -6 °C, v CH6 -4 °C - -5 °C a v oblasti CH7 -3 °C - -4 °C. Průměrné červencové teploty se zde vyskytují 12 °C - 14 °C v oblasti CH4, 14 °C - 15 °C v CH5 a CH6 a v oblasti CH7 15 °C - 16 °C. Průměrná dubnová teplota je zde v chladných oblastech 2 °C - 4 °C, pouze v CH7 4 °C - 6 °C. Průměrná říjnová teplota je v CH4 4 °C - 5 °C, v CH5 a CH6 5 °C - 6 °C a v CH7 6 °C - 7 °C. Průměrný počet dní se srážkami lmm a více je v CH4 a CH5 120 mm - 140 mm, v CH6 140 mm - 160 mm a v CH7 120 mm -130 mm. Co se týče sum srážek, ve vegetačním období činí 600 mm - 700 mm v CH4 a CH6 a 500 mm - 600 mm v oblastech CH5 a CH7. V zimním období je rozložení v oblastech stejné, v CH4 a CH6 nabývá suma srážek stejných hodnot, a to 400 mm - 500 mm a v CH5 a CH7 také, a to 350 mm - 400 mm. Dnů se sněhovou pokrývkou je v CH4 140 - 160, v CH5 a CH6 120 - 140 a v CH7 100 - 120. Počet zatažených dní je v CH4 130 - 150, v CH5 140 - 150 a v CH6 a CH7 150 - 160. Počet jasných dní je v CH4 a CH5 30 - 40 a v CH6 a CH7 40 - 50.
V případě Quittovy klasifikace bohužel chybí data pro některé jihozápadní části.
40
6 Klimagram
Czech Republic
Obr. 30: Klimagram stanice Litvínovice v letech 1901-1950 Zdroj: is.muni.cz, 2017
V klimagramu lze vidět vybrané charakteristiky pro stanici Litvínovice. Její zeměpisné souřadnice jsou 48.57°N a 14.28°E. Nachází se v nadmořské výšce 391 m n. m. Průměrná roční teplota je 7,6 °C, průměrná denní maximální teplota nejteplejšího měsíce je 32,3 °C a průměrná denní minimální teplota nej chladnějšího měsíce je 18,0 °C. Absolutního denního maxima zde teploty dosáhly 37,1 °C a absolutního denního minima -42,2 °C. Roční chod teplot je zobrazen červenou spojnicí. í==]
Roční suma srážek je 616,0 mm. RocnTchod srážek je zobrazen modrou spojnicí.
41
Zdroje:
• QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia, 1971.
• KONČEK, M., REIN, F., PETROVIČ, Š., KARSKÝ, V. Klimatické oblasti; Atlas podnebí České republiky. Ústřední správa geodesie a kartografie, 1985.
• is.muni.cz (2017): Studijní materiály: Seminárni práce [online], [cit. 6.-19. 11. 2017]. Dostupný z WWW:
• Geoportal.cz (2017): Geomorfologická mapa ČR [online], [cit. 19. 11. 2017]. Dostupný z WWW:
• Mapy.cz (2017): Základní [online], [cit. 19. 11. 2017]. Dostupný z WWW:
42