Regionální politika v Evropské unii REGIONÁLNÍ POLITIKA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Regionální politika v Evropské unii lRP – velmi významné postavení v rámci celkové politiky EU, resp. jedna z nejvýznamnějších politik EU lz hlediska vynakládaných fin. prostředků dlouhodobě 2. místo ldůvod – cíle evropské integrace, především (dlouhodobý cíl, už od 50. let) vyvážený hospodářský rozvoj a odstraňování rozdílů v ekon. a životní úrovni regionů (podmínka dosažení hospodářské a sociální soudržnosti) lv současnosti – potřeba přehodnocení mechanismů a přístupů (?) • Regionální politika v Evropské unii •„Evropa regionů“ • •Regiony a: • •- státy • •- veřejná správa (decentralizace, dekoncentrace) • •- prostorové uspořádání (NUTS) Regionální politika v Evropské unii l„K podpoře celkového harmonického vývoje Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k posilování své ekon. a soc. soudržnosti. Společenství se zaměřuje zvláště na zmenšování nerovnoměrností mezi různými regiony a zaostalosti regionů, jimž se dostává nejmenší podpory“ (Akt o jednotné Evropě, 1986, později i Smlouva o Evropské unii, 1992) • Regionální politika v Evropské unii •RP a vybrané aktivity v oblasti soc. a zemědělské politiky a politiky na podporu zaměstnanosti, resp. strukturální politika – souhrnně politika hospodářské a sociální soudržnosti • •odraz základního principu solidarity – vyspělější regiony a státy přispívají na ty zaostalejší nebo strukturálně postižené (růst významu vzhledem k rozšiřování EU - například i ČR a SR) • •fungující reg. politika na nadnárodní úrovni je ve světě ojedinělá Regionální politika v Evropské unii •2 východiskové principy: • 1.soudržnost 2. 2.konkurenceschopnost • Důvody existence společné RP v EU lrozpor mezi závažností reg. problémů a schopnostmi (zájmy?) států je řešit lsnaha o prouhloubení hospod. a měnové unie, zavedení „eura“ a s tím propojeného reg. diferencovaného rozmístění výhod lsnaha členských států o kompenzaci (regionálních) dopadů „neregionálních“ politik EU (např. zemědělská politika) ldalší Úrovně RP v EU a její územní jednotky •3 základní úrovně provádění RP v EU: lnadnárodní – relativně (!) nezávisle, přímo EU lnárodní – členské země, silně diferencovaná, postupné „sbližování“, přijímání společných „pravidel“ lregionální – dlouhodobá podpora a rozvoj, lze dále členit... Úrovně RP v EU a její územní jednotky lúzemní jednotky – tzv. nomenklatura územních statistických jednotek – NUTS (fr. La nomenclature des unités teritoriales statistiques) (1988) lvýznam nejen „statistický“ – data (EUROSTAT) ltaké zařazení regionů pod jednotlivé cíle RP (!) lstanoveny – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 – vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek • lklasifikace NUTS – hierarchie l lNUTS (0), 1, 2, 3 (...) lúzemní jednotka může být klasifikována na několika úrovních NUTS lčlenský stát může rozhodnout o dalším (navazujícím na NUTS 3) členění lvyčlenění územních jednotek je primárně ovlivněno stávajícím členěním na správní jednotky (často není právě nejlepším řešením...) NUTS v ČR •Územní jednotky: •a) NUTS 5 - obce •b) NUTS 4 - okresy •c) NUTS 3 - kraje (VÚSC) •d) NUTS 2 - sdružené kraje (VÚSC): •NUTS 2 Praha - území hl. m. Prahy •NUTS 2 Střední Čechy - Středočeský kraj •NUTS 2 Jihozápad - kraj Jihočeský a Plzeňský •NUTS 2 Severozápad - kraj Karlovarský a Ústecký •NUTS 2 Severovýchod - kraj Liberecký, Královehradecký a Pardubický •NUTS 2 Jihovýchod - kraj Vysočina a Jihomoravský •NUTS 2 Střední Morava - kraj Olomoucký a Zlínský •NUTS 2 Moravskoslezsko - kraj Moravskoslezský •e) NUTS 1 - území celé ČR Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/oblasti_%28nuts_2%29_a_kraje_%28nuts_3%29_ceske_republiky Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kraje_%28nuts_3%29_a_okresy_%28nuts_4%29_ceske_republiky LAU •od r. 1990 • •Local Administrative Units (Místní samosprávné jednotky), v ČR od 2008 • •LAU 1 a 2 – okresy a obce (NUTS 4 a 5) Vývoj RP v EU lněkolik etap lEvropské společenství uhlí a oceli, EHS, ES, EU 1958 - 1973 lindividuální přístup členských zemí bez koordinace na nadnárodní úrovni lpředstava o „automatickém“ vyrovnání reg. rozdílů (zavedením společného trhu) l6 zemí, relativně malé diference, vnitřní reg. disparity (hl. Francie a Itálie) řešené vlastní reg. politikou (s určitou „tradicí“, cca od 40. let) • •integrace v počátcích, soustředění na makroekon. otázky (např. obchodní bariéry) • •malý tlak na rozvoj společné reg. politiky • •neexistence společných orgánů, institucí pro RP • •až 1968 – Generální ředitelství Komise Evropských společenství odpovědné za regionální politiku (DG XVI) • •1957 – Evropský sociální fond •1958 – Evropská investiční banka 1958 - 1973 1974 - 1985 l1973 – rozšíření – Dánsko, Irsko, VB lvětší rozdíly mezi státy i mezi regiony lVB – velké vnitřní reg. rozdíly, „kolébka“ RP lvětší tlak na rozvoj společné RP (i její financování) l1975 – Evropský fond reg. rozvoje (ERDF) - základní instituce pro správu RP a nástroj snižování reg. rozdílů lfinancování zejména národních projektů reg. politiky, i první nadnárodní projekty lnejvíc financí – Itálie, VB, Irsko, později Řecko, Španělsko, Portugalsko 1986 - 1993 l1986 – první dva společné (pro všechny státy) programy RP: lSTAR – Rozvoj moderních komunikací lVALOREN – Zhodnocení vnitřního energetického potenciálu lcelkově období pro reg. a strukturální politiku relativně „velkorysejší“ lzahájení projektu jednotného vnitřního trhu a schválení Aktu o jednotné Evropě ltaké specifičtejší programy RP – např. tzv. Integrované středomořské programy (souvislost se vstupem Španělska a Portugalska) • ldruhá polovina 80. let – reforma regionální politiky - Akt o jednotné Evropě, definice lobjevil se nový prvek – střednědobé plánování regionálních programů lhledaly se efektivnější způsoby realizace integračních cílů lkritika – slabá koordinace RP se zemědělskou a sociální politikou lproto – 1988 – rozhodnutí o integraci RP s částí soc. a agrární politiky do tzv. strukturální politiky l1993 - Založen fond soudržnosti lpro období 1989 – 1993 – stanovení 5, resp. 6 cílů strukturální politiky: •1. podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů •2. přeměna regionů (jejich částí), které jsou ohroženy hospodářským úpadkem •3. boj s dlouhodobou nezaměstnaností a podpora integrace mladých lidí a osob vyřazených z trhu práce do pracovního procesu •4. podpora adaptace pracovníků na hospodářské změny a změny ve výrobě •5. podpora venkovských regionů: •- a - urychlením strukturálních změn v zemědělství a podporou restrukturalizace a modernizace rybolovu •- b - umožněním rozvoje a struktur. změn venkov. regionů l1, 2, 5b – předmět RP • • 1994 – 1999 • •cíle strukturální politiky se osvědčily •poprvé se kryje rozpočtovým obdobím EU l1995 (po přijetí Finska a Švédska) – 6., resp. 7. cíl – rozvoj a strukturální změny regionů s extrémně nízkým zalidněním l1994 – Evropská komise schválila dokument Evropa 2000+ (problematika rozvoje evrop. prostoru v souvislosti s perspektivou rozšíření EU), Rada ministrů pro regionální rozvoj přijala Principy rozvojové politiky evropského prostoru ldokumenty spolu souvisí, sledují dva základní cíle (hosp. a soc. soudržnost, vnitřní trh) loba dokumenty – bez právní závaznosti, ale – určující vliv na reg. rozvoj (jeho trendy) v evropském prostoru lvýchodisko – regionální plánování – je základním předpokladem harmonického rozvoje atd. lEvropa 2000+ - základní koncepční dokument pro tvorbu reg. strategií a koncepcí na národní úrovni lPRPEP – východisko nového pojetí RP: •- posílení významu tzv. měkkých opatření (nehmotných investic) •- orientace na lidské zdroje •- rozvoj poradenství pro obce, regiony, podnikatele... prostřednictvím rozvojových agentur •- zintenzivnění podpory hosp. a technolog. parků Cíle RP 1994 - 1999 l6, resp. 7 cílů strukturální politiky lz hlediska RP 4 nejdůležitější: •a) rozvoj a strukturální přeměna zaostávajících regionů: lzaostávající regiony – ty, v nichž je HDP na 1 obyvatele v průběhu stanovených 3 let nižší než 75% průměru EU lv roce 1993 (podle jednotek NUTS 2) v nich žilo 26,6% obyvatel EU •b) konverze regionů vážně postižených hospodářským úpadkem: lregiony NUTS 3 a mikroregiony, kde (primární kriteria): •- míra nezaměstnanosti převyšuje průměr EU •- zaměstnanost v průmyslu převyšuje průměr EU a zároveň zaznamenává velký pokles lmohou být určeny i na základě sekundárních kriterií, např.: území se strukturálními problémy neprůmyslového charakteru l1993 – necelých 15% obyvatel EU • •c) rozvoj a strukturální adaptace agrárních regionů: lregiony, které splňují alespoň 2 ze 3 kritérií: •- vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství •- nízká příjmová úroveň v zemědělském sektoru •- nízká hustota zalidnění nebo výrazné depopulační trendy lsekundární kritéria definována jednotlivými členskými státy l1993 – 8,2% obyvatel EU •d) rozvoj řídce zalidněných regionů (ve Švédsku a Finsku) lúzemí, kde hustota zalidnění nepřevyšuje 8 obyv./km2 • lcelkově – nejvíc regionů zařazených do cílů RP bylo v Řecku, Irsku a Portugalsku, nejméně v Dánsku a Nizozemí 2000 – 2006 • lreforma reg. a strukt. politiky – redukce (koncentrace) cílů na 3 lReforma strukturálních fondů l213 mld. EUR l lCíl 1 – Pomoc zaostávajícím regionům (70% prostředků) l Cíl 2 – Podpora hospodářské a sociální konverze v regionech se strukturálními problémy l Cíl 3 – Modernizace systémů vzdělávání a podpory zaměstnanosti. l •k RP se váže především cíl 1 a 2 (předtím cíle 1, 6, 2, 5b), cíl 3 spíše strukt. politika (předtím cíle 3 a 4) – ale pozor, jenom „zhruba“, ne doslovně • •Pro nově přistoupivší země předvstupní fondy: • •Phare •ISPA •Sapard 2000 – 2006 lcíl 1: pomoc regionům, jejichž rozvoj zaostává lpro NUTS 2 s HDP na 1 obyvatele nižším než 75% průměru EU (průměr roky 1994 – 1996) lrovněž nejodlehlejší regiony regiony EU a regiony bývalého cíle 6, území dřívější iniciativy PEACE (Irsko a Sev. Irsko) a pro švédské pobřeží Botnického zálivu lpřechodné období (6 – 7 let) pro regiony, které v předchozím období čerpaly z Cíle 1 a v období 2000 – 2006 již nesplňovaly kritéria (vyšší HDP) lo zařazení regionu rozhodovala EK l22% populace EU l69,7% prostředků fondů (136 mld. Euro) lcíl 2: hospodářská a společenská konverze oblastí, které čelí strukturálním obtížím: lregiony postižené SE restrukturalizací a nezískávaly pomoc Cíle 1 lzařazení regionu – rozhodnutí EK po konzultaci s jednotlivými státy – pravidlo: max. redukce nesmí přesáhnout 1/3 oblastí, které získávaly podporu z cíle 2 a 5b v roce 1999 lpřechodné období 6 let pro území, které předtím čerpaly z cíle 2 a 5b, ale 2000 – 2006 nebyly zařazeny lcelkově – 18% populace EU (10% oblasti průmyslu a služeb, 5% venkovské oblasti, 2% městské oblasti, 1% obl. závislé na rybolovu) l11,5% prostředků fondů, 22,5 mld. Euro lcíl 3: adaptace a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti: lregiony, které nezískávaly pomoc z cíle 1 lrámec pro akce členských států v oblasti lid. zdrojů ladaptace a modernizace systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti l12,3% prostředků fondů, 24 mld. Euro Reg. a strukt. politika EU v období 2007 - 2013 lvíce členských států – větší ekon., soc., teritor. disparity lsměřování k posílení potenciálu růstu a konkurenceschopnosti (EU, státy, regiony) lposílení konkurenceschopnosti – nástroj politika soudržnosti lobecné zásady pro politiku soudržnosti 2007 – 2013: •- přitažlivější Evropa a její regiony pro investory a pracující •- zlepšení znalostí a inovace pro růst -vytváření nových a lepších prac. Míst •336,1 miliard EUR. •cíle pro období 2007 – 2013 lkonvergence lreg. konkurenceschopnost a zaměstnanost levropská územní spolupráce Cíl: konvergence lpodpora růstu a tvorby prac. míst v nejméně rozvinutých členských zemích a regionech lpředevším regiony s HDP/obyv. menším než 75% průměru EU lklíčový cíl – podpořit tvorbu podmínek a faktorů pro zvýšení růstu, kt. povede ke skutečné konvergenci – založeno na dlouhodobých strategiích rozvoje konkurenceschopnosti a zaměstnanosti lpodpora z ERDF, ESF a Kohezního fondu Cíl: regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost lreakce EU na různé změny a trendy: ekon. a soc. změny, restrukturalizace ekonomiky, globalizace, znalostní ekonomika, stárnutí populace, imigrace atd. lmobilizace států, regionů a dalších subjektů pro dosahování cílů EU lvšechny státy EU, dvojí přístup (spíše mimo méně rozvinuté členy): l1. příprava a podpora regionálních změn – základem jsou reg. programy – řešení potíží v regionech jako např. reg. závislé na tradičních odvětvích, městské oblasti v úpadku, venkov. oblasti se stárnoucí populací a pod. l2. pomoc lidem připravit se a reagovat na změny – základ – národní programy (politika soudržnosti) – posílení zavádění a realizace strukturálních reforem na trhu práce a posílení soc. inkluze l3 priority: růst schopnosti přizpůsobit se (u pracovníků i podniků – investice do rozvoje dovedností, školení atd.), zvýšení zaměstnanosti a prevence brzkých odchodů z trhu práce, růst zaměstnanosti u lidí s potížemi v přístupu na trh práce a v udržení prac. místa Cíl: evropská územní spolupráce lpodpora harmonického a vyváženého rozvoje území EU lpodpora spolupráce mezi různými částmi EU při řešení významných problémů na úrovni přeshraniční, nadnárodní a meziregionální lzaměření na integrované programy financované z ERDF lproblémy – rozvoj měst, venkova, ekon. vztahů a sítí malého a středního podnikání • Finanční zdroje lv letech 2007 – 2013 – na politiku soudržnosti cca 308 mld. Euro l81,5% (251 mld.) na cíl 1 se zaměřením na nové členské státy l15,95% (49 mld.) cíl 2 Strategie Evropa 2020 •reakce na ekon. krizi a strukturální nedostatky evr. hospodářství •vize evropské sociálně-tržní ekonomiky v roce 2020 • •3 vzájemně se prolínající se priority: •inteligentní růst - rozvoj znalostní ekonomiky a inovací •udržitelný růst – podpora ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiky, méně náročné na zdroje •inkluzivní růst – podpora ekonomiky s vysokou zaměstnaností a snižující chudobu • • Reg. a strukt. politika EU pro období 2014-2020 •směřování k naplňování cílů strategie Evropa 2020 a realizace Dohody o partnerství: •nastavení systému předběžných podmínek •vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací •větší důraz na monitoring a hodnocení •zpřísnění pravidel o vyplácení pro jednotlivé státy •vyšší míra uplatnění územně specifického přístupu a využití integrovaných nástrojů •snížení počtu cílů na 2 a vyčlenění 3 kategorií regionů podle ekonomické výkonnosti… Cíle 2014 - 2020 •Cíl 1 – Investice pro růst a zaměstnanost – politika soudržnosti, naplňování cílů strategie Evropa 2020 •Cíl 2 – Evropská územní spolupráce – přeshraniční, nadnárodní a meziregionální • •Regiony podpory •méně rozvinuté regiony s HDP/ob. nižším než 75 % průměru EU-27 •přechodné regiony s HDP/ob. mezi 75 % - 90 % průměru EU-27 •rozvinuté regiony s HDP na ob. vyšším než 90 % průměru EU-27 • • •financování z ESIF - Evropských strukturálních a investiční fondů Strukturální fondy 2014-2020 •malé změny oproti předcházejícímu období • •EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj (podpora malého a středního podnikání, budování infrastruktury a občanské vybavenosti, investice do výzkumu a vývoje…) • •ESF – Evropský sociální fond (podpora vysoké úrovně zaměstnanosti a kvalitní zaměstnání, podpora vyšší úrovně vzdělávání a rovnosti příležitostí, sociální začleňování a boj proti chudobě) • •další fondy: FS – Fond soudržnosti, EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, ENRF – Evropský námořní a rybářský fond •Zdroj: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2014/proposals/regulat ion2014_leaflet_cs.pdf • http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/fe43f9e7-ff58-4a20-91bc-9556c92847b5/Abeceda_nahled-3.png ?width=730&height=351 http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020 Důsledky pro RP ČR •zjednodušení dotačního systému – namísto 17 pouze 8 OP • •jednotlivé ROP sloučeny pod Integrovaný regionální operační program • •v rámci čerpání ze strukt. fondů nebude nutné oddělovat OP pro Prahu a zbytek České republiky (při zachování měr spolufinancování pro danou kategorii regionů) • • • • •zjednodušení administrativy při žádání o dotaci • •větší důraz na monitoring a hodnocení • •pro ČR bude vyčleněno cca 20,5 mld. eur (2007-2013: 26,7 mld. eur) • •zvýšení nároků na míru přeshraniční spolupráce (s příhraničními regiony) Principy reg. politiky EU •řada základních a doplňkových principů (platné pro RP i strukt. politiku): lprincip soudržnosti (kohezní princip) lprincip partnerství lprincip programování lprincip doplňkovosti lprincip hodnocení a monitorování lprincip koordinace a harmonizace lprincip integrace lprincip konvergence lprincip solidarity lprincip subsidiarity lprincip kompatibility lprincip proporcionality •pro realizaci RP a SP můžeme považovat za nejdůležitější: lprincip koncentrace – zásada koncentrace úsilí – snaha o co nejúčelnejší využití prostředků (nejvíc prostředků – regiony s největšími problémy, projekty s největším efektem) lprincip partnerství – na konkrétním využití, rozdělení prostředků EU se mají co nejvíce podílet příjemci, t.j. ti pro které jsou prostředky určeny lprincip programování – důraz na komplexní řešení problémů v co nejširších časových a prostorových souvislostech (střednědobý až dlouhodobý přístup, víceleté programovací období) lprincip monitorování a vyhodnocování – průběžné sledování a hodnocení opatření a efektivnosti (např. věcné a finanční plnění projektů) lprincip adicionality (doplňkovosti) – spolufinancování schválených projektů – prostředky ze společného rozpočtu EU mají ostatní veřejné výdaje pouze doplňovat, ne je nahrazovat (peníze EU nenahrazují rozpočtové výdaje členských států, resp. prostředky ze zdrojů EU musí být doplněny určeným podílem zdrojů ze strany příjemce pomoci) Cíle regionální politiky EU lobecné cíle: •- snížení rozdílů v životní úrovni obyvatel jednotlivých regionů, zajištění výváženého soc. a ek. vývoje •- předcházení výrazným novým reg. problémům, jež mohou být způsobeny strukturálními změnami v evropském nebo světovém hospodářství Nástroje reg. politiky v EU lzáklad – ekon. nástroje na podporu problémových oblastí lkromě nich i jiné, např. (v rámci rozvojových programů) podpora rozvoje infrastruktury, lidských zdrojů, zlepšování ŽP atd. lekon. nástroje – představují typy pobídkových stimulů (zejména pro podnikání) l5 kategorií reg. pobídkových stimulů - kapitálové granty (kryjí určité % rozpočtových nákladů projektu), dotace vztahující se k úrokům nebo půjčkám, daňové úlevy, zvýhodněné odpisové sazby, dotace vztahující se k pracovní síle lhlavním nástrojem RP EU jsou tzv. strukturální fondy Strukturální fondy lStrukturální fondy jako podmnožina Evropských strukt.a investičních fondů lspolečný cíl – snižování rozdílů v životní úrovni mezi regiony EU lPolitika soudržnosti: ERDF, ESF, FS • •Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) •Strukturální fond lzákladní poslání – pomoc při odstraňování reg. nerovností a posilování rozvoje a konverze regionů lpodporuje stabilní a trvale udržitelný rozvoj a vytváření trvale perspektivních pracovních míst lhlavní oblasti politiky ERDF: linvestice k vytvoření nebo zachování permanentních prac. míst linvestice od infrastruktury lrozvoj endogenního potenciálu podporováním lokálního rozvoje a aktivit malého a středního podnikání ltechnická pomoc •fin. příspěvky ERDF mohou být poskytovány na akce podporující: lproduktivní prostředí (růst konkurenceschopnosti malých a středních firem, zvyšování atraktivity regionů – zejména infrastruktura) lvýzkum a rozvoj technologií (nové technologie, inovace) lrozvoj informační společnosti lrozvoj cest. ruchu, investice do kultury (ochrana kult. a přír. dědictví) – podmínkou je tvorba trvalých prac. míst lochrana a zlepšení ŽP – čisté a účinné využití energií, obnovitelné zdroje lrovnost mezi muži a ženami v oblasti zaměstnání lnadnárodní, přeshraniční, meziregionální spolupráci •Evropský sociální fond (ESF) •Strukturální fond lobjemem prostředků druhé místo mezi strukturálními fondy lvšeobec. poslání – podpora opatření pro prevenci a boj s nezaměstnaností, rozvoj lidských zdrojů, rovnost příležitostí, rozvoj hosp. a soc. soudržnosti lhttp://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr l •Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) •(Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond) •Je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který spadá do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. •Evropský námořní a rybářský fond (Finanční nástroj na podporu rybolovu) lpodpora rybářského sektoru, navazujícího zpracovatelského průmyslu, marketingu atd. lhttp://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU l Fond soudržnosti (kohezní fond) lnepatří mezi strukturální fondy lcíl – podpora hosp. a soc. soudržnosti ltýká se celých států s nejméně rozvinutou ekonomikou – HNP na obyvatele nižší než 90% průměru EU l2000 – 2006 – Irsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko + noví členové lfinance zejména do dvou druhů projektů: •- projekty v oblasti ŽP •- projekty společ. zájmu na poli doprav. infrastruktury lspolufinancuje také – předběžné studie projektů vhodných pro financování z fondu a technickou pomoc (propagace, informační kampaně) • Horizontální témata lpriority, kterým musí být v programových dokumentech věnována přiměřená pozornost lplošná opatření, kt. by měla být zahrnuta ve všech aktivitách podporovaných z fin. prostředků EU l2007 – 2013 – horizontální priority (chápány v nejširším slova smyslu): • •- rovnost příležitostí – odstranění, zamezení diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnic. původu, nábož. vyznání, světonázoru, zdravot. postižení, věku, sex. orientace •- téma udržitelného rozvoje – dosahování a udržování rovnováhy ekon., ekol., sociální dimenze