1 #brno2050 2 Úvod Předkládáme první návrh vize města pro příští generace. Takového města, které svými koncepčními kroky neustále zvyšuje kvalitu života, dává lidem, firmám i institucím možnost podílet se na efektivní správě a citlivě pracuje se svými zdroji. Naším cílem je maximálně využít potenciál města, které má na to, být středoevropským centrem znalostní ekonomiky, prvotřídní vědy a výzkumu i kvalitní kultury a sportu a zároveň zůstat příjemným místem pro každodenní život, jež nabízí každému ze svých obyvatel vyvážený poměr pracovní kariéry a volnočasových aktivit. Chceme být městem, které je otevřené, odpovědné, ohleduplné, efektivní, diverzifikované, modulární a chytré. A takové může být jen ve chvíli, kdy každý člověk, každá firma a každá instituce bude krokům města rozumět, bude moci sdílet jeho hodnoty a ovlivňovat jeho další vývoj. Společně tvoříme město pro příští generace. Návrh textové vize města Brno v roce 2050 je v mezinárodních srovnáních synonymem atraktivního a zároveň udržitelného města. Brňané oceňují vysokou kvalitu života ve městě, které jim nabízí uplatnění v práci i podnikání, zábavě i odpočinku. Propojují se zde plody výzkumu a inovací s ekonomickou prosperitou jednotlivců i firem. Městská krajina se snoubí s okolní přírodou. Otevřenost i soudržnost na jedné straně a zdravé a odolné prostředí na straně druhé zde vytvářejí domov a bezpečné zázemí pro půl milionu lidí. Brňané si uvědomují vzácnost a omezenost přírodních zdrojů, podporují jejich efektivní využití, tak aby město mělo stále dostatek vody, energie i prostředků pro svůj rozvoj. Chtějí město zanechat budoucím generacím ve stejném nebo lepším stavu. Brňané vnímají, že město je spravováno energicky, moderně a efektivně. Jeho správa a rozvoj jsou založeny na kultivované veřejné debatě a dlouhodobé spolupráci všech partnerů. Město dýchá pro své obyvatele a ti mohou být na své město hrdi. 3 Jaké je Brno v roce 2050? Atraktivní Brno se stalo synonymem pro atraktivní město, ve kterém se dobře žije. Je městem sebevědomým, rozvíjejícím se, přitažlivým pro život stávajících i nových obyvatel. Poskytuje jim prostor a příležitosti pro profesní, osobní, společenský i občanský život. Brno je kultivované, živoucí město s unikátní identitou a lidé ho milují. A je to láska na celý život. Rozvíjející se Brno vystoupilo z mezinárodní anonymity, má pověst významného univerzitního a vědeckovýzkumného centra střední Evropy. Je prosperujícím městem dosahujícím excelence ve specifických oblastech výzkumu, vývoje a výroby. Brno si váží znalostí a zkušeností, svěžích inovací i odvážných technických řešení. A ví se o tom: jeho pověst přitahuje nové talenty i zkušené pracovníky a vědce. Kdokoliv chce, dostane se do centra brněnského dění rychle a pohodlně odkudkoliv ze světa. Živé Brno tvoří lidé. Všichni a bez rozdílu. Je městem otevřeným, tolerantním a sociálně soudržným. Nestaví nikoho na druhou kolej. Podporuje rovnost a vzájemný respekt mezi všemi svými obyvateli a je vstřícné k nově příchozím. Brňané si život ve městě umějí užít a vychutnat. Svébytná kulturní a kreativní scéna spoluvytváří jedinečnou identitu města, brněnská pohostinnost je vyhlášená. Brňané vyznávají zdravý životní styl a město jim poskytuje dostatek příležitostí k aktivnímu trávení volného času i klidné relaxaci. Harmonické Propojení přírodní a městské krajiny v Brně je jedinečné. Kompaktní město s živými veřejnými prostranstvími je protkáno uceleným systémem zelených ploch přirozeně navazujících na atraktivní přírodní zázemí Brna. Brněnské řeky a jejich okolí tvoří zelenou páteř města. Brno dokázalo efektivně využít a dále rozvinout své architektonické a urbanistické dědictví, propojit je s moderní architekturou a novými způsoby využití. Město je prostupné a dá se v něm snadno žít a pohybovat i bez automobilu. Díky tomu všemu se podařilo vytvořit v něm zdravější životní prostředí pro všechny. Udržitelné Brno šetrně a efektivně nakládá se zdroji i energií, jeho systémy a technická řešení jsou ohleduplná k životnímu prostředí a zároveň odolná. Ekologická rovina řešení je přirozenou součástí uvažování lidí. Dobře spravované Brno je město spravované dobře a s láskou. Systém správy města je jednoduchý, srozumitelný a vstřícný k obyvatelům města. Brňané se dlouhodobě zajímají o rozvoj města a aktivně se na něm podílejí. Už dávno se však nejedná jen o samotné Brno: město se svým zázemím funguje jako jeden propojený celek – Brněnská metropolitní oblast. 4 Obsah dokumentu KVALITA ŽIVOTA Tabulka 1 Zdraví lidé 5 Tabulka 2 Soudržné a respektující město 8 Tabulka 3 Mezinárodní město 11 Tabulka 4 Kulturní město 13 Tabulka 5 Sportovní město 15 Tabulka 6 Zdravé životní prostředí 18 Tabulka 7 Příroda ve městě 19 Tabulka 8 Kompaktní a vyvážené město 21 Tabulka 9 Architektonická tvář města 23 Tabulka 10 Město s dostupným bydlením 25 Tabulka 11 Prosperující město 27 Tabulka 12 Středoevropské centrum vědy, výzkumu a inovací 29 Tabulka 13 Vzdělané univerzitní město 31 ZDROJE Tabulka 14 Globálně dostupné město 33 Tabulka 15 Město s efektivní a udržitelnou mobilitou 36 Tabulka 16 Město efektivně hospodařící s vodou 38 Tabulka 17 Energeticky šetrné, nezávislé a odolné město 41 Tabulka 18 Soběstačné a cirkulární město 43 Tabulka 19 Čisté město 46 Tabulka 20 Bezpečné město 48 SPRÁVA Tabulka 21 Sdílená vize a dobré jméno města 50 Tabulka 22 Fungující Brněnská metropolitní oblast 52 Tabulka 23 Efektivně fungující elektronizovaná správa 55 Tabulka 24 Participativní správa 58 Tabulka 25 Město otevřené v oblasti dat 59 5 KVALITA ŽIVOTA Popis hodnoty Brno v roce 2050 je zdravé město se zdravými obyvateli, do čehož se promítá jednak kvalitní a dostupná zdravotní péče, jednak individuální zájem a aktivita obyvatel města. Brno je město se zdravou demografickou strukturou, což se promítá i do odpovídajících demografických ukazatelů. Věnuje dostatečnou pozornost zranitelným skupinám obyvatel (např. dětem, těhotným ženám, starší populaci, dlouhodobě a terminálně nemocným), kterým se dostává individualizovaného zájmu a péče. Přínos městu Kvalita života je neodmyslitelně spjata se zdravotním stavem jedince či populace. Zlepšením zdravotního stavu obyvatel Brna dojde nejenom ke zvýšení subjektivně pociťované kvality života, ale i ke zlepšení ekonomických ukazatelů (např. nákladů na poskytovanou zdravotní či sociální péči). Obyvatelé budou individuálně i obecně profitovat ze zpřístupnění informací o faktorech, které ovlivňují jejich zdravotní stav. Garant Julie Bienertová Vašků Docentka Julie Bienertová Vašků působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí na Přírodovědecké fakultě MU, kde se systematicky zabývá problematikou tukové tkáně a s ní souvisejících onemocnění, zejména obezity. U této choroby zkoumá souvislost mezi genetickým pozadím jedince a působícími faktory vnějšího prostředí. Kromě tukové tkáně stojí v centru jejího výzkumného zájmu problematika stresu a jeho měření. Julie Bienertová Vašků je autorkou řady prací v renomovaných zahraničních časopisech, jednoho mezinárodního patentu a řady kapitol v českých i zahraničních monografiích. Tabulka 1 Zdraví lidé CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Ochránit zdraví obyvatel a posílit roli prevence a zdravého životního stylu včetně vytváření vhodných nástrojů pro dlouhodobé sledování zdraví obyvatelstva střední délka života počet let M (76,73) Ž (82,54) M (84,5) Ž (89,5) celé město zdravá délka života (délka života prožitá ve zdraví) – zatím zjištěno pouze na úrovni státu počet let ČR: M (62,2) Ž (63,6) stoupající trend celé město kojenecká úmrtnost (do jednoho roku života) – pětileté období ‰ 2,68 2 celé město kohortové studie počet 2 stoupající trend, udržitelnost stávajících kohort celé město Zdraví lidé 6 Poskytovat kvalitnější a dostupnější zdravotní péči s velkým důrazem na prevenci, včetně opatření pro snížení počtu chronicky nemocných sociologické šetření: spokojenost s dostupností zdravotních služeb hodnota ukazatele (*) 1,81 1,2 celé město sociologické šetření: spokojenost s kvalitou zdravotní péče hodnota ukazatele (*) 1,89 1,2 celé město počet lékařů / 1 000 obyvatel počet 9,5 udržet tento vysoký počet, sledovat zdravou věkovou strukturu lékařů celé město počet lůžek / 10 000 obyvatel počet 105,24 udržet tento vysoký počet celé město podíl obyvatel, pro které je minimální zdravotní péče nedostupná % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření klesající trend celé město včetně metropolitní oblasti počet pacientů trpících vybranými chorobami (navazuje na registry ÚZIS: Národní onkologický registr, NR hospitalizovaných, NR reprodukčního zdraví, NR kardiovaskulárních operací a intervencí, NR intenzivní péče, NR kloubních náhrad, NR nemocí z povolání, NR léčby uživatelů drog, NR úrazů, NR osob trvale vyloučených z dárcovství krve, NR pitev a toxikologických vyšetření, NR diabetologický registr, NR poskytovatelů zdravotní péče), sledované hodnoty, nap. počet nově hlášených případů novotvarů a zhoubných novotvarů in situ, počet živě narozených dětí s vývojovou vadou atd. data budou vyžádána z registrů ÚZIS. data budou vyžádána z registrů ÚZIS. klesající trend celé město včetně metropolitní oblasti Podpořit zdravou demografickou strukturu města s využitím dat o životním prostředí a zdravotních údajů index stáří index 135,8 120 celé město přirozený přírůstek (hrubá míra přirozeného přírůstku, tj. přepočet přirozeného přírůstku na 1 000 obyvatel středního stavu) počet 1,65 2,22 celé město Podpořit rodiny napříč generacemi, podpořit mezigenerační soudržnost, podpořit solidarity v poskytování zdravotní i sociální péče, podpořit zařízení paliativní péče podíl zařízení propojujících poskytování zdravotní a sociální péče, počet zařízení paliativní péče % počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření stoupající trend celé město včetně metropolitní oblasti Zvyšovat zdravotní gramotnost obyvatel prostřednictvím popularizačních i preventivních programů zaměřených na častá onemocnění (např. ischemická choroba srdeční, nádorová onemocnění, cévní mozková příhoda, duševní onemocnění, poruchy plodnosti, zubní zdraví atd.) % obyvatel města, kteří absolvovali daný popularizační či preventivní program % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření stoupající trend celé město včetně metropolitní oblasti nemocnost na vybraná onemocnění % data budou vyžádána ze strany ÚZIS klesající trend celé město zdravá délka života (délka života prožitá ve zdraví) počet let bude zjištěno, zatím dostupné údaje na úrovni státu stoupající trend celé město Podpořit zdravý životní podíl rekreačně sportujících % 60 80 celé město 7 styl, včetně podpory správného stravování a pohybu (rekreačního a sportovního vyžití) obyvatel 15+ včetně metropolitní oblasti/Brno prevalence obezity % bude zjištěno, zatím dostupné údaje na úrovni státu klesající trend celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 8 Popis hodnoty V roce 2050 panuje mezi obyvateli Brna soudržnost a vzájemná pomoc. Zájem o druhé je běžnou součástí života lidí, místní firmy přispívají k růstu města na základě konceptu společenské odpovědnosti. Město nabízí široké spektrum veřejných a sociálních služeb v odpovídající kvalitě, rozsahu a dostupnosti a je průkopníkem v inovativních projektech. Spolupráce mezi státními institucemi, samosprávou, neziskovými i ziskovým sektorem vede k eliminaci sociálního vyloučení a chudoby. Lidé začali zlepšovat a rozvíjet vztahy v rámci své rodiny i různých komunit a organizací a město je v tom podporuje: pracuje na posilování vzájemného respektu mezi různými skupinami obyvatel. Brno se díky tomu stalo místem, kde k sobě lidé přistupují se vzájemným respektem, důvěrou a nebojí se odlišností. Přínos městu Mezi obyvateli města Brna panuje vzájemná důvěra, porozumění a spolupráce, a to mezi mladší a starší generací (pozitivní vztah a vzájemná pomoc), bohatými a chudými (přirozený altruismus, sociální podnikání) a majoritními a minoritními skupinami (vzájemný respekt a pomoc). Brno je díky naplnění této hodnoty městem, ve kterém se dobře žije nejen elitám, ale všem skupinám obyvatelstva. Díky spolupráci veřejného, neziskového a soukromého sektoru a aktivnímu zapojení obyvatel samotných se podařilo zamezit rozevírání sociálních nůžek. Příznivé sociální klima města a podpora sociálních inovací přispívá k pověsti města jako příjemného místa pro život, leadera v oblasti rovnosti, solidarity, vzájemné spolupráce a respektu obyvatel mezi sebou. Brno díky tomu přitahuje nové obyvatele i návštěvníky a pravidelně stoupá v žebříčcích kvality života. Naplnění této hodnoty se pozitivně promítá i do naplňování dalších oblastí kvality života, ať už jde o zdraví, rozvoj vědy a inovací, nebo mezinárodní charakter města. Garant Jaromír Hron Jaromír Hron je předseda Asociace nestátních a neziskových organizací Jihomoravského kraje, z. s., (ANNO JMK). Od roku 1991 do roku 2001 působil jako regionální sekretář YMCA v ČR, dále jako výchovný poradce a jednatel YMCA Brno. Od roku 1998 do roku 2006 byl členem výkonného výboru a posléze předsedou Brněnské asociace nestátních neziskových organizací, od roku 2006 předsedou výkonného výboru ANNO JMK. Jako člen výkonného výboru ANNO ČR pracuje od roku 2003. Zástupkyní garanta je Petra Stupková. Členkou týmu garanta je dále Petra Havlíková, pracovnice organizace Nesehnutí (NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ), koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva. Tabulka 2 Soudržné a respektující město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Posílit soudržnost mezi obyvateli města počet sociálně vyloučených osob či osob v riziku sociálního vyloučení počet odhad cca 30 000 5 000 celé město důvěra občanů mezi sebou navzájem (ot.: Dá se lidem % 59 % (v Brně důvěřuje: 90 % (součet celé město Soudržné a respektující město 9 v Brně důvěřovat?) rozhodně ano 6 % obyvatel, spíše ano 53 %) rozhodně a spíše ano) Zvýšit dostupnost a kvalitu péče a služeb pro seniory, zdravotně postižené a další skupiny obyvatel potřebující sociální péči a sociální pomoc vč. podpory pečujících osob Sociologické šetření: spokojenost s dostupností sociálních služeb hodnota ukazatele (*) 1,98 1,2 celé město sociologické šetření: spokojenost s kvalitou sociální péče hodnota ukazatele (*) 2,07 1,2 celé město kapacita terénních a ambulantních služeb, včetně využití moderních ICT a asistivních technologií či alternativních řešení ke standardním sociálním službám roční kapacita (počet klientů za rok) cca 59 000 nárůst na cca 80 000 (případně procen- tuálně: navýšení o 25–30 %) celé město kapacita pobytových sociálních služeb, včetně kapacit alternativních řešení klasických pobytových služeb počet lůžek cca 4 200 nárůst na cca 5 200 – 5 500 (případně procen- tuálně: navýšení o 25–30 %) celé město kapacita služeb na podporu a ulehčení péče pečujících osob roční kapacita (počet klientů za rok) data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření stoupající trend celé město, včetně metropolitní oblasti Snížit počet sociálně vyloučených lokalit a omezit vznik nových počet sociálně vyloučených lokalit počet 7 0 Brno-střed a Brno-sever (tzv. brněnský Bronx), v menší míře na území MČ Brno-jih, Židenice a Královo Pole počet sociálně vyloučených obyvatel ve městě Brně počet odhad 12 000 – 15 000 5 000 celé město počet komerčních ubytoven, ve kterých žijí sociálně vyloučené osoby počet 61 0 celé město počet sociálně vyloučených osob žijících v komerčních ubytovnách počet 1500 0 celé město Systematicky podporovat sociální inovace (podpora alternativních řešení klasických sociálních služeb, rozvoj a využití moderních ICT a asistivních technologií, podpora sociálního podnikání apod.) otevřenost města vůči novým, postupně vznikajícím inovacím (součástí hodnocení může být např. počet sociálních podniků, počet lidí využívajících ICT a asistivní technologie, počet vzniklých alternativních řešení ke standardním službám, počet start-upů v sociální oblasti, počet PPP projektů v sociální oblasti, případně míra spokojenosti s podporou inovací, návratnost investic do inovativních a „smart“ řešení v sociální oblasti apod.) slovní popis / slovní ohodnocení zhodnocení stávajícího stavu – bude doplněno rostoucí otevřenost města vůči novým, postupně vznika- jícím inovacím a jejich zvyšující se využití celé město, včetně metropolitní oblasti Podporovat různorodost a rovný přístup ke všem obyvatelům (rovnost pohlaví, zvýšení míry tolerance vůči různým generacím, etnikům a jiným minoritám) míra diskriminace a nesnášenlivosti vůči různým skupinám (výzkum Eurobarometr 437) hodnoty do- sahované v Brně v komparaci s národní hodnotou data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření na úrovni města o 20 % lepší výsledky než celo- národní průzkum celé město včetně metropolitní oblasti podíl městem podpořených projektů/akcí podporujících rovnost, propojování komunit a vzájemný respekt mezi % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření min. 5 % akcí celé město včetně metropolitní oblasti 10 různorodými skupinami obyvatel Zvýšit míru solidárnosti obyvatel a společenské odpovědnosti firem (dobrovolná výpomoc, dárcovství...) počet dobrovolnických hodin (hodiny odpracované v NNO v letech 2011–2014, velké i malé organizace) průměrný počet hodin na jednoho dobrovolníka odpraco- vaných v NNO za jeden rok 48 58 celé město podíl právnických osob poskytujících dar na celkovém počtu právnických osob % 4,2 5,46 celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 11 Popis hodnoty Brno se jako mezinárodní město vyznačuje rozmanitostí a otevřeností k lidem z různých zemí, etnických skupin a kultur. Mezi jeho základní rysy patří respekt k odlišnosti, schopnost přijmout nové myšlenky a víra v dialog. Svojí tolerantností přitahuje cizince, kteří se chtějí podílet na rozvoji města, a díky promyšlené strategii zajišťuje jejich úspěšnou integraci do místní společnosti. Místní firmy i město samotné mají četné kontakty v cizině, které umějí efektivně přetvořit do konkrétních zlepšení a inovací v rámci produktů, služeb i procesů. Přínos městu „Železný“ zákon zdraví jakéhokoliv ekosystému je jeho diverzita. Rozmanitost Brnu přináší větší schopnost kombinovat staré s novým a reagovat na nové výzvy. Čím otevřenější je město vnějšímu světu, novým lidem a myšlenkám, tím větší je jeho kreativní dynamičnost. Tak jako v minulosti závisí úspěch brněnských podniků, akademických institucí, veřejných i soukromých služeb a taktéž živá a pestrá kultura na bohatých vztazích s cizinou a talentech přicházejících do Brna zvenčí. Garant Don Sparling Don Sparling je hlavní konzultant Brno Expat Centre. Narodil se v kanadské Ottawě, vystudoval anglický jazyk a literaturu na Torontské a Oxfordské univerzitě. Do Československa poprvé přicestoval pár týdnů před 21. srpnem 1968, v březnu 1969 nastoupil jako lektor do brněnské Státní jazykové školy, dále působil na Masarykově univerzitě v Brně (mimo jiné jako ředitel Centra zahraničních studií). Jako manažer vedl několik let Brno Expat Centre, kde stále působí. Tabulka 3 Mezinárodní město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Lákat a udržet ve městě talentované cizince všech kategorií podíl cizinců žijících v Brně % populace 7 % (dnes cca 27 000) 20 % celé město Vytvořit komplexní systém služeb a mechanismů ve veřejném a soukromém sektoru pro přijímání a integraci cizinců fungující systém komplexní péče o cizince fungující systém dosud ne ano celé město a jeho metropolitní oblast Posílit systém školství umožňující dětem cizinců studovat na základních a středních státních školách a českým dětem získat vzdělání v cizím jazyce počet škol s dvojjazyčnou výukou (čeština plus cizí jazyk) počet 2 6 celé město počet škol s výukou v češtině, které mají zvláštní program pro integraci dětí cizinců počet 2 15 celé město Zajistit efektivní spolupráci města Brna se zahraničními partnery procento aplikací, které vznikly ve spolupráci města a zahraničních partnerů. % výsledků data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 90 % nebo rostoucí trend, podrobněji bude celé město a jeho metropolitní oblast Mezinárodní město 12 definováno v návaznosti na současnou hodnotu Podpořit přítomnost brněnských firem v zahraničí počet poboček v zahraničí počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město i zahraničí Získat a umístit do Brna středně důležitou mezinárodní instituci EU nebo OSN počet mezinárodních institucí v Brně počet 0 1 celé město a jeho metropolitní oblast 13 Popis hodnoty Brno v roce 2050 je mezinárodně uznávanou kulturní metropolí. Špičková kulturní a kreativní scéna je postavená na setkávání tradice a experimentu a aktivně ovlivňuje nejnovější světové trendy. Kultura je základním kamenem identity města, naplňuje veřejný prostor i každodenní životy jeho obyvatel a je katalyzátorem jejich vzájemného porozumění. Pro svou nezaměnitelnou tvůrčí atmosféru je město vyhledáváno tvůrci i návštěvníky z celého světa. Přínos městu Kulturní nabídka ve městě je rozmanitá a dostupná co nejširšímu spektru návštěvníků z Brna, z celého Česka i ze zahraničí. Vyniká dobrou spoluprací mezi kulturními aktéry, vzdělávacími institucemi a různými kulturami. To přináší zvýšení kvality života obyvatel a posiluje nezaměnitelnou tvůrčí atmosféru, kterou je Brno výjimečné. Mezinárodní renomé města v oblasti jeho kultury a kreativních odvětví znamená přínos pro ekonomiku města a konkurenceschopnost místních subjektů. Garant Tereza Raabová Tereza Raabová je expertka na kreativní průmysly, ekonomiku kultury a kulturní politiku. Založila vzdělávací a osvětovou platformu pro kulturní manažery Culture Matters, je auditorka pro oblast kultury v rámci národní sítě zdravých měst a autorka metodiky pro výpočet ekonomických dopadů kultury (certifikované MK ČR). Vystudovala hudební management na JAMU a mezinárodní obchod a cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze. Tabulka 4 Kulturní město CÍL HODNOTA UKAZATELE JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Osobitá kulturní a kreativní scéna s mezinárodním renomé, která aktivně pracuje s kulturním dědictvím Brna i experimentem počet celostátních a mezinárodních cen, mezinárodně uznávaných titulů (Evropské hlavní město kultury, Město hudby UNESCO) počet 0 2 (tituly: Evropské hl. město kultury, UNESCO město hudby aj.) celé město sociologické šetření: charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – spokojenost s oblastí kultury (jsou tam otázky na nabídku divadel, dostupnost a služby knihoven, muzea a výstavní síně, kina, další kulturní zařízení) hodnota ukazatele (*) 1,63 1,2 celé město počet pozitivních mediálních ohlasů počet ohlasů data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu. celé město podíl výdajů na kulturu z městského rozpočtu % rozpočtu města 9 % 9 % celé město počet, příp. podíl městem podpořených koprodukčních počet, % data nejsou zjišťována, je rostoucí trend, podrobněji celé město Kulturní město 14 a multižánrových projektů zahrnujících více subjektů, oborů i oblastí života nutný vý- zkum/měření bude definováno v návaznosti na sou- časnou hodnotu podíl městem podpořených projektů/děl zaměřených na původní tvorbu % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město podíl městem podpořených projektů/děl exportovaných mimo Brno % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město Kvalitní kultura je vyžadována všemi obyvateli Brna a je jim dostupná osobní důležitost možností pro kulturní a společenské vyžití v Brně (znění otázky: Jak moc jsou pro vás důležité možnosti pro kulturní a společenské vyžití ve městě Brně?) % „velmi důležité“ + „spíše důležité“ 75 % 85 % celé město frekvence návštěv kulturních akcí a zařízení v Brně – podíl obyvatel navštěvujících kulturní akce a zařízení alespoň jednou měsíčně % 3 % (muzea, výstavy, jiné akce) až 15 % (knihovny) 5 % až 20 % celé město počet veřejných prostranství a objektů / nebytových prostor v majetku města vhodných a využívaných pro kulturu počet prostranství, počet objektů / nebytových prostor města, počet akcí data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město Zachovalé a připomínané kulturní dědictví Brna (hmotné i nehmotné) počet památkových objektů a objektů industriálního dědictví v dobrém stavu počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město počet městem podpořených projektů pracujících s hmotným i nehmotným kulturním dědictvím počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město Kvalitní a funkční vzdělávání pro kulturu a kreativní sektor, spolupráce vzdělávacích subjektů s praxí míra uplatnění absolventů kulturních a kreativních oborů SŠ, VŠ a programů celoživotního vzdělávání (počet absolventů uplatněných v oboru / celkový počet absolventů v oborech a kurzech KKO) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město sociologické šetření: spokojenost zaměstnavatelů se schopnostmi a kompetencemi absolventů (forma šetření mezi zaměstnavateli) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend, podrobněji bude definováno v návaznosti na současnou hodnotu celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 15 Popis hodnoty Město poskytuje kvalitní, kapacitní a (prostorově i cenově) snadno dostupné zázemí pro sportovní vyžití svých obyvatel. Jeho pestrá sportovní nabídka pokrývá všechny úrovně od rekreačního přes výkonnostní až po vrcholový sport. Brno umí ke sportu motivovat všechny generace: od dětí a mládeže přes střední generaci až po seniory. Radost z pohybu je tak v roce 2050 přirozenou součástí zdravého životního stylu všech Brňanů. Brno umí vychovávat úspěšné sportovce, kterým nabízí odpovídající podmínky pro další rozvoj jejich sportovní kariéry. Do města se jezdí i za sportem: odehrávají se zde významné sportovní akce národní i mezinárodní úrovně, které lákají návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. (*) Přínos městu Sport a fyzická aktivita obecně tvoří nedílnou součást zdravého životního stylu. Zlepšují fyzické i psychické zdraví a přinášejí radost z pohybu. Významná je také psychicky relaxační funkce sportovních aktivit provozovaných v přírodním prostředí. Sport přináší zdravou míru soutěživosti, seberealizace a zároveň smysl pro fair play. Přispívá k lepšímu začlenění člověka do kolektivu a do společnosti, plní tedy i socializační roli. Ve svém důsledku pak sport a fyzická aktivita přispívají k lepšímu zdravotnímu stavu obyvatel a snížení nákladů na zdravotní péči. Špičkové výkony sportovců a významné sportovní akce přinášejí městu přestiž a dobré jméno, jsou divácky atraktivní a motivují k aktivnímu sportu. Díky doprovodným službám jsou tyto akce také zdrojem dalších příjmů pro místní podnikatele a město. Garant Jaroslav Suchý Jaroslav Suchý se narodil v roce 1971 v Brně. Od mládí aktivně sportuje, v roce 1995 se stal mistrem České republiky v krasobruslení. Vystudoval anglický jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Výukou angličtiny se zabývá již od dob studií, tedy více než pětadvacet let. Od roku 2001 působí na Pedagogické fakultě MU v Brně a od roku 2012 i na Vyšší odborné škole zdravotnické. Deset let provozoval vlastní soukromou jazykovou školu. V roce 2000 se stal členem KDU-ČSL. V červnu roku 2016 byl Zastupitelstvem města Brna jmenován radním města Brna pro oblast školství, mládeže a tě- lovýchovy. (*) Hodnota „Sportovní město“ je blíže specifikována v připravované „Koncepci sportu města Brna“. Sportovní město 16 Tabulka 5 Sportovní město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zajistit pestrou sportovní nabídku pokrývající všechny výkonnostní úrovně spokojenost s množstvím/nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně hodnota ukazatele (*) 1,92 1,2 celé město Podpořit rekreační sport pro všechny generace podíl rekreačně sportujících obyvatel 15+ % 60 80 celé město spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží hodnota ukazatele (*) 2,00 1,2 celé město podíl venkovních sportovišť při ZŠ přístupných veřejnosti a brněnským sportovním klubům % 61,8 80 celé město spokojenost s dostupností veřejně přístupných sportovišť, hřišť a plácků hodnota ukazatele (*) 2,01 1,2 celé město Zlepšit podmínky pro výkonnostní sport počet sportovních zařízení: bazénů vč. ZŠ a ledových ploch vč. sezonních pro výkonnostní sport počet 32 rostoucí počet celé město počet registrovaných členů celkem / mládež ve vybraných sportovních odvětvích (např. lední hokej, fotbal, atletika, plavání, florbal) počet 15 586 / 11 489 rostoucí počet celé město Podpořit vrcholový sport počet sportovních zařízení umožňujících pořádání akcí na vrcholové úrovni počet 23 rostoucí počet celé město počet významných sportovních akcí národního a mezinárodního významu počet/rok 21 rostoucí trend celé město návštěvnost a kapacita brněnských klubů nejvyšších lig (hokej, fotbal) počet/rok 7 600 / 4 588 rostoucí trend celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 17 Popis hodnoty Životní prostředí v Brně v roce 2050 je zdravé, podařilo se zajistit dlouhodobě udržitelnou kvalitu zdrojů (půdy, vody, ovzduší, potravin) potřebných pro zdravý a kvalitní život obyvatel. Vliv nejdůležitějších faktorů s negativním dopadem na prostředí a zdraví populace byl postupně redukován. Město se adaptovalo na klimatickou změnu a dlouhodobě aplikuje potřebná opatření k jejímu předcházení. Ekosystémy fungující v rámci města byly postupně obnoveny a jsou dále rozvíjeny v rámci propracovaného systému péče, podařilo se dosáhnout zvýšení biodiverzity a přírodní složky města jsou adekvátně chráněny. Občané sdílejí hodnotu zdravého životního prostředí a posilování odolnosti města vůči klimatickým změnám, podporují aktivity města k naplňování tohoto cíle a sami se aktivně zapojují svým každodenním chováním, součinností v místě bydliště i péčí o soukromý majetek. Přínos městu Zdravé životní prostředí významně ovlivňuje zdraví a fyzickou i psychickou pohodu lidí a jejich výkonnost. Kvalitní životní prostředí přispívá k dobré reputaci a celkové atraktivitě města Brna pro život stávajících i nově příchozích obyvatel a návštěvníků města. Garant Miroslav Kundrata Miroslav Kundrata patří ke spoluzakladatelům Nadace Partnerství, v níž se pohybuje již více než dvě desetiletí. Na začátku devadesátých let spoluzakládal také řadu dalších neziskových organizací a sítí, například ZO ČSOP Veronica, Nadaci Veronica, Unii pro řeku Moravu, Tradice Bílých Karpat, CEEWEB, síť ekologických poraden a podílel se na přípravě programu amerických nadací Environmental Partnership for Central Europe. V roce 1994 se stal prvním ředitelem Nadace Partnerství a v této funkci působí dodnes. Hlavní náplní jeho práce je kontinuální rozvoj aktivit a činností nadace a jejich strategické plánování. Vzdělání fyzického geografa mu dalo základ pro vnímání souvislostí mezi přírodními a sociálními procesy. Na začátku osmdesátých let mimo jiné zpracovával územní plán města Brna a působil v Geografickém ústavu Akademie věd ČR, který se zabýval komplexním studiem životního prostředí. V tomto prostředí se začal angažovat v oblasti ochrany životního prostředí, zejména v jihomoravských kauzách typu Nové Mlýny, brněnský autodrom, Vírský přivaděč apod, vydával ekologický časopis Veronica, natáčel dokumenty k ekologickým i civilizačním kauzám. Na počátku devadesátých let se věnoval především aktivitám typu navazování zahraničních kontaktů a hledáním inspirace pro demokratické ekologické politiky, které vyústily v založení zmíněných neziskových organizací, mezi nimi i Nadace Partnerství. Zdravé životní prostředí 18 Tabulka 6 Zdravé životní prostředí CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Snížit vliv faktorů s negativním dopadem na zdraví člověka a pro- středí imisní zátěž PM10 celkem (průměr) (µg/m3 ) 28,4 (2015) pod 10 celé město imisní zátěž NO2 celkem (průměr) (µg/m3 ) 30,8 (2015) pod 10 celé město jakost vody – Svratka jakost I I řeka Svratka jakost vody – Svitava jakost II I řeka Svitava kontaminované lokality výrobních brownfields ha 91,2 0 lokality brownfields podíl populace vystavené hluku > 55 dB % 21,7 méně než 10 % celé město uhlíková stopa Brna (množství vyprodukovaných skleníkových plynů ze všech aktivit) zatím není známo CO2 neutrální město celé město Adaptovat město na klimatickou změnu a aplikovat opatření k jejímu předcházení podíl zelených ploch % 4,3 stoupající podíl zejména intravilán města podíl propustných a nepropustných ploch ve městě (v rámci intravilánu) % nutno změřit v rámci územně analytických podkladů (2020) zvyšující se podíl propustných plochy na úkor nepropustných ploch celé město ekologická stopa města (možno změřit v rámci národní sítě zdravých měst) index (škála 1– 6, 6 je nejhorší vý- sledek) 5 (výsledek orientačního měření); data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření snižující se trend celé město Posílit ochranu a obnovu ekosystémů a zvýšit bio- diverzitu rozloha chráněné zeleně – podíl na celkové rozloze města Brna % 2,75 min. stejný podíl hodnotná území celého města stávající plochy parků – podíl na zastavěném území města % 1,67 rostoucí podíl parky bilance ploch parků vůči přítomným obyvatelům města m2 / oby- vatele 2,66 rostoucí trend parky 19 Popis hodnoty Příroda ve městě Brně v roce 2050 tvoří provázaný a funkční systém, který zajišťuje nejen rekreaci a odpočinek, ale také biodiverzitu nebo produkci potravin. Město Brno má stabilní a rozmanité ekosystémy, které jsou stěžejní pro udržení zdravého životního prostředí. Brno udržuje a postupně buduje systém ploch od plně přírodních až po kultivované, které doplňují městské prostředí a infrastrukturu. Přínos městu Příroda v rámci města neplní jen estetickou a rekreační funkci, ale dokáže výrazně ovlivnit celkovou kvalitu života obyvatel. Zeleň a vodní plochy pozitivně ovlivňují mikroklima, vyrovnávají teploty a snižují znečištění. Zeleň ve městě funguje jako přírodní klimatizace. Očekávané změny klimatu přinesou v budoucnu větší extrémy (vlny veder, přívalové deště, sucha), přírodní plochy jsou velmi efektivním nástrojem, jak tyto potenciální hrozby v prostředí města snížit. Garant Vojtěch Lekeš Vojtěch Lekeš je český architekt a urbanista se specializací na udržitelný rozvoj. Titul získal na katedře architektury Chalmersovy univerzity ve švédském Göteborgu a po absolutoriu pracoval jako architekt u jedné z největších švédských společností. V současnosti se věnuje vlastní praxi a působí jako programový ředitel výzkumné organizace NEXT Institute. Tabulka 7 Příroda ve městě CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Vytvořit a chránit provázaný systém zelené a modré infrastruktury ve městě podíl zeleně a vodních ploch spojených se systémem ÚSES % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) rostoucí trend – zvyšující se podíl propojené „zelené a modré infrastruktury“ veškerá zeleň a vodní plochy provázaná se systémem ÚSES Revitalizovat stávající zeleň a navázat ji na biokoridory podíl revitalizované plošné a liniové zeleně % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) rostoucí trend – zvyšující se podíl revitalizované zeleně parky, vnitrobloky, aleje, uliční stro- mořadí Podporovat výsadbu a zakládání nové zeleně (vč. zelených střech či fasád), vodních ploch a toků podíl zeleně a vodních ploch v intravilánu % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) rostoucí trend – zvyšující se podíl zeleně a vodních ploch zelené střechy, zelené fasády, pocket parks, jezírka (sběr dešť. vody) vodní kanály (dešť. voda), mokřady, rybníky Zvyšovat biodiverzitu ve městě hodnota ekosystémových služeb (užitky poskytované společnosti přírodou) dosud chybí metodika kvantifikace, nutné vytvořit; data tedy nejsou zjišťorostoucí trend celé město a jeho metropolitní oblast Příroda ve městě 20 vána, po stanovení metodiky je nutný výzkum/měření rozsah ploch zvyšujících biodiverzitu (mokřady, revitalizované plochy apod.), jedná se o pomocný indikátor pro vytvoření systému kvantifikace ekosystémových služeb m2 data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) rostoucí trend celé město a jeho metropolitní oblast počet ploch zvyšujících biodiverzitu (mokřady, revitalizované plochy apod.), jedná se o pomocný indikátor pro vytvoření systému kvantifikace ekosystémových služeb počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) rostoucí trend celé město a jeho metropolitní oblast Zajistit dostatek parků pro rekreaci stávající plochy parků (podíl na zastavěném území města) % 1,67 rostoucí podíl celé město bilance ploch parků vůči přítomným obyvatelům města m2 / oby- vatele 2,66 rostoucí trend celé město 21 Popis hodnoty Brno v roce 2050 je kompaktní a funkčně vyvážené. To je vyjádřeno souvislou a prostorově nerozptýlenou zástavbou, v níž jsou centra každodenních aktivit obyvatel co nejblíže místům jejich bydliště. Každodenní život vyváženého města se tak může odehrávat v měřítku městské čtvrti, ve které lze jednotlivá místa aktivit propojit chůzí či hromadnou dopravou. Kompaktní a vyvážené město snižuje závislost na dopravě a je předpokladem pro zvýšení sociálních kontaktů a bezpečnosti obyvatel. Přínos městu U kompaktního a vyváženého města lze očekávat snížení prostorových nároků na výstavbu a podporu regenerace nedostatečně využitého území (např. využití proluk či starých industriálních objektů). Tím se sníží nároky na výstavbu a údržbu liniové technické a dopravní infrastruktury a dojde k omezení dopravní zátěže. Zlepší se přístup obyvatel, zejména těch méně mobilních, ke službám. Nově revitalizovaná území a městská lokální centra přinesou zlepšení z hlediska obslužnosti, bezpečnosti a sociální soudržnosti obyvatel. Garant Michal Sedláček Architekt Michal Sedláček je ředitel Kanceláře architekta města Brna a od roku 2016 hlavní architekt města Brna. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně a na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1990 odešel do New Yorku, poté od poloviny devadesátých let pracoval na projektech v Moskvě, pak se vrátil do New Yorku, odkud se přestěhoval do kalifornského Los Angeles. Tam do roku 2006 pracoval v ateliéru Franka Gehryho. V roce 2007 založil a poté vedl losangelskou pobočku architektonické firmy Aedas. Na zpracování této hodnoty se dále podílel Ondřej Mulíček, odborný asistent na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na výuku a výzkum v oblasti sociální geografie, aplikovaný výzkum a aplikované studie v oblasti časoprostorového plánování a mobility. V letech 1999–2002 působil jako manažer rozvoje města Magistrátu města Brna. Tabulka 8 Kompaktní a vyvážené město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Efektivní využívání území města podporující souvislou zástavbu a rozvoj vyvážené sítě lokálních center podíl nedostatečně využitých ploch a brownfields (transformačních území) na zastavěné ploše města % 4 1 celé město podíl ploch regenerovaných brownfields na celkové aktuální ploše brownfields v Brně % 0 90 celé město Kompaktní a vyvážené město 22 počet lokálních center (nutno vytvořit pracovní definici lokálního centra na základě nabídky funkcí a denního obratu osob) počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend, následně stabilizace, nutno vytvořit pracovní definici lokálního centra na základě nabídky funkcí a denního obratu osob celé město a jeho metropolitní oblast Město krátkých vzdáleností průměrná doba dojížďky za prací a do škol min cca 20–25 min pro Brno, 25–30 min pro BMO (odhad na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů 2011, nutno ověřit dle jiného typu geolokalizačních dat, např. dat mobilních ope- rátorů) hodnota srovnatelná či nižší než současná celé město a jeho metropolitní oblast podíl obyvatel, kteří mají základní obslužné funkce v docházkové vzdálenosti (500 m / 10 min) (nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí) % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend, nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí celé město podíl obyvatel, kteří mají základní obslužné funkce v dosahu 10 min hromadnou dopravou (nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí) % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend, nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí celé město a jeho metropolitní oblast Zvýšit možnosti města Brna pro výstavbu bytů a domů ve svých administrativních hranicích na úkor intenzity výstavby v suburbiích meziroční trend v rozdílu intenzit nové bytové výstavby mezi Brnem a zbytkem BMO (nutno vytvořit metodiku) absolutní hodnota či index data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend (zvyšování intenzity výstavby v Brně na úkor oproti zázemí) celé město a jeho metropolitní oblast rovnoměrnost zalidnění v rámci zastavěného území ukazatel koncentrace H (podíl území v % na kterém žije „rozptýlená“ polovina obyvatelstva, do výpočtu zaneseno obyvatelstvo bydlící v Brně, tedy přítomné i v noci) % 80 60 celé město 23 Popis hodnoty Architektonická tvář města Brna se v roce 2050 zaměřuje zejména na propojení historické zástavby, brněnského funkcionalismu, industriální architektury a nové výstavby. Je podporována kultivovaná moderní architektura odpovídající světovým trendům a respektující environmentální a společenský vývoj. Vzhledem k členitému reliéfu krajiny města Brna a jeho dominantám je kladen důraz především na výškovou kompozici a na zvyšující se kvalitu veřejných prostranství, zejména náměstí, ulic a parků. Přínos městu Město se stane přitažlivým a přívětivým místem pro život obyvatel a zároveň atraktivním cílem turistického ruchu. Výška, struktura a objem nové zástavby respektují okolní zástavbu, zachovávají kompoziční osy a dominanty města. Atraktivní, kvalitní a inspirativní veřejná prostranství přinášejí inspiraci pro kulturní a sociální život ve městě. Garant Michal Sedláček Architekt Michal Sedláček je ředitel Kanceláře architekta města Brna a od roku 2016 hlavní architekt města Brna. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně a na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1990 odešel do New Yorku, poté od poloviny devadesátých let pracoval na projektech v Moskvě, pak se vrátil do New Yorku, odkud se přestěhoval do kalifornského Los Angeles. Tam do roku 2006 pracoval v ateliéru Franka Gehryho. V roce 2007 založil a poté vedl losangelskou pobočku architektonické firmy Aedas. Tabulka 9 Architektonická tvář města CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Kultivovaná výstavba a podpora moderní architektury odpovídající světovým trendům počet nominovaných staveb v Brně v celostátních soutěžích organizovaných profesními organizacemi (Grandprix Architektů – národní cena za architekturu; Česká cena za architekturu) počet cca 5–10 (Česká cena za architekturu) 10 a více celé město Atraktivní, kvalitní a inspirativní veřejná prostranství jako nedílná součást stabilizovaných i rozvojových oblastí města podíl kvalitně rekonstruovaných veřejných prostranství na všech rekonstruovaných veřejných prostranstvích od roku 2016 % 0 100 celé město podíl nových kvalitních veřejných prostranství na všech nových veřejných prostranstvích od roku 2016 % 0 100 celé město podíl obyvatel spokojených s kvalitou veřejných prostranství % 77 95 celé město Architektonická tvář města 24 Město bez vizuálního smogu podíl provozoven s kvalitním designem na celkovém počtu provozo- ven % 15 (odhad) 90 celé město podíl kvalitně provedených venkovních reklam na celkovém počtu reklam (možno sledovat dle kategorií, např. billboard, city light vitríny, bannery na městském mobiliáři, atd.) % 15 (odhad) 90 celé město 25 Popis hodnoty V roce 2050 je Brno atraktivní, živou, významnou metropolí, která je lákavou adresou pro nastupující generace. Město poskytuje zdravé a bezpečné bydlení všem skupinám a věkovým kategoriím obyvatel. Dokáže uspokojit nároky jednotlivců i rodin s dětmi a dává jim možnost výběru. Brno je městem s pestrou nabídkou finančně dostupného bydlení, která je rovnoměrně rozložena v rámci celého města, a to jak v centru, tak na okraji města v blízkosti přírody. Přínos městu Nabídka bude mírně převyšovat poptávku, cena koupě / nájmu bude díky tomu dostupná pro širokou veřejnost. Lidé budou mít možnost volby bydlení podle svých představ na základě pestrého výběru z široké škály druhů, charakterů, velikostí, lokalit, cen. Bude tak možné uspokojit různorodé požadavky na bydlení od malých bytů po rodinné bydlení. Město bude zajišťovat pestrou škálu bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami. Pro výstavbu budou připraveny rozvojové a přestavbové lokality v rámci různých částí města. Nabídka bydlení bude díky tomu rovnoměrně rozmístěna po celém území města, což umožní úsporu času lidí věnovaného cestování z bydliště do práce. Garant Petr Bořecký Petr Bořecký je architektem v ateliéru A53 a místopředsedou komise Rady města Brna pro územní plánování. V současnosti probíhá proces změny garanta, novou garantkou této hodnoty bude Karin Karasová, starostka městské části Královo pole a předsedkyně Komise bydlení Rady města Brna. Tabulka 10 Město s dostupným bydlením CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Dosáhnout variabilní nabídky bydlení dostupného všem oby- vatelům sociologické šetření – spokojenost s bydlením v Brně hodnota ukazatele (*) 1,97 1,2 celé město počet nově dokončených bytů ročně počet 1496 5000 celé město struktura nabídky bytů počet bytů (1+1 až 4+1) data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město Zachovat rozsah a zlepšit stav městského bytového fondu obecní byty – podíl z celkového počtu bytových jednotek v Brně, počet %, počet 15,6 %, 28 696 (obecní byty celkem) zachování tohoto trendu / mírný rostoucí celé město Město s dostupným bydlením 26 trend podíl obecních bytů, které prošly rekonstrukcí / podíl obecních bytů, které vyžadují rekonstrukci % data budou doplněna celé město Posílit rozvoj všech forem bytové výstavby podíl nájemních bytů na počtu obydlených bytů (SLDB 2011) % 38 (Analytická část Strategie bydlení str. 47) rostoucí trend celé město dokončené obecní byty % jednotky % ročně (Analytická část Strategie bydlení str. 50) min. 15 % z celkové ho počtu nově dokončen ých bytů ročně celé město plocha připravených rozvojových a přestavbových lokalit pro bydlení ha data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město počet MČ, které mají na svém území připraveny rozvojové, přestavbové lokality pro bydlení počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 29 celé město počet m2 plochy průměrného bytu 2+1, který lze pořídit za průměrnou mzdu v Brně hodnota ukazatele 0,86 1 celé město Zajistit odpovídající bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami startovací byty počet 58 rostoucí trend celé město sociální byty počet 76 rostoucí trend celé město bezbariérové byty počet 311 rostoucí trend celé město byty v režimu DPS (domu s pečovatelskou službou) počet 912 rostoucí trend celé město počet rodin ve stavu bytové nouze počet 421 (Analytická část Strategie bydlení str. 40) klesající trend celé město počet lidí bez domova počet 3000 (dle sčítání kurátorů v roce 2014, Analytická část Strategie bydlení str. 40) / 1950 (V roce 2014 bylo sečteno celkem 1 950 lidí bez domova včetně 303 dětí, Analytická část Strategie bydlení str. 42) klesající trend celé město počet MČ, které mají na svém území startovací i sociální byty, bezbariérové byty a byty v režimu DPS počet startovací byty 3 MČ bezbariérové byty 10 MČ DPS 14 MČ sociální byty data budou doplněna 29 celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 27 Popis hodnoty V Brně žijí v roce 2050 dobře prosperující a spokojení obyvatelé. Místní nabídka zaměstnání je dostatečně pestrá a široká, podmínky a služby pro podnikání jsou kvalitní a dostatečné. Školy připravují absolventy pro trh práce svými perspektivními obory. Poptávka po volných místech je v rovnováze s nabídkou. Za prací se lze ve městě bez těžkostí kamkoliv dopravit různými způsoby. Město se zajímá o své zaměstnavatele a podporuje jejich vize. Obyvatelé mají chuť a možnost utrácet své příjmy ve městě. Přínos městu Brno je přitažlivé pro podnikání a má zajímavou nabídku pracovních příležitostí pro všechny zájemce o zaměstnání dle jejich možností. Spokojení obyvatelé mohou díky svým příjmům využívat všechny nabídky, kterými město disponuje (ať už se jedná o bydlení, školství, zdravotnictví, služby, kulturu, či sport). Garant Monika Höklová Monika Höklová vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde také celý život s rodinou a třemi dětmi žije. Získala zkušenosti na stážích v zahraničí, a zejména jako zaměstnanec, OSVČ i zaměstnavatel: od r. 2004 je jednatelkou společnosti, která se zabývá službami v oblasti lidských zdrojů, vzdělávání a trhu práce. Věnuje se sociálním inovacím: novým a oproti dostupným alternativám lepším řešením, která naplňují společenské potřeby a vytvářejí nové spolupráce. Zabývá se také projektovým managementem, kariérním poradenstvím a mentoringem. Tabulka 11 Prosperující město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Podpořit nárůst životní úrovně obyvatel města (z hlediska ekonomické dimenze) průměrná měsíční mzda v Brně vztažená k průměrnému měsíčnímu platu v ČR % 103 % 125 % celé město HDP na obyvatele města (oproti průměru EU) % 133 % 150 % celé město podíl osob ohrožených příjmovou chudobou (prozatím zjištěno v JMK) % 16,9 % 5 % Jihomoravský kraj, Brno Podpořit atraktivní pracovní příležitosti – širokou nabídku kvalifikovaných pracovních míst odpovídající ekonomické struktuře obyvatel míra nezaměstnanosti (MPSV) % 6,1 % 4 % celé město míra zaměstnanosti (za JMK) % 58,1 stoupající trend celé město Napomoci řešení dlouhodobé ne- zaměstnanosti podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu uchazečů o zaměst- nání % 8 210 osob, 48,2 % 25 % celé město Prosperující město 28 Podpořit propojení škol s businessem a firmami (praxe studentů během studia, podpora zaměstnávání absolventů) míra nezaměstnanosti absolventů škol % 4,57 % 2,5 % celé město Posílit kvalitní prostředí pro podnikání a podporu malých a středních podniků (MSP), start-upů podíl zaměstnaných v MSP z celkového počtu zaměstnaných % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město Připravit město na nové ekonomické modely a budoucí trendy (sdílená ekonomika, robotizace…) otevřenost města vůči novým, postupně vznikajícím inovací, způsobům práce atd. slovní popis / slovní ohod- nocení zhodnocení stávajícího stavu – bude doplněno rostoucí otevřenost města vůči novým, postupně vznikajícím inovacím a jejich zvyšující se využití celé město 29 Popis hodnoty Brno se svými univerzitami, vědecko-výzkumnými kapacitami a množstvím studentů se do roku 2050 postupně rozvinulo ve skutečnou znalostní ekonomiku s významnou pozicí v rámci širšího středoevropského regionu. Díky tomuto unikátnímu prostředí firmy cítí, že Brno je to pravé místo pro jejich inovativní produkty a služby. Z Brna se stalo město, ve kterém působí inovativní firmy ze všech oblastí a jejich aktivity pak dále podporují rozvoj mladých kreativních talentů. Přínos městu Brno svojí živoucí a kreativní atmosférou přímo podporuje rozvoj talentu. Brno bude vytvářet různé nástroje, programy a prostory, které umožní obyvatelům města testovat a rozvíjet svoje inovativní nápady. Tyto nápady pak bude možné přetavit v malé a střední podniky napojené přímo na odpovídající trhy. Jak bude reputace Brna jako inovativního centra růst, stane se atraktivnějším pro zahraniční kreativce, kteří budou přicházet do Brna. To dále podpoří známost města. Garant Markus Dettenhofer Markus Dettenhofer je výkonný ředitel středoevropského technologického institutu CEITEC. V současné době vede výzkumné centrum v České republice, které se zaměřuje na vědy o životě a materiálu, je to zkušený vedoucí projektu v biotechnologickém prostředí. Získal BS z Kalifornské univerzity v Berkeley a doktorát v molekulární virologii a John Hopkins University. Vedl postdoktorský výzkum v laboratoři profesora Philipa Ledera na Harvardské lékařské fakultě a byl instruktorem genetiky na Harvardu. Mezi jeho specializace patří projektový management, biomedicínský výzkum, vědecké psaní a editace a vedení lidí. Tabulka 12 Středoevropské centrum vědy, výzkumu a inovací CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zvýšit aplikovatelnost brněnského výzkumu počet prodaných licencí na použití konkrétního výzkumného výstupu počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město Podpořit zralost výzkumného podpůrného prostředí v Brně množství výdajů vynaložených na VaVaI inovativními soukromými společnostmi Kč 16 276 mil. 30 000 mil. celé město Posílit atraktivitu výzkumného prostředí v Brně počet zaměstnanců v oblasti VaVaI počet 18 537 rostoucí trend celé město počet postgraduálních studentů počet data budou doplněna rostoucí trend celé město procento inovačně neziskových organizací budujících tzv. Science Commons v Brně ze všech neziskových organizacích v Brně % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město Posílit mezinárodní atraktivitu výzkumného prostředí v Brně počet a procento zahraničních postgraduálních studentů v Brně počet / % data budou doplněna rostoucí trend celé město Středoevropské centrum vědy, výzkumu a inovací 30 počet a procento zahraničních pracovníků s titulem Ph.D. v Brně počet / % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město počet a procento domácích pracovníků, kteří se vrátili do Brna po zahraniční zkušenosti, která trvala pět a více let počet / % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město Podpořit propojenost a propustnost výzkumného prostředí v Brně počet vědecko-výzkumných pracovišť zabývajících se středními Technology Readines Level (TRL) v Brně počet 0 5 celé město počet multisektorových grantů a projektů mezi veřejným, neziskovým a soukromým sektorem počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město a jeho metropolitní oblast počet nevědeckých inovátorů (právnických osob, které mají VVI oddělení/pracovníka) počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město počet publikací brněnských výzkumníků v tzv. Tier 1 serveru Web of Science apod. počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město 31 Popis hodnoty Brno v roce 2050 je univerzitním městem, do kterého přijíždějí získat špičkové vzdělání studenti nejen z Česka, ale z celé Evropy. Město moudře využívá potenciálu akademické komunity, zapojuje ji do občanského života (popularizace, veřejné diskuse) i odborného rozhodování ve strategických otázkách rozvoje města. Uvědomuje si ekonomický i sociální význam vzdělání a podporuje učení obyvatel v každém věku. Možnost kvalitního vzdělávání na všech úrovních a pro všechny věkové kategorie je samozřejmostí. Personální obsazení a materiální vybavení brněnských škol odpovídá polovině 21. století. Přínos městu Význam vzdělanosti a vzdělávání pro společnost stále roste, vzdělanost populace a její vědecká úroveň budou stále vyšší mírou rozhodovat o budoucnosti jednotlivých měst i zemí. Brněnské školy budou přirozeným centrem vzdělanosti v lokalitě, ve které působí. Snadná dostupnost a vysoká kvalita vzdělání pozitivně ovlivní ekonomický i sociální rozvoj města a jeho obyvatel. Díky přicházejícím mladým lidem bude mít Brno a jeho obyvatelé stále dostatek impulzů a inspirace, město bude stále živým organizmem. Otevřené školy i akademická sféra pozitivně ovlivní veřejnou debatu i rozvoj města v řadě oblastí. Garant Roman Badík Roman Badík působil v letech 2011–2015 jako grantový manažer ve společnosti CEITEC – Central European Institute of Technology. V současnosti je vedoucím Odboru výzkumu na Masarykově univerzitě v Brně. Na zpracování této hodnoty se dále podílela Vlasta Petříková, koordinátorka projektů Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna v oblasti vzdělávání v OP VK a OP VVV. V současnosti působí také jako koordinátorka tvorby Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání ve městě Brně. Do přípravy této hodnoty se dále zapojila Marie Klusoňová, vedoucí Pedagogicko-organizačního oddělení Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna. Zajišťuje komplexní metodickou a odbornou podporu brněnských mateřských a základních škol a městských částí. Po odborné stránce garantuje projekty statutárního města Brna v oblasti vzdělávání v OP VK a OP VVV. Tabulka 13 Univerzitní vzdělané město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zajistit kvalitní, dostupné a inkluzivní vzdělávání na všech jeho stupních sociologické šetření: spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání hodnota ukazatele (*) 1,65 1,2 celé město Zvýšit kvalitu a internacionalizaci brněnských univerzit a vysokých škol ranking univerzit pořadí 550.–650. (2 VŠ, další nad 800) 300.–350. (min. 2 VŠ v prvních 350, další do 800) celé město Vzdělané univerzitní město 32 počet akreditovaných studijních programů v cizím jazyce počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město podíl zahraničních studentů % 20 % (13 560) rostoucí trend celé město podíl zahraničních akademických pracovníků % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město Posílit otevřenost akademické sféry vůči veřejnosti, přímé zapojení akademických pracovníků a studentů do aktivit města (univerzity jako otevřená centra vzdělanosti) podíl univerzit a vysokých škol, které pravidelně realizují aktivity pro širokou veřejnost a dlouhodobě se zapojují do aktivit města % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření 100 % celé město Zajistit kvalitní, dostupné a inkluzivní vzdělávání na úrovni mateřských a základních škol míra naplněnosti kapacit MŠ a ZŠ (počet dětí / kapacita) % MŠ 100 % (11 537 / 11 537), ZŠ 98,7 % (27 102 / 27 451) 90 % celé město výsledky Pisa (mezinárodní šetření úrovně gramotnosti patnáctiletých žáků, OECD), dosud měřeno pouze na úrovni států pořadí v dané oblasti data za procentuálně za Brno rostoucí trend celé město počet odborně vyškolených pedagogických pracovníků v oblasti polytechnického vzdělávání a vzdělávání v oblasti přírodních věd počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město počet aktivit v oblasti prosociálního a občanského rozvoje realizovaných dětmi a žáky (školní parlamenty, kroužky sociálního rozvoje) počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město počet plně obsazených funkčních školních poradenských pracovišť počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město Flexibilně a smysluplně koncipovat obory středního vzdělávání v kontextu potřeb trhu práce počet studijních oborů počet data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město Zajistit dostupné a kvalitní zájmové a neformální vzdělávání počet dětí a žáků, které se účastní zájmového a neformálního vzdělávání počet 15 000 rostoucí trend celé město Vytvářet podmínky pro spolupracující a informovanou rodinu počet seminářů pro zákonné zástupce k významným vzdělávacím tématům: podpora každého dítěte a žáka, přestup mezi stupni vzdělávání, smysluplné kariérové poradenství počet 4 rostoucí trend celé město Podpořit celoživotní učení sociologické šetření: spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých hodnota ukazatele (*) 1,91 1,2 celé město podíl dospělých, kteří se účastní dalšího vzdělávání dospělých % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření rostoucí trend celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 33 ZDROJE Popis hodnoty Globálně dostupné město je prostřednictvím kvalitní, kapacitní a spolehlivé dopravní a komunikační infrastruktury dobře spojeno s okolním světem. Brno v roce 2050 je napojeno na hierarchicky nadřazené dopravní a komunikační tahy (např. letecké trasy, dálnice, VRT, globální sítě pro přenos dat aj.). Díky tomu je dobře spojeno s metropolemi nacházejícími se ve (středo)evropském a též celosvětovém prostoru (např. Praha, Vídeň, Bratislava, Mnichov, Berlín a další). Přínos městu Dobrá dostupnost města a jeho metropolitního regionu je důležitá pro efektivní a spolehlivé fungování všech složek života, zejména pro metropolitní ekonomiku, vědecké struktury a také pro všechny další socioekonomické činnosti, neboť umožňuje udržování a rozvíjení potřebných kontaktů. Jejím projevem je snadná dosažitelnost města i jeho okolí pro všechny osoby, které sem z různých důvodů přijíždějí či odsud vyjíždějí (obyvatelé, dojíždějící, investoři, podnikatelé, turisté, vědci a další). Garant Daniel Seidenglanz Daniel Seidenglanz působí jako odborný asistent na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ve své pedagogické i výzkumné činnosti se věnuje především problematice geografie dopravy, přičemž se zaměřuje jak na téma každodenní mobility a jejího významu v časoprostorových rutinách obyvatel, tak na oblast železniční, silniční a letecké dopravy. Tabulka 14 Globálně dostupné město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zajistit kvalitní, kapacitní a spolehlivé dopravní a komunikační spojení Brna se (středo)evropskými a světovými metropolemi, a to v osobní i nákladní dopravě a také v oblasti informačních toků letecká doprava: počet destinací dostupných z Brna pravidelnými přímými lety za běžný týden (z toho uzlová letiště síťových dopravců) počet 3(1) 20(6) celé město a jeho metropolitní oblast silniční doprava: časová dostupnost sousedních středoevropských center (Praha, Vídeň, Bratislava, Budapešť, Varšava, Berlín a Mnichov) minuty Praha (120), Vídeň (100), Bratislava (80), Budapešť (190), Varšava (400), Krakov (210), Vratislav (240), Berlín (360), Mnichov Praha (120), Vídeň (80), Bratislava (80), Budapešť (180), Varšava (330), Krakov (210), Vratislav celé město a jeho metropolitní oblast Globálně dostupné město 34 (360) (240), Berlín (330), Mnichov (330) železniční doprava: časová dostupnost sousedních středoevropských center (Praha, Vídeň, Bratislava, Budapešť, Varšava, Berlín a Mnichov) minuty Praha (150), Vídeň (90), Bratislava (90), Budapešť (250), Varšava (420), Krakov (440), Vratislav (360), Berlín (440), Mnichov (400) Praha (60), Vídeň (45), Bratislava (45), Budapešť (120), Varšava (150), Krakov (120), Vratislav (120), Berlín (180), Mnichov (150) celé město a jeho metropolitní oblast komunikační a datové infrastruktury: datová kapacita sítí napojujících Brno do mezinárodních a globálních sítí Byte data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město a jeho metropolitní oblast otevřenost města vůči novým, postupně vznikajícím inovacím dopravních a komunikačních technologií slovní popis / slovní ohodno- cení zhodnocení stávajícího stavu – bude doplněno rostoucí otevřenost města vůči novým, postupně vznikajícím inovacím a jejich zvyšující se využití celé město a jeho metropolitní oblast Zajistit kvalitní, kapacitní a spolehlivé fungování dopravních terminálů, které umožňují vstup globálních osobních i nákladních dopravních a informačních toků do prostoru města a metropolitního regionu Brna letiště dobře napojené na navazující systémy městské a příměstské osobní i nákladní do- pravy slovní popis / slovní ohodno- cení Letiště je napojeno na silniční komunikaci, železniční vlečku a autobusovou linkou E76 i do systému MHD Zlepšující se napojenost letiště na dopravní systémy osobní i nákladní dopravy (kolejové napojení včetně pravidelné osobní dopravy, silniční napojení s kapacitnější m parkovištěm, terminál nákladní dopravy) letiště Brno-Tuřany, celé město a jeho metropolitní oblast fungující moderní železniční uzel dobře napojený na vnitřní strukturu města a navazující na systémy městské a příměstské osobní i nákladní dopravy slovní popis / slovní ohodno- cení doposud ne ano hlavní vlakové nádraží, celé město a jeho metropolitní oblast systém záchytných parkovišť P&R, umožňujících bezkonfliktní přechod z osobní dálkové automobilové dopravy do systému městské dopravy (kapacita parkovišť) slovní popis / slovní ohodnocení, číslo doposud nefunguje jako systém (v provozu je jedno parkoviště P&R s kapacitou 177 míst) ano, 20 000 parkovacích míst na různých parkovištích lokalizovaný ch na trasách hlavních celé město a jeho metropolitní oblast 35 příjezdů do města propojení terminálů nákladní silniční dopravy s terminály ostatních druhů dopravy (inter- modalita) slovní popis / slovní ohodno- cení V současnosti je v provozu terminál Brnojih, ucelený systém a efektivní propojení různých druhů dopravy není k dispozici Systém terminálů propojujícící ch jednotlivé druhy nákladní dopravy do efektivního systému celé město a jeho metropolitní oblast 36 Popis hodnoty Kvalitní, spolehlivá a ekologická veřejná doprava je hlavním systémem, který obyvatelé města i jeho okolí při svých cestách volí. Ke svému cíli se však dostanou snadno a rychle, ať už se rozhodnou využít jakýkoliv způsob dopravy. Efektivní, otevřený a propustný systém mobility nabízí obyvatelům řešení odpovídající jejich požadavkům. Díky integrovanému plánování mobility a využití inovativních řešení je Brno městem krátkých vzdáleností, kde nejsou důvodem pro omezení pohybu vyšší věk ani hendikep. Principy udržitelné a efektivní mobility jsou aplikovány i na přepravu zboží. Díky těmto změnám je město Brno v roce 2050 místem se zdravým a příjemným prostředím pro život. Přínos městu Podpora preference udržitelné mobility (veřejná, pěší a cyklistická doprava) přináší městu především zlepšení životního prostředí, příjemné a kvalitní veřejné prostory a jeho obyvatelům zvýšení kvality života. Efektivní mobilita jim nabízí komplexní systém s jednoduchou volbou způsobu dopravy (veřejná doprava, automobil, jízdní kolo či chůze), která nejvíce odpovídá jejich požadavkům a umožňuje jim dosáhnout cíle jejich cest snadno a rychle, bez zbytečných časových i ekonomických ztrát. Efektivně je využita také energie v dopravě, čímž dochází nejen k úsporám, ale také ke snížení negativních vlivů dopravy na prostředí města a jeho obyvatele. Garant Iva Machalová Iva Machalová je vedoucí referátu městské mobility na Odboru dopravy Magistrátu města Brna. Vystudovala geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Na Magistrátu města Brna působí od roku 2004 (v minulosti jako manažerka několika EU projektů), zaměřuje se především na plánování v oblasti dopravy a přípravu plánu udržitelné městské mobility pro Brno. Tabulka 15 Město s efektivní a udržitelnou mobilitou CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zvýšit atraktivitu a využití udržitelných druhů dopravy (veřejná, pěší a cyklistická doprava), a snížit tak negativní dopad dopravy na životní prostředí dělba přepravní práce % 53% (VHD); 6 % (pěší doprava), 2 % (cyklistická doprava), 39 % (IAD) 56% (VHD); 12 % (pěší doprava), 12 % (cyklistická doprava), 20 % (IAD) celé město sociologické šetření: spokojenost obyvatel s infrastrukturou pro pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu % 81 % obyvatel spokojených s podmínkami pro pěší pohyb, 33 % obyvatel spo- kojených s podmínkami pro cyklodopravu, spo- rostoucí spokojenost celé město Město s efektivní a udržitelnou mobilitou 37 kojenost obyvatel s veřejnou dopravou: 82 % stupeň automobilizace (počet osobních automobilů na 1 000 ob.) počet 484 350 celé město Zlepšit kvalitu prostředí města koncentrace prachových částic PM10 µg/m3 28,4 klesající trend celé město koncentrace prachových částic PM2,5 µg/m3 data budou doplněna klesající trend celé město koncentrace benzo[a]pyrenu µg/m3 data budou doplněna klesající trend celé město koncentrace NO2 µg/m3 30,8 klesající trend celé město podíl populace vystavené hluku > 55 dB % 21,7 klesající trend celé město podíl ekologických vozidel (př. autobusy využívající CNG, do budoucna i elektrobusy a další technologie) / celkový počet vozidel ve veřejné dopravě % 33 % (100/302) 100 % celé město Vytvořit efektivní a prostupný dopravní systém umožňující snadnou volbu druhu dopravy, který nejlépe odpovídá požadavků uživatelů – obyvatel města plynulost pohybu (časové a ekonomické ztráty způsobené kongescí) % 27 % klesající trend celé město průměrná rychlost veřejné dopravy km/hod 15-20 km/hod. (tramvaj) rostoucí trend celé město průměrná vzdálenost zastávek VHD z místa bydliště m data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření klesající trend celé město plochy pěších zón a sdílených prostorů m2 307/5 rostoucí trend celé město bezbariérová řešení ve veřejné dopravě (podíl bezbariérových vozidel / podíl bezbariérových zastávek) % vozidla 66 % (511/778) 100 % celé město Přistupovat k mobilitě ve městě jako ke službě míra využití sdílených řešení (bikesharing, carsharing) a služeb % bikesharing 0,4 %, carsharing 0,6 % rostoucí trend celé město počet zákazníků budoucí společnosti poskytující různé druhy dopravy – mobilita jako služba počet 0 rostoucí trend celé město počet firem/zaměstnanců zapojených do firemního plánování mobility počet 2/3000 rostoucí trend celé město počet firem zapojených do systému citylogistiky počet 0 rostoucí trend celé město Podporovat a implementovat inovace v dopravě využití inovativních řešení v dopravě slovní popis / slovní ohodnocení data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město 38 Popis hodnoty Brno v roce 2050 efektivně hospodaří s vodou. Účelně využívá zdrojů vody, s minimalizací ztrát při jejím získávání, úpravě, distribuci i spotřebě. Zajišťuje kvalitní proces čištění odpadních vod a maximální využívání vody dešťové. Protipovodňová ochrana města Brna je komplexně dobudována, a to s využitím vhodné kombinace klasických a přírodě blízkých opatření. Přínos městu Základním přínosem efektivního hospodaření s vodou je dlouhodobé udržení a rozvoj dnes již samozřejmého komfortu v případě využívání kvalitní pitné vody, zvýšení možností využití dešťové vody, dostatečná protipovodňová ochrana i kvalitní čištění odpadních vod. Garant Miloslav Šlezingr Profesor Miloslav Šlezingr se věnuje vodnímu hospodářství, krajinnému inženýrství a životnímu prostředí na Mendelově univerzitě v Brně a na Vysokém učení technickém v Brně. Tabulka 16 Město efektivně hospodařící s vodou CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zabezpečit kvalitní a dostatečně kapacitní zdroje a rozvody pitné vody spotřeba vody na ekvivalentní osobu a den l/ob./den 109,7 klesající trend celé město počet kapacitních zdrojů kvalitní pitné vody počet 2 3 celé město tempo obnovy vodovodního řádu % za rok 0,38 rostoucí trend podíl délky vodovodního řádu staršího 60 let (60 let jako předěl životnosti ma- teriálů) % 20 % klesající trend celé město sociologické šetření: spokojenost s kvalitou pitné vody hodnota ukazatele (*) 1,99 1,2 celé město Zvýšit protipovodňovou ochranu města v povodí Svratky a Svitavy vč. využití přírodě blízkých protipovodňových opatření počet nechráněných obyvatel / objektů při stoleté povodni v Brně počet cca 30 000 obyvatel / cca 4 500 objektů 0 povodí Svitavy a Svratky Efektivně nakládat s odpadními vodami, minimalizovat vliv „Brna“ na kvalitu vody ve vodních tocích podíl obyvatel napojených na veřejnou stokovou síť % 91,6 100 celé město podíl délky kanalizačního řádu staršího 60 let % 17 % klesající trend celé město kapacita ČOV počet ekv. osob 515 000 600 000 Modřice, Brno parametry jakosti vody vodního útvaru DYJ_0670 Svratka od Svitavy po Litavu ekologický potenciál střední ekologický potenciál dobrý a lepší ekologický potenciál povodí řek Efektivně nakládat s dešťovými vodami množství dešťové vody, která neodteče do kanalizace % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město Město efektivně hospodařící s vodou 39 povrchový odtok m3 data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření klesající trend celé město celkový objem retence vody ve vsakovacích zařízeních (zasakování dešťových vod) m3 2908 rostoucí trend celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 40 Popis hodnoty Energetické šetrnosti, nezávislosti a odolnosti dosáhlo Brno v roce 2050 jak díky výraznému zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím využití inovací a nových nízkoemisních technologií, tak snižováním spotřeby energie. Energetický systém Brna je založen na intenzivním využívání místních čistých obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla (pro výrobu elektřiny, vytápění a chlazení) a zároveň na integraci do celoevropského energetického plánování a modelování. Naplňování této hodnoty ovlivní energetická řešení při plánování nové výstavby a revitalizaci budov, řešení hromadné a osobní dopravy, zpracování odpadů a jeho využití, příp. retrofitování energeticky nesolventních budov. Energetická strategie Brněnské metropolitní oblasti bude takto zohledněna ve sjednoceném dlouhodobém energetickém plánování a diverzifikaci energetických zdrojů a odráží se v souvisejících hodnotách, které jsou závislé na zdrojích a dodávkách energie a tím přímo ovlivňují naplnění této hodnoty. Předpokladem naplnění této hodnoty na úrovni města je vznik oddělení zabývajícího se exkluzivně energetikou. Přínos městu Energetická bezpečnost města je založena na dostačující a dostupné energetické kapacitě zohledňující vysokou kvalitu života a zdraví všech obyvatel Brna a Brněnské metropolitní oblasti. Dojde ke snižování emisní zátěže a polutantů z nečistých energetických zdrojů. Při využívání ostrovních systémů dodávek elektřiny, vody a tepla a postupném snižování fosilních energetických zdrojů se zvýší energetická odolnost, soběstačnost a tím i nezávislost. Výzkum, technologické inovace a realizace řešení v oboru čisté obnovitelné energie posunou strategii celého města a regionu směrem, který je sledován a prioritizován na celoevropské úrovni. Výzkum v oboru čistých obnovitelných zdrojů energie bude užitečný nejen pro město Brno, ale bude i zásadním místním finančním zdrojem, a to formou přínosů z inovačních platforem nebo formou evropských grantů na inovace a výzkum, příp. přínosem z patentů. Předpokládá se úzká spolupráce mezi soukromým sektorem, výzkumnými ústavy a individuálními nebo týmovými iniciativami v oboru technologických inovací. Garant Nora Hampl Nora Hampl studovala a pracovala převážně v akademickém sektoru (také v privátním) v USA, Paříži, Vídni a Leidenu. Na Harvardově univerzitě vystudovala mezinárodní vztahy. Do Brna a České republiky pravidelně jezdila se svými studenty z Harvardu, pro které zde organizovala letní školu. Ve své současné výzkumné práci se zaměřuje na politiku udržitelného vývoje, obnovitelných energetických zdrojů a měření lidské ekologické stopy. Jejím přáním je, aby se Brno stalo laboratoří myšlenek, kde se bude maximálně využívat místního lidského kapitálu včetně studentů a odborníků. Nejnovějším (evidence-based) výzkumem v oblasti udržitelné ekologické urbanistiky se Brno může zapojit do celosvětového výzkumu, propojit se s dalšími městy, účastnit se evropských soutěží a případně i ovlivnit v širším měřítku další vývoj v této oblasti. Energeticky šetrné, nezávislé a odolné město 41 Na zpracování této hodnoty se spolupodílel Michal Veselý, profesionál z oblasti řízení, rozvoje a marketingu. Jeho profesní kariéra je spojena s Nadací Partnerství a mateřskou evropskou sítí Environmental Partnership Association. Zkušenosti má rovněž z komerčního sektoru a z univerzitního prostředí. V poslední době se věnuje zejména rozvoji mezinárodních vztahů v oblasti SDGs. Vystudoval ekonomii a environmentální studia na Masarykově univerzitě, získal certifikát AXELOS Management of Portfolios (MoP). Absolvoval International Visitors Leadership Program v USA, zaměřený na sociální podnikání. Je fanouškem Brna a velkým optimistou v oblasti zúročení jeho inovačního potenciálu pro zvýšení kvality života nejen jeho obyvatel. Tabulka 17 Energeticky šetrné, nezávislé a odolné město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zabezpečit dostatečnou energetickou kapacitu z čistých obnovitelných zdrojů energie, a tím snížit zdroj emisí a polutantů, které negativně ovlivňují lidské zdraví a životní prostředí eko-energetická politika a konkrétní opatření odražena (ANO/NE) v plánovaní (1) hromadné dopravy, (2) osobní dopravy, (3) stavební výstavby a infrastruktury, (4) recyklování a spalování, (5) optimalizaci využití elektrické energie (redukce ztrát, akumulace a návrat do sítě, decentralizované ostrůvky energie) slovní popis / slovní ohodnocení, dopo- ručení, „kvalitativní ohodno- cení“ body 1–5 odpovězeny záporně body 1–5 odpově- zeny kladně celé město a jeho metropolitní oblast do úrovně jednotlivých budov Založit energetickou spotřebu na čistých OZE (obnovitelných zdrojích energie) procento hromadných dopravních prostředků používajících čisté OZE % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření zvyšující se trend počet osobních dopravních prostředků používajících čisté OZE (vč. elektroaut, [elektro]kol, [elek- tro]koloběžek, používaných ke každodenní přepravě) na 1 000 obyvatel počet data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření zvyšující se trend Podíl energie z fosilních zdrojů celkem (do budoucna případně možné sledovat pro komerční objekty __ %, residenční objekty __ %, akademické a výzkumné objekty __ %, budovy ve vlastnictví města __ %) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření snižující se podíl u všech kategorií budov 42 Snížit celkovou energetickou spotřebu při postupném zvyšování energetické účinnosti spotřeba energie na obyvatele (resp. uhlíková stopa na obyvatele, dosud je známa pouze hodnota současného evropského průměru) kg ropného ekvivalentu / osoba 4,6 2 celé město podíl právnických osob maximalizující energetickou výkonnost a šetrnost v rámci své činnosti (subjekty respektující principy udržitelnosti a ekologické stopy (Designers Accord equiv.) v Brně z celkového počtu právnických subjektů operujících na území města Brna % 10 80 celé město Zvýšit podíl místních obnovitelných zdrojů na energetickém zásobování města na základě technologických inovací podíl místních obnovitelných zdrojů na energetickém zásobování města; podíl čistých obnovitelných zdrojů, např. počet solárních střech, elektroaut, elektrobusů, počet budov, které energii akumulují a vracejí do sítě % 5 50–70 % z konečné energetické spotřeby města a regionu celé město podíl spotřebovávané energie pro okamžitou spotřebu v místě výroby (ostrovní systémy) k celkové spotřebě energie ve městě Brně % 1 20 celé město Rozšířit a maximálně podporovat místní dopad inovací v oboru čistých obnovitelných zdrojů včetně dekarbonizačních metod (CCS) procento vyjádřeno jako podíl z rozpočtu města pro aplikace výsledků výzkumných projektů lokálních vědeckých center podporujících výzkum v oboru čistých OZE v rámci města Brna (soukromé i veřejné aplikace) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město Integrovat Brno do evropských iniciativ v oboru OZE a na implementaci celoevropského gridu umožňujícího propojení, vývoz a dovoz čistých obnovitelných zdrojů energie, a tím snížit ztráty spojené s variabilitou těchto zdrojů míra zapojení do evropských projektů a spolupráce v oboru čistých OZE (např. při výzkumu a implementaci celo-evropského gridu umožňujícího propojení, vývoz a dovoz OZE), poskytujících řešení ztrát spojených s variabilitou těchto zdrojů 1. objem místních investic [CZK], 2. objem zahraničních investic včetně grantů [EUR] data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město, EU 43 Popis hodnoty Brno si uvědomuje velkou materiálovou i energetickou náročnost provozu a rozvoje města. V roce 2050 proto podporuje využití a cirkulaci materiálů i živin ve městě po co nejdelší dobu v co nejvyšší kvalitě a jejich opětovný návrat do oběhu. Vytváří tak uzavřené cykly, které eliminují odpadní toky a vytváří například i nová pracovní místa v oblastech udržitelného rozvoje. Uzavřené cykly materiálů a živin tak pomáhají městu stát se soběstačným a méně závislým na externích změnách. Brno je rychle rostoucí metropolí a zajištění dostatečně kvalitních lokálních potravin vytváří potenciál pro zdravý rozvoj celého města a regionu. Kvalitní potraviny jsou nezbytné pro zdraví obyvatel, rozvoj a podporu lokálního zemědělství, místní komunity, zdravou ekonomiku a snížení ekologické stopy oproti potravinám z dovozu. Dostatek kvalitních potravin z lokálních zdrojů je důležitým aspektem pro zachování rovnováhy mezi sociálními, ekologickými i ekonomickými faktory. Přínos městu Maximální možné využívání materiálů v rámci města přináší městu soběstačnost, rozvoj lokální ekonomiky, vytváření nových pracovních měst, a zejména tvorbu zdravého prostoru, do kterého jsou aktivně zapojováni obyvatelé města. Město, podniky i jednotlivci vnímají odpady jako zdroje, a eliminuje se tak jejich tvorba a snižují se náklady, které je možné vynakládat do rozvoje města dle preference občanů. Přínosem pro Brno z hlediska potravinové soběstačnosti bude zdravější a potravinově zabezpečenější komunita, vitální a odolnější místní ekonomika, snížení energetické náročnosti, emisí i odpadů, dále pak zdravý místní ekosystém, ozelenění a ozdravení nevyužívaných místních prostranství, vytvoření nových pracovních míst a podpora místních komunit. Potravinová soběstačnost také zvýší odolnost místního ekosystému proti klimatickým změnám. Garant Soňa Jonášová Soňa Jonášová je absolventkou studijního programu zemědělské inženýrství Mendelovy univerzity. Od roku 2015 je ředitelkou Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) a aktivně se podílí na přechodu z lineárního na cirkulární systém hospodářství v České republice. V INCIEN je zodpovědná za rozvojové aktivity a spolupráci s klíčovými zainteresovanými stranami v Česku i v zahraničí. Jejími hlavními zájmy je uzavírání biologických cyklů a technických cyklů v rámci udržitelného rozvoje společnosti, což jsou oblasti zasahující do zemědělství, rozvoje nových ekonomik, oblasti nakládání s odpadem, ekoinovací a podpory lokálních a komunitních aktivit s cílem vytvoření zdravé společnosti a ekosystémů. Tabulka 18 Soběstačné a cirkulární město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Podpořit využívání maximálního potenciálu materiálů domíra recyklace materiálových toků % 20–30 % 60–80 % celé město a jeho metropolitní oblast Soběstačné a cirkulární město 44 stupných na úrovni města Maximalizovat využití odpadních toků ve výrobních podnicích pro vstupy do navazujících podniků využití energetických a materiálových toků mezi podniky a výrobními subjekty % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 20 % odpadových toků vznikajících ve výrobních podnicích se stává zdrojem pro navazující podniky, odpady jsou využívány na úrovni města celé město a jeho metropolitní oblast Podpořit recyklaci a znovuvyužití odpadních vod a produktů jejich čištění míra recyklace a znovupoužívání odpadních vod % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 80 % celé město a jeho metropolitní oblast recyklace nutrientů z odpadních vod (komunálních i průmyslových) % 0 % 90 % celé město a jeho metropolitní oblast Předcházet vzniku odpadů (průmyslových i komunálních) a podpořit jejich znovuvyužití množství odpadů vyprodukovaných v rámci města Brna za rok t 98 802 o 80 % nižší celé město míra opětovně využitého množství odpadů na území města (bez nutnosti jeho recyklace) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 420 % celé město vznik re-use center počet jednotky 100 celé město a jeho metropolitní oblast Nakládat s bioodpady jako se zdrojem pro městské zemědělství a další aktivity vč. produkce bioplynu (zavést třídění, recyklaci a znovuvyužití biologicky rozložitelného odpadu (BRO)) míra využití bioodpadů vznikajících na území města % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 100 % biologicky rozložitelných odpadů využitých v rámci města celé město a jeho metropolitní oblast množství recyklovaného BRO % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 100 % celé město kapacita města pro zpracování produkovaného BRO % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 100 % celé město Zvýšit potravinovou soběstačnost města (zvýšení resilience vůči krizím, dopadům změn klimatu aj.) potravinová soběstačnost % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 60–80 % celé město a jeho metropolitní oblast import ovoce/zeleniny a dalších potravin, které je možné vypěstovat v místních podmínkách % z celkové spotřeby data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 50 % z ovo- ce/zeleniny a dalších potravin regionálních (v okruhu do 100 km, případně ČR) celé město a jeho metropolitní oblast 45 Zvýšit rozsah ploch využívaných pro produkci potravin / zemědělskou produkci podíl ploch aktivně využívaných k zemědělské produkci % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření rostoucí trend celé město a jeho metropolitní oblast zábor zemědělského půdního fondu – podíl ploch ZPF (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, sady, TTP) na celkové výměře % 56,56 % snížení tempa záboru ZPF pro výstavbu celé město a jeho metropolitní oblast Dlouhodobě vzdělávat obyvatelstvo v oblasti udržitelného rozvoje, zdrojové i potravinové soběstačnosti nebo volby výrobků s nízkým dopadem na životní prostředí míra informovanosti a porozumění veřejnosti významu zdrojové a potravinové soběstačnosti % data nejsou zjišťována, je nutný výz- kum/měření 70 % obyvatel rozumí významu zdrojové a potravinové soběstačnosti celé město a jeho metropolitní oblast počet komunitních zahrad počet cca 5 200 celé město a jeho metropolitní oblast Zavést a využívat v rámci města, jeho organizací a městských firem systém zeleného zadávání fungující systém zeleného zadávání s ohledem ne na cenu, ale na využívání druhotných surovin (recyklovaných materiálů) se zřetelem k místu výroby – preference lokálnosti ano/ne nevyužívá se (NE) běžná praxe veřejného zadávání (ANO) celé město a jeho metropolitní oblast Dlouhodobě podporovat sdílenou ekonomiku vytvoření systému pravidel pro sdílenou ekonomiku (bikesharing, carsharing, pronájem vlastních prostor aj.) ano/ne zatím nejsou stanovena jasná pravidla běžná praxe fungování společnosti preferující pronájem před vlast- nictvím celé město a jeho metropolitní oblast Nahradit primární suroviny druhotnými preference využívání druhotných surovin při veřejném zadávání, recyklace primárních surovin na úrovni města % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 60 celé město a jeho metropolitní oblast 46 Popis hodnoty Čistota města je v roce 2050 samozřejmostí: je přirozenou součástí kvalitního života ve městě a do značné míry vizitkou kultivovanosti společnosti. Prostředí města je maximálně čisté, jeho obyvatelé jsou přitom jen minimálně zatíženi tím spojenými procesy. Environmentální dopady těchto procesů jsou minimální, došlo ke snížení hlukových, prachových a dalších emisí spojených s očistou města. Systém sběru odpadů ve městě je pro uživatele maximálně komfortní, motivační, ekonomicky efektivní a respektuje principy oběhového hospodářství, přičemž důraz je kladen na využití druhotných surovin z regionu opět v regionu. Přínos městu Přínosem bude tiše (pomocí elektromobilů poháněných elektřinou z odpadu) uklizený a upravený veřejný prostor, odpady svezené s maximální efektivitou a tiše (z regionální elektřiny), které budou v maximální možné míře materiálově recyklovány a přetvořeny přímo ve výrobek, a opět v regionu tak opět využívány. Materiálově nevyužitelné odpady poslouží jako zdroj energie pro úklid a úpravu veřejného prostoru v kvaziostrovním materiálově-energetickém systému. Garant Tomáš Hlavenka Tomáš Hlavenka absolvoval obor management techniky a biotechnologie a management odpadů na Mendelově univerzitě a studium na Vysokém učení technickém v Brně (MBA). Působil jako ředitel STKO, spol. s r. o., v Mikulově, vedoucí divize Svoz ve společnosti SAKO Brno. V současné době pracuje ve společnosti ASHPA oběhová hospodářství, která zavádí inovativní systémy nakládání s odpady v rámci České republiky. Ve své práci se vždy věnoval novým směrům a přesahům odpadového hospodářství a jeho vlivu na kvalitu života obyvatel. Tabulka 19 Čisté město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zvýšit čistotu ulic a veřejných prostranství sociologické šetření – souhlas s výrokem „Brno je čisté město“ hodnota ukazatele (*) 2,19 1,2 ulice a veřejná prostranství Snížit produkci komunálního odpadu, odstranit skládkování a jeho důsledky celkové množství vyprodukovaného odpadu t 98 802 21 363 celé město podíl skládkovaného odpadu na celkovém množství odpadu % 1,6 0,5 celé město Zvýšit podíl tříděného odpadu a míry jeho recyklace separovaný odpad a jeho podíl na celkové produkci odpadů v Brně % 19,8 84,8 celé město podíl recyklovaného odpadu z celkového objemu vytříděného odpadu % 75 95 celé město Čisté město 47 Podpořit růst efektivity energetického využití odpadu pro výrobu tepla podíl energeticky využitého odpadu na celkovém množství odpadu z města Brna % 76,8 14,8 celé město energie vyrobená z odpadu z města Brna GJ 1 000 000 42 523 celé město energie vyrobená z odpadu celkem GJ 1 000 000 1 330 000 ČR (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „Velmi spokojen(a)“ až 4 – „Velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 48 Popis hodnoty Město Brno v roce 2050 má status bezpečného celku s jasně danými pravidly při zajištění elementární bezpečnosti občanů a návštěvníků města na veřejnosti, v jejich bydlišti, při volném čase a společenském vyžití. Fungují jasné linie mezi prevencí, informovaností, spoluúčastí občanů při zajištění bezpečnosti ve městě ve všech jejích aspektech. Obyvatelé města chápou roli a respektují působnost profesionálních bezpečnostních složek města a státu. Represivní složka bezpečnosti se zaměřuje na vymáhání práva. Přínos městu Město při vědomí svých charakteristik bude spoluvytvářet prostředí pro pocit bezpečí (ve všech aspektech), což je při současném bezpečnostním vývoji ve světě významná veličina. Město s potvrzenou nízkou mírou ohrožení elementárních hodnot a potřeb občanů a institucí je v širším kontextu vnímáno jako „dobrá adresa“, a vytváří tak sekundárně dobré podmínky pro rozvoj všech aktivit a funkčního společenského celku. Garant Martin Menšík Martin Menšík, brněnský rodák a patriot, se profesně zabývá bezpečností se specializací na boj proti terorismu a extremismu. Nyní přednáší v komerčním sektoru na téma řešení krizových stavů a mimořádných situací v prostředí škol, úřadů a dalších institucí. Tabulka 20 Bezpečné město CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Snížit kriminalitu a minimalizovat počet incidentů ohrožujících bezpečnost a zdraví počet trestných činů a přestupků počet 11 285 trestných činů, 153 419 přestupků klesající počet celé město počet incidentů všeho druhu (požáry, havárie atd.) počet zásahy HZS u mimořádn ých událostí (2962;) pro další oblasti nutné měření klesající počet celé město sociologické šetření: souhlas s výrokem „Brno je bezpečné město“ hodnota ukazatele (*) 1,9 1,2 celé město sociologické šetření: pocit bezpečí ve dne (podíl spokojených obyvatel – velmi a spíše) % 77 % 90 % celé město sociologické šetření: pocit bezpečí v noci % 48 % 70 % celé město Bezpečné město 49 (podíl spokojených obyvatel – velmi a spíše) Zajistit připravenost města na krizové situace v případě živelných a jiných událostí (prevence a připravenost – např. protipovodňové stěny, cvičení krizových situací) rychlost reakce HZS minuty 6:53 cílová hodnota 5:00 celé město výjezdy nad 20 min. zdravotnické záchranné služby (součet za RLP a RZP) / Podíl výjezdů nad 20 min z celkového počtu výjezdů počet, % 739 (1,57 %) Sestupný trend v počtu takových výjezdů celé město rychlost reakce policie minuty zjišťuje město, bude doplněno Zrychlení reakce a provedení zásahu celé město informovaná odpovědná veřejnost (míra informovanosti) % data nejsou zjišťována, je nutný výzkum / měření Vzestupný trend aktivit v oblasti informovano sti a prevence ve prospěch veřejnosti celé město Kvalifikovanou prací s dětmi a mládeží snížit kriminalitu mládeže a podpořit prevenci šikany kriminalita dětí a mládeže počet zjišťuje město, bude doplněno klesající trend celé město šikana dětí počet zjišťuje město, bude doplněno klesající trend celé město Zabránit vzniku „NO-GO“ zón ve městě počet rizikových lokalit počet 0 nevznikající rizikové lokality centrum města, vyloučené lokality, sousedící katastry (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 50 SPRÁVA Popis hodnoty V rámci města Brna a jeho zázemí existuje v roce 2050 dlouhodobá shoda na prioritách celé oblasti. Plánování a řízení strategického i územního rozvoje města je srozumitelné, vychází z jasně definovaných potřeb města a jeho obyvatel a zároveň umožňuje pružně reagovat na aktuální vývoj. Město má dlouhodobou strategii rozvoje, kterou naplňuje prostřednictvím dílčích akčních plánů a metropolitního plánu sestaveného podle zátěže území. Fungující propojení strategického a územního plánování umožňuje systematicky rozvíjet jasně definované strategické oblasti města. Brno je v Česku i zahraničí vnímáno jako skvělé místo k budování kariéry, k životu i k dočasnému pobytu, jako centrum znalostního regionu, kde se skvěle daří nadaným lidem, resp. tvorbě, vědě a výzkumu. Přínos městu Jasné strategické a územní plánování dodává jistotu všem partnerům a umožňuje vytváření kompaktního vyváženého města. Jeho jasná strategie a vysoká reputace vedou ke zvýšení přílivu investorů, kreativců i cestovního ruchu v rámci města a regionu. Město přitahuje byznys, investice a kreativce, což mu přináší zvýšený zájem o bydlení a ubytování, studium a pracovní kariéru a vede k dalšímu rozvoji služeb i infrastruktury. Brno může díky pružnému plánování flexibilně reagovat na potřeby rostoucí atraktivity města (zabraňuje výkyvům cen např. v bydlení, umožňuje udržovat dostupné ceny služeb a zároveň je odolné vůči změnám klimatu, energetickým extrémům apod.). Garanti Jakub Rybář Jakub Rybář vystudoval veřejnou správu, mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. Ve veřejné správě se pohybuje od roku 2000 a má za sebou takové zkušenosti, jako je strategické plánování a rozvoj znalostní ekonomiky či financování investiční výstavby. V současnosti pracuje v Oddělení spolupráce a rozvoje Magistrátu města Brna, kde v rámci RIS JMK působí u městských projektů, které jsou zaměřeny na podporu podnikání, rozvoj lidských zdrojů a prostředí pro kulturní a kreativní průmysly. Tabulka 21 Sdílená vize a dobré jméno města CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zajistit shodu nad dlouhodobým směřováním města a metropolitní oblasti (efektivně plánovat na základě dlouhodobé strategie naplňované městem a jeho společnostmi a územně plánovací dokumentace sociologické šetření: souhlas s výrokem „V Brně se umí lidé mezi sebou dobře domluvit“ hodnota ukazatele (*) 2,28 1,2 celé město sociologické šetření: souhlas s výrokem „Brno se v oblasti výstavby harmonicky rozvíjí“ hodnota ukazatele (*) 2,3 1,2 celé město schválená strategie Brno 2050 s aktuálním akčním plánem počet 0 1 celé město schválený platný metropolitní počet 0 1 celé město Sdílená vize a dobré jméno města 51 respektované v rámci celé metropolitní oblasti) plán Koncentrovat investice do strategických rozvojových oblastí města a realizovat aktivní majetkovou politiku města podíl kapitálových výdajů v rámci rozpočtu města % 24,1 % rostoucí trend celé město podíl objemu investic do prioritních rozvojových oblastí v rámci rozpočtu města % nutno stanovit definice a metodiky rostoucí trend celé město Vytvořit udržitelný a funkční systém strategického řízení značky města a regionu založený na moderních principech content marketingu, resp. city identity sociologické šetření: image města z vnitřního pohledu hodnota ukazatele (*) 1,94 1,2 celé město sociologické šetření: image města z vnějšího pohledu hodnota ukazatele (*) 1,88 1,2 celá ČR (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 52 Popis hodnoty Město Brno v roce 2050 se profiluje jako součást širší metropolitní oblasti, ne pouze jako funkčně a administrativními hranicemi uzavřená prostorová jednotka. Brno spolupracuje s městy a obcemi ve svém zázemí za účelem koordinovaného a provázaného rozvoje celé Brněnské metropolitní oblasti. Spolupráce je výhodná pro všechny zapojené subjekty. Panuje konsensus, že metropolitní rovina je základním principem tvorby koncepčních dokumentů prostorového (strategického i územního) plánování v rámci celé Brněnské metropolitní oblasti. Přínos městu Provázaný systém vztahů v rámci celé Brněnské metropolitní oblasti (BMO) je katalyzátorem jejího ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti. Díky koordinovanému rozvoji a správě BMO budou uspokojovány rostoucí nároky na kvalitu technické a dopravní infrastruktury, životního prostředí, dostupnost a lokalizaci veřejných služeb, bydlení i podnikání. Tím vzroste kvalita života obyvatel celé Brněnské metropolitní oblasti. Garant Petr Šašinka Petr Šasinka je vedoucí oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce na Magistrátu města Brna. Absolvoval Masarykovu univerzitu, Ekonomicko-správní fakultu, obor regionální rozvoj a správa, odborně se v rámci doktorského studia věnuje možnostem institucionalizace metropolitních oblastí v Česku na příkladu Brněnské metropolitní oblasti. Tabulka 22 Fungující Brněnská metropolitní oblast CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Fungující a spolupracující metropolitní oblast počet společných agend řešených v metropolitní oblasti počet 0 10 celé město a jeho metropolitní oblast Pevně ukotvit pojem „metropolitní oblast“ jako důležitou prostorovou úroveň v rozvoji území (tvořit normy „metropolitně“) existence právních norem v ČR, které definují a ukotvují problematiku metropolitních oblastí počet 1 20 Česká republika, kraje, obce, metropolitní oblast Na principu sdílené zodpovědnosti vytvořit a naplnit prostorovou vizi Brněnské metropolitní oblasti, na které panuje konsensus (koncepčně uvažovat „metropolitně“) existence koncepčních dokumentů, které se zabývají strategickým a územním plánováním v metropolitní oblasti (na úrovni obcí Jihomoravského kraje, kraje jako takového či průřezových tematických koncepcí) počet 1 10 Česká republika, kraje, obce, metropolitní oblast Fungující Brněnská metropolitní oblast 53 Zvýšit povědomí o přidané hodnotě metropolitní spolupráce mezi obyvateli metro- pole sociologické šetření: ukazatel sounáležitosti obyvatel s Brněnskou metropolitní oblastí / ukazatel povědomí o Brněnské metropolitní oblasti % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/mě- ření 30 % / 95 % celé město a jeho metropolitní oblast 54 Popis hodnoty Brno v roce 2050 hovoří jazykem srozumitelným občanům města i jeho návštěvníkům. Kromě českého jazyka je možné komunikovat s orgány města bez jakýkoliv omezení minimálně ještě dalším jedním světovým jazykem – anglicky. Informace jsou jednoduše dohledatelné a srozumitelné všem. Jsou vždy aktuální, důvěryhodné, poučné, nestranné, jednoduché na pochopení, užitečné a přesné. Brno vytváří taková místa, která zjednodušují občanům dohledatelnost libovolných informací týkajících se města i přístup ke službám, které město poskytuje. Informační systém měst a jeho organizací je integrován do systému e-Governmentu, úkony i komunikace ze strany města i občanů probíhá převážně elektronicky. Napříč celým systémem je zajištěna kybernetická bezpečnost. Přínos městu Otevřenost a srozumitelnost správy města bude mít přímý vliv na kvalitu života lidí. Lidé budou vnímat, co se ve městě děje, kam město směřuje a proč se tak děje. Tímto dojde k větší angažovanosti občanů v záležitostech města a lepšímu získávání zpětné vazby a podnětů k rozvoji služeb. V rámci elektronizace správy dojde k minimalizaci nutnosti návštěv obyvatel na úřadech a zároveň k vytvoření takové podoby služeb, která pro ně bude srozumitelná a jednoduše použitelná. Od takto nastaveného systému efektivní správy lze očekávat zrychlení a zpřehlednění výkonu správy a vysoký přehled o službách, které obyvatelé města konzumují nebo mohou konzumovat, a zároveň rychlý přenos informací o nových službách k obyvatelům. Zvyšováním kvality služeb vzroste spokojenost obyvatel s jejich podobou a fungováním města jako takového. Elektronizace a automatizace procesů a zajištění možnosti realizovat úkony nutné ze strany občanů výlučně z mobilního zařízení s sebou přináší i další pozitivní efekty, a to je úbytek cestování a parkování v centru města, což bude mít pozitivní dopad na životní prostředí a život ve městě jako takový. Garant Luděk Telecký Luděk Telecký je ředitel společnosti TECHNISERV IT, spol. s r. o., člen skupiny TECHNISERV Group, působící na trhu již od roku 1991. Skupina působí nejen v Česku, Polsku, Slovensku, ale i v Saúdské Arábii, v Rusku a na Ukrajině. TECHISERV IT se věnuje informačním systémům se zaměřením na elektronickou komunikaci a enterprise řešením v oblasti IT. Na nastavení této hodnoty spolupracovali Jan Žák a Jan Řezáč. Jan Žák působí jako lektor na Masarykově univerzitě, kde kromě výuky za pomoci simulačních manažerských her několik let vede a rozvíjí projekt Meziuniverzitní studentské soutěže (MUNISS), který nyní zapojuje do týmů studenty z MU, Mendelu, VUT a také STUBA z Bratislavy. Týmy zpracovávají pro Magistrát města Brna studie na zadávané problémy. Poslední roky se angažuje i v oblasti smart city. Aktuálně vede projekt Brněnská karta, tedy rozvoj e-shopu městských služeb. Na doméně www.brnopas.cz je od ledna 2017 dostupná elektronická šalinkarta, další služby by měly postupně následovat. Zaměřuje se na efektivní využití městských společností pro zabezpečení služeb pro občany a obyvatele. Efektivně fungující elektronizovaná správa 55 Jan Řezáč je jednatelem společnosti House of Řezáč, působí jako konzultant webů. Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Napsal první českou knihu o procesu návrhu webu – Web ostrý jako břitva, podle které dnes pracuje většina českých webdesignerů. Tabulka 23 Efektivně fungující elektronizovaná správa CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zjednodušit a zpříjemnit správu města vůči jeho občanům (intuitivní, srozumitelné a konzistentní procesy a formuláře) sociologické šetření: spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB (souhrnný indi- kátor) hodnota ukazatele (*) 1,73 (2017) 1,2 celé město počet důvodných a částečně důvodných stížností v systému MMB počet 99 50 celé město podíl životních situací / služeb dostupných k vyřízení elektronickou cestou bez návštěvy úřadu % 3 90 celé město Zajistit jednoduchý přístup ke kvalitním informacím: uživatelsky příjemný, intuitivní a srozumitelný design služeb (tak aby lidé rychle našli, co potřebují a hledají) web města: intuitivní, uživatelsky přívětivý (měření UX dle metodiky System Usability Scale – SUS) skóre SUS 70.72, komentář: web brno.cz má v závislosti na úkolu (najít kontakt, vyřídit ŘP, objednat se...) průměrné až podprůměrné skóre, co se týče uživatelského prožitku a spo- kojenosti SUS 85+, komentář: web brno.cz má v závislosti na úkolu (najít kontakt, vyřídit ŘP, objednat se...) nadprůměrné skóre, co se týče uživatelského prožitku a spokoje- nosti webové stránky města sociologické šetření: spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě koeficient, hodnota ukazatele (*) 2,16 (2017) 1,2 celé město Provázat městskou správu s krajskou a státní elektronickou správou a IS (integrace na systémy e-Governmentu, kraje, případně jiných poskytovatelů a využívání jejich služeb) duplicitní služby poskytované IS SMB a jiných integrovatelných IS nebudou tvořit více než 10 % z poskytovaných služeb IS SMB oproti ideálnímu stavu integrace (**) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/měření 90 % Brno a Jiho- moravský kraj Přizpůsobit služby všem občanům města včetně různě znevýhodněných skupin (např. senioři nebo množství služeb přizpůsobených znevýhodněným občanům, seniorům apod. (***) počet 0 10 celé město 56 hendikepovaní) pokrytí znalosti angličtiny (na úřadu) na přiměřené úrovni 1 (mizivé) až 5 (úpl- né) 2 (nejméně) 4 celé město Zabezpečit kontinuitu provozu, zabezpečit data proti ztrátě nebo zneužití, zabezpečit komunikaci vč. bezpečnostní strategie implementace standardů ISO 20 000 a 27 000 a zajištění souladu se zákonem KYBE (zák. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti) počet certifikátů 0 3 – (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. (**) Za IS SMB jsou pro účely tohoto dokumentu považovány všechny aplikace, portály, ERP, integrační sběrnice, agendové systémy nebo komunikační systémy zajišťující chod SMB a komunikaci občan–úřad nebo úřad–občan. (***) Za službu splňující požadavek tohoto indikátoru je považována taková služba, která buď: - rozšiřuje nebo mění již stávající podobu služby s cílem lépe zpřístupnit předmětnou tuto službu dané skupině znevýhodněných osob, nebo - zavádí zcela novou službu určenou a uzpůsobenou skupině znevýhodněných osob. 57 Popis hodnoty Participující město nepřistupuje k veřejné správě autoritativně, ale dává naopak prostor určitému zapojení všem, kdo o to projeví zájem. Participující město buduje prostřednictvím vstřícné komunikace a naslouchání vzájemnou důvěru jak mezi občany a samosprávou, tak i mezi partnerskými městy či sousedními regiony. Participující město otevřeně informuje o veřejném dění, nebojí se využít znalosti zástupců univerzit a odborníků z praxe, zjišťuje si názor občanů na důležitá politická rozhodnutí, má zájem o zpětnou vazbu a umožňuje občanům přímo rozhodovat o části prostředků v rámci participativního rozpočtování. Přínos městu Díky jednotnému informačnímu portálu, ve kterém budou přehledně, srozumitelně a strukturovaně prezentovány připravované i realizované záměry města, bude zajištěna informovanost veřejnosti i vstupní prostor pro zapojení do participačních aktivit. Koordinovaným zapojením odborníků z univerzit, praxe i zahraničí a vytvořením prostoru pro odborný dialog bude zajištěno zvýšení kvality výstupů veřejné správy města. Zmíněné změny povedou ke zvýšení kvality života ve městě i spokojenosti obyvatel. Garant Tomáš Koláčný Tomáš Koláčný je člen Pirátské strany, od roku 2014 zastupitel města Brna, od roku 2016 radní města Brna pro oblast otevřenosti města a participaci obyvatel. Vystudoval program silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika se zaměřením na jadernou energetiku na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Od roku 2011 se aktivně věnuje prosazování participace ve všech patrech veřejné správy, spolu s legislativním týmem Pirátské strany připravuje zákonný rámec pro participativní rozpočtování na obecní úrovni. Na vytváření této hodnoty spolupracovala Simona Škarabelová, nezávislá konzultantka v oblasti marketingu, fundraisingu, PR a komunikace v neziskovém sektoru. Vystudovala německý jazyk a literaturu a ekonomii na Masarykově univerzitě, kde získala i doktorát z ekonomie. Rok působila na Institutu pro NPO marketing-management na univerzitě ve švýcarském Fribourgu, pět let vedla vnější vztahy ESF MU, dále působila v Radě pro nestátní neziskové organizace pod Úřadem vlády ČR. Problémy z praxe neziskových organizací využívá už osmnáct let jako odborná asistentka při výuce studentů na Masarykově univerzitě, příležitostně se zapojuje do výzkumu Centra pro výzkum neziskových organizací (na MU), aktivně působí v neziskovém kulturním sektoru (Brno kulturní, z. s). Svou energii aktuálně věnuje nejvíce Nadaci Partnerství, svým studentům na MU a působení v Komisi Rady města Brna pro kulturu. Participativní správa 58 Tabulka 24 Participativní správa CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Zapojení široké veřejnosti, komunit, odborníků a dalších stakeholderů do samosprávních aktivit města prostřednictvím participačních nástrojů na různé úrovni odbornosti (identifikace a vybudování osobního vztahu s městem) sociologické šetření: identifikace s městem % 61 % (součet velmi silně a silně) 85 % (součet velmi silně a silně) celé město sociologické šetření: míra aktivně zapojených občanů města v rámci participačních nástrojů % < 2 % (2016); 7 % (2017) 60 % celé město sociologické šetření: spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod. hodnota ukazatele (*) 2,18 1,2 celé město sociologické šetření: spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna hodnota ukazatele (*) 2,22 1,2 celé město sociologické šetření: spokojenost s možností podílet se na místním plánování hodnota ukazatele (*) 2,35 1,2 celé město Zasazení participačních nástrojů do samosprávných procesů města ve více úrovních (podle míry zájmu, aktivity a odborné způsobilosti občanů) míra samosprávných procesů s implementovanými participačními nástroji odpovídající úrovně % nutno stanovit definice a metodiky, data nejsou zjišťována, je nutný výzkum /měření, v současnosti pilotní testování u některých procesů 60 % celé město včetně městských částí množství prostředků uvolněných pro participativní rozpočtování oproti celkovému rozpočtu města % 0,02 % 10 % celé město Vytvoření a provoz jednotného informačního webového portálu participace, ve kterém budou v přehledné, strukturované a srozumitelné formě představeny oblasti možného vnějšího zapojení do veřejné správy, definovány jednotlivé participační persony a stanoveny transparentní způsoby, jak je možné do konkrétní participační persony vstoupit realizace participačního portálu a definice participačních person, volba garantů pro každou personu, definice transparentního způsobu vstupu do konkrétní persony na konkrétní úrovni odbornosti % 0 % 100 % celé město aktivní zapojení občanů prostřednictvím participačního portálu % 0 % 40 % celé město Využít všech dostupných forem komunikace a technologií pro rovné zapojení všech skupin obyvatel do komunikace s veřejnou správou sociologické šetření: podíl obyvatel Brna využívajících konkrétní komunikační kanál v rámci jednotlivých skupin (dospělí, senioři, cizinci, zdravotně postižení atd.) % v roce 2017 občané pravidelně získávali informace o dění ve městě: ze Zpravodajů MČ (16,4 %), zprostředkovaně (23,4 %), ze sociálních sítí (16,2 %), z regionálního vysílání televize (8,8 %), z regionálních rádií (6,8 %), z Metropolitanu (8,0 %), na internetu (8,7 %) atd. – bude sledováno dle cílových skupin! 20–30 % v rámci každé cílové skupiny celé město (*) Indikátory spokojenosti jsou opakovaně měřeny pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Dílčí indikátory jsou vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídají na škále 1 – „velmi spokojen(a)“ až 4 – „velmi nespokojen(a)“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. 59 Popis hodnoty Otevřená data jsou v roce 2050 obnovitelným palivem digitální ekonomiky, jehož těžba město nestojí takřka nic. Brno dává k dispozici všechna data, která má, s výjimkou situací, kdy musí chránit soukromí, které má před otevřeností přednost. Uvědomuje si, že bez kontextu může být nesnadné otevřená data interpretovat, proto zveřejňuje nejen surová data, ale i jejich popis, včetně popisu základních souvislostí, které mezi jednotlivými datovými sadami panují. Přínos městu Díky datům mohou občané, firmy a jejich zákazníci i město a jeho úředníci činit informovanější rozhodnutí. Tím, že dá město Brno data volně k dispozici veřejnosti i firmám, podpoří rozvoj neziskových i komerčních služeb a aplikací, které usnadní život všem ve městě. Brno ale nezapomíná ani na roli otevřených dat ve výzkumu a vývoji, jejichž podpora je pro město klíčová. Zejména strojové učení a rozvoj umělé inteligence může město v krátkém časovém horizontu posunout dál, než si nyní lze představit. Garant Jiří Ulip Jiří Ulip je překladatel. Jako člen Pirátské strany působil na pozici radního města Brna pro informatiku a otevřenost radnice. Absolvoval anglistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, poté se věnoval překladatelství. Od roku 2006 pracuje ve firmě Moravia IT, a. s., na různých pozicích (projektový manažer, architekt zákaznických řešení, manažer nových technologií). Kromě manželky, práce a počítačových her jsou jeho oblíbenou činností datové transformace. Tabulka 25 Město otevřené v oblasti dat CÍL INDIKÁTOR JEDNOTKA AKTUÁLNÍ HODNOTA BUDOUCÍ HODNOTA ÚZEMNÍ PRŮMĚT Tvorba otevřených dat je součástí všech datových procesů města i městských firem, veškerá data jsou katalogizována, otevřená data pak i zveřejňována Kolik procent z datových sad, které by bylo možno zveřejnit, je zveřejněno? % 4 100 celé město Město, každá jeho složka i každá jím zřizovaná, vlastněná či spoluvlastněná organizace se řídí směrnicí popisující publikaci otevřených dat. % 0 % 100 % celé město Kolik procent datových sad je prolinkováno alespoň k jedné další datové sadě? % 0 % > 90 % celé město Kolik procent z celkového počtu existujících datových sad (včetně neotevřených) je zaneseno v katalogu? Je zjevné, kdo datovou sadu vlastní, kdo je zodpovědný za její (ne)zveřejnění a v jaké fázi procesu % 0 % 100 % celé město Město otevřené v oblasti dat 60 zveřejnění datová sada je? Aplikace a služby, jež město a jeho společnosti vyvíjí nebo nechávají vyvíjet, svá data poskytují jako Open Data. Pokud je aplikace či služba konzumentem dat a tato data existují jako Open Data, pak tohoto zdroje využívá. % 3 % > 80 % celé město Aplikace a služby postavené nad otevřenými daty Portál popisující všechny služby a aplikace využívající otevřená data města s odkazy na použité datové sady. Autoři mají možnost registrovat své služby a aplikace (prolinkování s tržišti aplikací). Uživatelé mají možnost hodnotit. slovní popis / slovní ohodno- cení: ano/ne ne ano celé město Podíl uživatelů aplikace/služby v dané cílové skupině (podle typu aplikace/služby, vztaženo k počtu obyvatel, lidí zdržujících se v Brně, uživatelům MHD, počtu turistů...) % data nejsou zjišťována, je nutný vý- zkum/mě- ření 80 % celé město