Územní plánování, komplexní
pozemkové úpravy a vymezování
územního systému ekologické
stability (dále ÚSES)
Ing. Eliška Zimová
Ing. Darek Lacina
Územní plánování
Zákonný rámec pro tvorbu ÚSES tvoří zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů a navazující vyhlášky.
• Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na
využívání území.
• Vyhláška č. 502/2006 Sb. o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti.
Územně plánovací dokumentace
• Zásady územního rozvoje (ZÚR)
• Územní plán
• Regulační plán
Politika územního rozvoje
(PÚR ČR)
• Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj
územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci
územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci
územně plánovací činnosti.
• Dokument Politika územního rozvoje ČR určuje
požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v
republikových, mezinárodních, nadregionálních a
přeshraničních souvislostech.
• Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se
zvýšenými požadavky na změny v území, které svým
významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně
významné oblasti se specifickými hodnotami a se
specifickými problémy.
• Politika územního rozvoje vymezuje koridory a plochy
dopravní a technické infrastruktury.
Územně analytické podklady
• podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území,
jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení
záměrů na provedení změn v území;
• rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující:
• Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro
rozbor udržitelného rozvoje území (celkem 119 jevů).
Řádek číslo Sledovaný jev
21. územní systém ekologické stability
Územní studie
• Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje
možná řešení vybraných problémů, případně
úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů
v území, například veřejné infrastruktury,
územního systému ekologické stability, které by
mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat
využití a uspořádání území nebo jejich
vybraných částí.
Zásady územního rozvoje (ZÚR)
• Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní
požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území
kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního
významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména
plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby,
veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro
rozhodování o možných variantách nebo alternativách
změn v jejich využití.
• Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech
území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního
plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují
strategii pro jejich naplňování a koordinují územně
plánovací činnost obcí.
Územní plán
• Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území
obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového
uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání
krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné
území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a
plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově
nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen
„plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro
veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví
podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
• Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce
zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v
souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou
územního rozvoje.
Regulační plán
• Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné
podmínky pro využití pozemků, pro umístění a
prostorové uspořádání staveb, pro ochranu
hodnot a charakteru území a pro vytváření
příznivého životního prostředí. Regulační plán
vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání
staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně
prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
opatření.
Použitelné podklady
• Územně technický podklad (ÚTP)
Regionální a nadregionální ÚSES ČR, 1996
• Zásady územního rozvoje (ZÚR)
• Územně analytické podklady (ÚAP)
• dříve zpracovaný plán ÚSES v řešeném území
• dříve zpracovaný územní plán řešeného území
Pozemkové úpravy
Zákonný rámec pro realizaci ÚSES v rámci
pozemkových úprav tvoří zákon č. 139/2002
Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech a o změně zákona č.
229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k
půdě a jinému zemědělskému majetku, ve
znění pozdějších předpisů a navazující
vyhlášky.
 Vyhláška č. 13/2014 Sb. o postupu při provádění
pozemkových úprav a náležitostech návrhu
pozemkových úprav.
Vyhláška č. 13/2014 Sb.
§ 3 Příprava řízení o pozemkových úpravách
• (2) V rámci pozemkových úprav nebo jejich přípravných prací se zajišťují
zejména:
• c) mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, mapy komplexního
průzkumu půd a mapy souboru lesních typů;
• d) schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace, územně
plánovací podklady a územní rozhodnutí;
• e) dostupné podklady, rozbory a informace o stavu území a záměrech jeho
využití včetně provedených terénních průzkumů;
• (například ohledně poměrů v oblasti vod, zejména ochranná pásma vodních zdrojů nebo
zranitelné oblasti, nadzemních a podzemních zařízení, ochrany půdy, geologických
průzkumů, dopravy, územních systémů ekologické stability, ochrany krajinného rázu,
hydrologická data, klimatologická data, lesní hospodářské plány, lesní hospodářské
osnovy, dříve zpracované projekty pozemkových úprav a data Českého
hydrometeorologického ústavu);
• f) ověřené údaje o poloze rozvodných sítí, liniových staveb a melioračních
zařízení;
• g) ortofotomapy, letecké a satelitní snímky, údaje základní báze geografických
dat, mapy erozního ohrožení území a registr půdních bloků, který je součástí
evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, digitální model území České
republiky.
Plán společných zařízení obsahuje:
• opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků;
• protierozní opatření pro ochranu zemědělského
půdního fondu;
• vodohospodářská opatření;
• opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí,
posílení ekologické stability krajiny a biodiverzity
- zejména skladebné části územního systému
ekologické stability určené k realizaci a návrh
opatření k zajištění jejich plné funkce.
Postup vymezování místního ÚSES
Vymezování místního ÚSES
má 2 základní fáze:
1. rozborovou (včetně průzkumů)
2. návrhovou
• výsledkem první je zhodnocení dosavadní ekologické
stability území. Prostředkem k tomu je zhodnocení
stupně ekologické stability všech ploch v řešeném území
a vymezení kostry ekologické stability krajiny
• výsledkem druhé je vlastní návrh plánu ÚSES, jehož
všechny skladebné prvky jsou zakresleny do mapy,
očíslovány a popsány
Rozborová a průzkumová fáze
Zajištění podkladů ochrany přírody
• údaje o zvlášť chráněných územích podle zákona č. 114/92 Sb.
(maloplošná, velkoplošná včetně zonace) EVL soustavy území
Natura 2000, přechodně chráněné plochy
• lokality výskytu zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů,
přírodní parky, podklady o významných krajinných prvcích – VKP
ze zákona, VKP registrované nebo i k registraci připravované
• hranice skupin typů geobiocénů (vegetační stupně, hydrické
řady a trofické řady)
• vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES dle
dokumentace ZÚR nebo dokumentů OOP (ÚAP)
• návaznosti vymezených místních ÚSES na územích sousedících
s řešeným územím
Návrhová fáze
• nadregionální a regionální ÚSES - vymezíme vložená místní biocentra na
nadregionálních a regionálních biokoridorech
• v každé biogeografické jednotce vyhledáme jedno reprezentativní místní
biocentrum
• pro biocentra vyhledáme plochy ekologicky nejstabilnější (původnost
druhového složení biocenózy, druhová a strukturní diverzita)
• pokud nenajdeme vhodné reálně funkční biocentrum, musíme navrhnout
potenciální biocentrum, které bude třeba postupně vytvořit
• výběr biocenter je takový, aby byla maximálně zachycena pestrost biocenóz a
biotopů, na unikátních biogeografických jednotkách vymezujeme pouze
biocentra, pokud jsou funkční
• biocentra navzájem propojíme biokoridory
• přitom respektujeme přirozené trasy šíření bioty a bariéry na nich a to jak
biotické, tak i technické
• rovněž dodržujeme prostorové parametry udané v podrobné metodice, takže
v případě příliš dlouhých biokoridorů doplňujeme do jejich průběhu na vhodná
místa další biocentra, sledujeme přitom kriterium prostorových parametrů, aby
celý systém byl nezbytným přípustným minimem
• prvky ÚSES zakreslujeme do návrhové mapy
• současně v tabelární části plánu provedeme popisy všech skladebných částí
ÚSES (biocenter, biokoridorů, interakčních prvků)
Prostorové parametry skladebných částí ÚSES
Minimální nutné plochy biocenter
TYP SPOLEČENSTVA BIOCENTRUM
LOKÁLNÍ REGIONÁLNÍ
lesní vegetační stupeň:
olšiny a luhy měkké 3 ha 10 ha
luhy tvrdé 3 ha 30 ha
1. a 2. vegetační stupeň 3 ha 30 ha
3. a 4. vegetační stupeň 3 ha 20 ha
5. vegetační stupeň 3 ha 25 ha
6. a 7. vegetační stupeň 3 ha 40 ha
8. a 9. vegetační stupeň 3 ha 30 ha
vodní společenstva:
vod běhutých více než 100 m 1 - 20 km
vod stojatých 1 ha 100 ha
mokřady: 1 ha 10 ha
luční společenstva: 3 ha 30 ha
společenstva stepních lad: 1 ha
skalní společenstva: 0,5 ha 5 ha
společenstva kombinovaná 3 ha 10 ha
Maximální přípustné délky jednoduchého koridoru:
TYP SPOLEČENSTVA BIOKORIDOR
LOKÁLNÍ NADREGIONÁLNÍ a
REGIONÁLNÍ
lesní společenstva: 2000 m 700 m
mokřady: 2000 m 1000 m
luční společenstva v nivách:
v 5. - 8. veg. stupni 1500 m 700 m
v 1. - 4. veg. stupni 1500 m 500 m
stepní lada:
v 1. - 2. veg. stupni 2000 m 500 m
v 3. - 4. veg. stupni 2000 m 500 m
U regionálních a neregionálních biokoridorů používáme tzv. složený biokoridor:
po 400 - 1000 m podle přípustné délky jednoduchého koridoru vkládáme
biocentra lokálního významu. Tím se může délka funkčně způsobilého
regionálního a neregionálního biokoridoru podstatně prodloužit na 5 - 8 km.
Minimální nutná šířka jednoduchého biokoridoru
TYP SPOLEČENSTVA BIOKORIDOR
LOKÁLNÍ NADREGIONÁLNÍ a
REGIONÁLNÍ
lesní společenstva: 15 m 40 m
mokřady: 20 m 40 m
luční společenstva v nivách: 20 m 50 m
stepní lada: 10 m 20 m
Náležitosti plánu místních ÚSES
Textová část
• vymezení území - poloha, vymezení hranic, rozloha, správní
členění, návaznost na sousední místní ÚSES, vztah k vyšším
ÚSES (širší vztahy)
• popis přírodních poměrů ve sledovaném území
• - geologické a geomorfologické poměry
• - pedologické poměry
• - klimatické poměry
• - hydrologické poměry
• - zoologické a botanické poměry
• diferenciace STG a jejich charakteristiky (s použitím již
vymezených biochor a bioregionů)
• popis aktuálního stavu krajiny
• kostra ekologické stability krajiny
• zásady návrhu ÚSES
Tabulková část
• Pro každou skladebnou část ÚSES zpracujeme tabulku:
– identifikační číslo
– katastrální území
– velikost (BC - plocha v ha, BK - délka v m)
– skupina typů geobiocénů
– popis současného stavu prvku: biotopy (jejich
charakteristika, zastoupení, rozsah), charakteristická
společenstva, případné vzácné, ohrožené druhy
rostlin a živočichů
– stručná charakterizace nezbytných opatření ke
zlepšení stability u funkčních vymezených prvků nebo
návrhů vybudování u potenciálních, pouze
navržených prvků
– typ prvku (zda BC či BK, nadregionální a regionální
nebo místní, funkční nebo potenciální)
Mapová část
• Mapa návrhová
- zakreslené hranice skupin typů geobiocénů a biochor
- zakreslené záměry na využití území z ÚPD
- zakreslené všechny skladebné části navrženého ÚSES
(s přesností, které měřítko dovoluje)
ÚP Prace u Brna
ÚP Kobylnice
ÚP Újezd u Brna
Územní plán Bojanovice