GIS4SGGIS4SG GIS4SG VII GIS a krizové řízení podzim 2017 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic Článek I • Rein Ahas , Siiri Silm , Olle Järv , Erki Saluveer & Margus Tiru (2010): Using Mobile Positioning Data to Model Locations Meaningful to Users of Mobile Phones, Journal of Urban Technology, 17:1, 3-27. Otázky: 1. Na jakém konceptuálním datovém přístupu je článek postaven? 2. S čím byly výsledky srovnávány? 3. Jaká byla použita základní terminologie? 4. Jaká byla prostorová přesnost modelu (Geographical Accuracy)? Článek I 1. Jaká byla použita základní terminologie? • Respondent • Regular Cells • Random Cell • Meaningful Place • Everyday Anchor Point • Secondary Anchor Point • Home Anchor Point • Work-Time Anchor Point • Multifunctional Anchor Point Článek I • Jaká byla prostorová přesnost modelu (Geographical Accuracy)? • Jak to ovlivňují „anchor points“? • Jak to ovlivní technologie? • Jak to lze řešit do budoucna? Článek II. • Olle Järv , Henrikki Tenkanen and Tuuli Toivonen (2017): Enhancing spatial accuracy of mobile phone data using multi-temporal dasymetric interpolation. INTERNATIONAL JOURNAL OF GEOGRAPHICAL INFORMATION SCIENCE, VOL. 31, NO. 8, 1630–1651. • Otázky: 1. Jaká je podstata použité dasymetrické interpolace a jaký byl použit postup? 2. Co nového přináší multi-temporal function-based dasymetric (MFD) model a jak by se dal využít v podmínkách ČR. Článek II. 1. Jaká je podstata použité dasymetrické interpolace a jaký byl použit postup? • „the spatial distribution of the population is interpolated as a function of time, while the spatial layer is related to time dependent ancillary data sources about human presence and activities“ Článek II. 1. Co nového přináší multi-temporal function-based dasymetric (MFD) model a jak by se dal využít v podmínkách ČR. At minimum, three ancillary data sources are needed – a spatial layer with land-cover data, volume (height) of built environment and time-dependent human activity data. Článek II - multi-temporal functionbased dasymetric (MFD) model GIS A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Osnova • Globální přírodní katastrofy • Role kartografie – Hazardy – Rizika/náchylnost – Krize • Analýza hrozeb pro ČR • Příklad konkrétní krizové situace a geografické podpory Úkolem geografie…. popisovat známý svět jako jednotný a souvislý, popisovat jeho podstatu a rozmístění (Ptolemaios) • Nemůžeme rozumět a řídit to, co nejsme schopni pozorovat, měřit a popsat. • Od prostého vnímání okolí prostřednictvím našich smyslů od počátku lidské společnosti k současnosti a využití datových a senzorických infrastruktur. • Nárůst množství informací a znalostí. Namísto exponenciálně roste tato hodnota pouze aritmeticky, protože data a senzory jsou často izolované a nejsou k dispozici pro dostatečnou škálu aplikací a uživatelů. • Nutná efektivní dostupnost datových a senzorových zdrojů. Typologii prostorového rozsahu krizových jevů a katastrof s ohledem rozsah faktorů spouštějících daný jev a šíření následků. Typologie mimořádných událostí podle příčiny a následného šíření A - sesuvy půdy B - hromadná havárie na dálnici díky mlze. C - selhání a následný požár atomového reaktoru v Černobylu. D – povodně E - katastrofická vlna Tsunami . F - krizové jevy zdravotního charakteru (slintavka) Kartografie a mimořádné události Mimořádné události vyžadují 3 základní kategorie mapových podkladů: Mapy hazardů - identifikují a zobrazují skutečné umístění nebezpečných oblastí a lokalit na základě výskytu určitého jevu. Obvykle se jedná o oblasti nebezpečné člověku, či ohrožující jeho majetek. Mapy rizik (náchylnost, zranitelnost) – vyžadují složitější výpočet podmíněné pravděpodobnosti, že daná oblast či lokalita bude zasažena určitým krizovým jevem nebo kombinací několika jevů a zobrazují potenciální prostorový vzor takovéhoto výpočtu rizika. Krizové mapy – zahrnují další mapové podklady související s cyklem krizového řízení událostí – především plánovací, evakuační a řídící mapové podklady. (Winter, 1993) Mapy hazardů Hyogo protokol • V roce 2005, zástupci 168 zemí přijali 10letý plán pro bezpečnější svět na World Conference on Disaster Reduction, konané v Kobe, Hyogo, Japonsko. • Hlavním cílem je významné snížení škod způsobených přírodními pohromami, a to jak na životech, tak na majetku a životním prostředí. • Hyogo protokol zahrnuje základní řídící principy, prioritní akce a praktické prostředky pro snížení vlivu přírodních pohrom na citlivé skupiny. UNISDR –International Strategy for Disaster Reduction www.preventionweb.net JRC (DG EU) Europe Media Monitor (EMM) – aplikace automaticky monitorující novinky na vybraných zpravodajských portálech ve 43 jazycích, analyzuje je a klasifikuje podle zadaných kritérií, provádí extrakci informací, vydává upozornění a vytváří intuitivní vizuální prezentace zvolených informací. EMM příklad: Monitoring násilných událostí a pohrom v reálném čase a jejich automatizovaná lokalizace a vizualizace na mapovém podkladu. Možnost využití Google Earth. Extract – geoparse – geocode - display Mapy rizik SIPROCI projekt - Meziregionální odezva na přírodní a člověkem způsobené katastrofy (www.siproci.net) Krizové mapy Fáze krizového řízení událostí Po události DOPAD ODEZVA ZOTAVENÍ PREVENCE a Poplach AVA Pohotovost Obnova Odstr následk Ohodnocení a plánování P ed dopadem TCTV 112 – lokalizace volání • volání z pevné sítě – adresní bod• volání z mobilní sítě – ohraničená oblast Geovizualizace v krizovém řízení (GEOKRIMA) • řešení ověřováno v rámci projektu výzkumného záměru MŠMT ČR „Dynamická geovizualizace v krizovém managementu“ – kooperace mezi Masarykovou univerzitou a Univerzitou obrany • orientace na krizové řízení a Integrovaný záchranný systém v ČR • závěry možno transformovat i do ozbrojených sil – společný obraz situace (Common Operational Picture – COP, Recognized Environmental Picture – REP) Trendy ve vizualizaci prostorových informací • informační bohatství SDI je v rozporu s možnostmi vizualizace informací (grafické zatížení obrazu, percepční možnosti a schopnosti uživatele ...) • elektronické mapy – možnost připravit vizualizaci „na míru“ • jedna z metod – adaptivní kartografie – adaptace obrazu podle: – situace – předchozích zkušeností uživatele, jeho znalostí a jeho okamžitého stavu – typu používaného zařízení – vlastností okolního prostředí (budova, terén, denní nebo roční doba, počasí ...) • souhrn charakteristik - kontext • mapy (elektronické ale i papírové) vytvořené podle daného kontextu – adaptivní mapy Koncepce OGC EMS-1 … Fire Incident Commercial Facility Fire Forest Fire Grassland Fire Hotspot Fire Unknown Friendly Neutral Hostile Violent Activities: Arson Fire Map Viewer Client Map Viewer Client Features (GML) Maps (GIF,PNG,JPG) Metadata (XML) Styles (SLD), Symbols (CGM,SVG) Emergency Management Data Sources (Regional, International, National, State, Local) Transportation Cadastral Incidents WFS WMS CSW CSW Intelligence Critical Infrastructure Population Cultural Features Env. Conditions Emergency Management Symbol Sets Emergency Management Maps User Community “A” User Community “Y” Situace v ČR – analýza hrozeb (2016) Záměrem zpracování analýzy hrozeb pro Českou republiku a z ní vyplývajících rizik. Rizika budou rozdělena dle jejich významu a stanoveny typy nebezpečí, pro něž bude zpracováván typový plán. Terminologie: • Nebezpečí – Nebezpečí je jakýkoliv jev, který má schopnost poškodit chráněné zájmy. Je to vlastnost látky nebo fyzická (fyzikální) situace (stav, okolnost), která má potenciál způsobit ztráty na životě a zdraví člověka, životním prostředí nebo na majetku. • Hrozba – Hrozba je synonymním vyjádřením pojmu nebezpečí. Užití pojmu je pak zejména ve vztahu k závažným nebezpečím schopným poškodit zájmy České republiky. • Riziko – Riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností a který se považuje z bezpečnostního hlediska za nežádoucí. Riziko je vždy spojeno s konkrétním typem nebezpečí. Postup při analýze hrozeb Posouzení rizik Proces je složen z následujících dílčích činností: • identifikace nebezpečí (hrozeb), – Identifikované typy nebezpečí byly rozlišeny s ohledem na následující kategorie: • naturogenní (abiotické / biotické / kosmické); • antropogenní (technogenní / sociogenní / ekonomické). • analýza rizik – určení úrovně rizika – veličiny vyjadřující, že s určitou pravděpodobností dojde k realizaci konkrétního typu nebezpečí a uplatnění jeho destruktivního potenciálu. • hodnocení rizik: – tři základní kategorie rizik: • rizika přijatelná (úroveň rizika 0 – 10); • rizika podmínečně přijatelná (úroveň rizika 11 – 29); • rizika nepřijatelná (úroveň rizika 30 a výše). VÝSLEDKY ANALÝZY HROZEB Výsledky • Celkem tedy bylo pro Českou republiku identifikováno 22 typů nebezpečí, pro které lze odůvodněně očekávat vyhlášení krizového stavu. Pro tyto případy je nutno přijímat opatření vedoucí k eliminaci jejich rizik a v rámci systému krizového plánování vypracovat novou generaci typových plánů. • Zpracovatelem (gestorem zpracování) budou dotčená ministerstva a jiné ústřední správní úřady. • Z hlediska přijímání opatření vedoucích k eliminaci, budou nebezpečí rozlišena dle stupňů řízení do následujících kategorií: – ústřední, – regionální, – ústřední i regionální. Nebezpečí s nepřijatelným rizikem Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu • Pod gescí Mze zpracován: • METODICKÝ POKYN ZE DNE 22.12.2016 K ZAJIŠTĚNÍ JEDNOTNÉHO POSTUPU ORGÁNŮ KRAJŮ, HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, ORGÁNŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ, ORGÁNŮ OBCÍ A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE V SYSTÉMU NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH A ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Pitná voda – krizový scénář • Oznámení, předání informace, ověření informace, vyhlášení krizového stavu, zasedání krizového štábu JmK. Zasedání Krizového štábu Jihomoravského kraje • seznámení se situací a předpokládaným vývojem – předseda KŠ • základní informace o vyhlášení zákazu používání pitné vody z veřejných vodovodů v důsledku její zdravotní závadnosti – zástupci provozovatelů vodovodů pro veřejnou potřebu (BVaK, VaS); • návrh nasazení složek IZS a plněných úkolů – ředitelé HZS, KŘP, ZZS; • eventualita nasazení sil a prostředků AČR – ředitel KVV; • prognóza dalšího vývoje situace – zástupci provozovatelů vodovodů pro veřejnou potřebu. • návrh na aktivaci systému nouzového zásobování vodou – ředitel KrÚ; • návrh na aktivaci informační krizové linky kraje pro veřejnost – tajemnice KŠ; • rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu – předseda KŠ; Realizace vyhlášeného „stavu nebezpečí“ • aktivace informační krizové linky Jihomoravského kraje pro veřejnost; • plnění stanovených krizových opatření; • systém komunikace mezi krizovými štáby různých úrovní v Jihomoravském kraji, zpracování průběžných zpráv o krizové situaci. Geografické podklady? V čl. 6 Metodického pokynu jsou uvedeny následující (prostorová) data: • přehled vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a na území kraje včetně seznamu jejich materiálních a věcných prostředků a dalších zařízení využitelných pro nouzové zásobování pitnou vodou. • evidence využitelných zdrojů pitné vody na území kraje určených pro nouzové zásobování pitnou vodou, včetně technického popisu (například vydatnosti, přístupu), • přehled dalších zdrojů pitné vody a možností jejich využití ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a území kraje. • grafické podklady se zakreslením vodovodních potrubí, vodojemů, úpraven vody, čerpacích stanic a vodních zdrojů určených nejen k nouzovému zásobování pitnou vodou. Shrnutí a závěr • Není jasné, jak rychle bude nalezena příčina, budou podávány průběžné informace. • Dva problémy – zdroj znečištění a podstata znečištění. Přímá komunikace BVak a VaS. Upřesnění SaP pro oba poskytovatele. HZS má k dispozici seznamy SaP pro zajištění bude řídit Kraj ve spolupráci se správou hmotných rezerv. KrU – plán nezbytných dodávek pitné vody návodný a využitelný pro danou situaci. • PCŘ – jak probíhá šetření na VaK – stížnosti – identifikace vodojemu zásobovacího a dalších vodojemů pod oblastí – logický postup šetření jednotlivých větví. Identifikace nad a pod, uzavření přívodů do vodojemů pod. • Kvalitativní čidla na síti nejsou umístěna. Kvalita na zdrojích (kontaminace není), vodárenské objekty zabezpečeny na pult centrální ochrany. • Obnova dodávek možná po identifikace typu a zdroje znečištění a následném proplachu. Minimálně 3 dny, po tuto dobu nezbytné alternativní zdroje pitné vody pro obyvatelstvo. Článek • Emmanouil et al ( 2015): Big data analytics in prevention, preparedness, response and recovery in crisis and disaster management. Otázky: • Charakterizujte možnosti využití BigData v následujících oblastech: – data generation, – data acquisition, – data storage, – data analytics.