Praktické využití starých map ■ Staré mapy mají několik specifik: - nebyly určeny pro následnou digitalizaci - trpí deformací materiálu (většinou nelze ověřit např. srážku papíru) - často jsou poškozené - nemají geometrické základy nebo tyto základy jsou slabé - při digitalizaci je třeba provádět georeferencování Minimální využití map Klaudiánova mapa Čech STARÉ MAPY HOJNĚ VYUŽÍVANÉ V PRAXI ■ I. vojenské mapování ■ II. vojenské mapování ■ III. vojenské mapování ■ Mapy Stabilního katastru I. vojenské mapování Označováno jako „Josefské" V letech 1764 - 1768 (mapování samotné) a 1780 - 1783 (rektifikace); definitivně hotovo 1785 Měřítko 1 : 28 800...nejpodrobnější topografické mapy dnes 1 : 25 000 Zmapována celá monarchie Podkladem Miillerovy mapy a Wielandova mapa zvětšené do měřítka 1 : 28 800 Bez geometrických základů (bez sítě pevných bodu) Srovnání s MUllerovou mapou ^^ih&f *í», -liliu I. vojenské mapování -asmnrrfT-Tiaaásrr I. vojenské mapování Kresba nešla napojit nebo se překrývala Ruční kolorování map Mapování za jízdy na koni Současně vytvořen i vojenský popis území: - šířka a hloubka vodních toků - stav silnic a cest (velká pozornost) - zásobovací možnosti obcí (počty obyvatel, koní, atd.) I. vojenské mapování Hlavní využití mapy - zachycuje území Rakouska - Uherska před nástupem průmyslové revoluce Shrnutí ■ Značné polohové odchylky ■ Horské a členité terény - průměrně 700 m ■ Nížinné a rovinaté oblasti - 400 m ■ Rychlost na úkor kvality, nižší finanční náklady ■ Mapování po jednotlivých zemích monarchie ■ Nejednotný postup Mapy Stabilního katastru V letech 1826 - 1843 (Čechy) a 1824 -1836 (Morava a Slezsko) Snaha zvýšit příjmy z daní —> zmapovat plátce, stanovit rozsah majetku a určit výši daně Katastrální mapy a statistické údaje Stabilní katastr - dělení: Vceňovací operát (dokumenty a protokoly na základě bonitačního šetření, podklad po vlastní ocenění pozemků) Písemný operát (údaje k jednotlivým parcelám - majitel, výměra, pěstovaná plodina, bonitní třída a čistý výnos) Měřický operát - originální mapy, povinné císařské otisky, legenda, speciální mapy 3 Geodetické základy Zachův elipsoid, příčné valcové ekvidistantní v kartografických polednících = Cassini-Soldnerovo zobrazení Kvůli velkému délkovému zkreslení území říše rozděleno na 7 pásů, každý tvořil samostatný souřadnicový systém Čechy - Gusterberg (Horní Rakousy) Morava a Slezsko - věž sv. Štěpána ve Vídni Gusterberg : Sv. Štěpán : 3'02'18,47" A= 31'48'15,05" vých. od Ferra '12'31,54" A= 34'-02'27,32" vých. od Ferr Slovensko mělo soustavu v Budapešti Různá (nerovnoběžná) orientace ksevť v jednotlivých pásech - nelze sousední čtverce čtvercové mapy přiložit k sobě osy soustav se sbíhají II. vojenské mapování ■ Označováno jako „Františkovo" ■ V letech 1806 - 1869 ■ Před jeho vznikem provedena vojenská triangulace (zvýšená míra přesnosti) ■ Polohopisným podkladem mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880 ■ Obsah totožný s I. vojenským mapováním (navíc přidány výšky trigonometrických II. vojenské mapování Měřítko 1:28 800, 1:14 400 Výškopis ■ Údaje o výškách trig. bodů ■ Šrafovaní - Lehmanovy šrafy (pravé sklonové) ■ Zavedl saský major G.L. Lehmann v r. 1799 .m:« ÍHiruK. v II. vojenské mapování Z výsledků tohoto mapování odvozeny - mapy generální 1 : 288 000 - mapy speciální 1 : 144 000 Hlavní využití při studiu krajiny: probíhalo v době průmyslové revoluce, kdy plocha orné půdy vzrostla za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly historicky nej menšího rozsahu Shrnutí Více nedostatků než předností Nedostatečný počet důstojníků na geodetické a mapovací prače Přerušování z finančních důvodů V některých zemích práce nedokončeny a některé části dokonce nezaměřený (část Haliče, Uher a Sedmihradska) Mapové sekce Čech v systému gusterberském nenavazovaly na mapové sekce Moravy v systému svatoštěpánském Výškové údaje v nedostatečném rozsahu, v jiných zemích samozřejmostí kombinace šraf s vrstevnicemi Dlouhé časové rozpětí mezi mapováním a vydáváním odvozených map - zastaralý obsah (intenzivní rozvoj silniční a železniční sítě) I. vojenské mapování I. vojenské mapování V letech 1873 - 1878 (Morava; 1880 Čechy), 1883 celá monarchie Měřítko 1 : 25 000 Stejné podklady jako u II. Vojenského mapování Podklad map až do 50. let 20. století Snaha zvýšit geometrickou přesnost map Podstatné zlepšení výškopisu - vrstevnice a kóty Mapy topografické sekce 1 : 25 000 Mapy speciální 1 : 75 000 Mapy generálni 1 : 200 000 (černobílé) Po vzniku ČSR předány Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze Speciální mapy požívány v armádě do r. 195 Mapy topografické sekce často poztráceny III. vojenské mapování V r* Zachovalé mapy topografické sekce Shrnutí Topografická mapa, speciální mapa, generálni mapa a přehledná mapa střední Evropy - velmi dobrá kartografická díla na svou dobu Jednotlivé mapové listy nešly spojit v jeden celek (buď vrstva, nebo sloupce) Názorné zobrazeni terénu šrafovaním Vrstevnice nebyly geometrickým obrazem, nýbrž hrubým nástinem terénu (sestrojovaly se při zimní práci podle malého počtu výškových bodů a hlavně podle šrafovaného terénu) Znehodnocováni polohopisného obsahu - malá péče při údržbě mapy (změny bez místního ověření...) Užitečné odkazy ■ Digitalizované mapy I., II., III. vojenského mapování, mapy Stabilního katastru, a Múllerovo mapování http://oldmaps. seolab.cz ■ Stav a digitalizace map Stabilního katastru httD://maDserver.seolab.cz/website/skat/vi ■ Staré mapy českých zemí on-line httD://muiweb.cz/www/mac http://www.maDv.cz ■mam GEOREFERENCOVÁNÍ GEOREFERENCOVÁNÍ Georeferencovánf představuje umístění rastrového obrazu do souřadnicového systému. Proto jsou data při georeferencování ukládána do nového rastru s jiným rozměrem buňky. U map I. vojenského mapování značně omezené II. vojenské mapování - trigonometrická síť 1.-3. řádu (později doplněná i o 4. řád pro grafickou triangulaci) Počátky souřadných systémů: Gusterberg (Čechy), Sv. Štěpán (Morava) - lze relativně spolehlivě lokalizovat Využití globálního transformačního klíče pro vzájemný převod souřadnic systému stabilního katastru S-SK a S-JTSK odvozený V. Čadou (2003) Výběr rastru a odpovídající databáze, ke které bui georeferencování prováděno Použití numerických transformací —> nevyžaduje z zobrazovacích rovnic původního a nového souřadnicového systému Založeno na poznání přesné polohy vybraných bc v minulosti při klasickém ručním překreslování ma V GIS praxi: - Lineární konformní transformace (Helmerti jednoduché posunutí souřadnicových o jejich počátku - polynomická transformace LINEÁRNI KONFORMNÍ TRANSFORMACE a - posun na ose X D / b - posun na ose Y / 8 - úhel rotace / nxos p = »x2- x1)(y2'- y1')- (y2- y1 )(x2'- x1 ')) ((x2'- x1 ')(x2'- x1') + (y2'- y1 ')(y2'- y1')) m.sin p = ((x2- x1) (x2' - x1') + (y2- y1 ) (y2' - yi')) ((x2'- x1 ')(x2'- x1') + (y2'- y1 ')(y2'- y1')) x, y - původní souřadnice x', y'- nové souřadnice /'=(-m*x*sinB + m*y* cos 8 + b ) POLYNOMICKÁ TRANSFORMACE ■ Nejjednodušším případem je tzv. afinní transforn tj. polynomická transformace prvního řádu ■ Zobrazovací rovnice: x'=a*x+b*y + c y'=d*x + e*y+f Jednotlivé souřadnice se transformují nezávisle (r rozdíl od lineární konformní transformace) Korekce každé souřadnicové osy nezávisle —> Výhoda především když změna měřítka není ve vše směrech stejná (deformace náhodným způsobem) POLYNOMICKÁ TRANSFORMACE Výpočet koeficientů opět metodou nej menších čtverců y' =IZb jtfy"1-' POLYNOMICKÁ TRANSFORMACE Afinní transformace - nutné alespoň 3 body Stupeň polynomická transformace Minimální počet bodů První 3 Druhý 6 Třetí 10 Vhodnější přidat více bodů - zmenší polohovou ch} Po transformaci je u rastru nutné převzorkování POLYNOMICKA TRANSFORMACE V PRAXI mmm ATLASOVÁ TVORB 3 NÁRODNÍ ATLASY Atlas republiky Československé Vydán roku 1935 První atlas samostatného Československa Náklad České akademie věd a umění a MZV Text česky, německy a francouzsky samostatný 37 stránkový textový doprovod k mapám Hlavní měřítko 1 : 1 250 000 Vedlejší 1 : 2 500 000 nebo 1 : 5 000 000 55 map, z toho 52 tématických Atlas Československé socialistické republiky ■ Vydán roku 1966 ■ Poslední národní atlas našeho státu ■ Náklad ČSAV a Ústřední správa geodézie a kartografie ■ Text česky, anglicky a rusky ■ Základní měřítko 1 : 1 000 000 ■ 58 mapových listů ■ Většinou originály; některé převzaty z Geologického atlasu ČSSR (1966) nebo upraveny podle Atlasu podnebí Československé republiky TEAAATICKE ATLASY I i Politicko-hospodářský atlas světa - vydaný v letech 1951-59, 14 svazků relativně jednoduchých map s ekonomicko-politickým komentářem ovlivněným ideologií 50. let. i Malý politický atlas světa - vyšel v roce 1952 pro služební i veřejnou potřebu. i Lesnický a myslivecký atlas - vydaný v roce 1955. Obsahuje mapy rozšíření různých druhů dřevin a lovné zvěře. Zahrnuje 120 map a řadu diagramů. TEAAATICKE ATLASY II TEAAATICKE ATLASY Atlas podnebí Československé republiky - v roce 1958 vydala Ústřední správa geodézie a kartografie v Praze. Atlas zpracoval Geografický ústav ČSAV v Brně. Základním měřítkem map je 1:1 000 000. Atlas obsahuje 89 map a 11 diagramů. Atlas rajonizace zemědělské výroby v ČSR - vydala Československá akademie zemědělských věd a Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze v roce 1960. Atlas obyvatelstva ČSSR - byl vydaný v roce 1962 (na základě výsledků sčítání 1961). Autoatlas ČSSR - od roku 1963 do 1988 vydáván ■ měřítku 1 : 400 000, od roku 1989 v měřítku 1:2C 000 několika subjekty - Kartografie Praha (dříve Praha), Geodézie ČS, Marco Polo, GeoMedia, SHOCart. Československý vojenský atlas - vydalo Minister národní obrany v roce 1965 (1. vydání), ve své dl části - vojenskohistorické - obsahuje řadu podrobných tematických map. Atlas československých dějin - v roce 1965 vyd; ÚSGK Praha. Obsahuje 45 map velkého formátu. Polovina map je věnována vývoji území ČSSR do světové války, druhá polovina období po 1. světe válce. TEAAATICKE ATLASY V i Filatelistický atlas známkových zemí - zpracovali v roce 1978 L. Mucha a B. Hlinka, i Atlas ze sčítání lidu, domů a bytů ČSR - vyš roce 1984 v měřítku 1:500 000 výsledky sčítá lidu, domů a bytů z roku 1980. Ke zpracován výsledků bylo poprvé v ČSSR použito automatizovaného kartografického systému DIGIKART. i Atlas obyvatelstva ČSSR - vydaný v roce 198 Geografickým ústavem ČSAV v Brně jako kartografické zpracování výsledků sčítání lidi roku 1981. Obsahuje převážně kartogramy v měřítku 1:3 000 000. Byl zpracován také automaticky pomocí československého kartografického systému DIGIKART 9 TÉAAATICKÉ ATLASY VI Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR - vydalo Ministerstvo ŽP ČR v roce 1992. Jedná se o poslední významné československé kartografické dílo. Atlas nádorových onemocnění roce 1995. vydaný v Autoatlas Česká republika a Slovenská republika 1:200 000, později 1 : 500 000 - vydává každoročně Kartografie Praha. TÉAAATICKÉ ATLASY VII 10