Topografické mapy nové koncepce Státní mapová díla (9) po r. 1989 změna vojensko-politické situace rozhodnutí státní reprezentace k pripojení NATO (pristupuje stát a vláda, ne armáda) nařízení náčelníka GŠ AČR č. 34/1997 tvorba nového SMD do konce roku 2005, splněno, od 1.1. 2006 dány do zásobování zásadní změna celé konstrukce map - inovace ke 31. 12. 2005 ukončena údržba doposud používaného MD a tyto mapy byly současně vyřazeny ze zásobování a užívání důsledky rozhodnutí o připojení k NATO: ■ první úvaha o dopadu na kartografii ■ kontakt s německou geografickou službou a především USA ■ 1991: dohoda mezi USA a ČSFR o spolupráci v oblasti topografického mapování, námořního a leteckého mapování, geodézie a geofyziky, digitálních dat a s tím souvisejících materiálů 1993:1. mezinárodní konference geografických služeb v Praze ■ probírány transformace map vytvořeny 4 skupiny sledující: ■ problémy globální geodézie vybudování WGS 84 ve střední Evropě ■ koordinace přechodu na standardy NATO ■ vývoj technologií GPS v ČR ■ 1994-jednání skupin ■ předneseny koncepce dalších řešení, zejména topografických map I - ■ 1996: Bratislava ■ rozvoj dalších technologických řešení -zejména definitivní koncepce, otázka měřítka ■ tlak ze zahraničí, aby 1. zpracovávané měřítko bylo 1:250 000 JOG (Joint Operations Graphic) -> mapy pro společné akce ■ předložen značkový klíč a konkrétní způsob - řešení ■ překryv přes hranice Zavedení WGS 84 ■ několik důležitých kroků: ■ kampaň s využitím GPS v letech 1991-1992 ■ zaměření 6 bodů (na cm) ■ vybráno a zaměřeno dalších 176 bodů I. řádu (S-1942/83) ■ s využitím měření z 1. kampaně provedena transformace všech bodů trigonometrické sítě ■ vypracovány převody obou systémů ■ transformace i s vyrovnáním původních úhlových měření 1995 vytvořen WGS 84 u nás 1 Geodetické základy - WGS 84 ■ WGS 84 - dáno standardem STANAG 2211 ■ definuje světový geodetický souřadnicový systém WGS84 a kartografické zobrazení UTM/UPS ■ vyvinut pro potřeby armády USA v souvislosti s budováním GPS globálni geocentrický ■ je aplikován na referenční ploše elipsoidu WGS 84 ■ umožňuje vyjádřit polohu bodu v prostoru pomocí (obr.) ■ pravouhlých souřadnic X,Y,Z ■ (p,A,h (elipsoidická výška) Talultji l Základu: inmiiífniy ^h:mn WGSSJ V. Jilnll Kodnaia. ľ-:, ."iiľi Vílkj Wlwa S-JT3 l>7 lll Píľi^íľ;ii;; li^ii.^. ^.I^ľiiri l/f VLIuvu rytUost rolace Ztiuŕ 7292 115 ■ 10"* Zciusfca srnvilnŕiii loosJantu: ':i:in-v. . i -; 11.1 -.-1.-1 ■-. .'. jihl iľiii: ■ Gii "■iii- 10" UTM, UPS kartografické zobrazení je matematický postup používaný k převodu zeměpisných souřadnic na souřadnice rovinné - tento postup není závislý na geodetickém souřadnicovém systému zobrazení příčné válcové konformní Mercatorovo podobné s Gaussovým, ale není složité ■ rozdíl oproti Gaussovi - sečný válec ■ obecně nazýváno UTM v rámci tohoto zobrazení konstruovaná tzv. hlásná síť (mezinárodní) používá se pro území mezi rovnoběžkami 80°j.z.š a 84°s.z.š na sever a jih od těchto rovnoběžek - UPS (Universal Polar Stereographic) UPS zobrazuje zemský povrch na tečnou rovinu, která je kolmá na zemskou osu rotace UTM vs. UPS Hlásná síť UTM (MGRS) vychází z rozdělení ZP na pole o rozměru 6°AA a 8A(p pole jsou označována jako pásy (sloupce) ■ 1-60 od 180° poledníku ■ ČR leží v 33 a 34 (shoda s milionovou mapou světa) vrstvy (řádky) značené abecedou, M ale od pólu I! ■ vynechává se O a I ■ ČR-vrstva U každý 6° pás je rozdělen po čtvercích 100x100 km od poledníku každý čtverec nese označení 2 písmen: ■ BrnoXQ ■ 1. písmeno - sloupec, 2. písmeno vrstva ■ opět vyloučeno O a I ■ v rámci tohoto čtverce podrobné určení souřadnic Konkrétní příklad hlásného systému postup od podrobných souřadnic k zónám ■ 1. čtení velké číslice SVISLÉ kilometrové čáry vlevo od bodu a odhad desetiny (100m) od kilometrové čáry k určovanému bodu . 35 6 ■ 2. čtení velké číslice VODOROVNÉ kilometrové čáry pod bodem a odhad desetiny od kilometrové čáry . 39 2 356392 ■ identifikace 100m čtverce . UR -» UR356392 identifikace označení zóny . 33U -» 33UUR356392 ■ najdi bod na ukázkovém listu TM 25 !! © Souřadný systém, klad mapových listů vlastní souřadnicový systém podobný s 1:1000000, 6° pásy osy označeny E, N pokud se pracuje na jižní polokouli, k souřadnici N připočteme + 10 000 km aby byly kladné (Falše Northing) neoznačuje se číslo pásu u souřadnic klad a označení mapových listů zůstává stejné jako u map bývalé koncepce mezinárodní standard neurčuje klad a označení ml., jen max. formát a způsob (místo) označení map Osy UTM Počátek a orientace os UTM Tvorba topografických map ■ základní dokumenty ■ nařízení NGŠ AČ R č. 34/1997 STANAG 2211 Topo-4-4 pro TM 25, TM 50 a TM 100 ■ technologie tvorby vč. obsahu, způsob zpracování prvků a nového značkového klíče (Topo-4-4) navrženy a projektovány ve VTOPÚ (s přispěním VZÚ a HÚVG) ■ zdroj pro TM 25, TM 50 - aktualizovaný DMÚ 25 ■ pro TM 100 - nový DMÚ 100, projektován pro tento účel, vytvořen na podkladě již hotových standardizovaných TM 50 s využitím DMÚ 200 6 etap, během nichž je obraz mapy automatizovaně generován z dat uložených v DMÚ 25, RPGB a RSB samostatná část - tvorba základní kostry popisů v zrcadle mapy ■ výběr všech potřebných údajů z DB ■ odsun liniových objektů vůči sobě ■ symbolizace, úpravy (odsuny či redukce obsahu) ■ připojení popisu ■ generování postscriptů pro ofsetový tisk Schéma pro TM 25 - 50 Schéma pro TM 100 Úprava, ostatní vlastnosti stejný formát legenda na každém listu v češtině i angličtině, zkratky v angličtině mimorámové údaje - ■ hlásný systém UTM Gak se určuje) základní schéma hypsometrie ■ označení ■ tiráž ■ údaje o konvergenci, deklinaci, grivaci ■ geodetický a výškový systém (Bpv, NN) měřítko (m, míle, yardy) ■ souřadnicová síť v metrech sklonové měřítko ■ schéma ostatních listů ■ série, počet vydání úhlová stupnice pro bod P na protější straně mapy rám - vnitřní, vnější ■ na vnitřním jsou označeny rysky . — Plotror odpovfchKM) m napy JOO ;50O. JOO 250AalFC(L>250 Prostor odpovědnosti LFC CZE 500 _ Piwu o^pdvMkMa u nfM LFC CZE «00