Inctikátory kvalityzeměclělských a lesních půd ČR
3. Možnosti použitícelostátníchprůzkumůpůGrpro
sp e cif ikac i vývoj ovýc h trencrů p ůcrních vlastno stí
V Českérepublice má pedologický průzkum značnou tradici a vysokou úroveň. Z hlediska množstvía podrobnosti
poskytovaných údajůpatří bezesporu k nejdokonalejším v Evropě. První rozsáhlé údaje o úrodnosti půdchemismu,
fyzikálních vlastnostech, typologii a morfogenezi poskytl program komplexního pruzkumu zemědělských půd. Na záklaďé
těchto výsledků pak byla provedena bonitace půd a vytvoření systému BPEJ.
Hlavní etapy průzkumu zemědělských půdlze charakterizovat takto (blíženapř. Němec, 2001):
. Tereziánský katastr, Josefský katastr (od 18. stol.).
. Komplexní pruzkum zemědělských půd - probíhal v letech 196I - 1910,
. Bonitace zemědělského půdníhofondu * probíhala v letech l9'71 - 1980, v současnosti probíhá prihéžnáaktualizace.
. Agrochemické zkoušenízemědělských půd (1961 - 1980 pětiletá perioda; 198l - l989 tříletá perioda 1990 + šestiletá
perioda).
. Registr kontaminovaných ploch - součást agrochemického zkoušenípůd od roku i990.
. Bazálni monitoring zemědělských půd - zahájenv roce 1992, pokračuje dosud.
. Dlouhodobé výzkumné projekty sledujícívývoj vlastností zemědělských půd ryÚMOP, ÚXZÚD.
U lesních půd byly vytvořeny podklady pro hodnocení vlastností půd typologickým mapováním. Dalšímiprogramy
poskytující data o půdníchvlastnostech lesních půdjsou:
. Opakované průzkumy stavu povrchových vrstev lesních půd podle zákona156l1998 Sb., ve znění pozdějšíchpředpisů.
. zilšíovánípůdníchvlastností v rámci programu Icp Forests.
. Zjišťovánípůdníchvlastností na trvalých zkusných plochách v lesích ÚHÚI- Brandýs n.L.
Předpokládá se, žena tyto průzkumy naváže systém evropského monitoringu půd, který je připravován v rámci aktivity
EU ,,EUROPEAN UNION SOIL THEMATIC STRATEGY" (http://europa.eu.int/comm/environment/soil/index.htm, Blum
et a1.,2004). Tento monitoring by měl zohledňovat stávajícímonitorizační sítě a současně poskytnout údaje o degradaci pŮd
v celoevropském měřítku.
3 .1 Vývojovétrencly pH a obsahu přístupných živinlr zeměclělských a lesních pŮctách
Zemědělské půdy
Nejkomplexnější výsledky v tomto směru poskytuje program AZZP abazáIní monitoring půd.
Tabůtrka 3.1,1 ukazuje vývoj hodnot pH a zásobenosti omých půdpřístupnými živinami podle hodnocení výsledků
AZZP v posledních cyklech, Tabulka 3.L2 pak ukazuje zmény agrochemických vlastností - srovnání period 1993 * 95
a 1999 - 2001 . Tabulka 3.1.3 tyto zmény pak vyjadřuje v procentech zastoupení jednotlivých kategorií zásobenosti.
Tab. 3.1.1. Průměrnéhodnoty pH výměnného a obsahů přístupných živinv orné půdě v mg.kg'l. (Klement, Sušil,
2004).
cyklus pH vÝm. P K Mg Ca
1993 - 1991 6.4 101 254 186 3229
1999 -2003 6.3 96 224 186 3066
36
správníjednotka ČR
změny agrochemickÝch vlastností půd
pH P K Me Ca K/Ms
ČRv nrůměru: -0,1 -5 -14,2 1,1 -5) -14,9
Krai: StředočeskÝ 0 q§ -16,I 3,1 -4,8 -19.3
JihočeskÝ -3,l -3,9 -8,4 11.0 -5,8 -I1,4
PIzeňskÝ 0 -?,7 j)1 "I,3 1 1,5 -21,6
karlovarskÝ I.1 -5] _9,0 -4.8 -n,0 -4,6
Ustecký 0 0 11,5 1.1 -1,0 -12,4
Liberecký 0 4,0 -19,5 9,3 -o§ -26,1
královéhradecký _4,6 6,0 -20,8 -4,3 -8,9 -16.9
PardubickÝ -3.1 l3, l -?? 5 ?q -3.1 -22,6
Vvsočina -4,9 -1,0 - 13,3 ),7 -8,8 15,4
Jihomoravskí -)q -8, l -2,4 -5q -2.8 3,4
O1omouckÝ 1,5 -I2,5 - l0,3 55 -4.4 -l4,,7
Zlinský -l,5 -I0,2 -12,1 -J,J -5.9 -9.4
MoravskoslezskÝ -3,1 t8,6 -20,9 12,0 -6.9 -ro ]
Inclikátory kva|ity zeměctělských a lesních půct ČR
Tabulka 3.1.2. Průměrnérelativní změny (%o) pWKCl a obsahu přístupných živin(B K, Mg, Ca) a poměru K / Mg
mezi léty 1993 - 95 a 1999 - 2001v orné půdě jednotlivých krajůČRpodle údajiAZZP (čermák, 2003).
Tabulka 3.1.3. Změny kategorií zásobenosti orné půdy ČRpřístupnými živinami a změny kategorií půdníreakce
mezi lety 1993 - 95 a 1999 _ 2001podle údajůAZZP 1Čermák,2003).
Výsledky AZZP za poslední období dokladují, žejakv orné půdě, tak i v trvalých travních porostech (v Českérepublice
i v jednotlivýchkrajích) docházíjak v úrovni půdníreakce, taki v obsahu přístupnéhodraslíku, vápníku i poměru K/ Mg
skoro ve všech českýchkrajích k negativnímu ovlivnění, Celorepublikový úbytek obsahu přístupných živin za toto období
činíu fosforu 5, u draslíku 37, u vápníku 193 mg.kg 1,
u pH/KCl činípruměrné sniženi* 0.1 jednotky pH, snížilse i poměr K
/ Mg o 0,2L Zpravídla (s výjimkou Středočeského a Libereckého kraje) docházi rovněž k úbytku obsahu přístupného fosforu.
Naopak u hořčíkujeho obsah v ornépůdě relativně stoupá; při úbytku draslíku a vápníku z půdníhosorpčníhokomplexu
nastupuje totižhořčíkna jejich místo, takže podíl Mg v sorpčnímnasycení se takto zvyšuje (Čermak,2003).
Z tabulky 3.1.3 je zíejmé,žev průběhu šesti ažsedmi let v důsledku nedostatečného přísunu hnojiv dochází k velmi
výraznému sníženípodílu půd s ,,vysokou zásobou" draslíku (z 15 na 107o), resp. s ,,velmi vysokou" zásobou (z 9 na 67o,
u fosforu z 18 na 67o);ke sníženípodílu půds ,,dobrou" zásobou došlo zejména u draslíku (v případě fosforu se podíl půd
náležejícíchk této kategorie zásobenosti nezměnil); došlo však ke zvýšenípodílu půd se zásobou ,,vhodnou" (u drasliku z 22
na 32%, u fosforu z 25 rla 3IVo) a rovněž ke zvýšenípodílu půd s ,,nízkou zásobeností" (u fosforu z 10 na 1'77o, u draslíku
z 5 na 87o). Obdobný vývoj nastává také u jednotlivých kategorií půdníreakce: Za sledované období stoupl podíl půd
s ,,kyselou reakcí" (z 39 na 447a) a rovněž podíl půds reakcí ,,silně kyseloť' (ze 14 na I7 %a) - na úkor podílu půds reakcí
,,slabě kyselou" (ejichžpodílpoklesl z 29 na 24Vo) a půds reakcí ,,neutrální", jejichž poměrné zastoupení se snížL\oze LJ
na 14 7a.
V dlouhodobé perspektivě se naopak projevují pozitivní trendy - viz tabulka 3.1.4 - srovnání hodnot obsahů hlavních
živina pH z období KPP a nyní i když výsledky srovnání se lišípodle půdníchtypů. U pHjsou hodnoty poměrně vyrovnané,
pouze u kambizemí a fluvizemí byl zaznamenán pokles hodnot. U přístupnéhofosforu a draslíku jde většinou o výrazné
zvýšenízásobenosti.
kat.
zásoby
Fosfor draslík hořčík vápník
půdní
reakce
p}VKCl
1993
- 1995
I999
_ 2001
1993
_ 1995
1999
_2001
1993
- 1995
1999
_ 200l
l993
_ 1995
1999
-200l
1993
-1995
1999
_200l
nizká 10,9 l6,8 4.6 8,4 ?1q 19.9 2,8 4,8 silně kvs, 13,6 l1.2
vhodná 29.1 30,3 22.1 3l ,5 30,6 3r,4 29,0 35,9 slabě kvs. 38.1 42.1
dobrá 29.I 26.2 49.2 44,8 21.5 32,I 31.5 kvselá 28,3 24,0
vvsoká 24.0 20,2 14.1 9,,7
q) 9,4 18,l I4,8 neutrální l7,3 13,8
velmi vvs. 6,3 6.4 9,4 5,6 8,8 1,2 12,6 |2,1 alkalická 0,5 0,9
37
půd. typ: horizont
@ vH lKCl 0Ř P - dostupný O K - dostupnÝ
KPP souc.
^
KPP §ouc.
^
KPP souc.
^
cernlce
ornIce 6;78 1,0I +0,23 ?7R 8,8 -29 214.I 206.0 -8,1
podorn. ].02
,7,04
+0,02 II.2 51 5q l08.5 190,1 81,5
cernozeme
ornlce 1,20
,7
),) +0.02 31,4 87,8 50,4 t48,3 160.2 11,9
podorn.
,7
)5 1,53 +0,28 §§ 14,4 5.9 I32.2 12,7.2 -5,0
kambizem
ornlce 7.00 6,58 -0,42 42,1 14,3 31,6 100.3 153,3 53,0
podom. 6,95 6.8l -0,I4 1\ 29,6 22,1 60,5 134 71 §
fluvizem
ornlce 6,90 6,05 -0,85 39,4 96,0 56,6 98.6 I02.2 3,6
oodorn. 6,12 6,22 -0,50
,]5
18,2 I0"7
-7)
o 69,I -ro
regoZeme
ornice 6,06 6.02 -0,04 18,8 l20.3 l01,3 89,3 l09.1 20,4
oodorn. 6,55 o.JJ -o )) 6,8 5,7.3 51,0 46,9 41,4 0,5
lnclikátory kvality zeměclělských a lesních půct CR
Tabulka 3.1.4. Dlouhodobé průměrnézměny (^) pH / KCl a obsahu dostupných forem P a K: Rozdíly původních
(KPP) hodnot naměřených v době KPP a hodnot současných (,,souč.").
Lesní půdy
Nejsou ucelené staršípodklady, kteréby umožnily prokázat změny půdníreakce a obsahů významný prvků v lesních
půdách v odstupu několika desetiletí. Pokud za rozhodujícífaktor změn považujeme depozici kyselých složekznečištění
ovzduší,pakjde v Evropě i u nás zejménao období uplynulých 50 let. Takovéstudiejsou k dispozici ze zahran7či, prokazují
především zvýšeníkyselosti. Vzhledem k obrovskému zaíiženínašehoprostoru emisemi i depozicí sloučeninsíry, (v prŮměru
vícejak 5000kg S.ha-1 za uplynulých 150 let) i dusíku,je ovlivnění lesníchpůdobrovské, tím spíše,žedepozice pod lesními
porostyje zpravidla výtaznévyššínež na volnéploše.
Ze srovnání se staršímiúdaji o reakci v půdníchproíilech (např. Pelíšek1961) je však nepříznivý posun v půdníreakci
evidentní.
Zmény v obsazích živin se týkají především:
zvyšování obsahů dusíku v půdě,
- zásob bazických kationtů.
Nejsou k dispozici výsledky staršíchširšíchpruzkumů, které by umožnily odvodit k jakým posunům došlo. Umožňujíto
teprve průzkumy od roku 1993 podle přírodníchlesních oblastí. Jako příklad jsou uvedeny Orlickéhory, oblast, která v tomto
období byla zatižena velmi vysokou depozicí dusíku (tabulka 3. 1.5, 3. 1.6).
Tabulka 3.1.5. Koncentrace dusíku v nadložnímhumusu ze stejných lokalit Orlických hor ve dvou obdobích: 1993
a1999 (g.kg-l).
Tabulka 3.1.6. Koncentrace biogenních prvků v povrchové vrstvě minerální půdy ze stejných lokalit Orlických hor
ve dvou obdobích: 1993 a 1999 (mg.kg-l).
percentil K Ca Me Fe
I993 1999 I993 l999 1993 1999 I993 l999
25 4l 31 150 81 JJ 34 1 l90 681
50 49 44 200 I44 42 45 3 320 | 165
75 60 53 263 196 54 64 8 490 1 543
90 98 lj 326 324
,71
96 12 616 12 429
prumer 52 48 2I8 l8_5 41 51 5 691 2 854
Výsledky analýz potvrzují hlavní trendy, tj, akumulace dusíku v povrchové vrstvě půdy a snižováníkoncentrací vápníku
a draslíku. U hořčíkuje vliv kyselé depozice utlumen působenímvápnitého dolomitu použitéhojako melioračníhomateriálu
na několika lokalitách.
Akumulace dusíku V lesních ekosystémech u nás je jen ojediněle prokazatelná v lesní půdě (humusl). Zvýšená depozice
ie však dobře patrná na úrovni výživy tímto prvkem zejména ve smrkových porostech. Zatím nikde tyto změny nepřekročily
percentil 1993 1999
,§ 10,0 i3,6
50 12,2 11,0
75 I4,0 I8,7
90 16,1 l9,8
prumer 12,2 15,6
38
Inctikátory kvality zeměctěIských a lesních půct ČR
Únosnou mez. Ie však možné,žese podílejínepřímo na výrazných poruchách výživy hořčíkem,patrných v různémíře po
celém územíČR.Pokles pruměrné depozice N na úroveň9 kg.ha 1
v rcce 2002 (Znečištěníovzduší2003) na územívšak
riziko dalšíhonepříznivéhovývoje podstatně omezuje. Toto množstvívšak stále ještě významně přispívá k acidifikaci lesních
půd.
3.2 Vývojové trenclyolrsahu organické hmoty
Úbytky obsahu organické hmoty v půdě jsou považovány za nejvýznamnějšífaktor procesu degradace půdv obecném
pojetí, Jsou způsobovány předevšímvětmou a vodníerozí,nedostatečným přísunem organických hnojiv do půd.Kvantifikace
tohoto jevu je problematická i když béžnýmpozorováním jsou známky dobře patrné(světlé - erodované plochy na orné
půdě bez vegetace na návětrných plochách svahů,odnosy materiálu kvalitního humusového horizontu do vodotečínebo jeho
akumulace v podsvahových deluviích).
Objektivní šetřenízměn obsahů organické hmoty provedl v rámci řešenívýzkumnéhoúkolu(Novák a kol. 2002).
Šetřenívycháze\o ze statistického vyhodnocení a srovnání výsledků KPP (44 speciálních a 23 výbérových sond přesně
identifikovaných) a ekvivalentního současnéhosledování. Výsledky byly vyhodnoceny pro hlavní půdnítypy (tabulka 3.2.1).
Prukazný úbytekobsahu organické hmoty byl zjištěn u černozemísmytých (stará klasifikace), černozemípelických a černic.
U černozemí modálních byl naopak zjištěn nárůst, u fluvizemí vyrovnaný stav. Přes relativně nízký početsrovnávacích lokalit
lze usuzóvat, žeproces degradace není plošný, ale probíhá především v erozně exponovaných areálech, případně na lokalitách
se zvýšenou mineralizací v důsledku nevhodných způsobůhospodaření.
Tabulka 3.2.1. Průměrnéhodnoty obsahu organické hmoty (po přepočtu z Cox) pro ornici vybraných půdníchtypů.
Srovnání výsledků KPZP a současnéhošetření a vyjádření statistické průkaznosti rozdílu. (Novák a kol. 2002).
PŮdní typt) početsond
merne hodnoty obsahu humusu v 7o stat. významnosí
rozdíluKPZP novéšetření rozdíl
CEm, CEl 29 z,5l 2,16 0.25
CEm smytá 5 z,61 2.I5 -0,46
CEr 8 2,66 2.I4 -0,52
C 6 4,94 4,I3 -0,81 ,<
CCm ó 6,1l -2,8I
FLm 12 2.24 2,15 -0,09
* statisticky významný rozdíl při p = 0,05
** statisticky vysoce významný rozdíl při p = 0,05
|) Označenípůdníchtypů podte Taxonomického klasifikačníhosystému půd ČR(Němeček 2001). CEm smytá uvedena
podle KPZP
3.3 Bilančnímetocly hoclnocení vývoje agrochemických ylastností
Zemědělské půdy
DŮležitým nástrojem pro odhady vývoje půdníchvlastností, předevšímzásobenosti živinami jsou výpočty bilancí látek,
yztaŽené buď k farmě nebo k pozemku. Pro daný účeljevhodnějšívyjádření k pozemku. Protože výpočty bilancí poskytují
podklady pro optimalizaci hospodaření s živinami, je snaha je téžzaíadíído legislativy.
Příklad výpočtubilancí uvádí tabulka 3.3.1. Hodnoíy pocházejicí z období intenzivního polžíváníhnojiv vykazují téměř
vyrovnanou bilanci dusíku, silně pozitivní bilanci fosforu, draslíku a hořčíkua negativní bilanci vápníku.
Thb. 3.3.1. Hlavní položky hospodářské bilance živinna zemědělské půdě v kg.ha-l.r6[-1 (Vostál, Penk 1989).
Bilance dusíku, fosforu a draslíku na zemědělské půdě v Českérepublice v období 1985 až 1998 je uvedena v grafech 3.3.1
až3.3.3. U všech tíiživin je patrný výrazný pokles vstupů mezi rokem 1989 a I992.Y tomto období došlo k silnému poklesu
položka dusík fosfor draslík hořčík vápník
orůmvslová hnoiiva l04.0 3 1,6 75,0 30,0 1.065,0
orsanická hnoiiva 40.0 8,0 46.0 5,0 25,0
spady (suché, mokré) 26,0 0,1 t0,0 1.0 5n
osivo a sadba 2,0 0,9 1,9 0.1 1.1
a
odběr sklizněmi I21,5 2I,3 99.3 10.0 30,0
plynné ztráty 31,l
ztrátv vvplavením 9,8 0,8 5,0 89,0
ztíáty iiné 1,0 60,0
39
lnctikátory kvality zeměctělských a lesních půct ČR
spotřeby minerálních hnojiv a pozvolnému poklesu i statkových hnojiv. Po roce 1992 se vstupy u dusíku a draslíku ještě mírně
snižují,Výsledkemje mírně kladná bilance dusíku, slabě záporná bilance fosforu avýrazné záporná bilance draslíku.
Podobné závěry iako z bilancování na zák7adé statistických šetření(obrázek 3.3.1 - 3.3.3) je možno získat při výpočtech
z údajůmonitoringu zemědělských půd, atmosférickédepozice a lyzimetrických sledování, avšak pouze pro období po roce
1992 (tabulka 3.3.2). Průměrnémnožstvíčistých živinz atmosférickédepozice na hektar ročně vykazovalo tyto hodnoty:
N 38kg, P 1,1kg, K2,2kg, Mg 1,Okg aCa4,] kg. Pruměrné ztráty vyplavením živin na lyzimetrických stanovištíchčinily
ročně nahektar u N 6kg, P 1,3kg, K 1,7kg, Mg 4,5kg a Ca 15,3 kg.
Mírně kladnou bilanci vykazuje dusík, mírně zápornou fosfor a hořčíka výrazné zápornou draslík a vápník.
Obrázek 3.3.1. - 3.3.3. Bilance dusíku, fosforu a draslíku na zemědělské půdě v Českérepublice v období 1985 až
1998 (Trávnft 2000).
Bilance dusíku v Čn- zemědělská půda
200
180
160
l40
: l20
; ]00
a
z80
60
40
20
0
! vstupy tr VýStupy l saldo
]81
]
rlo
;ll1
]L
ll
98
Bilance fosforu v ČR- zemědělská půda
50
45
40
35
30
-^
;!20
]5
]0
5
0
-5
"]0
l 989
ffi
4o
Inclikátory kvality zeměclělských a lesních půaČn
Bilance draslíku v Čn- zemědělská půda
],+0
120
l00
^80
";
60
!
:10
)o
0
20
:l0
1992
Tabulka 3.3.2. Bilance Živin na pozorovacích plochách monitoringu půdv letech 1992 až 1999 v kg . ha-l. (Trávník
2000).
Lesní půdy
Bilance živin v lesních půdách neníobvykle ovlivňována lidskými zásahy přímo.
praxí,obvykle se používájen k řešeníkritických situací a jeho celkový rozsah je
současnésituace má přímo ovlivnit výživuporostů, pak bylo tímto zásahem dosud
půdy.
přesto jsou bilance ztrát významným podkladem pro hospodářská rozhodnutí.
Představu jak velké jsou ztráty, které vznikají těžbou dřeva přináší tabulka 3.3.3.
Tabulka 3.3.3. ZtrátY Při těžbě dřeva kmene s kůrouza l}Lleté období u vybraných dřevin v kg.ha-l.
Jde o orientaČníPředstavu. OdČerpání živin smrkem, bukem, dubem se týká téžbyv porostech středních bonit, ve všech
PříPadech vztaŽené na dobu 100, což však u listnatých dřevin neodpovídá normálnímu oU-liti. U k|enu, který reprezentuje
skupinu velmi náročnýchdřevin, jde o údaje z velmi vzrůstnéhoporostu.
Pokud bY se vYuŽÍ,vala celá vytvořená biomasa, tj. včetně klestu a v mládí i materiál z prořezávek, vzrostly by ztráty
významně protože tyto složkyjsou živinami podstatně bohatšínež dřevo kmene.
Hnojení lesních půd není ještě běžnou
malý. Zahmeme-li i vápnění, které za
ovlivněno méně jak 5 7o výměry lesní
rok sledování
početpozorovacích
míst
N P K Mg Ca
1992 66 -0,5l -3.42 -66.29 -l3,61 5,51
1993 32 5,44 1)) -45.16 Ll,27 1 1,98
1994 32 8,87 -2,16 -55,60 l1,82 -)) 7l
1995 1+ 42.I5 2,I8 -3l )q -6.40 6,24
l996 30 25,1 0 _3,00 -44,I0 -9,14 -3,75
1997 Jr) 13,20 0,61 -53,66 I1.20 -20,35
1998 38 30.90 1,10 -35,16 -I0.92 - 19,98
1999 38 13,55 -8,6l .49.25 -10.71 - l5,05
prumer 1.006 2I,49 0,56 -45,29 -8,84 -6,64
medián I0,92 -8,93 -54 5) l 1,13 -1) ]7
smrk buk dub iavor klen
dusík 260 843 613 l 590
fosfor 23 60 51 I62
draslík 236 l 040 ) ^/"-) I 422
vápník 510 824 818 2 137
hořčík 53 195 45 191
4l
Inclikátory kvality zeměclělských a lesních půct ČR
Tyto údaje jsou důležitésrovnáváme-li nároky dřevin při zménách druhového složeníporostů, umožňujíi porovnat
význam zírát zpilsobených těžbou s vlivem kyselédepozice ajejich přínos pro acidiflkaci lesních půd.
3.4 Bilančnímetocly hoclnocení vývoje kontaminace půcl - metocla kritických zátéží
Kritická zátéžje definována jako ,,kvantitativní odhad dávky (expozice) znečišťujícílátky (látek), pod jejížúrovní
ieště nenastávají škodlivézměny na senzitivních složkách ekosystémů".Koncept kritických zátéžíse stal základem pro
mezinárodní program EHK/OSN Mapování kritických zátěží(nyni pod názvem mezinarodní program spolupráce pro
modelování a mapování kritických zátěži a koncentrací - ICP pro modelování a mapování). Cílem programu mapování
a modelování kritických zátéžíje hodnocení rizik plynoucích z emisí látek do ovzdušípro ekosystémy a člověka a získání
podkladů pro úpravy emisních limitů. V metodologiích výpočtůkritických zátéžije jako cílovéhofeceptoru možno použít
různých složek ekosystémů(půda, půdníroztok, podzemní voda, rostliny), Nejvíce je rozpracována metodika pro pŮdy
(půdníroztok).Z chemických látek jsou pak k dispozici modely pro síru a dusík jako 1átky způsobujícíacidifikaci pŮd, těžké
kovy a persistentní organické polutanty. Z hlediska matematického přístupu jsou používánymodely statické, semidynamické
a dynamické. Semidynamické a dynamické modely dosahují lepšíchvýsledků, ale zároveň jsou náročnějšína rozsah
a přesnost vstupních dat, což ptozatim neumožňuje jejich spolehlivé využitípro velká územi.
Koncept kritických zátéžíumožiuje, jako dosud jediný, kvantifikovat potřebné sníženíemisítak, aby bylo moŽnó
dostatečně chránit přirozené ekosystémy, půdya vody před acidifikací.
Pro českourepubliku byly počítánypro hlavní rizikové prvky kritické doby, tj. doby, za kterých bude dosaženo limitních
hodnot obsahů v půdě za předpokladu, že se rychlost vstupů v budoucnu nebude ménit (Zapletal et a|.2002):
Cd
Kritické doby kadmia se pohybují od záporných do kladných hodnot a na poměrně velkém územínejsou definovány. To
znamená, žezde kritických koncentrací nebude za současnéhostavu nikdy dosaženo, Protožeje prakticky vŽdy koncentrace
kadmia v půdách pod kritickou koncentrací, odpovídajípozitivní kritické doby času, kdy bude kritické koncentrace dosaŽeno.
Aktuální nebezpečípůdám hrozi pouze v oblastech s nízkýmikritickými časy v rozmezí 0 - 500 let. V ostatních případech je
znečisťováníkadmiem buď přílišpomalé (t.j. kritické časyjsou pozitivní a velmi dlouhé, > 500 let), nebo jsou kritickéčasy
záporné to znamená, žese koncentrace kadmia snižují,
Cu
Koncentrace mědi v půdách je v současnédobě vesměs pod kritickou hodnotou, ale s časemse bude zvyšovat. Toto
zvyšovánívšak bude velmi pomalé ,takže za současnéhotrendu nebude kritické koncentrace mědi dosaženo dříve nežza 1O00
let a na většině územítomu bude za vicenež 3000 let. To všeje za předpokladu, žesoučasný trend bude pokračovat.
Pb
\ětšíčást územírepubliky, která je pokryta zemědělskou půdou má obsahy olova v půdě nižšínež je kritická koncentrace.
V těchto oblastech se v současnédobě koncentrace zvyšuje působenímatmosférickéhospadu a zemědělských vstupŮ. Toto
zvyšováníje však na většině územívelmi pomalé. Na značnéčásti územíjsou kritické doby záporné. To jsou zejména lesní
oblasti, kde je dnes koncentrace olova v půdách vyššínež je koncentrace kritická, ale současná hmotová bilance je příznivá,
takže se tato koncentrace bude snižovat. Toto přírodníčistěníje však velmi pomalý proces. K vyčistěnípůd na kritickou
úroveň za současnéhotrendu dojde častoažzavice než 1000 let.
7n
Zinek není považován za rizlkový prvek první kategorie významnosti, Jeho koncentrace v půdách jsou až na několik málo
výjimek pod kritickou hodnotou. Koncentrace zinku bude pomalu stoupat, ale kritické doby se pohybují nad 600 let.
3 . 5 Htavn ízáv éryho clnocení vývoj e pů clních vlastností
. celostátní průzkumy půd jsou neocenitelným zdrojem podkladových dat
vlastností zemědělské půdy.
. první objektivní vyhodnocení ze srovnání výsledkůstaršíchšetření s novými
šedesátých.
pro vyhodnocování probíhajícíchzměn
lze uplatnit na základě výsledků KPP z let
BazáIni monitoring půd,jako výhledově nejpřesnější program pro sledováni zmén půdníchvlastností, je z důvodu
prozatim krátké doby funkčnosti možno použítpouze omezeně.
Hodnoty pH zemědělských (orných) půd vykazují postupný mírnýpokles. Potvrzují to výsledky programl AZZP
i srovnávací hodnocení kpzp - současnésledování.
. Bilance živin vypočtená pro ČRze statistických údajůo spotřebě hnojiv a odběru živin sklizněmi vykazuje stejný trend
jako bilance živinvycházejícíz konkrétníchpodkladů velkého souboru pozorovacích ploch monitoringu půd.
. současnéobdobí je možno charakterizovat mírně kladnou bilancí dusíku, mírně zápornou bilancífosforu a hořčíku
avýrazné zápornou bilancí draslíku a vápníku.
42
Inctikátory kvality zeměctělských a lesních půaČn
' Yýrazné sníženíspotřeby hnojiv má za následek snižovánísalda u všech živin. Přesto však nebylo dosaženo hodnot
obsahů živinz doby prováděni KPZP.
' Záporná bilance fosforu a draslíku má nepříznivý odraz v obsahu těchto živinv půdě. U hořčíkua vápníku v půdě nejsou
zatim te gativ ni zmény p atrny.
' Při hodnocení degradace půd prostřednictvím změn v obsahu humusu za posledních cca 40 let lze usuzo vat, že proces
degradace není plošný, ale probíhá především v erozně exponovaných areálech, případně na lokalitách se zvýšenou
mineralizací v důsledku nevhodných způsobůhospodaření. U černozemímodálních byly zjištěny vyrovnané hodnoty,
sníženíobsahu bylo zjištěno u ostatních subtypů černozemí,u černic a fluvizemí.
' Při hodnocení vývoje kontaminace metodou kritických zátéžije zjišťován u většiny prvkůpomalý nárůst obsahů
v zemědělských půdách přtčemžlimitních hodnot obsahů v půdě by při setrvání současných vstupů bylo na většině území
ČRdosaženo v průběhu několika stovek let. Indikován je pokles obsahů olova v lesních půdách v důsledku výrazného
poklesu vstupů atmosférickou depozicí.
' Protože nejsou souborné údaje o chemismu lesních půd v minulosti, je možno hodnotit jen jejich současný stav.
Dlouhodobý vliv mimořádně vysoké depozice kyselých složek znečištěníovzdušíse promítl do vysokého okyselení
povrchových půdníchvrstev ijejich ochuzení o živiny. Nepříznivě se promítá do výživy porostů.
43