(nejen) Měkkýši (a nejen) na
slatiništích
Michal Horsák
Skupina pro výzkum ekologie rašelinišť
Proč studovat měkkýše a co je na nich zajímavé
 taxonomicky i ekologicky dobře prozkoumaní – vhodný model
 mají schránku – snadná determinace, fosilní záznam
 reagují na několik málo faktorů prostředí, málo pohybliví
 silně ohrožené a reliktní druhy
Výplav sedimentu
pěnovcového mokřadu
Pupilla loessica (zrnovka sprašová) –
jeden z vůdčích druhů sprašových
malakofaun, přežila ve stepích jižní Sibiře
Hlavní ekologické faktory
 obsah vápníku – pozitivní vliv, množství studií:
- velkoškálové, společenstva: např. Wäreborn 1969, 1970, 1976; Waldén 1981;
Millar & Waite 2002; Martin & Sommer 2004a, Horsák & Hájek 2003; Horsák 2006;
Horsák & Cernohorsky 2008
- maloškálové, společenstva: Nekola & Smith 1999; Juřičková et al. 2008
(review studií, hlavně vliv vápníku)
- druhy: Horsák et al. 2007 (více druhů); Horsák et al. 2011 (P. alpicola); Schenková
et al. 2012 (V. geyeri)
 vlhkost – pozitivní vliv, studií méně:
- společenstva: Wäreborn 1969; Martin & Sommer 2004a, b; Gleich & Gilbert 1976;
Getz & Uetz 1994; Dvořáková & Horsák 2012; Chiba 2007
- druhy: Schenková et al. 2012 (V. geyeri), Tattersfield & McInnes 2003 (V.
moulinsiana), málo suchomilných druhů
 zachovalost / historická kontinuita – pozitivní vliv, málo
studií: např. Horsák et al. 2007, Horsák et al. 2012
 vlastnosti substrátu – relativně málo studií: Hermida et al. 1995;
Nekola 2003
 trvale sycená minerálně bohatou podzemní vodou; dochází k
akumulaci organogenního sedimentu
 ostrovní povaha – ekologicky kontrastní vůči okolí (specialisti)
 hlavní ekologický gradient – gradient minerální bohatosti
(Malmer 1986, Hájek et al. 2006)
pH, minerální bohatost (Ca2+ a Mg2+), teplota
Fe2+,3+, PO4
3-, NO3pěnovcová
slatiniště minerálně bohatá
slatiniště
slatiniště s kalci-toleratními
rašeliníky
přechodová rašeliniště
Základní charakteristika slatinišť
Základní charakteristika studovaných slatinišť
silně pěnovcová slatiniště
- silné srážení pěnovce (CaCO3)
- na měkkýše nejbohatší (až 30 spp.)
- exkluzivní, reliktní a ohrožené druhy
Vertigo
moulinsiana
(2,5 mm)
Vertigo
angustior
(1,8 mm)
Cepaea
vindobonensis
(20 mm)
Acanthinula
aculeata
(2,1 mm)
Fechter & Falkner 1990
Základní charakteristika studovaných slatinišť
Radix
peregra
(12 mm)
Pisidium
casertanum
(5 mm)
přechodová rašeliniště
- pouze vodní měkkýši
- nejkyselejší lokality bez měkkýšů
- posledním druhem je mlž
hrachovka obecná
Fe > 20 mg/l
P < 0,001
Mann-Whitney U test
Vztah vápnitosti a počtu druhů
 Záp. Karpaty: 210
 Český masiv: 70
 Skandinávie: 45
 Pobaltí: 30
 Polsko: 36
 Alpy: 70
 Rumunsko: 30
 Bulharsko: 40
 Francie: 40
 Bělorusko: 30
Rozmístění námi studovaných lokalit, ca 600
Pobaltí
Západní Karpaty
Východní Karpaty
Aljaška
Alpy
Český masiv
Bělorusko
Skandinávie
 většina druhů lokality koexistuje
na velmi malé ploše (ca 80 %),
až 20 druhů na ploše 75x75 cm2
2 mm
převaha malých druhů
Hlavně malí prckové
Západokarpatská slatiniště – refugia
v prostoru a čase
současnost
historie
Vertigo geyeri – Carex dioica
Pupilla alpicola – Primula farinosa
plž
rostlina
Horsák, Hájek, Dítě & Tichý,
2007: JMS.
Koincidence reliktních plžů a rostlin
Vertigo genesii
2.1 mm
Vertigo geyeri
1.9 mm
Vertigo lilljeborgi
2.1 mm
Rozšíření tří reliktních vrkočů vázaných na slatiniště
Odběr sedimentu: datování
(Hájková et al., 2012: Boreas)
 výrazný rozdíl mezi vnější (bílá) a vnitřní (šedá) částí
Stáří pěnovcových slatin Západních Karpat
Vertigo genesii
2.1 mm
Vertigo modesta
2.5 mm
Columella columella
3.1 mm
Pupilla alpicola
3.3 mm
Vertigo geyeri
1.9 mm
V. parcedentata
2.5 mm
 v sedimentech nejstarších (reliktních) lokalit vnitřní části
Zajímavé fosilní nálezy typicky glaciálních plžů
dnešek odlesnění 650 BP dno 3600 BPodlesnění 650 BP
Paleomalakozoologická analýza – profil Tlstá hora
Změny druhové bohatosti v Holocénu – profil Mituchovci
Zkoumané lokality & "efektní" druhy
☺
Hydrobiologické výzkumy prameništních
slatinišť (2005-?)
Aktuální témata Bc a Mgr prací
 Teplotní stabilita prameništích ekosystémů a dopad
klimatických změn (Petra Lovecká)
 Ekologie vodních měkkýšů a jejich maloškálová distribuce
(Ondřej Jandáček)
 Potravní biologie blešivce potočního (Gammarus fossarum) a
jeho vliv na bezobratlé pramenišť (Berenika Georgievová)
 Ekologické a historické determinanty slatiništních společenstev
měkkýšů Českomoravské vrchoviny (Radovan Coufal)
 Rozšíření slimáčků rodu Deroceras v České republice ve
vztahu k faktorům prostředí (Martin Vašát)
 Vliv faktorů prostředí a prostorového uspořádání na diverzitu
lesních plžů na malé prostorové škále (Šárka Špániková)
 Variabilita a porovnání suchozemské malakofauny dvou lesních
lokalit v CHKO Žďárské vrchy (Kateřina Smejkalová)
 různá ekologická terénní témata týkající se nejen
měkkýšů a nejen na slatiništích:
vztahy mezi měkkýši a vegetací (srovnání různých
geografických oblastí)
vliv kolísání vodního režimu na slatiništní měkkýše
pohybová aktivita skalních plžů
fylogeneze a taxonomie vybrané skupiny pomocí DNA
Co je možné dělat u Horsáka?
 různá paleoekologická témata týkající se měkkýšů nejen
na slatiništích:
rekonstrukce vývoje přírodního prostředí od konce
poslední doby ledové pomocí měkkýšů
 různá ochranářsky laděná témata:
ekologie a rozšíření vybraných ohrožených druhů
Co je možné dělat u Horsáka?
Náš nový web... téměř před zpuštěním
https://reverent-meninsky-58b693.netlify.com/?fbclid=IwAR1EInL4wlI6SkapHfQ7c7hW0Tb8rUAhbGtYPSMuQrynluPe3kPV4EUTOq8