Motorické a vegetativní reflexy Reflexy základní funkční prvek nervové soustavy • receptor • sensorická, aferentní dráha • centrum • motorická, eferentní dráha • efektor reflexní reakce: jednoduchá, rychlá, stereotypní reakční doba: doba od stimulu k odpovědi organismu reflexní oblouk monosynaptický reflex: – 2 neurony (1 synapse) polysynaptický: – vmezeřené interneurony Rychlost šíření vzruchu u savců v: motorických vláknech je 20-120m/s proprioreceptivních nervech (nervech vysokého čití) 120m/s ostatních senzitivních a autonomních vláknech 1-30m/s Reflexy II Nepodmíněné reflexy vrozené, geneticky kódované centrum v míše ochranné, novorozenecké, zornicový, patelární… Podmíněné reflexy nepodmíněný podnět (jídlo) nepodmíněná reakce (slinění) spojení podmíněného podnětu (zvonek) s nepodmíněným (slinění v přítomnosti potravy) zvonění slinění i bez přítomnosti jídla centrum v kůře mozku získané, forma učení, dráha není trvalá vyhasínání • Chuťová averze • Klasické vs. operantní podmiňování http://www.stateofmind.it/wp-content/uploads/2015/11/Il-condizionamento-operante-Introduzione-alla- Psicologia-nr.-34-680x365.jpg Somatický nervový systém – motorika centrální nervová soustava (mozek, mícha) + periferní nervová soustava řídí činnost kosterního svalstva komplex dějů, udržování postoje, pohyb, návaznost na psychickou činnost (mimika, čtení, psaní) reflexní charakter u jednoduchých pohybů Opěrná motorika systém postojových a vzpřimovacích reflexů, rovnováha, oči Cílená motorika složitá soustava úmyslných pohybů trvalá lehká kontrakce kosterních svalů, činnost páteřní míchy svalový tonus http://messybeast.com/images/selfrighting.png Opěrná motorika (motorický systém polohy) reflexní charakter míšní nervová soustava; reakční doba = 20 - 40 msec. receptory – propriocepce, exterorecepce; svalová vřeténka, šlachová tělíska polysynaptický reflex monosynaptický napínací reflex labyrintový vzpřimovací reflex – projeví se ve chvíli, kdy se trup naklání ze strany na stranu a hlava se musí udržovat ve vzpřímené poloze tělový vzpřimovací reflex působící na polohu hlavy – při pasivním položení na bok, kdy podrážděním taktilních receptorů dojde ke stočení hlavy do normální polohy šíjový vzpřimovací reflex – jako pokračování předchozích reakcí vedoucích k napřímení trupu tělový vzpřimovací reflex působící na polohu těla – nastává, pokud při pasivním umístění na boku zabráníme vztyčení hlavy, vzpřímí se trup bez vztyčení hlavy zrakové vzpřimovací reflexy – reakce na zrakové podněty, po nichž dochází vztyčení hlavy Umisťovací reakce:vestibulární – nejjednodušší forma této skupiny reflexů, kdy se při pádu (spouštění k zemi) natahují přední končetiny a abdukují prsty zraková – při spouštění na podložku, kdy dochází k natažení končetin Cílená motorika (motorický systém pohybu) volně řízená činnost, vycházející z mozkové kůry kooperace, koordinace s podkorovými strukturami, + mechanoreceptory, zrak reakční doba = 100 msec. 190 ms pro světlo, 150 ms pro zvuk, 155 ms pro dotek. Reakční doba ovlivněna např. věkem, pohlavím, tréninkem, chybami, únavou, tresty, léky atd. korové motorické centrum somatotopická reprezentace kosterního svalstva 4401-004-B2876318 Brocova afázie – porozumění je v pořádku, ale řeč je postižena. Pokud postižení mozku následkem CMP zahrnuje Brocovu oblast, je obvykle postižena také okolní motorická kůra a pacient má zároveň hemiplegii. Protože většina populace má jako řečovou levou hemisféru, je její postižení sdruženo s pravostrannou hemiplégií (křížení tr. corticospinalis). Wernickeova afázie – pacient nerozumí, mluví, ale řeč je beze smyslu. Centrum je vzdálenější od motorické kůry, pacient častěji bývá bez hemiplégie. řízení funkcí vnitřních orgánů (hladká svalovina, srdce, plíce, trávicí ústrojí, žlázy…) funkčně i stavebně odlišný od somatického (tenčí vlákna, pomalejší vedení) nezávislý na vůli reflexní oblouk aferentní senzorická – hlásí bolestivé podněty, dráždění vnitřních receptorů eferentní motorická vlákna – vstupují do tzv. předřazovacích ganglií Sympatikus neurony z hrudní a bederní míchy průchod paravertebrálními ganglii sympatický kmen mediátor: acetylcholin a noradrenalin stres (příprava na boj, útěk), svalová práce mobilizace Parasympatikus neurony z mozkového kmene a křížové míchy přepojovací ganglia u/v cílových orgánech mediátor: acetylcholin spánek, trávení, zotavování klidový stav Vegetativní – autonomní nervový systém CNS periferní nervová soustava dvojí inervace orgánů antagonistická funkce Sympatikus Parasympatikus Elektromyografie - EMG metoda vyšetření pohybového systému a jeho inervace měření rychlosti vedení vzruchu ve stimulovaném nervu a velikosti elektrické odpovědi na stimulaci ve svalu záznam - EMG = elektromyogram aktivací motorické jednotky kosterního svalu jsou vyvolány akční potenciály elektrické pole zaznamenáváno z povrchu těla z pokožky v blízkosti svalu Pomůcky: PC, dvě elektrody umístěné v dlaních dobrovolníka Postup: Vezmeme čísla od 1-5, vyšetřované osobě řekneme, aby na papír napsala číslo, na které bude myslet, my ho nesmíme vidět. Budeme měřit, zda vyšetřovaná osoba lže či nelže Na dlaněvyšetřovaného umístíme elektrody, červenou do pravé dlaně PR, černou do levé dlaně LR. Vyšetřovaný si sedne zády k nám a zavře oči, na všechna čísla bude odpovídat NE i kdyby to byla pravda (chvíli počkat s odpovědí). Vyšetřující bude říkat soubor prvků (např. čísla 1-5) a sledovat, jak se bude měnit křivka Zvýší-li se amplituda křivky, vyšetřovaný lže → Stres vyvolaný lživou odpovědí → mozková kůra + hypothalamus + limbický systém → sympatikus → zvýšené pocení dlaní → zvýšená vodivost → zvýšení amplitudy záznamu Disc – Cti ulohu – lhani – enter (jen jedna čára žlutá), rychlost záznamu 32 sec. 1) Vegetativní reflex (detektor lži) Pomůcky: 3 elektrody, detektor, kladívko a)Monosynaptický motorický reflex prostřednictvím Achillovy šlachy budeme dráždit lýtkový sval mechanickým úderem. •Vyšetřovaný ve stoji klečí jednou nohou na židli (rukama se opírá o opěradlo), •kolem lýtka obtočíme a upevníme gumové pásy pod ně zasuneme elektrody nevlhčené vodivým gelem •prostřednictvím Achillovy šlachy dráždíme lýtkový sval (mechanickým úderem kladívka). Úder do Achilovky → zaznamená čidlo, informace jde do míchy → výsledek trhnutí svalu. Mezi podrážděním (úderem) a trhnutím (odpovědí) uplyne určitá doba, kterou zaznamenáme. Úder kladívka (1. amplituda), trhnutí lýtkového svalu (2. amplituda). b) Cílená motorická odpověď úderem do ramene bude vyšetřovaný odpovídat ohybem špičky = cílená odpověď 2) Měření reakční doby Test 1.Vyjmenuj 3 nepodmíněné reflexy 2.Vysvětli princip vzniku podmíněného reflexu 3.Somatická nervová soustava inervuje ________ svalstvo 4.Funkce sympatiku 5.Princip našeho „detektoru lži“ 6. 1. 1. 1. 1. 1. 1. Děkuji vám za pozornost