Základní funkce vektorů •mode() – mód resp. typ vektoru •length() – délka vektoru (počet prvků vektoru) •a <- 1:10 •length(a) •[1] 10 •names() – pojmenování prvků vektoru •b <- c(27, 20, 35) •names(b) <- c("humerus", "radius","femur"); b • • •names(b) •[1] "humerus" "radius" "femur" •as.numeric(), as.character() Výběr prvků vektoru •x2 <- letters; x2 •x2[5] – výběr pátého prvku •x2[1:5] – výběr prvních pěti prvků •x2[c(1,5)] – výběr prvního a pátého •head(x2) •head(x2,3) •tail(x2) •tail(x2,4) •x3 <- 1:20; x3 •x3[x3<13 & x3>5] – výběr prvků menších než 13 a větších než 5 •b["humerus"] Operace s vektory 1 •Přidání nového prvku a přeskládání •y <- 1:7 •y[6] <- 7 nahrazení/přepsání prvku •y <- c(y[1:2],70,y[3:7]) přeskládání vektoru •y[9] <- 15 přidání nového prvku pozor: y[13] <- 13 • [1] 1 2 70 3 4 5 7 7 15 NA NA NA 13 • •Odstranění NA hodnot •y <- y[!is.na(y)] • [1] 1 2 70 3 4 5 7 7 15 13 • • • • • Operace s vektory 2 •summary(b) •str(b) • •Spojování vektorů •c(a, c) spojení vektorů do jednoho delšího vektoru •cbind(a, b) spojení vektorů (nebo matic) podle sloupců •rbind(a, b) spojení vektorů (nebo matic) podle řádků •paste(a, b, c, sep="") spojení vektorů do textového řetězce • •Note: s logickým vektorem je možné pracovat jako s vektorem numerickým, resp. FALSE je ekvivalentní 0, TRUE je ekvivalentní 1 •Vyzkoušejte: •a+b, a*b, a^b, a/b, a+c, a*c, a