P05
Základy klinické mykologie
Bi7170c (podzim 2018)
Osnova
● obecné vlastnosti hub
● morfologie a fyziologie mikromycet
● způsob odběru a zpracování mykologických
vzorků
● diagnostika mykóz
● příklady povrchových a systémových mykóz
2/84
Obecné vlastnosti hub
● eukaryota (bakterie prokaryota)
● buněčná stěna obsahuje složité polysacharidy a
proteiny (jiné než bakteriální stěna), obvykle chitin,
chitosan, mannany, glukany apod. (význam pro
diagnostiku)
● steroidní látky v plazmatické membráně (ergosterol,
u člověka cholesterol), cíl antimykotik
● Gramovo barvení: „grampozitivní“ (tzn. fialové)
● pomalejší buněčný cyklus → zdlouhavější kultivace
i infekce
● střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
● antimykotika (antibiotika na ně obvykle nepůsobí)
3/84
Buněčná stěna hub
4/84
Morfologie mikromycet
● blastokonidie
– ovální nebo kulatá buňka
– charakteristická pro kvasinky
● pseudohyfa
– protáhlý, vláknitý útvar připomínající hyfu, je však
tvořen zřetězením jednotlivých buněk
● pseudomycelium = soubor pseudohyf
5/84
Morfologie mikromycet (2)
● hyfa
– vlákno (může být větvené, s přepážkami apod.)
● mycelium = soubor hyf
– vegetativní (ukotvení houby do substrátu)
– generativní (vzdušné) – nese rozmnožovací struktury
6/84
Rozmnožování mikromycet
● pohlavní a nepohlavní rozmnožování
● pohlavní rozmnožovací elementy: spory
– askospory (váček se sudým počtem pohlavních
buněk)
– oospory (vznik splynutím velké samičí buňky a malé
samčí buňky)
– zygospory (splynutím dvou stejně velkých
pohlavních buněk opačného pohlaví
– spájení hyf (zvláštní typ, přiložení samčího a
samičího vlákna → vznik můstku → výměna genů)
7/84
Rozmnožování mikromycet (2)
● askospory v asku (výtrusy ve vřecku) smrže a
Saccharomyces cerevisiae
8/84
Rozmnožování mikromycet (3)
● oogonie s oosporami
9/84
Rozmnožování mikromycet (4)
● zygospora Rhizopus sp.
10/84
Rozmnožování mikromycet (5)
● nepohlavní rozmnožování převládá
● nepohlavní rozmnožovací elementy: konidie
– arthrokonidie – oddělování koncových částí hyf
– blastokonidie – oválné či kulaté buňky na koncích
pseudohyf
– chlamydokonidie – silnostěnné útvary kdekoli
v průběhu či na konci hyf nebo pseudohyf
– mikroskonidie – oválná, kulovitá či hruškovitá
tělíska rozmístěná jednotlivě nebo ve svazečcích
kdekoliv v průběhu hyf
– sporangiokonidie = konidie v pouzdře
– makrokonidie = konidie v pouzdře s přepážkami
11/84
Rozmnožování mikromycet (6)
● nepohlavní rozmnožovací elementy
12/84
Fyziologie mikromycet
● pomalejší buněčný cyklus → zdlouhavější kultivace
i infekce
● rostou snadno i na chudých půdách
● kultivace při nižší teplotě (zpravidla 30 °C) nebo
souběžná kultivace při 22 °C a 37 °C (dimorfní houby)
● Sabouradův agar (s 2 – 4 % glukózy, přídavkem ATB
pro potlačení růstu bakterií – nejčastěji
chloamfenikol nebo amikacin+vankomycin)
● pestrá biochemická aktivita:
– auxanogram (asimilace různých látek)
– zymogram (štěpení cukrů)
● antigenní struktury pro přímou diagnostiku
13/84
Odběr a zpracování materiálu
● krev, hnis, punktáty, sputum, výtěry (systémové
mykózy)
● šupiny kůže, nehtů, vlasty, chlupy (povrchové
mykózy)
– doporučena povrchová dezinfekce
– odběr z okraje ložiska (větší životaschopnost
původce)
– vlasy a chlupy zasílat i s kořenovými váčky
– z nehtů posílat seškraby nikoliv celé nehty
– nedoporučuje se vkládat do transportních
médií (vysoké nároky dermatofytů na kyslík)
– kandidy transportní půdy (FungiQuick, C.A.T.)
14/84
Diagnostika mykóz
● největší význam má mikroskopie
– rychlé výsledky, odlišení mykóz od bakteriálních
infekcí
– preparáty nativní (projasnění louhem – KOH)
– preparáty barvené
● inkoust Parker (barví buněčné stěny mikromicet
tmavě modře až černě)
● barvení dle Grama nebo Giemsy
● barvení Ryluxem (fluorescenční barvení, buněčné
stěny září žlutozeleně)
15/84
Diagnostika mykóz (2)
● kultivace:
– při nižší teplotě (zpravidla 30 °C) nebo souběžná
kultivace při 22 °C a 37 °C (dimorfní houby)
– Sabouradův agar (s 2 – 4 % glukózy, přídavkem
ATB pro potlačení růstu bakterií – nejčastěji
chloamfenikol nebo amikacin+vankomycin)
– dlouhá doba růstu → kultivace v uzavřených
zkumavkách (kvůli vyschnutí)
– krátká doba růstu → kultivace na misce (kandidy),
možné využití chromogenních půd
● přímý průkaz antigenů (mannany)
● nepřímý průkaz protilátek (aspergily)
16/84
Třídění mikromycet dle morfologie
● kvasinkovité mikromycety:
– blastokonidie (někdy pseudohyfy, chlamydokonidie)
– Candida sp., Cryptococcus neoformans, Malassezia
furfur, Rhodotorula rubra, Saccharomyces cerevisiae,
Pneumocystis jiroveci, ...
● dimorfní mikromycety:
– za nižní teploty (do 30 °C) rostou ve vláknité formě,
při 35–37 °C kvasinkovitá forma
– Histoplasma capsulatum, Coccidioides immitis,
Blastomyces dermatitis, …
● vláknité mikromycety: Aspergillus sp., Penicilium sp.,
Rhizopus sp., Mucor sp., Epidermophyton sp., ...
17/84
Chorobné stavy vyvolávané
mikromycetami
● mykózy
– pravá infekční onemocnění, nejrozšířenější
– povrchové či superficiální (kůže a její adnexa
a sliznice)
● dermatofytózy, pityriasis versicolor, kožní
kandidózy...
– hluboké či viscerální (orgánové či systémové)
● aspergilóza, kandidóza, kryptokokóza, …
● mykotoxikózy (toxické metabolity)
● mykoalergózy (přecitlivělost na houby, metabolity)
● mycetismy (dráždění mechanicky → útlakem tkání)
18/84
Povrchové mykózy
● mikromycety se množí jen v keratinových
vrstvách kůže a jejích adnex
● dermatofyta nejvýznamnější (rody Trichophyton,
Epidermophyton a Microsporum)
● tinea = infekce kůže dermatofyty
– názvy podle lokalizace (tinea capitis, tinea corporis,
tinea pedis, ...)
● diagnostika: seškraby → mikroskopie, kultivace
● léčba: zpravidla lokální (krémy, roztoky);
u onychomykóz případně velkých kožních ložisek léčba
po dobu několika týdnů až měsíců
19/84
Candida albicans
● nejběžnější z klinicky významných kvasinek
● saprofyté na kůži, v dutině ústní, ve vagíně či ve střevě
člověka (střevo jako rezervoár opakující se infekce!)
● postihuje především kůži a sliznice, hluboké infekce
u oslabených (cystitida, pyelonefritida, meningitida, …)
● kandidy se uplatňují jako patogeny:
– u novorozenců a nedonošených dětí
– za hormonálních změn (těhotenství, diabetes
mellitus)
– déle trvající ATB léčba (porušení přirozené mikroflóry)
– oslabení odolnosti (imunosuprese, terminální stádia)
– posušení bariér (chirurgie, kanyly, katetry) 20/84
Candida albicans (2)
● nejčastější projevy:
– soor (moučnivka) – bílý povlak na jazyku nebo
sliznici tváří a patra; děti do dvou let
– vulvovaginitis candidosa– zarudlá sliznice, otok
vulvy, silné svědění, bělavé povlaky a výtok; infekce
z konečníku
21/84
Ostatní kandidy
● C. tropicalis (infekce střev, koplitidy, respirační infekce)
● C. parapsilosis (paronychia, endokarditidy, …)
● C. glabrata (urogenitální infekce)
● C. krusei (imunokompromitovaní, hematologické
malignity)
● C. dubliniensis, C. lipolytica, C. kefyr, C. lusitaniae, ...
22/84
Ostatní kvasinkovité organismy
● Cryptococcus neoformans (ptačí výkaly;
u oslabených pneumonie, meningitidy a sepse)
● Pneumocystis jiroveci (pneumocystová pneumonie
u nedonošených dětí a imunokompromitovaných)
● rod Saccharomyces (poševní mykózy)
23/84
Rod Aspergillus
● rychle rostoucí mikromycety
● septované hyfy zakončené
konidiofory s výběžky (fialidy)
nesoucí řetízky konidií
● systémové mykózy (endokarditidy,
plicní aspergilóza, abscesy, …)
● povrchové mykózy
(onychomykózy, otomykózy, …)
● alergie, mykotoxiny (aflatoxin)
● A. fumigatus, A. niger, A. flavus, ...
24/84
Zygomycety
● saprofyté, závažné systémové
mykózy
● rychlý růst ve stěnách velkých
cév → vytvoření „živého“ trombu
→ embolie → smrt
● rhinocerebrální (z nosní dutiny
do mozku už za několik hodin) a
pulmonární zygomykózy,
infekce těžkých popálenin,
sepse
● rody Mucor, Rhizopus,
Absidia, ...
25/84
Úkol 1: Mikroskopie kmenů
bakterií a kvasinek
● obarvěte předložené kmeny Gramovým barvením
(krystalová violeť → Lugolův roztok → alkohol → oplach
vodou → safranin)
● použijte imerzní mikroskopii (tj. objektiv 100x)
● všimněte si rozdílů ve velikosti, tvaru a barvě
26/84
Úkol 2: Kultivace bakterií a
kvasinek
● popište kolonie daných kmenů na krevním agaru
● zhodnoťte růst na Sabouraudově agaru
s chloramfenikolem
● zhodnoťte růst na chromogenní půdě:
– chromogenní půdy pro kvasinky umožňují rozlišení
nejdůležitějších druhů rodu Candida
– pomocí kontrolních kmenů se pokuste určit druh
kandidy pomocí chromogenní půdy
– jsou-li kolonie bílé (není tedy přítomno žádné
barvivo), znamená to, že kmen touto chromogenní
půdou nelze určit
27/84
Úkol 2: Kultivace bakterií a
kvasinek (2)
● chromogenní půda:
– bezbarvý chromogen (substrát + chromofor)
– při odštěpení substrátu z chromogenu dojde ke
specifickému zbarvení podle druhu mikroorganismu
– na půdě, kterou máme k dispozici:
● C. albicans zelenavá
● C. tropicalis modrá
● C. glabrata hladká růžová
● C. krusei drsná růžová
– pokud se druh nepodaří určit (bílé zbarvení)
použijeme jiné metody
● fluorogenní půdy (fluorescenční barviva)
28/84
Úkol 2: Kultivace bakterií a
kvasinek (3)
29/84
C. albicans
C. glabrata
C. tropicalis
C. krusei
Úkol 3: Identifikace zbylého kmene
kvasinky
● odečtěte výsledek auxacoloru u kmene, který se
nepodařilo identifikovat chromogenní půdou a
porovnejte výsledek s identifikací pomocí MALDI
● kromě testů POX a ACT je žlutá pozitivní, modrá
negativní
● test ACT je žlutá pozitivní, bezbarvá negativní
● testu POX je hnědá pozitivní, bezbarvá negativní
● „V“ = variabilní – může vyjít „+“ i „-“
● nepočítá se kód, výsledek se porovnává s tabulkou
● pokud vyjde více taxonů:
– C. albicans by byla v úkolu 2c zelená
– Rhodotorula by v úkolu 2b měla červený pigment 30/84
Úkol 4: Určení citlivosti na
antimikrobiální látky
● určete citlivosti na antimykotika a antibiotika
● mikromycety se kultivují na MH agaru s methylenovou
modří
● v prvním kroku se rutinně vyšetřuje citlivost pouze na
flukonazol
● v případě rezistence se testuje citlivost na další
antimykotika
31/84
Úkol 5: Mikroskopie plísní
● nativní preparát, zvětšení objektivu 4× až 40×
(bez imerze!)
● zakreslete a popište předložené druhy mikromycet
32/84
Úkol 6: Kultivace plísní
● popište vzhled výsledků kultivace vláknitých
mikromycet (oproti kvasinkám značně odlišný), jak na
Sabouraudově agaru, případně i na krevním agaru
● zakreslete tři kmeny (kultury na Sabouraudově agaru
ve zkumavkách)
● některé z mikromycet (zejména dermatofyty), rostou
velmi pomalu → Sabouraudův agar nalévá do
zkumavek (kvůli vyschnutí)
● biochemické rozlišení se u nich, na rozdíl od
kvasinek, zpravidla neuplatňuje
33/84
+-
-
Úkol 7: Nepřímá diagnostika
aspergilózy
● zakreslete výsledek a označte pozitivní
a negativní pacienty
● mikroprecipitace v agaru dle Ouchterlonyho
● do důlku uprostřed je
nalita tekutina
obsahující antigen
● Ag difunduje agarem,
obsahuje-li sérum Ab,
difundují proti němu
a na jejich styku
vznikne precipitační
linie
34/84
Antigen 
Úkol 8: Odběr na mykózy
● prohlédněte si video „Odběr materiálu na povrchové
mykózy“ a zapište hlavní zásady odběru u kožních
mykóz:
– nezasílat pouze stěr, nýbrž šupiny z ložiska (stěr by
mohl stačit u kandidóz)
– provést povrchovou desinfekci
– povrchovou vrstvu neposílat, nýbrž vyhodit
a poslat až další vrstvu
– u plošných ložisek odebírat z okraje (zde je
mikromyceta aktivní)
35/84
Po tomto cvičení byste měli umět:
● rozeznat od sebe bakterie a mikromycety
(jak kvasinkové formy, tak vláknité)
● popsat zpracování mykologických vzorků mykologickou
laboratoří
● popsat jaké metody jsou využívány pro diagnostiku
mikromycet
● popsat hlavní zástupce způsobující povrchové i hluboké
mykózy
36/84
P05
Základy klinické
parazitologie
Bi7170c (pozdim 2018)
Osnova
● klasifikace parazitů
● střevní paraziti
● krevní paraziti
● urogenitální paraziti
38/84
Paraziti
● parazit = organizmus, který ke svému životu využívá
organizmu jiného (bakterie, viry, …)
● parazit jako předmět zájmu lékařské
parazitologie je zpravidla vyhrazen pro eukaryotické
organismy jiné než houby
● parazitizmus = vztah dvou organizmů, kdy jeden z
nich (parazit) žije na úkor druhého (hostitel)
39/84
Klasifikace parazitů
● jednobuněční parazité:
– améby
– bičíkovci a další jednobuněční parazité
● mnohobuněční parazité
– ploštěnci (Platyhelminthes, „ploší červi“)
● motolice (motolice, schistosomy)
● tasemnice (tasemnice bezbranná a dlouhočlenná,
škulovec, tasemnice dětská a rybí, tkáňové
tasemnice, např. měchožilové)
– oblovci („oblí červi“) (roup, škrkavka dětská,
tenkohlavec, škrkavka psí a kočičí a mnohé další)
– členovci (hmyz a roztoči)
40/84
Klasifikace parazitů (2)
● endoparazité:
– střevní (od lamblií po tasemnice)
– krevní (intra- a extraerytrocytární)
– urogenitální (například bičenky)
– tkáňoví (například toxoplasma)
– ostatní (například oční)
● ektoparazité (většinou členovci)
● klasifikace je podstatná pro jejich diagnostiku (např.
u tkáňových parazitů preferujeme nepřímý průkaz,
protože je obtížné najít vhodný vzorek na průkaz přímý)
41/84
Střevní parazité
● nejběžnější, mohou způsobit průjmy a jiné nespecifické
problémy (dyspepsie, svědění, únava...)
● bičíkovci: Giardia (Lamblia) intestinalis
● améby: Entamoeba histolytica
● nepatogenní améby: Entamoeba dispar (velmi
podobná patogenní E. histolytica), Entamoeba coli
● hlístice: roup (Enterobius vermicularis), škrkavka
(Ascaris lumbricoides) a další
● motolice: Schistostoma sp., Fasciolopsis buski
● tasemnice: Taenia sp. , Echinococcus sp.
42/84
Enterobius vermicularis
(roup dětský)
● drobná hlístice (♀: 8–13 mm, ♂: 2–5 mm)
● dospívá v tlustém střevě, vajíčka klade v okolí
análního otvoru, přenos fekálně-orální, u dětí častá
autoinfekce
● noční perianální svědění → nespavost→
podrážděnost, roztěkanost
● výskyt zejména
v dětských kolektivech
● léčba: mebendazol
43/84
Enterobius vermicularis
(roup dětský) (2)
44/84
Ascaris lumbricoides
(škrkavka dětská)
● větší hlístice (♀: 20–35 cm, ♂: 15–30 cm)
● tvarem těla podobná žížale (nemá „opasek“)
● v tenkém střevě
● s rostoucím počtem jedinců se příznaky začínají
stupňovat
● na počátku onemocnění dýchavičnost (larva migrans
poškozuje plíce) a horečka, následují otok, bolest břicha
a průjem, alergické reakce, možné mechanické ucpání
žlučovodu a pankreatu)
45/84
Ascaris lumbricoides
(škrkavka dětská) (2)
● vývojová stádia
46/84
Ascaris lumbricoides
(škrkavka dětská) (3)
47/84
Ascaris lumbricoides
(škrkavka dětská) (4)
48/84
Toxoplasma gondii
● kokcidie, parazituje v buňkách člověka i zvířat
● definitivním hostitelem kočkovité šelmy
● mezihostitelem většina teplokrevných živočichů
včetně člověka
● oocysty = infekční stádium (vylučují kočky)
● tachyzoiti = z oocyst, rychle napadají nervovou a
svalovou tkáň
● bradyzoiti = z tachyzoitů, klidové intracelulární
stádium (tkáňové cysty)
● definitivní hostitel se nakazí pozřením masa
obsahující bradyzoity nebo pozřením oocysty
49/84
Toxoplasma gondii (2)
● akutní toxoplasmóza (subfebrilie, malátnost,
chřipkovité příznaky, lymfadenopatie)
● nemoc obvykle bez příznaků (může být
asymptomatická generalizovaná lymfadenopatie)
● intrauterinní infekce plodu (u těhotných, které se s
parazitem dosud nesetkaly hrozí poškození plodu a
abortus)
● toxoplasmová retinitida
● u imunokompromitovaných (např. AIDS) může
toxoplazmóza vyvolat závažné poškození CNS
● spekuluje se o možném ovlivnění chování a rychlosti
reakcí
50/84
Toxoplasma gondii (3)
51/84
Toxoplasma gondii (4)
52/84
oocysta
tachyzoiti
Leishmania sp.
● intracelulární parazit (fagocyty, především makrofágy)
● přenašečem je drobný dvoukřídlý krevsající hmyz
(koutule, flebotom) rodů Phlebotomus a Lutzomyia
● přes dvacet významných druhů:
– leishmanie „Starého“ a „Nového“ světa
– kožní (L. tropica, L. major; pouze kůže → vředy),
– kožně-slizniční (L. brasiliensis; metastázy do
sliznice)
– viscerální (L. donovani, L. infantum (L. chagasi);
kala azar: z kožní léze do systému → horečky,
anémie, leukopenie, hepatosplenomegalie)
53/84
Leishmania sp. (2)
54/84
Plasmodium sp.
● nejzávažnější parazitární nákaza ve světě
● přenašeč komár Anopheles sp. (kladou vajíčka do vody)
● mezihostitelem plazi, ptáci, savci (vč. člověka)
● intracelulární vývoj v hepatocytech či erytrocytech
● P. falciparum (tropika, „maligní terciána“)
● P. vivax, P. ovale („benigní terciány“) – horečka po 48
hodinách
● P. malarie (kvartána) – horečka po 72 hodinách
55/84
Plasmodium sp. (2)
● malarický záchvat = zimnice a třesavka (krátce)
následovaná vysokou horečkou (několik hodin)
● sporozoit – terminální stádium vývoje v přenašeči,
infekční pro člověka; vzniká z gametocytu v komárovi →
injikováno do krevního řečiště
● schizont – ze sporozoitů v játrech; podstupuje
schizogonii (nepohlavní rozmnožování rozpadem)
● merozoit – vzniká rozpadem schizontů; v krevním
řečišti napadají erytrocyty
● trofozoit – aktivní intracelulární stádium, živící se na
hostiteli, později se vyvine ve schizonta (rozpad)
● gametocyty – vývoj z trofozoitů, nasaje je komár
56/84
Plasmodium sp. (3)
57/84
Plasmodium sp. (4)
58/84
Trichomonas vaginalis
(bičenka poševní)
● urogenitální infekce
● v akutní fázi překrvení a zpěněný žlutozelený výtok
● v chronické fázi méně výrazné příznaky
● muži přenašeči (asymptomaticky
nebo mírné příznaky zánětu)
● jen trofozoit (netvoří cysty)
→ přenos sexuálně, popř.
kontaminovanými předměty
(ručník apod.)
59/84
Giardia (Lamblia) intestinalis
(lamblie střevní)
● střevní nákaza (nejčastějším hostitelem člověk)
● není schopna pronikat do sliznice a žije pouze v lumen
tenkého střeva
● přenos alimentární cestou (fekální znečištění pitné
vody; značně odolné cysty)
● pokryjí sliznici střeva → omezení resorpce → narušení
trávení
● průjmové onemocnění
(vodnaté páchnoucí průjmy,
nebývá horečka ani krev
ve stolici)
60/84
Taenia sp.
● Taenia solium (tasemnice dlouhočlenná)
– mezihostitel prase
– taenióza = přítomnost tasemnic ve střevě
– cysticerkóza = přítomnost larev v orgánech
● Taenia saginata (tasemnice bezbranná)
– mezihostitel skot
– způsobuje jen taeniózu (nikoli cysticerkózu)
● rozlišení:
– podle vajíček nelze rozlišit
– větvení dělohy (T. solium málo větvená,
T. saginata hodně větví) nebo PCR či ELISA
61/84
Taenia sp. (2)
T. saginata vs. T. solium
62/84
Odběr materiálu
● střevní parazitózy kusová stolice (viz dále)
● tkáňové parazitózy sérum
● trichomonóza buďto sklíčko na barvení Giemsou
(samotné nebo společně se sklíčkem na barvení
Gramem, tj. jako klasický MOP), nebo výtěr v soupravě
C. A. T. swab
● průkaz akantaméb použité kontaktní čočky ve své
tekutině (případně lze provést seškrab rohovky)
● ostatní podle situace (moč, obsah cysty…)
63/84
Odběr stolice
● nutno zaslat vzorek stolice velikosti lískového ořechu
(na rozdíl od bakteriologie, kde stačí výtěr)
● nádobka, ve které je zasílán, nemusí být výjimečně
sterilní
● na rozdíl od vyšetření na izolaci virů vzorek není nutno
chladit
64/84
Odběrové médium C. A. T. na
vaginální a uretrální výtěry na
kvasinky a trichomonády
zde se odběrová tyčinka zalomí,
aby se vešla do zkumavky
65/84
Diagnostické metody parazitologie
● mikroskopie; nativní preparát, nebo barvení (trichrom,
Giemsovo barvení, Ziehl-Neelsen na střevní kokcidie)
● kultivace se používá zřídka (trichomonády a
akantaméby)
● přímého průkazu pomocí PCR
● nepřímý průkaz se používá u tkáňových parazitóz,
(toxoplasmózy, toxokarózy apod.)
66/84
Mikroskopie preparátů
● metoda dle Kato (dobarvení pozadí malachitovou
zelení, aby se paraziti zvýraznili )
● Faustova metoda je koncentrační (viz dále)
● Grahamova metoda se používá jen u roupů (viz dále)
● nativní preparát „sensu stricto“ a barvené preparáty
(např. trichromem) se použijí u zvýšeného podezření na
střevní prvoky (buďto primárně, nebo po prohlédnutí
Fausta a Kato)
● mikroskopuje se bez imerze, objektivy 10×, 20×,
40×
67/84
Faustova metoda
● stolice se opakovaně smíchá s roztokem síranu
zinečnatého, centrifuguje a supernatant použije do
dalšího kroku
● nakonec se roztok doplní až po vršek zkumavky a
překryje krycím sklíčkem
● paraziti ulpívají na krycím
sklíčku zespodu (viz obrázek)
● sklíčko se přenese na
podložní sklo (kde je již Kato)
68/84
Mikroskopie preparátů (2)
● vajíčka červů nalézáme přímo ve Faustově metodě či
v Kato
● pokud objevíme cystám (nebo trofozoitům) podobné
útvary použijeme:
– nativní preparát, (stolice rozmíchaná v kapce
fyziologického roztoku), po prvním prohlédnutí lze pro
zvýraznění některých struktur přidat Lugolův roztok
– barvení trichromem (používá se fixace alkoholsublimátem
a dále se používá 70% alkohol, vlastní
trichrom, 96% alkohol a karbolxylen nebo
hematoxylin)
– pro kryptosporidia případně ještě barvení dle
Ziehl-Neelsena
69/84
Grahamova metoda
● speciální průhledná lepicí páska
● nalepení na perianální řasy → odlepení →
přilepení na podložní sklíčko
● jednodušší a výtěžnější než vyšetření stolice
● použití u dětí
● u dospělých většinou odběry stolice
70/84
Diagnostika parazitů
● tlustá kapka
– kapku krve na podložním skle rozetřeme
krouživými pohyby rohem druhého podložního skla
– nefixujeme, necháme zaschnout a rovnou barvíme
● tenký nátěr
– kapku krve rozetřeme do tenkého nátěru kratší
hranou druhého podložního skla přiloženého v
ostrém úhlu plynulým pohybem do ztracena
– hranu druhého skla klademe za kapku krve a
táhneme jí za sklem, nehrneme ji před ním
– fixujeme metanolem
● barvíme Giemsou
71/84
Tenký nátěr, tlustá kapka
72/84
Diagnostika trichomonád
● kultivačně mikroskopické vyšetření
● odebere se výtěr na tamponu zanořeném do média
C. A. T.
● médium se nechá kultivovat do druhého dne
● kapka média se mikroskopuje jako nativní preparát
● preparáty však nelze uchovat
● druhý možný způsob – nátěr na sklíčku barvený dle
Giemsy (je-li součástí MOP, označuje se jako MOP V)
● fluorescenční barvení jen výjimečně
73/84
Diagnostika ostatních
parazitárních nákaz
● diagnostika ektoparazitů v rukou dermatologa
(popř. i laika, např. vši)
● tkáňoví paraziti: sérum na nepřímý průkaz (KFR,
ELISA)
● v některých případech, zejména tropických parazitóz, je
lépe konzultovat odběr a jeho provedení s
laboratoří
● u některých filarióz se doporučuje provádět odběr
pouze v noci, popř. pouze ve dne
74/84
Úkol 9+10: Odběry v lékařské
parazitologii
● pro každou odběrovou soupravu napište její popis
a použití
● soupravy jsou na bočním stole
75/84
Úkol 11: Mikroskopie střevních
parazitů
● na bočním stole máte vše k Faustově metodě a
k metodě dle Kato
● krycí sklíčko z Faustovy koncentrační metody již
bylo pinzetou přesunuto na první polovinu sklíčka
(pokud nebylo, opatrně ho tam přesuňte)
● na druhé polovině sklíčka již máte preparát dle Kato
(zelený) – sklíčka jsou negativní
● Grahamova metoda – sklíčka pozitivní
● mikroskopujte bez imerze, objektivy 10×, 20×, 40×
76/84
Úkol 12: Demonstrace parazitů,
jejich vajíček a životních cyklů
77/84
roup
(Enterobius
vermicularis)
škrkavka
(Ascaris
lumbricoides)
tenkohlavec
(Trichuris
trichiura)
tasemnice
(Taenia sp.)
dále na obrázcích: giardia (cysta a trofozoit),
cysta E. histolytica a článek tasemnice
● úkol 3a: prohlédněte si parazity a popište obrázky
● úkol 3b: životní cykly, samice A. lumbricoides
Úkol 13: Mikroskopie Trichomonas
vaginalis
● prohlédněte si výtěr z pochvy barvený podle Giemsy
● v preparátu nalezněte prvoka Trichomonas vaginalis
● prvok je vejčitého tvaru, cca 10× větší než bakterie,
světle modré barvy s protáhlým karmínově
červeným jádrem
78/84
Úkol 14a: Mikroskopie malarického
tenkého roztěru
● prohlédněte si preparát a pokuste se zakreslit
pozorované objekty (preparát bude připraven na
promítacím plátně)
79/84
Úkol 14b: Hodnocení stádií
parazita
● vyplňte pole popisků k jednotlivým obrázkům
● použijte termíny: časný trofozoit, pozdní
trofozoit, schizont, merozoiti, gametocyt
80/84
Úkol 15: Diagnostika Toxoplasma
gondii serologickými testy
● KFR
● ELISA
81/84
Úkol 16: Přehled ektoparazitů
Štěnice Veš dět. Zákožka Blecha Muňka Klíště
Bed bug Louse Itch mite Flea Crab louse Tick
Cimex Pediculus Sarcoptes Pulex Phthirus Ixodes
82/84
myiázy = onemocnění způsobená mušími larvami
Úkol 17: Pozorování Entamoeba
histolytica v barvení trichromem
● prohlédněte si v mikroskopu pomocí imerze preparát
Entamoeba histolytica, barvený Gomoriho trichromem
● určené jako Entamoeba histolytica/dispar
(mikroskopicky nelze rozlišit, dourčeno v NRL pomocí
PCR)
● pokuste se spočítat jádra (E. histolytica má
maximálně čtyři, na rozdíl od E. coli)
● zakreslete a popište pozorované struktury
83/84
Po tomto cvičení byste měli umět:
● popsat životní cykly nejběžnějších parazitů, včetně
projevů a diagnostiky onemocnění
● podrobně vysvětlit možnosti odběrů vzorků v
jednotlivých případech parazitárních nákaz
● poznat nejběžnější parazity (jejich cysty, trofozoity,
apod.)
84/84