Metody antropologie I Antropometrie Antropometrie • Jako obor – 17. století – Elsholtz,18. století Blumenbach, Camper, 19. stol. Retzius, Broca; rasová antropologie, frenologie. fyziognomie; Lombroso – teorie o rozeném zločinci • Vojenská míra 1708 • Růstová data Montbeillarda • Quetelet, Roberts – variabilita • Statistika, indexy, biometrika – Quetelet, Galton, Pearson • Alphonse Bertillon – bertillonage – konec 19. stol. • Standardizace, číselné značení R. Martin – 20. léta 20. stol. (Saller, Knussmann) • Hrdlička • U nás Matiegka, Suk, Malý, Prokopec Vědecká metoda • Výzkumná otázka (pozorování, zjištění jiných autorů) • Pracovní hypotéza • Experiment design • Sběr dat, analýza výsledků, diskuze, závěr • Přístup „změř všechno, ono z toho něco vyjde“ – vyvarovat se tzv. lidoměřičství • Intra-observer a interobserver error • Optimalizace chyby měření • Důkladná příprava • Praxe – získaná zručnost • Znalost definic a lokalizace antrop. bodů • Nábor a motivace účastníků výzkumu • Pilotní průzkum • Profesionální přístup • Etika vyšetřování (vnitřní a vnější – etická komise, informovaný souhlas, složení týmu, přítomnost zástupce u vyšetřování dětí a adolescentů • Bílý plášť • Důvěra • Kontrolovatelné a nekontrolovatelné externí podmínky Instrumentář • Antropometr • Osobní váha • Pelvimetr • Kefalometr • Posuvné měřítko • Pásová míra • Kaliper • Vše předem nachystáno, záznamový arch, diktafon... Před vlastním měřením • Somatoskopie • Tělesný typ – astenický, atletický, pyknický - Kretschmer • Držení těla • Tvar hrudníku • Obrys břicha z profilu • Dolní končetiny • Somatotyp – endomorfní, mezomorfní, ektomorfní Význam antropometrie • Získávání informací o somatickém rozvoji jedince • Hodnocení interindividuální a interpopulační variability • Tvorba referenčních souborů • Základní nástroj pro řadu složitějších metodických postupů (somatotyp, hodnocení výživového stavu, ergonomie) Měření • Základní postoj – anatomický • Paty u sebe, špičky lehce od sebe, zády, hýžděmi a patami se dotýkat stěny • Postoj vzpřímený, ale uvolněný, ne „vojenská míra“ • Měříme vpravo • Normalizovaný standard Martin-Saller 1957 • Délkové, šířkové a obvodové rozměry měříme v centimetrech, s přesností na 0,1 cm • tloušťky kožních řas měříme v milimetrech, přesnost měření závisí na typu kaliperu, většinou na 0,1 mm vertex (v) – nejvyšší bod lidského těla (v základní antropometrické poloze), hlava probanda je orientována dle frankfurtské horizontály akromiale (a) – bod umístěný nejlaterálněji na nadpažku lopatky (acromion scapulae); suprasternale (sst) – bod v mediánní rovině umístěný na kraniálním okraji manubrium sterni; mesosternale (mst) – bod ležící v mediánní rovině uprostřed hrudní kosti; thelion (th) – bod ve středu prsní bradavky radiale (r) – bod umístěný na proximálním konci hlavičky radia (ve štěrbině loketního kloubu); stylion (sty) – nejdistálněji umístěný bod na processus styloideus radii daktylion (da) – bod umístěný nejdistálněji na třetím prstu ruky (horní končetina je v základní anatomické poloze, prst je natažen); iliocristale (ic) – nejlaterálněji a nejkraniálněji umístěný bod na crista iliaca kosti kyčelní; iliospinale (is) – bod ležící na spina iliaca anterior superior pánevní kosti, je hmatný těsně pod kůží; trochanterion (tro) – nejproximálněji uložený bod na trochanter major femoris (velký chocholík kosti stehenní) tibiale (ti) – bod umístěný nejlaterálněji na proximálním konci tibie (obvykle se nachází nad štěrbinou kolenního kloubu); Míry • Hmotnost těla • VÝŠKOVÉ ROZMĚRY • Tělesná výška – vertikální vzdálenost vertexu (v) od podložky (M1). • Výška horního okraje sterna – suprasternale (sst) od podložky (M4). • Výška nadpažku – akromiale (a) od podložky (M8). • Výška štěrbiny loketního kloubu – radiale (r) od podložky (M9). • Výška processus styloideus radii – stylion (sty) od podložky (M10). • Výška hrotu středního prstu – daktylion (da) od podložky (M11). Ruka je při měření natažená, prsty semknuty. • Výška kyčelního hřebene – iliocristale (ic) od podložky (M12). • Výška předního kyčelního trnu – iliospinale (is) od podložky (M13). • Výška štěrbiny kolenního kloubu – tibiale (ti) od podložky (M15). • Výška vsedě (M23). Šířkové míry • Šířka biakromiální (šířka ramen) – přímá vzdálenost mezi pravým a levým nadpažkem lopatky – akromiale (a) (M35). • Šířka bideltoidní – největší vodorovná vzdálenost pravého a levého deltového svalu v místě největšího rozvoje (bez stlačení měkkých tkání). • Transverzální průměr hrudníku – ve výši středu sterna (mesosternale – msst). Ramena měřidla přitlačíme lehce na žebra. Hrudník je v normální poloze (ani nádech, ani výdech) (M36). • Sagitální (předozadní) průměr hrudníku – přímá vzdálenost středu sterna (mesosternale) od trnového výběžku obratle ležícího v téže vodorovné poloze (M37). • Vzdálenost bikristální (šířka bikristální) – přímá vzdálenost mezi pravým a levým bodem iliocristale (ic) (M40). • Vzdálenost bispinální (šířka bispinální) – vzdálenost mezi pravým a levým bodem iliospinale (is) (M41). • Šířka bitrochanterická – přímá vzdálenost mezi pravým a levým bodem trochanterion (tro) (M42). Šířkové míry • Šířka dolní epifýzy humeru (šířka epikondylů humeru) – přímá vzdálenost bodů nejvíce od sebe vzdálených na epicondylus med. a epicondylus lat. humeru. Předloktí a paže svírá při měření pravý úhel (M52 3). • Šířka dolní epifýzy femuru (šířka epikondylů femuru) – přímá vzdálenost mezi mediálním a laterálním epikondylem femuru, dolní končetina v koleni ohnutá do pravého úhlu (M68). Obvodové míry • Obvod hlavy – míra probíhá přes glabellu a opistocranion. (M45). • Obvod hrudníku přes thelion v normální poloze – míra probíhá vzadu těsně pod dolními úhly lopatek, vpředu těsně nad prsními bradavkami (M61) (u mužů, u žen tento rozměr zjišťujeme v rovině bodu mesosternale). • Obvod břicha – měříme ve výši pupku v horizontální rovině (M62 1). • Obvod gluteální – měříme v horizontální rovině nejmohutněji vyvinutého gluteálního svalstva (M64 1). • Obvod paže relaxované (obvod paže v extenzi) – měříme v poloviční vzdálenosti mezi bodem akromiale a hrotem lokte olecranon na paži volně visící podél těla (M65). • Obvod paže kontrahované (obvod paže ve flexi) – největší obvod paže při maximální kontrakci flexorů a extenzorů (M65 1). • Obvod předloktí – měříme v nejsilnějším místě (M66). • Obvod zápěstí – měříme v místě processus styloideus ulnae. • Obvod stehna střední – obvod měřený v poloviční vzdálenosti mezi trochanterem a zevním epikondylem femuru. • Obvod lýtka maximální – měříme v místě největšího vytvoření lýtkového svalu (M69). • Obvod pasu – měříme horizontálně v nejužším místě mezi posledním žebrem a hřebenem kyčelní kosti. Obvodové míry Kožní řasy Na tváři - řasa probíhá vodorovně ve spojnici tragus-nozdry, měříme přímo nad spánkem tak, aby nebyl zavzat tukový polštář tváře. Na podbradku (pod bradou nad jazylkou) - řasa probíhá svisle, měříme přímo nad jazylkou, hlava mírně zvednutá, krk nesmí být napjat. Na hrudníku I (v přední axilární čáře) - řasa probíhá šikmo, měříme nad velkým prsním svalem v místě předního podpažního záhybu. Suprailiakální - řasa probíhá podél hřebene kosti kyčelní, měříme v průsečíku výšky hřebene a přední axilární čáry. Na břiše - řasa probíhá vodorovně, zvedáme ji v místě jedné čtvrtiny vzdálenosti pupek – horní přední kyčelní trn, tj. blíže pupku. • Nad patellou - řasa probíhá svisle, měříme nad čéškou. Dolní končetina je pokrčena v koleně, zcela uvolněná. • Nad tricepsem (nad m. triceps brachii) - řasa probíhá svisle, měříme nad trojhlavým svalem pažním (polovina vzdálenosti mezi acromion a olecranon na zadní ploše). Paže visí volně podél těla. • Subskapulární - řasa probíhá mírně šikmo podél průběhu žeber, měříme přímo pod dolním úhlem lopatky. • Na lýtku (pod fossa poplitea) - řasa probíhá svisle, měříme asi 5 cm pod podkolenní jamkou. Dolní končetina je zcela uvolněná, ve stejné pozici jako při měření nad patellou. Kožní řasy • Nad bicepsem (nad m. biceps brachii) - řasa probíhá svisle podél osy paže, měříme nad dvouhlavým svalem pažním. Horní končetina je zcela uvolněná, ruka otočená dlaní nahoru. • Na volární straně předloktí (v místě maximálního obvodu) - měříme na volární straně v místě největší šířky. • Na stehně nad čtyřhlavým svalem - měříme na stehně nad čtyřhlavým svalem v poloviční vzdálenosti od rozkroku ke kolenu, dolní končetina je uvolněná.