Variabilita
variabilita
genetika prostředí
Součástí definice rozměru je (často) i
použité měřidlo a způsob měření.
Dotykové měřidlo (DM)
o kraniometr, kefalometr, pelvimetr- záleží
na velikosti a tvaru konce čelistí
Posuvné měřidlo (PM)
o pro měření na kostech se používají
přednostně ostré hroty
Koordinátní měřidlo (KM)
o posuvné měřidlo s dodatečným
ocelovým pravítkem, umožňujícím měřit
výškové rozměry
Instrumentárium
Pásové měřidlo (PáM)
o teoreticky páskové měřidlo z tenké oceli
nebo voskovaného plátna
o prakticky krejčovský metr – časem ztrácí
pevnost
Mandibulometr (M)
Úhlové měřidlo (ÚM)
o na stativu nebo nasunuté na posuvném
měřidle
Odměrný válec
Instrumentárium
Osteometrická deska
Dioptrograf
Pomůcky:
o kraniofor/podložka pod lebku
o jehlice
o tenký provázek/nit
o semínka hořčice/písek
o plastelína
o vata
o tužka
Instrumentarium
Základní kraniometrická literatura
V Americe je tradičně měření (nejen lebky) založeno na Hrdličkově
metodice:
o Hrdlička A. (1920): Anthropometry. Wistar Institute of Anatomy and Biology.
o Hrdlička A. (1939, 1952): Pactical Anthropometry. Wistar Institute of Anatomy
and Biology.
V Evropě se nejvíce používají tradiční body a rozměry definované v
Martinově učebnici
o Mezinárodní konference v Monaku (1906) a Ženevě (1912)
o Martin Rudolf (1914, 1928): Lehrbuch der Anthropologie. 1. a 2. Aufl. Band II.
Kraniologie, Osteologie. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart, Jena.
o Martin R., Saller K. (1957-1966): Lehrbuch der Anthropologie. 3. Aufl. Gustav
Fischer Verlag, Stuttgart.
o Bräuer G. (1988): Osteometrie. In: R. Knußmann (ed.), Anthropologie,
Handbuch der vergleichenden Biologie des Menschen (4. Auflage des
Lehrbuchs der Anthropologie begründet von Rudolf Martin), Band I und
II. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart, Jena, New York.
Základní literatura
Existuje několik českých překladů definic bodů a rozměrů:
o Titlbachová S., Troníček Ch. (1967): Kraniologie. In: V. Fetter a kol.,
Antropologie. Academia. Praha.
o Kuželka V. (1999). Osteometrie. In. M. Stloukal a kol., Antropologie.
Příručka pro studium kostry. Národní muzeum. Praha.
o Drozdová E. (2004): Základy osteometrie. Panoráma biologické a
sociokulturní antropologie. Masarykova univerzita. Brno.
Původní definice jsou základ, jednotlivé metody si je ale často
přizpůsobují!!!
Základní literatura
6 částí
3157 stran
Preedy Victor R., editor (2012): Handbook of Anthropometry: Physical
Measures of Human Form in Health and Disease. Springer: New York.
Fordisc 3.0 manual
Rozdělení měr podle způsobu měření
Přímočaré vzdálenosti – nejmenší vzdálenost od bodu a k bodu b
Projektivní vzdálenosti – pravoúhlý průmět na osu nebo rovinu
Průměry
Tětivy – přímočaré vzdálenosti odpovídající obloukům (A-C)
Výšky tětiv (subtense; D-B)
Úseky tětiv (A-B)
Absolutní míry(absolutní hodnoty, tzv. velikostní míry)
Lineární míry (dotykové nebo posuvné měřidlo)
a
b
přímočará vzdálenost
vzdálenost projektovaná na
horizontálu
Rozdělení měr podle způsobu měření
Přímočaré vzdálenosti – nejmenší vzdálenost od bodu a k bodu b
Projektivní vzdálenosti – pravoúhlý průmět na osu nebo rovinu
Průměry
Tětivy – přímočaré vzdálenosti odpovídající obloukům
Výšky tětiv (subtense)
Úseky tětiv
Absolutní míry(absolutní hodnoty, tzv. velikostní míry)
Lineární míry (dotykové nebo posuvné měřidlo)
Oblouky a obvody (pásová míra) – vzdálenosti po povrchu kosti
Úhly (úhlové měřidlo nebo výpočet z předem naměřených
hodnot) – průběh přímky ve vztahu k jiné přímce nebo rovině
Objemy – např. broky nebo hořčičná semínka nebo
výpočet z předem naměřených hodnot
a
b
přímočará vzdálenost
vzdálenost projektovaná
na horizontálu
Rozdělení měr podle způsobu měření
Relativní míry
Indexy (výpočet z neměřených hodnot)
o vyjadřují procentuální podíl jedné míry ke druhé
o popisují tvar nezávisle na velikosti
o často popisují jednu morfologickou charakteristiku (např. relativní šířku lebky)
Jaké body a míry používat?
snadnost a přesnost měření (např.
koordinátové měřidlo vyžaduje
kontrolu nad třemi body, se složitostí
manipulace narůstá také riziko
poškození materiálu)
Van Vark (1976)
1) Vypište všechny rozměry, které popisují vámi studovanou oblast
2) Seřaďte je podle významnosti
3) Vyhodnoťte, které budou použity (nebo které používá Vámi zvolená metoda)
standardní sada bodů
používaná velkou částí
publikací a daným
pracovištěm
zachovalost materiálu vybavenost laboratoře
Vybrané proměnné musí být homologní a musí být
měřitelné u všech jedinců ve zkoumaném vzorku
Rozdělení rozměrů – podle definic
Box
o největší rozměry daného elementu (kosti, její části nebo soustavy kostí)
o vymezeny body, které jsou definovány samotným měřením
o příklad: M61 Maxilloalveolární šířka
Rozměry definované švy
o rozměry definované body, z nichž alespoň jeden (nejlépe oba dva) je definován stykem dvou
a více kostí (švem)
o příklad: M49a Mezioční šířka
Rozměry definované největšími zakřiveními
o definované oblastmi s maximální změnou zakřivení povrchu kosti
o příklad: M29b Kolmice na tětivu nasion-bregma
Rozdělení definujících bodů (význačných bodů)
Typ I (anatomické body; Bookstein 1991)
o definované stykem struktur kvalitativně odlišného původ (materiálního, tkáňového), jejichž
průsečík tvoří jeden konkrétní bod na objektu. Typicky definované hranicemi kostí.
o příklad: bregma
Typ II
o maximální zakřivení relativně malých a prostorově ohraničených struktur
o vrcholky nebo nejhlubší místa pozitivního a negativního reliéfu tvarovaného v důsledku
působení skutečné biomechanické síly
o příklad: mastoideae
Typ III
o extrémní boy definované s ohledem na geometrické vlastnosti objektu, například jako
nejvzdálenější bod od bodu jiného
o příklad: euryon, zygion
+ body definované vůči tělním osám příklad: glabella
o obliterace švů – průběh švu nemusí být viditelný; je třeba detailní
průzkum původní polohy švu
o velká šířka švů a jejich variace (ossa suturarum, os Incae aj.)
o výrazné asymetrie
o nekompletnost kosti - odlomené, odřené, při drobném nedostatku
odhadnout, při větším neměřit vůbec (nebo zachovanou délku - tj.
skutečná hodnota je minimálně tolik nebo více)
o rozestoupení švů - neklást hrot hluboko do švu. Rozestoupení šupin
kostí spánkových - korekce rozměru (podobně problém kvality
rekonstrukce lebky z fragmentů a tafonomické distorze)
o patologie - osteofytické nárůsty či naopak léze, ústup alveolárních
oblouků po ztrátě zubů (zejména ve vyšším věku)
Problémy
Frankfurtská horizontála – standardizovaná poloha lebky
Frankfurtská horizontála - Ohr-Augen-Ebene
(OAE; Frankfurt 1884).
o jedna z možných standardizovaných poloh
lebky
o poloha, při níž jsou v rovině oba body porion
(horní okraj vnějšího zvukovodu) a levý bod
orbitale
o podmínka správného měření řady rozměrů a
standardizovaného focení
Další roviny:
ACE - Alveolárně-kondylární rovina (francouzská rovina,
Broccova rovina)
GLL - Linie glabella - lambda
NIL - Linie nasion-inion
Jak bezpečně ustavit lebku do frankfurtské horizontály?
Bezpečně upnutím lebky do kranioforu podle
Mollisona (předpokladem je vodorovná deska stolu)
o lebka je ale špatně dostupná pro měření
Ustavení lebky do OAE
Praktičtěji upnotím do kranioforu podle
Martina + vyrovnání výškových poloh pomocí
hrotu na stativu
Ustavení lebky do OAE horizontály
1) zhodnotíme každého jedince (Hrdlička 1952 – estimation of normalcy) – nepřítomnost patologií anebo
dalších vlastností, které komplikují a ovlivňují měření
2) vybereme vhodné pracovní místo – rovná, pevná plocha, věnec na lebku
3) použijeme definovaný měřící nástroj – ramena se mohou volně hýbat a víme, kde odečítáme
naměřené hodnoty!!!
4) vyhledáme definující body a měřím – v případě rozestoupených švů neumisťujeme hroty měřidla do
těchto švů, pod úroveň kosti
5) zaokrouhlujeme maximálně na milimetry
6) bilaterální rozměry měříme na levé straně. Pokud se nalevo měřit nedá, měříme napravo a tuto
skutečnost poznamenáme do protokolu. Některé metody mohou vyžadovat rozměry z pravé strany.
7) v případě fragmentárního materiálu a v pokud není možné jednoznačně vyhledat definující bod, rozměr
neměříme!!! Pokud rozměr odhadujeme, zaznamenáme to do protokolu, abychom si toho byli vědomi.
Rozměry lebky
M1 Největší délka mozkovny, GOL (g - op, DM)
Přímá vzdálenost bodu glabella od bodu opisthokranion
v mediánní rovině (Bräuer 1988).
V některých populacích se může nejvzdálenější bod
nacházet na prot. occipitalis externa. Pokud to není dáno
celkovým rozvojem kontury mozkovny v této oblasti, ale
jen lokálním vývinem povrchu kosti nad okolní úroveň,
bod by na drsnatině ležet neměl.
Glabella (g) – nejvíce dopředu vystupující bod ve spodní
části kosti čelní, mezi nadočnicovými valy, v mediánní
rovině (Bräuer 1988).
Opisthokranion (op) – bod na vnějším okraji šupiny kosti
týlní (nejčastěji), který je v mediánní rovině nejvíce
vzdálený od bodu glabella (resp. prvního definujícího
bodu míry; Bräuer 1988).
Rozměry lebky
M3a Délka nasion-lambda (na-l, DM)
Přímá vzdálenost mezi body nasion a lambda
(Bräuer 1988).
M8 Největší šířka mozkovny, XCB (eu, eu)
Největší šířka mozkovny kolmá na mediánní
rovinu. Tedy vzdálenost mezi body euryon
podle jejich definice (Bräuer 1988; Howells
1973).
Euryon (eu, párový) – levý a pravý euryon
jsou vzájemně nejlaterálněji umístěné body na
vnějším povrchu mozkovny. Body je možno
vyhledat pouze měřením největší šířky lebky
(M8; Bräuer 1988).
Rozměry lebky
M10 Největší šířka čela, XFB (co-co)
Přímá vzdálenost mezi levým a pravým coronale. Rozměr
je měřen kolmo na mediánní rovinu (Bräuer 1988;
Howells 1973).
Coronale (co, párový) – nejvíce laterálně umístěné body
na sut. coronalis. Určují se měřením největší šířky čela
(M10) jako vzájemně nejvzdálenější body na sut.
coronalis při měření kolmo na mediánní rovinu (Bräuer
1988).
Rozměry lebky
Rozměry lebky
M9 Nejmenší šířka čela (ft-ft, PM)
Přímá vzdálenost mezi levým a pravým
frontotemporale (Bräuer 1988).
Rozměry lebky
M17 Výška basion-bregma (ba-b, DM)
Přímá vzdálenost mezi body basion a bregma (Bräuer
1988).
Pozor na odlišnosti v definici bodu basion. Zde
používáme v souladu s Martinem (podle Bräuer 1999)
jako první měrný bod hypobasion.
Bregma (b) – průsečík zadního okraje čelní kosti a
mediánní roviny (Howells 1973).
Basion (ba) – bod na průsečíku předního okraje velkého
týlního otvoru a mediánní roviny. Martin rozlišuje
endobasion (zadní měrný bod) a hypobasion (dolní měrný
bod). Endobasion leží naproti bodu opishion, na
obvodové hraně okraje velkého týlního otvoru.
Hypobasion se používá pro výškové rozměry a klade se
na spodní hranu předního okraje velkého týlního otvoru
(podle Bräuer 1988).
Rozměry lebky
M11b Biradikulární šířka, AUB (ra-ra, PM)
Nejmenší šířka lebky měřená na kořenech
jařmových oblouků, tedy vzdálenost levého a
pravého radiculare (Bräuer 1988).
Radiculare (re, párový) – bod na
laterální ploše kořene jařmového
oblouku, v nejhlubším místě konkávního
prohnutí (tedy nejmediálnější bod
laterální strany oblouku). Howellsem
(1973) označován jako auriculare.
Prosthion
dle Howellse
(1973; pr – ve všech
ostatních případech)
Alveolare
dle Howellse; prosthion podle
Martina pro výškové rozměry
Howells vs. Martin
M48 Výška horního obličeje, NPH (na-pr; DM nebo
PM)
Přímá vzdálenost mezi body nasion a prosthion podle
Howellse (1973).
Prosthion (pr) – nejvíce dopředu vystupující bod septa
mezi středními řezáky horní čelisti (Bräuer 1988; Howells
1973).
Rozměry lebky
M43 Šířka horního obličeje, UFBR
Přímá vzdálenost mezi pravým a levým
frontomalare temporale.
Frontomalare temporale (fmt, párový) –
nejlaterálněji umístěný bod na sut.
frontozygomatica Bräuer 1988).
Rozměry lebky
Rozměry lebky
M45(1) Zadní šířka kostí jařmových, JUB (ju-ju, PM
nebo DM)
Přímá vzdálenost mezi body jugale (Bräuer 1988; Howells
1973).
V případě zaoblení úhlů klademe jugale do nejhlubšího
místa křivky (Bräuer 1988).
Jugale (ju, párový) – výchozí bod úhlu, který svírá zadní
vertikální okraj čelního výběžku os zygomaticum a horní
okraj jařmového oblouku (Bräuer 1988).
Howells (1973) definuje jugale jako nejhlubší bod
zakřivení mezi frontálním a temporálním výběžkem lícní
kosti.
Rozměry lebky
M45 Šířka obličeje, bizygomatická šířka, ZYB (zyzy,
DM nebo PM)
Přímá vzdálenost mezi oběma body zygion (Bräuer
1988).
Zygion (zy, párový) – nejvíce laterálně umístěný bod
na lícním oblouku, vyhledáván měřením M45 (Bräuer
1988).
M45(3) Nejmenší šířka jařmového oblouku,
MOW (zo-zo, PM)
Vzdálenost mezi pravým a levým zygoorbitale
(Bräuer 1988)
Zygoorbitale (zo, párový) – průsečík dolního
okraje očnice a sut. zygomaxillaris (Woo 1937
podle Bräuer 1988).
Bod by se měl nacházet uprostřed zakřivení,
kterým přechází přední plocha obličeje ve
spodní plochu očnice.
Rozměry lebky
Rozměry lebky
M46b Přední šířka středního obličeje, ZMB (zm:azm:a,
PM)
Vzdálenost levého a pravého zygomaxillare anterior
(Howells 1973).
Zygomaxillare anterior (zma, párový) – průsečík
sut. zygomaxillaris a okraje úponu m. masseter
(Drozdová 2004; Howells 1973).
Rozměry lebky
M51a Dakryální šířka očnice, EKB (d-ec, PM)
Vzdálenost mezi body dakryon a ektokonchyon téže
strany (Bräuer 1988).
Pozor na různé definice ektokonchia.
Dakryon (d, párový) – bod na mediální stěně očnice, na
kosti čelní v místě, kde se potkává s kostí slzní a čelním
výběžkem horní čelisti. Jinými slovy bod na styku sut.
lacrimomaxillaris, sut. frontomaxillaris a sut.
frontolacrimalis (Bräuer 1988). Pokud je průběh švů
nejasný, můžeme dakryon určit jako bod, ve kterém ke
kosti čelní zasahuje fossa lacrimalis (Howells 1973).
Ektokonchyon (ec, párový) – bod, ve kterém laterální
okraj očnice protíná osa, která podélně dělí očnici na
horní a dolní polovinu (Bräuer 1988; Howells 1973).
Rozměry lebky
M52 Výška očnice, OBH (PM)
Přímočará vzdálenost mezi horním a dolním
okrajem očnice, měřená kolmo na podélnou osu
očnice a rozdělující tuto osu na dvě poloviny. Jde
o světlou výšku, proto se měří čelistmi pro vnitřní
měření (Bräuer 1988; Howells 1973).
Rozměry lebky
M44 Biorbitální šířka (ec-ec)
Přímá vzdálenost mezi oběma ektokonchii (Bräuer
1988).
Ektokonchyon (ec, párový) – bod, ve kterém
laterální okraj očnice protíná osa, která podélně
dělí očnici na horní a dolní polovinu (Bräuer 1988;
Howells 1973). Různí autoři se neshodují v
umístění okraje očnice. Zde používáme definici
podle Martina a umisťujeme bod na střed okraje
(Bräuer 1988).
Rozměry lebky
M49a Mezioční šířka, DKB (d-d, PM)
Přímá vzdálenost mezi oběma body dakryon (Bräuer
1988; Howells 1973).
Dakryon (d, párový) – bod na mediální stěně očnice, na
kosti čelní v místě, kde se potkává s kostí slzní a čelním
výběžkem horní čelisti. Jinými slovy bod na styku sut.
lacrimomaxillaris, sut. frontomaxillaris a sut.
frontolacrimalis (Bräuer 1988). Pokud je průběh švů
nejasný, můžeme dakryon určit jako bod, ve kterém ke
kosti čelní zasahuje fossa lacrimalis (Howells 1973).
Rozměry lebky
M55 Výška nosu, NLH (n-ns, PM)
Přímá vzdálenost mezi body nasion a nasospinale
(Bräuer 1988)
Nasospinale (ns) – bod, ve kterém se linie spojující
dolní okraj apertura piriformis na levé a na pravé
straně od nosní přepážky kříží s mediánní rovinou.
Pokud spina nasalis anterior leží ve stejné výšce
nebo níže než spodní okraje apertury, spadá bod na
její horní hranu. V opačném případě, kdy se bod
nalézá podle definice uvnitř spiny, se klade se na její
boční stěnu (Bräuer 1988; Drozdová 2004).
Rozměry lebky
M54 Šířka nosu, NLB (apt-apt, PM; 1/2 mm)
Největší šířka apertura piriformis, měřená kolmo na
mediánní rovinu (Bräuer 1988; Howells 1973).
Nejedná se o vnitřní míru. Měřidlo přikládáme zepředu ke
krajům otvoru.
Apertion (ap, párový) – nejlaterálněji umístěné body
okraje apertura piriformis levé a pravé strany
v transverzální rovině. Pravý a levý bod jsou vyhledávány
měřením M54.
Rozměry lebky
Ektomolare (ecm, párový) – nejlaterálnější bod
na vnější stěně čelistního výběžku horní čelisti,
obvykle okraji alveolu druhé stoličky (Bräuer
1988).
M61 Maxilloalveolární šířka, MAB (ecm-ecm,
PM)
Největší šířka alveolárního výběžku horní čelisti
měřená na jeho vnějších stranách (Bräuer 1988;
Howells 1973).
Rozměry lebky
M60 Maxilloalveolární délka, MAL (pr-
alv)
Přímá vzdálenost mezi body prosthion a
alveolon (Bräuer 1988).
Na lebkách bez předních řezáků lze měřit
posuvným měřidlem.
Rozměry lebky
M7 Délka foramen magnum, FOL (ba-o; PM)
Vzdálenost mezi body basion a opisthion (Bräuer 1973;
Howells 1973).
Pokud definujeme basion podle Martina (Bräuer 1988),
jedná se o vzdálenost mezi předním a zadním okrajem
velkého týlního otvoru v mediální rovině, tedy o světlou
délku.
Opisthion (o) – bod zadního okraje velkého týlního
otvoru v místě, kde tímto okrajem prochází mediánní
rovina (Bräuer 1988).
Rozměry lebky
M16 Šířka foramen magnum, FOB
Přímá vzdálenost dvou od sebe nejvíce
vzdálených bodů levého a pravého okraje velkého
týlního otvoru měřená kolmo na mediánní rovinu
(Bräuer 1988).
Jedná se o světlou šířku, měří se ideálně čelistmi
pro vnitřní měření nebo normálními čelistmi, které
se přikládají přesně ke kontuře otvoru.
Rozměry lebky
M12 Největší šířka týlu, ASB (ast-ast, PM)
Přímá vzdálenost levého a pravého asteria (Bräuer 1988;
Howells 1973)
Asterion (ast, párový) – bod, ve kterém se stýká kost
temenní, k. spánková a k. týlní.
Pokud se v tomto místě nachází vmezeřená kůstka,
prodlouží se přirozený průběh lambdového švu a
následně i průběhy zbylých dvou švů (pouze jejich
koncovou část směrem od asteria). Pokud se tyto tři
přímky neprotnou, leží asterion na lambdovém švu
uprostřed mezi dvěma průsečíky. Průběh druhého a
třetího švu určujeme podle úseků, které jsou nejblíže
hledanému bodu (ca 1 cm).
Rozměry lebky
M19a Výška processus mastoideus, MDH (PM)
Projektivní vzdálenost nejkaudálnějšího bodu
bradavkového výběžku k frankfurtské horizontále,
měřená kolmo na horizontálu (Bräuer 1988;
Howells 1973).
Porion (po) – bod na horním okraji vchodu
zevního zvukovodu v místě, kterým frontální
rovina vedená středem zvukovodu (Bräuer 1988).
Rozměry lebky – tětivy
M29 Mediánní frontální tětiva, FRC (N-B,
PM)
Přímá vzdálenost mezi body nasion a bregma,
měřená v mediánní rovině na vnějším povrchu
lebky (Bräuer 1988; Howells 1973).
Definující body se nesmí umisťovat dovnitř do
případně rozšířených švů. Míra má vypovídat
o podílu čelní kosti na mediánním obysu lebky
a s ohledem na to by měla být měřena. Pozice
obou bodů by měly odpovídat obecnému
průběhu švů a nebýt ovlivněny náhodnými
změnami v průběhu švů (Howells 1973).
Rozměry lebky – oblouky
M25 Mediánní oblouk (n-o, PáM)
Vzdálenost nasia od opisthia měřená v mediánní rovině
po povrchu mozkovny (Bräuer 1988).
Hodnota se musí rovnat součtu frontálního (n-b),
parietálního (b-l) a okcipitálního oblouku (l-o; Bräuer
1988).
fm:afm:a
n
Rozměry lebky – kolmice
M43b Nasiofrontální kolmice, NAS (KM)
Délka kolmice od nasia ke spojnici bodů frontomalare
anterior (Howells 1973).
Krajní ramena koordinátového měřidla umístíme jako
při měření M43a, tedy do levého a pravého
frontomalare anterior. Koordinátové rameno spustíme
do bodu nasion. Tato míra měří tvar kosti čelní, proto
by se na ni měl nacházet i nasion a koordinátové
rameno by nemělo být zasunuto hluboko do
případného rozestoupeného švu.
Rozměry lebky
M20 Nadušní bregmatická výška (radikulometr, přístroj na
měření nadušní výšky podle Todda)
Projektivní míra, průmět vzdálenosti mezi levým (případně
pravým) poriem a bregmou na osu kolmou na
frankfurtskou horizontálu (Bräuer 1988).
Alternativně lze tuto výšku vypočítat s pomocí
Pythagorovy věty ze vzdálenosti mezi body bregma a
pravým a levým poriem.
𝑀20 = 𝑝𝑜 ↔ 𝑏 2 −
𝑝𝑜 ↔ 𝑝𝑜 2
4
Rozměry lebky – úhlové míry
M32 Profilový úhel čela (úm)
Úhel, který svírá spojnice bodů nasion a
metopion s frankfurtskou horizontálou (Bräuer
1988).
M32(1a) Úhel sklonu čela k frankfurtské horizontále
Úhel, který svírá spojnice bodů nasion a bregma
s frankfurtskou horizontálou (Bräuer 1988).
Metoda přímá - Hrdličkova metoda (Titlbachová 1965 – antropologické praktikum)
o měření celkového objemu hořčičných semen, který je nutný k celkovému vyplnění mozkovny
o kalibrace se provádí s pomocí tzv. kontrolní lebky, tj. lebky se známým objemem mozkovny
o chyba měření snad nepřesahuje 10 cm3
1) vatou (případně obinadly) ucpeme otvory mozkovny kromě velkého týlního otvoru, defekty ve
stěně doplníme plastelínou
2) pomocí nálevky plníme lebku hořčičnými semínky
3) semínka rozhrnujeme tyčinkou a proklepáváme
4) po naplnění mozkovny semínka přesypeme do odměrného válce a obdobně zarovnáváme a
poklepáváme
měření je správné jen tehdy, pokud bude hustota semen v mozkovně i ve válci stejná
5) odečteme kapacitu mozkovny
Kapacita mozkovny
Metoda nepřímá (Welcker 1885)
1) Sečteme rozměry M1c(m-op) + M8(eu-eu) + M17a
(ba-apx)
2) Zjistíme hodnotu lebečního indexu I1 =
(M8/M1)*100
3) Hodnotu součtu všech tří rozměrů porovnáme s
údajem v tabulce (Kuželka 1999, str. 58) a
zapíšeme odhad.
o M1c se běžně nahrazuje rozměrem M1, M17a
rozměrem M17, přičemž by rozdíly měly být
minimální
o při testech se nelišilo od naměřeného objemu o více
než o 10 cm
o Haack a Meihorr (1971) – výpočet kapacity
mozkovny z rtg snímků
Kapacita mozkovny - nepřímá metoda
Rozměry dolní čelisti
M65 Kondylární šířka dolní čelisti, CDL (kdl-kdl, PM)
Přímá vzdálenost mezi levým a pravým laterálním
kondyliem (Bräuer 1988).
Kondylion laterale (kdl, párový) – nejlaterálnější
bod kondylu dolní čelisti (Bräuer 1988).
M66 Bigoniální šířka dolní čelisti, GOG (go-go, PM)
Přímá vzdálenost mezi levým a pravým goniem (Bräuer
1988).
Gonion (go, párový) – nejkaudálněji,
nejlaterálněji a nejdorzálněji umístěný bod v
místě přechodu spodního okraje těla a zadního
okraje ramene dolní čelisti. Pokud si
představíme úhel, který svírají přímky
proložené těmito okraji, pak osa tohoto úhlu
protíná dorzolaterální povrch úhlu čelisti v bodě
gonion (Bräuer 1988).
Rozměry dolní čelisti
M69 Výška brady, GNI (id-gn; PM)
Přímá vzdálenost mezi body infradentale a gnathion
(Bräuer 1988).
Gnathion (gn) – nejníže položený bod dolní čelisti
v mediánní rovině. Nemusí být nejníže položeným bodem
čelisti, pokud jsou laterálněji umístěné části výrazně
kaudálně rozvinuté (Bräuer 1988; Howells 1973).
Infradentale (id) – bod mezi dolními středními řezáky, ve
kterém přední okraj alveolárního výběžku protíná
mediánní rovinu (Bräuer 1988).
Rozměry dolní čelisti
M69(1) Výška corpus mandibulae, HMF (PM)
Projektivní vzdálenost alveolárního okraje dolní
čelisti od dolního okraje její báze měřená kolmo na
bázi v úrovni foramen mentale (Bräuer 1988).
Rozměry dolní čelisti
M69(3) Šířka těla v úrovni for. mentale, TMF
(PM)
Největší tloušťka těla dolní čelisti měřená kolmo na
jeho podélnou osu v místě for. mentale (Bräuer
1988).
Rozměry dolní čelisti
M71 Šířka větve, WRB (PM)
Nejmenší šířka větve horní čelisti (tj.
vzdálenost mezi jejím předním a zadním
okrajem) měřená kolmo na výšku větve dolní
čelisti – M70 (Bräuer 1988).
Rozměry dolní čelisti
Mandibulometr
1) Čelist položíme bází na vodorovnou
desku mandibulometru, větvemi k její
šikmé stěně
2) Odaretovanou šikmou stěnu přitlačíme
k úhlu dolní čelisti tak, aby se čelist této
desky dotýkala dvěma body zadního
okraje levého ramene a alespoň jedním
bodem zadního okraje pravého ramene
3) Zaaretujeme šikmou desku
4) Z ventrální strany čelist sevřeme
svislou pohyblivou stěnou
5) Jezdce šikmé stěny stlačíme dolů na
kondyly mandibuly
Rozměry dolní čelisti
M68 Délka dolní čelisti (mandibulometr)
Vzdálenost předního okraje brady od spojnice
levého a pravého úhlu spodní čelisti měřená
kolmo na tuto spojnici (Bräuer 1988).
M70 Výška větve dolní čelisti, XRH (mandibulometr)
Přímá vzdálenost gonia od nejvyššího bodu hlavice dolní
čelisti téže strany (Bräuer 1973).
M79 Úhel větví dolní čelisti, MAN
(mandibulometr)
Úhel, který svírá rovina proložená zadními
plochami hlavic a úhlů dolní čelisti s rovinou, na
které dolní čelist leží (Bräuer 1988).
Rozměry dolní čelisti
o Odvozené míry, vypočítané ze změřených rozměrů
o Většinou rozměr 1/rozměr 2 x 100
o Standardní značení, např. I 42(2)
o Podobně jako úhly vypovídají o tvarových vlastnostech lebky
o Většinou jde o poměry dvou rozměrů (v %)
o Mají kontinuální charakter (+) ale často ne normální rozložení (-)
o Hodnotám jsou přiřazeny slovní kategorie
Indexy lebky
I1 Délkošířkový index lebky (Index cranialis, index Retzius)
na hlavě: index cephalicus
Garson 1886:
𝐼1 =
𝑛𝑒𝑗𝑣ě𝑡ší šíř𝑘𝑎 𝑚𝑜𝑧𝑘𝑜𝑣𝑛𝑦 (𝑀8)
𝑛𝑒𝑗𝑣ě𝑡ší 𝑑é𝑙𝑘𝑎 𝑚𝑜𝑧𝑘𝑜𝑣𝑛𝑦 𝑀1
× 100 (%)
ultradolichokr.
< 64,9
hyperdolich.
65-69,9
dolichokranní
70-74,9
mesokranní
75-79,9
brachykranní
80-84,9
hyperbrachykr.
85-89,9
ultrabrachykr.
90,0 <
Indexy lebky
Výhody:
1. Lehce stanovitelné
2. Lehce sdělitelné
3. Intuitivní
1. Problém homologie - tradiční rozměry nejsou často homologické v biologickém slova smyslu. Z nich
vypočítané tvarové ukazatele pak u každé lebky vlastně vypovídají o něčem jiném
2. Problém výpočetní - v indexu se ztrácí původní rozměry (čitatel a jmenovatel). Mizí spojení s velikostí každého
z nich - rozdíl mezi dvěma skupinami může pak být způsoben buď tím, že se snížila hodnota v čitateli, nebo
zvýšením hodnoty ve jmenovateli. Mohou to být dva zcela odlišné procesy, které ale zapříčiní stejnou změnu
indexu.
3. Problém tradiční klasifikace - členění rozdělí plynulou škálu v arbitrárně zvolených hranicích do skupin tak, že
dva jedinci ze sousedních těsně u hranice jsou si mnohem bližší než k jiným případům téže kategorie.
Řešení (pokud musím použít index): užívat jen homologické rozměry, sledovat vždy závislost tvaru (indexu)
na velikosti a vyjadřovat výsledky jako spojitou proměnnou.
Pokud nemusím, nepoužívat k hodnocení tvaru indexy, ale geometrickou morfometrii.
Lesk a bída indexů
IC = 77 IC = 77 IC = 77
Index cranialis (IC)
Lesk a bída indexů
I2 Délkovýškový index lebky, index verticalis
Martin 1928:
𝐼2 =
𝑣ýš𝑘𝑎 𝑏𝑎𝑠𝑖𝑜𝑛 − 𝑏𝑟𝑒𝑔𝑚𝑎 (𝑀17)
𝑛𝑒𝑗𝑣ě𝑡ší 𝑑é𝑙𝑘𝑎 𝑚𝑜𝑧𝑘𝑜𝑣𝑛𝑦 𝑀1
× 100 (%)
chamaekranní
< 69,9
orthokranní
70,0-74,9
hypsikranní
75,0 <
Indexy lebky
I3 Šířkovýškový index lebky, index transverso-verticalis
Broca 1875:
𝐼3 =
𝑣ýš𝑘𝑎 𝑏𝑎𝑠𝑖𝑜𝑛 − 𝑏𝑟𝑒𝑔𝑚𝑎 (𝑀17)
𝑛𝑒𝑗𝑣ě𝑡ší šíř𝑘𝑎 𝑚𝑜𝑧𝑘𝑜𝑣𝑛𝑦 𝑀8
× 100 (%)
tapeinokranní
< 91,9
metriokranní
92,0-97,9
akrokranní
98,0 <
Indexy lebky
I13 Transverzální frontoparietální index
eurymetopní
69,0 <
𝐼13 =
𝑛𝑒𝑗𝑚𝑒𝑛ší šíř𝑘𝑎 č𝑒𝑙𝑎(𝑀9)
𝑛𝑒𝑗𝑣ě𝑡ší šíř𝑘𝑎 𝑚𝑜𝑧𝑘𝑜𝑣𝑛𝑦 𝑀8
× 100 (%)
stenometopní
< 65,9
metriometopní
66,0-68,9
Indexy lebky
I39 Index horního obličeje, index facialis superior, Kollmann 1881
hyperleptenní
60,0 <
𝐼39 =
𝑛𝑒𝑗𝑚𝑒𝑛ší šíř𝑘𝑎 č𝑒𝑙𝑎(𝑀9)
𝑛𝑒𝑗𝑣ě𝑡ší šíř𝑘𝑎 𝑚𝑜𝑧𝑘𝑜𝑣𝑛𝑦 𝑀8
× 100 (%)
hypereuryenní
< 44,9
euryenní
45,0-49,9
mesenní
50,0-54,9
leptenní
55,0-59,9
Indexy lebky
I48 Nosní index, index nasalis
Martin, Saller 1957:
leptorhinní
< 46,9
mesorhinní
47,0-50,9
chamaerhinní
51,0-57,9
hyperchamaerhinní
58,0 <
Indexy lebky
I60: Čelistní index, index gnathicus
prognátní
103,0<
𝐼60 =
𝑑é𝑙𝑘𝑎 𝑜𝑏𝑙𝑖č𝑒𝑗𝑒(𝑀40)
𝑑é𝑙𝑘𝑎 𝑏𝑎𝑧𝑒 𝑙𝑒𝑏𝑛í 𝑀5
× 100 (%)
orthognátní
< 97,9
mesognátní
98,0-102,9
Indexy lebky