1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. Ekotoxikologie terestrického ekosystému 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posuzování vlivů na životní prostředí OPVK_MU.tif •Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Ekotoxikologie terestrického ekosystému 1.Úvod do ekotoxikologie terestrického ekosystému 2.Toxikant v terestrickém ekosystému 3.Biosystém ve vztahu k toxikantu 4.Expozice terestrického ekosystému 5.Osud toxikantů v terestrickém ekosystému 6.Účinky toxikantu na úrovni organismu 7.Účinky toxikantů na úrovni populace 8.Účinky toxikantů na úrovni ekosystému – energie, hmota 9.Účinky toxikantů na úrovni ekosystému – řízení, vývoj 10.Metodika ekotoxikologického výzkumu 11. • 2. TOXIKANT YPERIT P7290064 YPERIT P7290059 YPERIT P7290053 P7290043 Ypry (Ieper, Ypres) P7290039 Památník Menenpoort Muzeum ve Flanderských polích P7290022 P7290030 P7290025 Muzeum ve Flanderských polích Nasazení chemických zbraní • duben 1915 první rozsáhlé použití chemické zbraně • Němci použili plynný chlór Nasazení chemických zbraní • duben 1915 první rozsáhlé použití chemické zbraně • Němci použili plynný chlór • prosinec 1915 • Němci použili fosgen Nasazení chemických zbraní • duben 1915 první rozsáhlé použití chemické zbraně • Němci použili plynný chlór • prosinec 1915 • Němci použili fosgen • • červenec 1917 Němci použili tzv. hořčičný plyn – yperit 2.1 VLASTNOSTI TOXIKANTU VLASTNOSTI TOXIKANTU • •Všechny fyzikální a chemické vlastnosti ovlivňují chování a působení toxikantů: • rozpustnost • molekulová hmotnost • hustota • skupenství • prostorová struktura • polarita • aj. • • • VLASTNOSTI TOXIKANTU • •Všechny fyzikální a chemické vlastnosti ovlivňují chování a působení toxikantů: • rozpustnost • molekulová hmotnost • hustota • skupenství • prostorová struktura • polarita • aj. • •Z hlediska přestupu mezi prostředím a organismy má velký význam polarita látek • POLARITA MOLEKUL • buňka •buněčná membrána (fosfolipidy) •vodní roztoky • POLARITA MOLEKUL • • rozhoduje o tom, jak se molekula bude chovat na polárních a nepolárních rozhraních příklady: - roztok x buněčná membrána - voda x lipoproteiny v krvi - roztok x tukové kapičky v tukové tkáni • • • POLARITA MOLEKUL • • rozhoduje o tom, jak se molekula bude chovat na polárních a nepolárních rozhraních příklady: - roztok x buněčná membrána - voda x lipoproteiny v krvi - roztok x tukové kapičky v tukové tkáni • •Zjednodušeně: •2 hlavní média látky, které je preferují •- voda (vodní roztoky) hydrofilní - tuky (lipidy) lipofilní • POLARITA MOLEKUL • •polární látky nepolární látky • • • ionty molekuly nepolární • s parciálním nábojem molekuly • • • Na+ Cl- CHCl3 CH4 • • POLARITA MOLEKUL • •Pro praktické testování polarity látek se požívá: • •rozdělovací koeficient oktanol – voda (KOW) • •= poměr rovnovážných koncentrací látky v oktanolu a ve vodě • koncentrace látky v oktanolu •KOW = ------------------------------------------ • koncentrace látky ve vodě • • POLARITA MOLEKUL • •Pro praktické testování polarity látek se požívá: • •rozdělovací koeficient oktanol – voda (KOW) • •= poměr rovnovážných koncentrací látky v oktanolu a ve vodě • koncentrace látky v oktanolu •KOW = ------------------------------------------ • koncentrace látky ve vodě • - vysoké KOW nízká polarity lipofilní látky - nízké KOW vysoká polarita hydrofilní látky Rozdělovací koeficient Kow • - 0,25 HCN 2,89 malathion 0,60 vinylchlorid 3,78 lindan 1,19 metylbromid 4,53 2-chlorobifenyl 1,45 fenol 5,48 dieldrin 1,97 chloroform 6,36 DDT 2,36 karbaryl 6,50 benzo(a)pyren 2,56 atrazin 6,64 TCDD (dioxin) •nízké Kow – hydrofilní vysoké Kow - lipofilní •log Kow Vliv pH na polaritu (Kow) • •Slabé kyseliny a zásady – vliv disociace • •Guldberg – Waagův zákon • •Reakce: • •A + B C + D • •Rovnovážná konstanta: • • [C] . [D] •K = ------------- • [A] . [B] Vliv pH na polaritu (Kow) • • •Slabá kyselina • •R-COOH R-COO- + H+ • • • • •- při okyselení (nízké pH) – zvyšuje se podíl nedisociované = nepolární formy – vyšší lipofilita Þ snazší průnik přes membrány • • • Vliv pH na polaritu (Kow) • • •Slabá kyselina • •R-COOH R-COO- + H+ • • • • •- při okyselení (nízké pH) – zvyšuje se podíl nedisociované = nepolární formy – vyšší lipofilita Þ snazší průnik přes membrány •Þ kyselé srážky mohou napomáhat vstupu některých toxikantů do kutikuly • • Vliv pH na polaritu (Kow) • •Přiklad herbicid (růstový regulátor) 2,4-D • 2,4 dichlorofenoxyoctová kyselina • slabá kyselina, dodává se jako sodná nebo draselná sůl • ve vodě velmi dobře rozpustná • po rozpuštění proběhne disociace • • • Vliv pH na polaritu (Kow) • •Přiklad herbicid (růstový regulátor) 2,4-D • 2,4 dichlorofenoxyoctová kyselina • slabá kyselina, dodává se jako sodná nebo draselná sůl • ve vodě velmi dobře rozpustná • po rozpuštění proběhne disociace • nedisociovaná molekula je méně polární Þ snazší vstup do kutikuly rostlin • kyselé prostředí (např. přítomnost amonných iontů) urychluje vstup i působení • • 2.2 ROZDĚLENÍ PODLE POTŘEBNOSTI „všechno má své meze“ „všechno má své meze“ •PRINCIP MÍRY HORATIUS (65 – 8 př.n.l.) •„Est modus in rebus, sunt certi denique fines, •quos ultra citraque nequit consistere rectum.“ • • •Ve všem je míra a všemu jsou dány určité meze, •za nimiž nemůže být to, co je správné. ZÁKON TOLERANCE •prosperita •systému •ekologický •faktor ZÁKON TOLERANCE •prosperita •systému •ekologický •faktor ZÁKON TOLERANCE •interval tolerance •letální •minimum •letální •maximum •optimum •prosperita •systému •ekologický •faktor KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •V intervalu tolerance se mezi sebou liší: a)jednotlivé druhy organismů KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •teplota •prosperita •liška polární •liška obecná •fenek •jednotlivé druhy se liší v intervalech tolerance vlk KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •V intervalu tolerance se mezi sebou liší: a)jednotlivé druhy organismů b)jednotliví jedinci uvnitř populace druhu KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •V intervalu tolerance se mezi sebou liší: a)jednotlivé druhy organismů b)jednotliví jedinci uvnitř populace druhu c)jednotlivá období v životě jedince KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •citlivé je především období rozmnožování •a raná embryonální stádia rozmnožování KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •citlivé je především období rozmnožování •a raná embryonální stádia P3141502 KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •Citlivost organismu k hodnocenému faktoru je ovlivněna působením dalších vnitřních a vnějších faktorů • KOMENTÁŘE K ZÁKONU TOLERANCE •Základní vztah dvou faktorů: • • • • •působí •stejným směrem • • • • •působí •opačným směrem • •KUMULACE •(SYNERGISMUS) • • • • •INHIBICE • Typ A : ESENCIÁLNÍ LÁTKY ZÁKON TOLERANCE •interval tolerance •letální •minimum •letální •maximum •optimum •prosperita •systému •ekologický •faktor Typ B : NEESENCIÁLNÍ LÁTKY PRAHOVÉ PŮSOBENÍ •interval tolerance •letální •maximum •optimum •prosperita •systému •ekologický •faktor BEZPRAHOVÉ PŮSOBENÍ •interval tolerance •letální •maximum •optimum •prosperita •systému •ekologický •faktor P1010340 CÍN Arcachon P1010357 Arcachon P1010333 Arcachon P3100019 Předožábří plži sejmout0002 •(Svět zvířat X, 2001) Předožábří plži •(Svět zvířat X, 2001) sejmout0003 •působením TBT •- imposex CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (1/7) • •Výskyt: • prvek čtvrté hlavní skupiny: C, Si, Ge, Sn, Pb • obsah v zemské kůře 0,0035 % • geochemický význam podobný Co, Y, Ce • lignit a uhlí - relativně vysoké obsahy 1,0 - 2,6 mg/kg • ropa - nízký obsah, cca 0,01 mg/kg • vyskytuje se jako dvojmocný a čtyřmocný •PŘÍKLADEM PRVKU, KTERÝ JE SOUČASNĚ MIKROELEMENTEM •A ROVNĚŽ SOUČÁSTÍ TOXICKÝCH LÁTEK JE CÍN CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (2/7) •PRODUKCE •ložiska: Austrálie, Bolivie, Malajsie, Nigerie, Indonésie, Thajsko - 70 % světových zásob •produkce: 230 000 t tavením + 35 000 t recyklací předpoklad k roku 2000 - celkem 300 000 t/rok • •UŽITÍ: •cínové fólie - 40 % •pájky - 30 % •organokovové látky - 15 % • •CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (2/7) CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (3/7) •TOXICITA •anorganicky vázaný - pouze velmi slabě toxický pouze < 5 % se zachytává v organismu smrtelná dávka pro psa při orálním požití je 200 - 300 mg SnCl4/kg váhy •organicky vázaný - vysoce jedovatý • •Potřebnost pro organismus - otázka zda je mikroelementem •u bakterií, řas, hub a vyšších rostlin – nepotvrzeno •u obratlovců - je nezbytný, účast na trávení • • CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (3/7) CÍN – MIRKOELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (4/7) •ORGANOCÍNOVÉ LÁTKY •známy již v 19. století, průmyslové využití až v polovině 20. století, kdy byl zjištěn jejich biocidní účinek • při orálním příjmu se absorbuje 10 - 90 % (x anorganický Sn) • toxicita závisí na délce organického řetězce •nejznámější - TBT = tributylcín •celková produkce: 1950 - několik tun • (1985 - 35 000 t, z toho 5000 t TBT) • • CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (4/7) CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (5/7) •jedna z nejtoxičtějších látek uvolňovaných do životního prostředí •široké technické využití: příměs barev, plastů, ochrana textilu, kůží aj. •pesticid v zemědělství: proti houbám, baktériím, mravencům, měkkýšům, hlodavcům aj. • •MECHANISMUS PŮSOBENÍ - různé metabolické cesty •všeobecný metabolický jed •poškození membrán •rozvrat respiračního řetězce v mitochondriích •poškození fotosyntézy •mutagenní a teratogenní účinek •TBT - TRIBUTYLCÍN CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (6/7) • CITLIVOST RŮZNÝCH ORGANISMŮ • dosti odolné – řasy • velmi citlivé - korýši, měkkýši, ryby • zátěž organismů závisí na postavení v potravním řetězci • •Biokoncentrační faktory • řasy 1,2.103 - 3,0.104 • bezobratlí,korýši, kroužkovci 4.103 (relativně nízké) • masožraví měkkýši 1,25.104 - 2,6.105 • •Zaznamenána akutní a chronická toxicita v závislosti na vývojovém stádiu: mořský krab Crangon crangon - letální koncentrace při 96 hodinové expozici, pro dospělé 41 mg/l, pro larvy 2 mg/l •TBT CÍN – MIKROELEMENT X TOXICKÁ LÁTKA (7/7) •u mořských Prosobranchiat (kmen: Měkkýši, třída: Plži, podtřída Předožábří – Prosobranchia, příklady zástupců: homolice mramorovaná, křídlatec velký, zavinutec tygrovaný, ostranka jaderská, tritonka římská) • vyvíjí se pseudohermafroditismus nebo imposex •u těchto dvoupohlavných druhů se při expozici TBT vyvíjí u samičích jedinců části samčích pohlavních orgánů - penis a vas deferens. Velikost těchto orgánů může sloužit jako indikační znak pro monitoring •v extrémních případech vede tento vývoj k neplodnosti. Vytvořené samčí orgány vytlačí orgány samičí, ale samy jsou nefunkční • •MONITORING PŮSOBENÍ TRIBUTYLCÍNU 2.3 ROZDĚLENÍ PODLE ZDROJE ROZDĚLENÍ TOXIKANTŮ PODLE ZDROJŮ •Základním hlediskem dělení je úmyslnost šíření látky do prostředí: • •I - záměrné šíření v prostředí za určitým cílem - „APLIKACE“ •II - neúmyslné šíření do prostředí - „ÚNIK“ • • APLIKACE APLIKACE •I - APLIKACE •Dílčí typy: •a) kontaminant je látkou, kterou člověk šíří v prostředí za určitým cílem • - příklady: pesticidy, hnojiva • APLIKACE •I - APLIKACE •Dílčí typy: •a) kontaminant je látkou, kterou člověk šíří v prostředí za určitým cílem • - příklady: pesticidy, hnojiva •b) kontaminant není cílovou, ale vedlejší součástí látky, kterou člověk úmyslně šíří v prostředí na určitým cílem • - příklady: Cd, Ra ve fosforečnanových hnojivech • - tvoří přechod ke skupině II • APLIKACE •I - APLIKACE •Dílčí typy: •a) kontaminant je látkou, kterou člověk šíří v prostředí za určitým cílem • - příklady: pesticidy, hnojiva •b) kontaminant není cílovou, ale vedlejší součástí látky, kterou člověk úmyslně šíří v prostředí na určitým cílem • - příklady: Cd, Ra ve fosforečnanových hnojivech • - tvoří přechod ke skupině II • •Zásady použití a regulace: • musí být zhodnocen vztah mezi přínosem a rizikem aplikace • existuje relativně snadná možnost regulace • PESTICIDY PESTICIDY •z ekologického hlediska jedna z nejrizikovějších činností •zaměřeno na usmrcení konkrétních organismů v ekosystému •nespecifické působení - kromě cílového organismu se hubí desítky a stovky dalších druhů - především půdních organismů •používají se stovky chemických látek - celkově nízká úroveň znalostí o účincích • PESTICIDY • • •Rozdělení podle cílového organismu: • insekticidy hmyz • akaricidy roztoči • moluskocidy měkkýši • rodenticidy hlodavci • herbicidy rostliny • fungicidy houby INSEKTICIDY • • •Rozdělení podle chemického složení: 1.Chlorované uhlovodíky (DDT, hexachlorhexan, lindan) 2.Organofosfáty (dichlorvos, disulfoton, diazinon) 3.Karbamáty (carbaryl, aldicarb, carbofuran) 4.Pyrethroidy (permetrin, cypermetrin, deltametrin) 5.Nitrované fenoly (DNOK 2-methyl-4,6-dinitrofenol) 6.Hormony a inhibitory růstu 7. RODENTICIDY • • •Rozdělení podle chemického složení: 1.akutní: (ANTU alfa-naftylmočovina) 2.chronické: antikoagulační účinky (warfarin,brodifacoum) 3. HERBICIDY • • •Rozdělení podle chemického složení: 1.Chlorované karboxylové kysel. (TCA – trichloroctová k. 2.Fenoxymastné kyseliny (MCPA, 2,4-D, fluazin-P-butyl) 3.Karbamáty, thiokarbamáty 4.Deriváty močoviny 5.Heterocyklické sloučeniny (triazinové, triazoly, diaziny) 6.Ostatní organické sloučeniny (anilidy, nitrily, fosfonáty) 7.Anorganické sloučeniny (chlorečnan sodný 8. FUNGICIDY • • •Rozdělení podle chemického složení: 1.Anorganické sloučeniny - síra - mědnaté přípravky (Bordeauxská jícha) 2.Organické sloučeniny - organické sloučeniny rtuti • - dithiokarbamáty (zineb – s Zn, maneb – s Mn, ferbam) • - deriváty benzenu • - dikarboximidy • - oxathiiny • - benzanilidy • - pyrimidinové deriváty 1. SPOTŘEBA PESTICIDŮ V EVROPĚ str • •Celková spotřeba pesticidů (kg/ha/rok) •(Europa´s Envoronment 1995) • Přípravky na ochranu rostlin 1993/2004 •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 UMĚLÁ HNOJIVA UMĚLÁ HNOJIVA •POLOVINA 19. STOLETÍ – ZAČÁTEK PRŮMYSLOVÉ VÝROBY HNOJIV •1840 Justus LIEBIG, německý chemik, vydává své dílo • „Organická chemie a jeji využití v zemědělství a fyziologii“ základy agrochemie, doporučení hnojení půd minerálními solemi 1841anglický sedlák FLEMMING – rozpouštění fosforečnanových hornin (koprolitů) v kyselině sírové – začátek výroby „superfosfátů“ 1863Adolf FRANK, německý chemik, průmyslová výroba draselného hnojiva 1878Sydney Gilchrist THOMAS, anglický chemik, vynalezl zdokonalený • způsob výroby oceli (tzv. Thomasův proces) vedlejší produkt: Thomasova moučka – mletá struska z výroby oceli – fosforečnanové hnojivo •Následuje řada dalších objevů a mohutný rozvoj průmyslové výroby hnojiv. • Øaplikace průmyslových hnojiv se stala jednou z hlavních příčin • snižování biodiverzity v krajině PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA •z ekologického hlediska existují tři hlavní rizika: • předávkování cílové látky • vnášení vedlejších kontaminantů do prostředí • unifikace ekologických podmínek a tím snižování biodiverzity • HNOJENÍ STATKOVÝMI HNOJIVY str •(Europa´s Environment, 1995) SPOTŘEBA DUSÍKATÝCH HNOJIV str •(Europa´s Environment, 1995) SPOTŘEBA STATKOVÝCH A PRŮMYSLOVÝCH HNOJIV str •(Europa´s Environment, 1995) Spotřeba živin – minerální hnojiva 1993/04 •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 ortofoto 1948 orotofoto1 ortofoto 2002 orotofoto2 Ortomapa z roku 1996 ortomapa 1996 Ortomapa z roku 1953 ortomapa1953 ÚNIKY ÚNIKY •II - ÚNIKY •kontaminant se dostává do prostředí jako vedlejší důsledek lidské činnosti •možné klasifikace podle různých hledisek: • • • ÚNIKY •II - ÚNIKY •kontaminant se dostává do prostředí jako vedlejší důsledek lidské činnosti •možné klasifikace podle různých hledisek: • • (a)podle skupenství • (g) plynné - plynné emise • (l) kapalné - odpadní vody • (s) pevné - pevné odpady • ÚNIKY (b)podle hospodářských odvětví •energetika •průmysl (hutní, strojírenský,chemický, stavební. atd.) •zemědělství a lesnictví •aj. • • • ÚNIKY (b)podle hospodářských odvětví •energetika •průmysl (hutní, strojírenský,chemický, stavební. atd.) •zemědělství a lesnictví •aj. • (c)podle režimu uvolňování do prostředí •havarijní: neplánované, nečekané úniky při selhání bezpečnostních opatření, tendence ke krátkodobé, ale extrémní zátěži •provozní: plánované, regulované, kontrolované úniky tendence k dlouhodobé, střední zátěži • • • ÚNIKY – HLAVNÍ TYPY •Hlavní typy zdrojů ze skupiny II: •/21/ Spalovací procesy •jeden ze základních a nejzávažnějších způsobů kontaminace působící od lokální až po globální úroveň • •/22/ skládkování •/23/ odpadní vody •/24/ kaly z čistíren odpadních vod •/25/ emise z chemických výrob •/26/ uvolňování chemických látek z výrobků během jejich používání • PEVNÉ EMISE PRODUKCE NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ str • •(MILIONY TUN / ROK) •(Europa´s Environment, 1995) Odpady – produkce 2000/04 •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 Odpady – produkce podle původu 2002/04 •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 KAPALNÉ EMISE P7020445 Znečištění oceánů Thor Heyerdahl (1914 – 2002) P2210048 Muzeum Kon-Tiki, Oslo Expedice Kon-Tiki (1947) •Tichý oceán P2210045 Expedice Ra II (1970) •Atlantický oceán P2210043 Znečištění oceánů P5250204 ROPNÉ HAVÁRIE P1010380 ROPNÉ HAVÁRIE str •(Europa´s Environment, 1995) HAVÁRIE TANKERŮ str •(Europa´s Environment, 1995) •MÍSTA HAVÁRIÍ TANKERŮ (NAD 10 000 bbl) OD ROKU 1974 •(1 bbl = barrel of crude oil = 0,13 tun) motto P2210041 P2210041 P9290175 Znečištění vodních toků Čistírny odpadních vod 1994 - 2003 Voda - ČOV •(STATISTICKÁ ROČENKA ŽP ČR, 2004) Vývoj znečištění – nerozpuštěné látky •(STATISTICKÁ ROČENKA ŽP ČR, 2004) Voda - nerozp Vývoj znečištění z bodových zdrojů - CHSKCr •(STATISTICKÁ ROČENKA ŽP ČR, 2004) Voda - vývoj CHSK Vývoj znečištění – BSK5 •(STATISTICKÁ ROČENKA ŽP ČR, 2004) Voda - vývoj znečištění Vývoj znečištění – rozpuštěné anorg. soli •(STATISTICKÁ ROČENKA ŽP ČR, 2004) Voda - vývoj soli Vypouštění odpadních vod 1980 - 2003 •(STATISTICKÁ ROČENKA ŽP ČR, 2004) Voda - vypouštění PLYNNÉ EMISE EMISE OXIDŮ DUSÍKU V EVROPĚ str •STAV 1990 •(Europa´s Environment, 1995) EMISE OXIDU SIŘIČITÉHO V EVROPĚ str •(TISÍDE TUN / ROK) •(Europa´s Environment, 1995) EMISE ČPAVKU V EVROPĚ str •(TISÍCE TUN / ROK) •(Europa´s Environment, 1995) EMISE VOC V EVROPĚ str •(Europa´s Environment, 1995) VÝVOJ EMISÍ SO2 , NOx , NH3 V EVROPĚ str Redukce emisí SO2 •(THE EUROPEAN ENVIRONMENT - EEA 2005) Změny emisí (%): 1990 - 2002 •(THE EUROPEAN ENVIRONMENT - EEA 2005) EMISE Z DOPRAVY Osobní doprava a HDP •(THE EUROPEAN ENVIRONMENT - EEA 2005) Nákladní doprava a HDP •(THE EUROPEAN ENVIRONMENT - EEA 2005) Spotřeba energie v jednotlivých sektorech •(THE EUROPEAN ENVIRONMENT - EEA 2005) Osobní doprava •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 Nákladní doprava •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 • Vývoj emisí škodlivin v závislosti na intenzitách dopravy D1 – km 3,0 Emise znečišťujících látek z dopravy •Správa o stavu ŽP ČR, 2004 • Vliv modernizace vozového parku •emise NOx Emise NOx: 1 staré auto = 30 nových P1010033 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 P1010036 • Koncentrace Pb,Cd,Zn v půdě - vzdálenost od okraje dálnice: 10m •limit A •pozadí • Koncentrace obsahu PAHs v půdě vzdálenost od okraje dálnice: 10m •limit A •pozadí 2.4 ROZDĚLĚNÍ PODLE ROZSAHU PŮSOBENÍ ROZDĚLENÍ TOXIKANTŮ PODLE ROZSAHU •Geografický rozsah působení kontaminantu je dán 2 faktory, které se vzájemně sčítají: •DOSAH ZDROJE KONTAMINACE •(primární vliv) •+ •MOBILITA V PROSTŘEDÍ •(sekundární vliv) •CELKOVÝ PROSTOROVÝ ROZSAH •KONTAMINACE DOSAH ZDROJE + MOBILITA •Schéma kombinace obou faktorů a vybrané příklady jsou uvedeny v následující tabulce: • DOSAH ZDROJE lokální regionální globální MOBILITA kontaminace v prostředí malá těžké kovy z hnojiv těžké kovy u hutních procesů těžké kovy ze spalování paliv stření skládky odpadů velká pesticidy PCB, PCDD ze spalování •Obě hlediska se v konečném důsledku kombinují. Kontaminant může dosáhnout globální rozšíření: • buď přímo vlastní distribucí u primárního zdroje • nebo následnou velkou mobilitou v prostředí. LOKÁLNÍ ROZSAH •V konečném důsledku můžeme rozlišit tři základní úrovně geografického rozšíření: •LOKÁLNÍ REGIONÁLNÍ GLOBÁLNÍ • • •LOKÁLNÍ (v tabulce bez stínování) • maloplošný rozsah kontaminace • kontaminace nemá tendenci se šířit druhotnou mobilitou v prostředí • koncentrace kontaminantu mají tendenci k extrémním výkyvům • z hlediska ochrany životního prostředí existují reálné cesty k sanaci • příklad: maloplošné skládky s nepropustným podložím • • • REGIONÁLNÍ A GLOBÁLNÍ ROZSAH •REGIONÁLNÍ (v tabulce slabé stínování) • tvoří přechod mezi lokálním a globálním rozsahem • charakteristika regionálního rozsahu je nevyhraněná • •GLOBÁLNÍ (v tabulce syté stínování) •kontaminace je rozsahu celé Země •vzniká nejen přímým dosahem zdrojů, ale i schopností sekundární mobility •koncentrace kontaminantu mají tendenci k vyrovnaným hodnotám s malými výkyvy •opatření na ochranu životního prostředí lze realizovat pouze u zdrojů •příklad: globální distribuce a dálkový transport chlorovaných organických látek • 2.5 ROZDĚLENÍ PODLE CHEMICKÉHO SLOŽENÍ •ANORGANICKÉ LÁTKY • oxidy síry, dusíku, fluoridy • těžké kovy (Hg, Cd, Pb, As, Fe, Zn, Mn ...) • čpavek • •ORGANICKÉ LÁTKY • VOC volatilní organické látky (chloroform .) • PAH polyaromatické uhlovodíky • PCB polychlorované bifenyly • dioxiny • ropné látky • •RADIONUKLIDY • přírodní • umělé 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posuzování vlivů na životní prostředí OPVK_MU.tif •Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky