1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. Ekotoxikologie terestrického ekosystému 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posuzování vlivů na životní prostředí OPVK_MU.tif •Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Ekotoxikologie terestrického ekosystému 1.Úvod do ekotoxikologie terestrického ekosystému 2.Toxikant v terestrickém ekosystému 3.Biosystém ve vztahu k toxikantu 4.Expozice terestrického ekosystému 5.Osud toxikantů v terestrickém ekosystému 6.Účinky toxikantu na úrovni organismu 7.Účinky toxikantů na úrovni populace 8.Účinky toxikantů na úrovni ekosystému – energie, hmota 9.Účinky toxikantů na úrovni ekosystému – řízení, vývoj 10.Metodika ekotoxikologického výzkumu 11. • ÚČINEK 2 PROTISMĚRNÉ CESTY • • • •EKOSYSTÉM • •SPOLEČENSTVO • •POPULACE • •ORGANISMUS • •ORGÁNY • •ORGÁNOVÉ SOUSTAVY • •TKÁNĚ • •BUŇKA • •MOLEKULA •EXPOZICE •ÚČINEK • • • • 7. ÚČINEK NA ÚROVNI POPULACE P8203647 POTKAN Potkan (Rattus norvegicus) • •V našich zemích: • původním druhem krysa (Rattus rattus) • potkan se šíří od 18. století z Asie Potkan (Rattus norvegicus) • •V našich zemích: • původním druhem krysa (Rattus rattus) • potkan se šíří od 18. století z Asie • •Biologie potkana: • život v rodinných klanech 60 – 200 jedinců • přísná společenská hierarchie – dominantní samci • velký rozmnožovací potenciál • nízká kojenecká úmrtnost • všežravci – především ale obilí (denní spotřeba 20 g) Potkan (Rattus norvegicus) • •V našich zemích: • původním druhem krysa (Rattus rattus) • potkan se šíří od 18. století z Asie • •Biologie potkana: • život v rodinných klanech 60 – 200 jedinců • přísná společenská hierarchie – dominantní samci • velký rozmnožovací potenciál • nízká kojenecká úmrtnost • všežravci – především ale obilí (denní spotřeba 20 g) • •Nebezpečný přenašeč chorob: • salmonelóza, leptospiróza, trichinóna, tularemie atd. • riziko přenosu přes velkosklady obilí, potravin • riziku je vystavena celá populace Potkan (Rattus norvegicus) • •Rodenticidy LD 50 (mg/kg ž.v.) • fosfid zinku 13 – 50 • uhličitan barnatý 750 • strychnin 1 – 30 • fluórooctan sodný 1 – 7 • dikumarol 2 • warfarin 20 • kumachlor 1,2 • scillirosid 0,4 – 0,7 • toxafen 40 – 50 • ANTU (alfa-naftylmočovina) 4 - 5 • • Potkan (Rattus norvegicus) • •ekotoxikologické problémy deratizace: • celkově nízká účinnost na celou populaci • – vysoký rozmnožovací potenciál + schopnost vyhýbat se návnadám • • • • • Potkan (Rattus norvegicus) • •ekotoxikologické problémy deratizace: • celkově nízká účinnost na celou populaci • – vysoký rozmnožovací potenciál + schopnost vyhýbat se návnadám • nízká selektivita – vysoké riziko pro teplokrevné živočichy (!! potkan jako laboratorní zvíře pro testy toxicity !!) • • • • • • Potkan (Rattus norvegicus) • •ekotoxikologické problémy deratizace: • celkově nízká účinnost na celou populaci • – vysoký rozmnožovací potenciál + schopnost vyhýbat se návnadám • nízká selektivita – vysoké riziko pro teplokrevné živočichy (!! potkan jako laboratorní zvíře pro testy toxicity !!) • • kontaminace životního prostředí rezidui • • • • 7.1. POPULAČNÍ DYNAMIKA Populační dynamika •Základní rovnice: DN = B – D + I – E D N změna počtu jedinců za daný časový úsek •B počet narozených jedinců (natalita) •D počet zemřelých jedinců (mortalita) •I počet přistěhovaných jedinců (imigrace) •E počet odstěhovaných jedinců (emigrace) • • • 7.2. NATALITA Natalita •Limitována: • biologickými předpoklady druhu • vlivy prostředí – včetně toxikantu • •maximální možná •rozmnožovací •schopnost druhu • působení • prostředí • skutečná • natalita • • • Natalita •Vliv toxikantu na natalitu: 1. likvidace budoucích rodičů • Natalita •Vliv toxikantu na natalitu: 1. likvidace budoucích rodičů 2. zásah do rozmnožovacích mechanismů • - přípravná fáze • - oplození • - vývoj zárodku P – FEROMONY • feromony – látky vylučované hmyzem, umožnují vyhledávání obou pohlaví • aplikace pesticidů může tuto komunikaci narušit •Trichogramma brassicae • hmyz, ř. blanokřídlí, parazitoid • napadá asi 400 druhů hmyzu • •deltamethrin • pyrethroidní insekticid • široce využíván v zemědělství •(Delpuech et al.: Chemosphere 24 (2001) 985 – 991) P – FEROMONY • feromony – látky vylučované hmyzem, umožnují vyhledávání obou pohlaví • aplikace pesticidů může tuto komunikaci narušit •Trichogramma brassicae • hmyz, ř. blanokřídlí, parazitoid • napadá asi 400 druhů hmyzu • •deltamethrin • pyrethroidní insekticid • široce využíván v zemědělství •VÝSLEDKY VÝZKUMU: •již velmi nízké dávky na úrovni LD 0,1 (tj. úmrtnost 1 jedince z 1000) narušují feromonovou sexulální komunikaci •tyto dávky odpovídají zbytkovým koncentracím v životním prostředí •obdobné výsledky zjištěny i u jiných pesticidů (např. organofosyfátů) a různých druhů hmyzu •(Delpuech et al.: Chemosphere 24 (2001) 985 – 991) P – FEROMONY • feromony – látky vylučované hmyzem, umožnují vyhledávání obou pohlaví • aplikace pesticidů může tuto komunikaci narušit •Trichogramma brassicae • hmyz, ř. blanokřídlí, parazitoid • napadá asi 400 druhů hmyzu • •deltamethrin • pyrethroidní insekticid • široce využíván v zemědělství •VÝSLEDKY VÝZKUMU: •již velmi nízké dávky na úrovni LD 0,1 (tj. úmrtnost 1 jedince z 1000) narušují feromonovou sexulální komunikaci •tyto dávky odpovídají zbytkovým koncentracím v životním prostředí •obdobné výsledky zjištěny i u jiných pesticidů (např. organofosyfátů) a různých druhů hmyzu Øpesticidy narušují regulační mechanismy nejen přímým hubením parazitoidů, ale i dlouhodobě zásahem do jejich rozmnožovacího cyklu Øjedná se o významný celosvětový ekotoxikologický problém •(Delpuech et al.: Chemosphere 24 (2001) 985 – 991) Skořápky dravců •Závislost tloušťky skořápek sokola stěhovavého na koncentraci DDE ve vejcích •DDE = dichlordiphenyldichlorethylen, - produkt rozkladu DDT • • 100 • 50 • 0 •10 •100 •1000 •1 •DDE (ppm) •tloušťka •(% stavu •před DDT) Skořápky dravců •R.I. = Ratcliffe´s index •= váha skořápky (mg) / délka * šířka (mm) • 2,0 • 1,0 • 0 •1900 •1950 •2000 •1850 •maximum •R.I. •minimum 7.3. MORTALITA Mortalita •Limitována: • biologickými předpoklady druhu • vlivy prostředí – včetně toxikantu • • skutečná • mortalita • působení • prostředí •minimální možná •mortalita vyplývající •z délky života druhu • • • Mortalita •Křivky přežívání = závislost podílu přeživších jedinců •na relativní délce života •A •D •B •C •0 •100 % •maximální délka života Mortalita •Faktory ovlivňující natalitu a mortalitu: 1. expozice toxikantu • Mortalita •Faktory ovlivňující natalitu a mortalitu: 1. expozice toxikantu 2. životaschpnost populace (vitalita, fitness) • Mortalita •Faktory ovlivňující natalitu a mortalitu: 1. expozice toxikantu 2. životaschopnost populace (vitalita, fitness) 3. vliv dalších faktorů - populace na hranici svého areálu jsou náchylnější P4120074 Sýček obecný Maďarská puszta P4120068 Hortobágyi Nemzeti Park P4120053 Hortobágyi Nemzeti Park P4120088 Hortobágyi Nemzeti Park P4120093 Sýček obecný (Athene noctua) sycek •Foto V. Hlaváč Sýček obecný (Athene noctua) sycek •Foto V. Hlaváč • malá sova, měří asi 22 cm (jako hrdlička) • • loví i ve dne • • obyvatel volné krajiny • • hlavní potravou hraboši • Vývoj rozšíření sýčka obecného v ČR •Šťastný, Bejček a kol.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Aventinum 2006 •2001 - 2003 •Počet osídlených čtverců (%): 1973 – 77 72 •1985 – 89 68 •2001 – 03 23 Vývoj rozšíření sovy pálené v ČR •Šťastný, Bejček a kol.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Aventinum 2006 •2001 - 2003 •Počet osídlených čtverců (%): 1973 – 77 58 •1985 – 89 50 •2001 – 03 38 Pravděpodobné příčiny ústupu • trávení hlodavců antikoagulačními rodenticidy - hlodavci přežívají několik dní se sníženou vitalitou - jsou snadnou kořistí – přenos jedu na predátora - oslabení nebo hynutí sýčků • • Pravděpodobné příčiny ústupu • trávení hlodavců antikoagulačními rodenticidy - hlodavci přežívají několik dní se sníženou vitalitou - jsou snadnou kořistí – přenos jedu na predátora - oslabení nebo hynutí sýčků • nárůst početnosti kuny skalní • • • Kuna skalní kuna skalni •Foto V. Hlaváč Pravděpodobné příčiny ústupu • trávení hlodavců antikoagulačními rodenticidy - hlodavci přežívají několik dní se sníženou vitalitou - jsou snadnou kořistí – přenos jedu na predátora - oslabení nebo hynutí sýčků • nárůst početnosti kuny skalní • • mizení nízkostébelných trávníků z krajiny • • • Maďarská puszta P4120040 Maďarská puszta P4120035 Pravděpodobné příčiny ústupu • trávení hlodavců antikoagulačními rodenticidy - hlodavci přežívají několik dní se sníženou vitalitou - jsou snadnou kořistí – přenos jedu na predátora - oslabení nebo hynutí sýčků • nárůst početnosti kuny skalní • • mizení nízkostébelných trávníků z krajiny • •Důsledek: • snížení celkové vitality a početnosti populace • vymizení z ekologicky méně příznivých oblastí (horské oblasti – sníh –nedostatek potravy) • Stahování do teplých oblastí •Šťastný, Bejček a kol.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Aventinum 2006 Pravděpodobné příčiny ústupu • trávení hlodavců antikoagulačními rodenticidy - hlodavci přežívají několik dní se sníženou vitalitou - jsou snadnou kořistí – přenos jedu na predátora - oslabení nebo hynutí sýčků • nárůst početnosti kuny skalní • • mizení nízkostébelných trávníků z krajiny • •Důsledek: • snížení celkové vitality a početnosti populace • vymizení z ekologicky méně příznivých oblastí (horské oblasti – sníh –nedostatek potravy) • •Příklad současného působení všech ekologických faktorů • Jedle bělokorá (Abies alba) •tradičně považována za strom citlivý k imisím •původní zastoupení cca 20 %, dnes cca 2 % • Jedle bělokorá (Abies alba) •tradičně považována za strom citlivý k imisím •původní zastoupení cca 20 %, dnes cca 2 % •významný vliv stanoviště na citlivost: -ekologické optimum: hlubší, vlhké půdy, dostatečná vlhkost vzduchu, málo větrané polohy – zde malé poškození i v imisních oblastech -na suchých lokalitách, v mělké půdě – napadána řadou škůdců (korovnice kavkazská, smolák jedlový, obaleč jedlový) – vysoká mortalita při působení imisí Jedle bělokorá (Abies alba) •tradičně považována za strom citlivý k imisím •původní zastoupení cca 20 %, dnes cca 2 % •významný vliv stanoviště na citlivost: -ekologické optimum: hlubší, vlhké půdy, dostatečná vlhkost vzduchu, málo větrané polohy – zde malé poškození i v imisních oblastech -na suchých lokalitách, v mělké půdě – napadána řadou škůdců (korovnice kavkazská, smolák jedlový, obaleč jedlový) – vysoká mortalita při působení imisí •Renesance jedle – od poloviny 80. let - nárůst i v pásmu ohrožení A • Evoluční potenciál • •genotypová variabilita Þ evoluční potenciál (!!!) každá populace obsahuje genotypově rozrůzněné jedince Þ při impaktu různé reakce: - v intenzitě odpovědi • - v časování odpovědi • •dochází k rozrůznění jedinců ve škále: velmi citliví ------------------- velmi rezistentní • • Evoluční potenciál • •Vztah mezi genotypovou variabilitou (= evolučním potenciálem) a mírou expozice EVOLUČNÍ POTENCIÁL nízký vysoký EXPOZICE vysoká vymizení druhu přežije několik nejvíce odolných jedinců – nová genetická struktura populace nízká možnost pomalého chronického efektu, čas na přizpůsobení minimální vliv na populaci • Evoluční potenciál • •Příklad: rostlinné druhy pod vlivem těžkých kovů z hutí •Agrostis capillaris (psineček rozkladitý, č. lipnicovité) po 5 letech expozice - vytvoření Zn-resistentní populace rychlá odpověď na environmentální stres • důsledek vysoké genotypové variability • • Evoluční potenciál • •Příklad: rostlinné druhy pod vlivem těžkých kovů z hutí •Agrostis capillaris (psineček rozkladitý, č. lipnicovité) po 5 letech expozice - vytvoření Zn-resistentní populace rychlá odpověď na environmentální stres • důsledek vysoké genotypové variability • •Senecio vulgaris (starček obecný, č. hvězdicovité) • nízký evoluční potenciál ke kovům • • ale: vysoký evoluční potenciál k pesticidům • • VYHYNUTÍ POTÁPKY OBROVSKÉ (Podylimbus gigas) • •př. negativního vlivu přílišné specializace populace •řád: potápky, třída: ptáci •nelétavá potápka velikosti cca 50 cm •jediné místo výskytu: Guatemala, vulkanické jezero Atitlan, 130 km2, nadmořská výška 1600 m n.m. •silný zobák jako adaptace na lov krabů· • VYHYNUTÍ POTÁPKY OBROVSKÉ (Podylimbus gigas) • •nekontrolovaná těžba rákosu, lov, zastavění pobřeží, eutrofizace • • umělé vysazení velkých okounů (r. Micropterus), dorůstají až 12 kg - vyhubení 13 z 19 původních druhů ryb - vyhubení většiny krabů - okouni lovili i mláďata potápek • •prudký pokles stavu: 1929 400 ks 1960 100 ks 1965 80 ks 1986 poslední pozorování •vysoká citlivost stenoekních druhů ke změně prostředí 7.4. IMIGRACE A EMIGRACE Populační dynamika •Základní rovnice: DN = B – D + I – E D N změna počtu jedinců za daný časový úsek •B počet narozených jedinců (natalita) •D počet zemřelých jedinců (mortalita) •I počet přistěhovaných jedinců (imigrace) •E počet odstěhovaných jedinců (emigrace) • • • Imigrace a emigrace •význam imigrace a emigrace: •rozšiřování teritoria druhu •posilovaní genetické variability • (! fragmentace populací!) P7180175 Mandelinka bramborová • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •MANDELINKA BRAMBOROVÁ (Leptinotarza decemlineata) • •Popis: •je brouk 7 - 12 mm dlouhý a 5 - 8 mm široký •nápadné je slámově žluté zabarvení krovek s deseti černými podélnými pruhy •vajíčko je dlouhé 1,6 mm, široké 0,8 mm, žluté a žlutooranžové •larva má celkem 4 vývojové stupně, převládá červené až oranžové zbarvení •kukla je oválná, asi 9 mm dlouhá a 6 mm široká. • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Geografické rozšíření: •původně americký druh žijící na divoce rostoucích lilkovitých rostlinách (především Solanum rostratum) •přešla v polovině 19. století na kulturní odrůdy brambor • • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Geografické rozšíření: •původně americký druh žijící na divoce rostoucích lilkovitých rostlinách (především Solanum rostratum) •přešla v polovině 19. století na kulturní odrůdy brambor •za sto let zamořila celé USA, pronikla do Kanady a Střední Ameriky, Evropy a Afriky. • • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Geografické rozšíření: •původně americký druh žijící na divoce rostoucích lilkovitých rostlinách (především Solanum rostratum) •přešla v polovině 19. století na kulturní odrůdy brambor •za sto let zamořila celé USA, pronikla do Kanady a Střední Ameriky, Evropy a Afriky. •do Evropy byla zavlečena v 70. letech 19. století (Francie - okolí Bordeaux) •Šíření na východ nastalo až po první světové válce •na území ČSR pronikla až v roce 1945 a v roce 1958 dosáhla východní hranice Slovenska. • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Životní cyklus: •brouci přezimují v půdě •na jaře kladou samičky vajíčka na spodní stranu listů, ve skupině 20 - 40 vajíček •průměrná plodnost samiček je 500 - 800 vajíček během vegetace • • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Životní cyklus: •brouci přezimují v půdě •na jaře kladou samičky vajíčka na spodní stranu listů, ve skupině 20 - 40 vajíček •průměrná plodnost samiček je 500 - 800 vajíček během vegetace •larvy mají 4 vývojová stadia. Největší škody larvy 4. instaru •dospělé larvy se kuklí v zemi •počet generací 1 – 3 (podle klimatu) • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Přirození nepřátelé: •larvy napadá bakterióza ( Bakterium leptino tarze) •brouci i larvy jsou napadáni houbou Beauveria bassiana •larvy požírají střevlíci, slunéčka, dravé ploštice (s plošticí Perrilus bioculatus se uvažovalo o biologický boj) •důležitými požírači mandelinky jsou koroptve a bažanti • • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Analýza klíčového faktoru •definice hodnoty k = podíl původní hustoty populace k hustotě po manifestaci faktoru •vyjádřeno v logaritmické stupnici: log k = log (počáteční hustota) - log (konečná hustota) • MANDELINKA BRAMBOROVÁ • • •Tab.: typický soubor údajů o přežívání mandelinky bramborové v Merivale, Kanada, 1961 - 62 (Harcourt, 1971) • věkový interval faktor mortality hodnota k vajíčka nevykladená neplodná déšť kanibalismus 0,105 0,021 0,021 0,064 mladé larvy predátoři 0,024 starší larvy déšť 0 kukly hladovění 0,337 letní dospělci D. doryphorea 0,002 • MANDELINKA BRFAMBOROVÁ • • věkový interval faktor mortality hodnota k přezimující dospělci emigrace 2,312 jarní dospělci mráz 0,058 •klíčový faktor pro velikost populace na daném místě je emigrace letních dospělých brouků • • • RIZIKO PROSTOROVÉ KUMULACE VELKÉ ČÁSTI POPULACE P3131443 Husa velká (Anser anser) Husa velká q Skotsko, centrální a východní část q zima 1971 - 72 q přezimování cca 60 000 jedinců husy divoké q tj. cca 2/3 britské populace q • • • Husa velká q Skotsko, centrální a východní část q zima 1971 - 72 q přezimování cca 60 000 jedinců husy divoké q tj. cca 2/3 britské populace q q vysoká úmrtnost ve stovkách jedinců q hledání příčiny • • Skotsko 1971-72 •carbophenothion •(organofosfátový •pesticid) •husa velká •(Anser anser •moření osiva •ozimého obilí •vysoká •mortalita •přehodnocení •spolehlivosti Berneška velká (Branta canadensis) P1010319 •nižší citlivost vůči carbophenothionu než husa velká Skotsko 1971-72 •carbophenothion •(organofosfátový •pesticid) •husa velká •(Anser anser •moření osiva •ozimého obilí •vysoká •mortalita •přehodnocení •spolehlivosti •zákaz používání •v dané oblasti Husa velká •Závěry q mezidruhové rozdíly v citlivosti berneška velká - méně citlivá než husa velká Þ respektovat při testech chemikálií q velká místní koncentrace populace je rizikem Þ prostorová distribuce – faktor při hodnocení • • Příklad: přemnožení medúz čtyrhranka •kmen Žahavci - některé druhy prudce jedovaté •- čtyřhranka smrtelná (Chironex fleckeri) Příklad: přemnožení medúz Aurelia labiata makrela •medúzy •ryby •konkurence o potravu - plankton Příklad: přemnožení medúz Aurelia labiata makrela •medúzy •ryby •vajíčko •larva •polyp •medúza •jikry •plůdek •malé ryby •dospělci •konkurence o potravu - plankton •vzájemná predace Příklad: přemnožení medúz Aurelia labiata makrela •medúzy •ryby •vajíčko •larva •polyp •medúza •jikry •plůdek •malé ryby •dospělci •konkurence o potravu - plankton •vzájemná predace • • Příklad: přemnožení medúz •medúzy •ryby •vajíčko •larva •polyp •medúza •jikry •plůdek •malé ryby •dospělci • •nadměrný • rybolov • • • Příklad: přemnožení medúz •medúzy •ryby •vajíčko •larva •polyp •medúza •jikry •plůdek •malé ryby •dospělci • •nadměrný • rybolov • • • • •princip pozitivní • zpětné vazby • • Příklad: přemnožení medúz •medúzy •ryby •vajíčko •larva •polyp •medúza •jikry •plůdek •malé ryby •dospělci •katastrofální přemnožení medúz • •nadměrný • rybolov • • • • •princip pozitivní • zpětné vazby • • •vymizení ryb FRAGMENTACE KRAJINY 1 TYPY FRAGMENTACE • TYPY FRAGMENTACE • TYPY FRAGMENTACE • • • TYPY FRAGMENTACE • • • • • TYPY FRAGMENTACE • • • • • METODIKA ZÁKLAD METODIKY •Převzatý ze SRN (Bundesamt fűr Naturschutz) •Definování nefragmentovaných oblastí (UAT – unfragmented areas with traffic) UAT – nefragmentovaná oblast •Polygon: •ohraničený silnicemi s intenzitou dopravy větší než 1000 vozidel/den •o rozloze větší než 100 km2 •>100 km2 Informace na http://geoportal.cenia.cz 5_polygony UAT Vývoj fragmentace krajiny: 1980, 1985 _1980_2mdb_100up _1985_1mdb_100up Vývoj fragmentace krajiny: 1990, 1995 _1990_1mdb_100up _1995_1mdb_100up Vývoj fragmentace krajiny: 2000, 2005 _2000_1mdb_100up _2005_3mdb_100up _1980_2mdb_100up Vývoj fragmentace krajiny: 1980 - 2005 _2005_3mdb_100up •25 let •pokles podílu •nefragmentovaných oblastí: •84 → 63 % rozlohy ČR Prognóza vývoje fragmentace do r. 2040 _2005_3mdb_100up _2040_1mdb_100up •Prognóza je založena na •dopravním modelu Ředitelství silnic a dálnic • Vývoj fragmentace krajiny •Rozloha nefragmentovaných oblastí (% rozlohy ČR) los1b FRAGMENTACE POPULACÍ Ekotony P4190042 Fragmentace krajiny 1 LOSÍ BÝK los1b •V červnu 2001 při migraci z Polska zastaven u Humpolce dálnicí D1 sít´dálnic a silnic-ořez PROSTUPNOST DÁLNICE D1 PODCHOD POD D1 U HUMPOLCE P1311174 PODCHOD POD D1 U HUMPOLCE P1311176 NADCHOD PŘES D1 U HUMPOLCE P1311188 NADCHOD PŘES D1 U HUMPOLCE P1311184 Modelová skupina druhů – velcí savci • Zdroje a výstupy rys •Nálezová •data Zdroje a výstupy rys 3-9_bariéry •Nálezová •data •Analýza •bariér Zdroje a výstupy rys vlk_HSM 5_3_S3N_LV 3-9_bariéry •Nálezová •data •Analýza •bariér •Matematické •modely • statistický • expertní Zdroje a výstupy rys vlk_HSM 5_3_S3N_LV 3-9_bariéry •Nálezová •data •Analýza •bariér •Matematické •modely •Terénní •mapování foto do kap Zdroje a výstupy rys vlk_HSM 5_3_S3N_LV 3-9_bariéry •Nálezová •data •Analýza •bariér •Matematické •modely •Terénní •mapování foto do kap •ZDROJE Zdroje a výstupy rys vlk_HSM 5_3_S3N_LV 3-9_bariéry •Nálezová •data •Analýza •bariér •Matematické •modely •Terénní •mapování foto do kap 6_1_MVU 7_1_DMK •Migračně významná území •Dálkové migrační koridory •ZDROJE •VÝSTUPY • Vazba koridorů na sousední státy koridory_cizina_JTSK Výstupy projektu Migračně významná území 6_1_MVU Dálkové migrační koridory 7_0_DMK_kriticka mista 7_0_DMK_problem mista •DMK s kritickými místy •DMK s problémovými místy Návrhy opatření Vlk_obecný_Canis_lupus_0822 Souhrnná publikace obalka Přehledná mapa obalka233-03 MIGRAČNÍ BARIÉRY •dálnice představují významné bariéry pro pobyt volně žijících živočichů •OPATŘENÍ •REALIZACE MIGRAČNÍCH OBJEKTŮ PODC •NADCHOD •PODCHOD PODCHOD ROZDĚLENÍ ŽIVOČICHŮ DO KATEGORIÍ • • liška jelen srneckonec žába •jelen •los •rys •vlk •srnec •prase divoké •liška •jezevec •drobné šelmy •obojživelníci •A •B •C •D jelen • • popis-migrace popis1 MAPA ROZŠÍŘENÍ A MIGRACE JELENA LESNÍHO •Migrace •Hlavní prokázané •Hlavní předpokládané •Hlavní žádoucí •Vedlejší prokázané •Vedlejší předpokládané •Výskyt •Pravidelný prokázaný •Pravidelný předpokládaný •Periodický prokázaný •Periodický předpokládaný •Nepravidelný •Možný budoucí •VCHÚ •CHKO •NP •Silnice •D+R současné •D+R plánované popis-výskyt MAPA ROZŠÍŘENÍ A MIGRACE LOSA EVROPSKÉHO los • • popis-migrace •Migrace •Hlavní prokázané •Hlavní předpokládané •Hlavní žádoucí •Vedlejší prokázané •Vedlejší předpokládané •Výskyt •Pravidelný prokázaný •Pravidelný předpokládaný •Periodický prokázaný •Periodický předpokládaný •Nepravidelný •Možný budoucí popis-výskyt popis1 •VCHÚ •CHKO •NP •Silnice •D+R současné •D+R plánované • MAPA ROZŠÍŘENÍ A MIGRACE VYDRY ŘÍČNÍ vydra • • popis-migrace •Migrace •Hlavní prokázané •Hlavní předpokládané •Hlavní žádoucí •Vedlejší prokázané •Vedlejší předpokládané •Výskyt •Pravidelný prokázaný •Pravidelný předpokládaný •Periodický prokázaný •Periodický předpokládaný •Nepravidelný •Možný budoucí popis-výskyt popis1 •VCHÚ •CHKO •NP •Silnice •D+R současné •D+R plánované měřítko • MAPA ROZŠÍŘENÍ A MIGRACE RYSA OSTROVIDA rys • • popis-migrace •Migrace •Hlavní prokázané •Hlavní předpokládané •Hlavní žádoucí •Vedlejší prokázané •Vedlejší předpokládané •Výskyt •Pravidelný prokázaný •Pravidelný předpokládaný •Periodický prokázaný •Periodický předpokládaný •Nepravidelný •Možný budoucí popis-výskyt popis1 •VCHÚ •CHKO •NP •Silnice •D+R současné •D+R plánované měřítko • MAPA ROZŠÍŘENÍ A MIGRACE VLKA vlk • • popis-migrace •Migrace •Hlavní prokázané •Hlavní předpokládané •Hlavní žádoucí •Vedlejší prokázané •Vedlejší předpokládané •Výskyt •Pravidelný prokázaný •Pravidelný předpokládaný •Periodický prokázaný •Periodický předpokládaný •Nepravidelný •Možný budoucí popis-výskyt popis1 •VCHÚ •CHKO •NP •Silnice •D+R současné •D+R plánované měřítko • medvěd MAPA ROZŠÍŘENÍ A MIGRACE MEDVĚDA HNĚDÉHO • • popis-migrace •Migrace •Hlavní prokázané •Hlavní předpokládané •Hlavní žádoucí •Vedlejší prokázané •Vedlejší předpokládané •Výskyt •Pravidelný prokázaný •Pravidelný předpokládaný •Periodický prokázaný •Periodický předpokládaný •Nepravidelný •Možný budoucí popis-výskyt popis1 •VCHÚ •CHKO •NP •Silnice •D+R současné •D+R plánované měřítko MAPA KATEGORIZACE ÚZEMÍ ČR Z HLEDISKA VÝSKYTU A MIGRACE VELKÝCH SAVCŮ mapa-Hlaváč •Kategorie území •I - mimořádný význam •II – zvýšený význam •III – významné •IV – méně významné •V - nevýznamné MIGRAČNÍ POTENCIÁL (MP) •= pravděpodobnost funkčnosti migračního profilu •Ekologická složka – migrační potenciál ekologický (MPE) •Technická složka – migrační potenciál technický (MPT) •Celkový migrační potenciál je definován jako součin dílčích složek •MP = MPE x MPT • NADCHOD PŘES DÁLNICI - MOST • • obrM2 NADCHOD PŘES DÁLNICI - TUNEL • • obrL2 Pergamen • •R/35 Olomouc – Lipník n. Bečvou •LETECKÝ SNÍMEK •POHLED NA HORNÍ ČÁST NADCHODU P1010116 •i přes krátkou dobu trvání je nadchod zvěře pravidelně využíván nadchod pro zvěř kopie NADCHODY PRO ZVĚŘ ZELENÝ MOST U LUXEMBOURGU CELKOVÝ POHLED Belgie1 ZELENÝ MOST U LUXEMBOURGU VSTUP NA EKODUKT belgie2 ZELENÝ MOST U LUXEMBOURGU STŘEDNÍ, NEJUŽŠÍ ČÁST belgie3 ZELENÝ MOST U LUXEMBOURGU DETAIL POSTRANNÍCH STĚN belgie4 PODCHODY POD DÁLNICÍ - PROPUSTY • • C:\Dokumenty\Láďa - Zelené mosty\obrA2.JPG •Rámový propust C:\Dokumenty\Láďa - Zelené mosty\obr52.JPG •Trubní propust PODCHODY POD DÁLNICÍ - MOSTY • • C:\Dokumenty\Láďa - Zelené mosty\obrJ1.JPG obrH1 •Most víceúčelový, • s přechodem vodoteče •Most velký, přirozený PODCHODY POD DÁLNICÍ MOSTY SPECIÁLNÍ • • C:\Dokumenty\Láďa - Zelené mosty\obrG4.JPG obr07.JPG •Most s bočními křídly •Most s optickou a hlukovou zábranou PODCHODY PRO ZVĚŘ • P1010031 podchod Lipník Pergamen • •D 0804 u Lovosic Pergamen • •R/35 Olomouc – Lipník n. Bečvou 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posuzování vlivů na životní prostředí OPVK_MU.tif •Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky