Advantages and limitations of sediment toxicity tests •Advantages •Provide a direct measure of benthic effects. •Limited special equipment is required. •Methods are rapid and inexpensive. •Legal and scientific precedence exist for use; ASTM standards are available. •Tests with spiked chemicals provide data on cause-effect relationships. •Sediment toxicity tests can be applied to all chemicals of concern: •Tests applied to field samples reflect cumulative effects of all contaminants and contaminant interactions. Toxicity tests are amenable to field validation. •Modifed from Swartx R. C.: Marine sediment toxicity tests, with permission from Contaminated Marine Sediments-Assessment and Remediation, copyright 1989 by the National Academy of Sciences Courtesy of the National Academy Press. Washington DC. • Advantages and limitations of sediment toxicity tests •Limitations •Sediment collection, handling, and storage may alter bioavailability. •Spiked sediment may not be representative of field-contaminated sediment. •Natural geochemical characteristics of sediment may affect the response of test organisms. •Indigenous animals may be present in field-collected sediments. •Route of exposure may be uncertain and data generated in sediment toxicity tests may be difficult to interpret if factors controlling the bioavailability of contaminants in sediment are unknown. •Tests applied to field samples cannot discriminate effects of individual chemicals. •Few comparisons have been made of methods or species. •Only a few chronic methods for measuring sublethal effects have been developed or extensively evaluated. Laboratory tests have inherent limitations in predicting ecological effects. •Tests do not directly address human health effects. • •Survival of the infaunal amphipod, Rhepoxynius abronius in sediment from waterways adjacent to Commencement Bay, Washington. •(Reprinted from Marine Pollulion Ruffetin 13: Swnrtz, R. C., Deben, W A., Sercu, K. A., Lamberson, J. O., Sediment toxicity and the distribution of amphipods in Commencement Bay, Washington, USA, pp. 359-364, Copyright 1982, with permission from Pergamon Press Ltd, Headington Hill Hall, Oxford OX3 OBW, UK.) Akvatická ekotoxikologie Sedimenty Adaptace a oscilace •Cyklomorfózy planktonních organismů: •a – vířník Brachyonus calyciflorus, b – perloočka Daphnia cucullata, c – perloočka Bosmina coregoni •Příklady různých adaptací organismů na vliv proudění: 1 utváření listů a řapíku Nuphar luteum, 2 přichycování k podkladu pomocí háčku na končetinách a pošinkách (larva chrostíka), 3 silně zploštělý typ larvy Blephanicera s břišními přísavkami, 4 přidržovácí poloha larev muchniček, 5 boční zátěže schránky larvy chrostíka Silo, 6 příčný a podélný profil těla ryb: A lososovitá ryba z proudící vody, B vrankovitý typ těla (dno tekoucí vody), C cejnovitý tvar těla (volná voda pomalejších toků a nádrží), podle různých autorů •Trvalá stádia vodních bezobratlých: •a – trvalá vajíčka vířníka, b – gemule houby, c – efipium s trvalými vajíčky perloočky rodu Daphnia, d – statoblast mechovky, c – encystovaná plazivka •Vertikální cirkadianní migrace planktonních živočichů. Po setmění vyplouvají živočichové z hlubších vrstev vody k hladině a po rozednění naopak ze svrchních vrstev vody sestupují do hloubky. Šířka polygonů na grafu vyjadřuje relativní četnost jedinců v různých hloubkách - vztaženo na celou populaci planktontů N (podle Whitekera, 1975) •Rybí pásma a překrývání výskytu dominantních druhů ichtyofauny na příkladu polské řeky Raba (Starmach, 1956, upraveno) •Ukázka příslušníků neustonních organismů. Epineuston: 1 Chromatophyton rosanoffi, 2 Botrydiopsis arhiza, 3 Neustococcus emersus. Hyponeuston: 4 Lampropedia hyalina, 5 Navicula sp., 6 Codonosiga botrytis, 7 Arcelia sp. (podle Ruttnera, 1962) •