z
Retardanty hoření ve
sladkovodních
ekosystémech
z
retardanty hoření jsou přídavné látky, jež zvyšují tepelnou odolnost
materiálu
historicky již ve starověku (k. octová, křemičitý písek, sádrovce)
výrazný nárůst ve II. pol. 19. století
roční produkce v současnosti 1,5 – 2 mil. t., 85 % v plastech
anorganické - Al(OH)3, sírany, křemičitany, Sb2O3, H3BO3 - nízká
účinnost
halogenované - polybromované difenylethery, tetrabrombisfenol
organofosfátové - tris(chlorpropyl)fosfát (v ŽP nejčastější), trifenylfosfát,
difenylkresylfosfát a trikresylfosfát - toxické pro vodní
organismy
nanočástice na bázi uhlíku
z
změna procesu pyrolýzy
retardant zvyšuje termickou stabilitu materiálu
u P retardantů tvorba sklovité vrstvy H3PO4 na
povrchu materiálů
reakce v plameni – inhibice reakce radikálu vodíku
s kyslíkem
omezení přístupu kyslíku a změna teploty tvorba
popela na povrchu materiálu
nabobtnání na povrchu materiálu snižuje teplotu
ochlazení materiálu endotermní reakcí vznikem
vody ((Al(OH3))
z
Použití
stavebnictví (tepelné izolace)
textilní průmysl (čalounění)
spotřební elektronika (desky plošných spojů, obaly, termoplasty)
z
z
z
 neurotoxiny
 imunotoxiny
 nefrotoxiny
 hepatotoxiny
 karcinogeny
 mutageny
 endokrinní disruptory
z
Legislativa
Směrnice 2008/105/ES (PBDE)
Směrnice 2013/39/EU (PBDE a HBCDD)
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
- nové limity pro PBDE (povrchová voda 0,14 μg/l) a HBCDD (0,5
μg/l)
limity pro povrchovou vodu a biotu nabývají platnosti od 22.12.2018
z