# ------------------------------------------------------------------------ # Diskriminacni analyza --------------------------------------------------- # ------------------------------------------------------------------------ install.packages("ade4") install.packages("klaR") install.packages("ellipse") install.packages("ggplot2") install.packages("scales") install.packages("gridExtra") library("ade4") library("klaR") library("ellipse") library("ggplot2") library("scales") library("gridExtra") setwd("c:/Users/brozoval/Desktop/4. cviceni/") getwd() ############################################################################################################ ############################################# IRIS dataset ######################################## ############################################################################################################ data(iris)# nacte data (sepal = kalisni listek, petal = okvetni listek) head(iris, 3) names(iris) dim(iris) table(iris$Species) par(mar = c(0, 0, 0, 0)) pan1 <- function(x, y, ...) { xy <- cbind.data.frame(x, y) s.class(xy, iris$Species, include.ori = F, add.p = T, clab = 1.5, col = c("blue", "black", "red"), cpoi = 2, csta = 0.5) } pairs(iris[, 1:4], panel = pan1) # vidime, ze delka a sirka okvetnich listku nejlepe diskriminuje skupinu setosa # vyber promennych pomoci dopredne selekce ?greedy.wilks iris.step<- greedy.wilks(Species ~ Sepal.Length + Sepal.Width + Petal.Length + Petal.Width, data=iris, niveau = 0.1) iris.step # jako prvni byla pridana promenna Petal.Length, jako 2. Sepal.Width, jako 3. Petal.Width, jako posledni Sepal.Length # vsechny 4 promenne byly vybraby do modelu, pokud by promenna nebyla vybrana, nebyla by uvedena ve vyctu iris.step$results$Wilks.lambda # Wilksovo lambda modelu - snizuje se s poctem promennych v modelu - lepsi diskriminace iris.step$results$F.statistics.overall # F statistika pro cely model s aktualne vybranymi promennymi iris.step$results$p.value.overall # jeji statisticka vyznamnost iris.step$results$F.statistics.diff # F statistika - srovnava model s a bez nove promenne iris.step$results$p.value.diff # jeji statisticka vyznamnost (p < 0.05 -> promenna vyznamne meni diskriminaci modelu) # dopredna selekce vybrala do modelu vsechny 4 promenne, finalni F statistika modelu = 199 s p = 1.365006e-112 a celkovym Wilksovym lambda modelu = 0.0234 # vypocet diskriminacni analyzy pro vybrane promenne ?lda DA <- lda(formula = Species ~ .,data = iris,prior = c(1,1,1)/3) DA # . rika vezmi vsechny ostatni parametry ze souboru iris jako prediktory DA$prior # apriorni pravedpodobnost - rovnomerna DA$counts # pocty objektu ve skupinach DA$means # prumery v ramci skupin (muzeme vycist, ktere skupiny se lisi v jakem parametru, napr. setosa ma nejkratsi okvetni listky) DA$scaling # vlastni vektory - linearni kombinace puvodnich promennych dle ktere je vytvorena nova osa (vzdy maximalne pocet skupin/promennych minus jedna), (DA$svd^2/sum(DA$svd^2))# podil mezi a vnitro shlukove variability na osach; prvni osa popisuje vice nez 99 % mezishlukove variability dat # Srovnani skutecneho typu kosatce a klasifikace pomoci diskriminacni analyzy head(predict(DA)) # $class = klasifikace objektu do skupin, $posterior = posteriorni pst iris_table<-table(Skutecnost=(Skutecnost<-iris$Species),Klasifikace=(Klasifikace<-predict(DA)$class)) iris_table # 1 virginica byla chybne klasifikovana jako versicolor a 2 versicilor byly klasifikovany jako virginica diag(iris_table) # pocty spravne zaklasifikovanych pripadu pro jednotlive skupiny diag(prop.table(iris_table,1)) # procento spravne zaklasifikovanych pripadu pro jednotlive skupiny # Matice posteriornich pravdepodobnosti se zarazenim objektu do skupin post.pst<-predict(DA)$posterior # posteriorni pravdepodobnost pro objekt, ze patri do dane skupiny klas<-predict(DA)$class # klasifikace objektu result<-as.data.frame(cbind(post.pst,as.character(klas),as.character(iris[,5]))) # matice posteriornich pravdepodobnosti s klasifikaci do skupin colnames(result)[4:5]<-c("DA","puvodni") result result[which(result$DA!=result$puvodni),]# u techto objektu byla chybne provedena klasifikace # Graf pro objekty ve vicerozmernem prostoru kanonickych os obarvenych podle prislusnosti objektu do skupiny # v grafech: modrou setosa, cernou versicolor, cervenou virginica pozice<-predict(DA)$x # pozice objektu na novych osach par(mfrow=c(1,2)) plot(pozice[,1], pozice[,2], type="n",main="nova klasifikace") text(pozice[,1], pozice[,2], rownames(iris), col=c("blue", "black", "red")[as.numeric(klas)]) # "nova" klasifikace legend(0,3,col=c("blue","black","red"),legend=c("setosa","versicolor","virginica"),lty=c(1,1,1)) abline(h=0, lty="dotted") abline(v=0, lty="dotted") # vykresleni elips kolem skupin bodu for (i in 1:length(levels(klas))){ cov <- cov(pozice[as.numeric(klas)==i,]) centre <- apply (pozice[as.numeric(klas)==i,],2,mean) lines(ellipse(cov, centre=centre, level=0.95)) } plot(pozice[,1], pozice[,2], type="n",main="puvodni klasifikace") text(pozice[,1], pozice[,2], rownames(iris), col=c("blue", "black", "red")[as.numeric(iris[,5])]) # puvodni klasifikace abline(h=0, lty="dotted") abline(v=0, lty="dotted") legend(0,3,col=c("blue","black","red"),legend=c("setosa","versicolor","virginica"),lty=c(1,1,1)) # vykresleni elips kolem skupin bodu for (i in 1:length(levels(iris[,5]))){ cov <- cov(pozice[as.numeric(iris[,5])==i,]) centre <- apply (pozice[as.numeric(iris[,5])==i,],2,mean) lines(ellipse(cov, centre=centre, level=0.95)) } # 71, 84 klasifikovany jako virginica (vlevo v grafu cervene), ale ve skutecnosti patri do versicolor (vpravo cerne) # 134 klasifikovan do versicolor (vlevo v grafu cerne), ale ve skutecnosti patri do virginica (vpravo cervene) ############################################################################################################ ######################################### validace ####################################### ############################################################################################################ #krosvalidace 1:1 train <- sample(1:150, 75) # nahodne vybereme trenovaci soubor jako polovinu pozorovani z datasetu, # tento prikaz vytvori indexy, podle kterych budou pozorovani vybrana # pozor! Pri opetovnem spusteni budou vygenerovany nove indexy a bude davat odlisne vysledky table(iris[train,5]) # vidime, ze i na podsouboru jsou skupiny rovnomerne zastoupeny DA3 <- lda(Species ~ .,iris, prior = c(1,1,1)/3,subset = train) # tvorba modelu na trenovacim souboru plda = predict(object = DA3,newdata = iris[-train, ]) # klasifikace na zbytku plda$class # Srovnani skutecneho typu kosatce a klasifikace pomoci diskriminacni analyzy na testovaci souboru (ten, ktery nebyl vyuzit pro tvorbu modelu) iris_table<-table(Skutecnost=(Skutecnost<-iris$Species[-train]), Klasifikace=(Klasifikace<-plda$class)) iris_table diag(iris_table) # pocty spravne zaklasifikovanych pripadu pro jednotlive skupiny diag(prop.table(iris_table,1)) # procento spravne zaklasifikovanych pripadu pro jednotlive skupiny ############################################################################################################ ######################################### srovnani PCA a DA ####################################### ############################################################################################################ pca <- prcomp(iris[,-5],center = TRUE,scale. = TRUE) prop.pca = pca$sdev^2/sum(pca$sdev^2) lda <- lda(Species ~ ., iris, prior = c(1,1,1)/3) prop.lda = DA$svd^2/sum(DA$svd^2) plda <- predict(object = lda,newdata = iris) dataset = data.frame(species = iris[,"Species"],pca = pca$x, lda = plda$x) p1 <- ggplot(dataset) + geom_point(aes(lda.LD1, lda.LD2, colour = species, shape = species), size = 2.5) + labs(x = paste("LD1 (", percent(prop.lda[1]), ")", sep=""), y = paste("LD2 (", percent(prop.lda[2]), ")", sep="")) # DA natoci prostor tak, aby nejvice odlisil pozice subjektu mezi skupinami p2 <- ggplot(dataset) + geom_point(aes(pca.PC1, pca.PC2, colour = species, shape = species), size = 2.5) + labs(x = paste("PC1 (", percent(prop.pca[1]), ")", sep=""), y = paste("PC2 (", percent(prop.pca[2]), ")", sep="")) grid.arrange(p1, p2) ############################################################################################################ ############################################# samostatny ukol ######################################## ############################################################################################################ # Nactete do R datovy soubor bankloan.csv. Datovy soubor popisuje 850 domacnosti, kde u 700 je uvedeno, zda si domacnost # v minulosti sjednala pujcku. Na zaklade vybranych prediktoru (promenna vek az jine dluhy) sestavte pomoci diskriminacni analyzy # model, ktery bude klasifikovat domacnosti do dvou kategorii: s/bez pujcky. Model postavte na prvnich 700 domacnostech a pak aplikujte na zbylych 150. # Provedte: # A) Vytvorte model na prvnich 700 domacnostech! Je potreba oriznout datovy soubor. domacnosti<-read.table('bankloan.csv', sep=";", header=TRUE, dec=".") domacnostiDA<-domacnosti[1:700,] dim(domacnostiDA) names(domacnostiDA) head(domacnostiDA) summary(domacnostiDA) # 1) Vyhodnotte vztah prediktoru ke grupovaci promenne (pujcka v minulosti). Napr. vykreslete krabicovy graf: boxplot (prediktor~group). windows() par(mfrow=c(3,3)) boxplot(domacnostiDA$Vek ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="vek") boxplot(domacnostiDA$vzdelani ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="vzdelani") boxplot(domacnostiDA$doba.u.jednoho.zamestnavatele ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="doba u jednoho zamestnavatele") boxplot(domacnostiDA$doba.na.stejnem.bydlisti ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="doba na stejnem bydlisti") boxplot(domacnostiDA$prijem.domacnosti ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="prijem domacnosti") boxplot(domacnostiDA$dluh.kreditni.karta~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="dluh kreditni karta") boxplot(domacnostiDA$jine.dluhy ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti,main="jine dluhy") aggregate(domacnostiDA$Vek ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) aggregate(domacnostiDA$vzdelani ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) aggregate(domacnostiDA$doba.u.jednoho.zamestnavatele~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) aggregate(domacnostiDA$doba.na.stejnem.bydlisti~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) aggregate(domacnostiDA$prijem.domacnosti ~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) aggregate(domacnostiDA$dluh.kreditni.karta~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) aggregate(domacnostiDA$jine.dluhy~ domacnostiDA$pujcka.v.minulosti, FUN = function(x) c(M=mean(x),Med=median(x), SD=sd(x))) # pacienti s pujckou jsou mladsi, maji vyssi vzdelani, kratsi dobu u # jednoho zamestnavatele a na trvalem bydlisti, nizsi prijem a vyssi dluhy # 2) Jake promenne budou vstupovat do modelu? Vyhodnotte korelace prediktoru navzajem (vek az jine dluhy) pomoci funkce cor. Zvazte vysledek dopredne selekce. domacnostiDA<-domacnostiDA[,-1] # ID domacnosti neni prediktor, radeji smazeme nebo ulozime do row.names korelace<-cor(domacnostiDA) korelace[lower.tri(korelace)] max(abs(korelace[lower.tri(korelace)])) # maximalni korelace 0.63 - jine dluhy a dluhy na kreditni karte jsou nejvice korelovane promenne v souboru # neni extremne vysoka hodnota - tedy v datech nemame redundantni promenne names(domacnostiDA) # mame 7 prediktoru a jednu klasifikacni promennou: pujcka.v.minulosti ?greedy.wilks domacnostiDA.step<- greedy.wilks(pujcka.v.minulosti~ ., data=domacnostiDA, niveau = 0.05) domacnostiDA.step # vidime, ze celkove model spatne klasifikuje domacnosti do skupin s a bez pujcky (Wilksovo lambda ma vysokou hodnotu) # vzhledem k faktu, ze u zbylych domacnosti mame vyhodnoceny vsechny promenne a nechceme model aplikovat v praxi # vybereme do analyzy vsechny promenne, ktere nam dopredna selekce doporucila # 3) Provedte diskriminacni analyzu pro vybrane promenne (tedy prvnich 700 domacnosti=radku a konkretni sloupce=vybrane prediktory ze vstupni tabulky). # Apriorni pravdepodobnosti nastavte proporcionalni nasemu souboru. Uvedte Wilksovo lambda pro cely model a interpretujte. domacnostiDA.step # Wilksovo lambda = 0.74, vysoka hodnota, tedy model spatne diskriminuje skupiny, # asociovana F statistika vychazi vyznamne, muze byt ale dano velkym N pujcka.n<-table(domacnostiDA[,ncol(domacnostiDA)]) pujcka.n apriori<-c(pujcka.n[1]/700,pujcka.n[2]/700) apriori # apriorni pravdepodobnosti nastaveny proporcionalne nasemu souboru DA <- lda(formula = pujcka.v.minulosti~ doba.u.jednoho.zamestnavatele + dluh.kreditni.karta + doba.na.stejnem.bydlisti + jine.dluhy + prijem.domacnosti, data = domacnostiDA,prior = apriori) DA # 4) Kolik dostavate kanonickych os. Uvedte v procentech popis variability mezi skupinami na novych kanonickych osach. DA$scaling # mame jednu kanonickou osu, protoze klasifikujeme 2 skupiny - 1 osa DA$svd^2/sum(DA$svd^2) # jelikoz mame pouze jednu osu, tato musi popisovat 100 % variability # 5) Vyhodnotte spravnost modelu - pocet a procento spravne klasifikovanych objektu. Vypiste domacnosti (s posteriornimi pravdepodobnostmi), ktere jsou klasifikovany spatne. domacnostiDA_table<-table(Skutecnost=(Skutecnost<-domacnostiDA$pujcka.v.minulosti),Klasifikace=(Klasifikace<-predict(DA)$class)) domacnostiDA_table # 121 domacnosti s pujckou klasifikovano jako bez pujcky, 17 bez pujcky klasifikovano jako s pujckou diag(domacnostiDA_table) # pocty spravne zaklasifikovanych pripadu pro jednotlive skupiny diag(prop.table(domacnostiDA_table,1)) # procento spravne zaklasifikovanych pripadu pro jednotlive skupiny # model spatne rozezna domacnosti s pujckou, domacnosti bez pujcky klasifikuje s pomerne velkou uspesnosti post.pst<-predict(DA)$posterior # posteriorni pravdepodobnost pro objekt, ze patri do dane skupiny klas<-predict(DA)$class # klasifikace objektu result<-as.data.frame(cbind(post.pst,klas,domacnostiDA$pujcka.v.minulosti)) # matice posteriornich pravdepodobnosti s klasifikaci do skupin colnames(result)[3:4]<-c("DA","puvodni") head(result) result$DA<-result$DA-1 # R klasifikovalo objekty do skupina 1-2 namisto 0-1. result[which(result$DA!=result$puvodni),] # chybne klasifikovane domacnosti dim(result[which(result$DA!=result$puvodni),]) # 138 chybne klasifikovanych domacnosti # B) Na poslednich 150 domacnostech aplikujte vytvoreny model a uvedte pocet domacnosti, ktere model klasifikuje bez a s pujckou.