1 Měření a platné číslice Měření Newtonovy gravitační konstanty v minulých 40 letech G = (6,674 08 ± 0,000 31)×10−11 m3 kg−1 s−2 The Committee on Data for Science and Technology 2 Měření a platné číslice Měření = určení velikosti veličiny v daných jednotkách Měření = odečtení hodnot na stupnici + odhad posledního místa výsledku na desetinu nejmenšího dílku stupnice Platné číslice = čísla odečtená ze stupnice + poslední odhadnuté místo Chybu měření předpokládáme minimálně 1 posledního místa 3 Měření 32,33 C 32,3 C kolik je nejmenší dílek na stupnici Před měřením nutno určit 4 Vážení Analytická chemie Syntetická chemie 5 Odečtení z digitální stupnice Chybu měření předpokládáme 1 posledního místa nebo najdeme v manuálu 6 Přesnost a správnost (pravdivost) měření Měření každé fyzikální veličiny je spojeno s určitou nepřesností – chybou. Opakovaná měření se od sebe liší – drobné odchylky jsou obvykle na posledním místě výsledku. Přesnost = rozdíl mezi jednotlivými výsledky měření, závisí na schopnostech experimentátora Správnost (pravdivost) = rozdíl mezi výsledky měření a skutečnou hodnotou, závisí na kvalitě měřícího přístroje 7 Přesnost a správnost (pravdivost) měření Správnost Přesnost 8 Platné číslice Nuly mezi desetinnou čárkou a první nenulovou číslicí nejsou platné číslice 0,003400 Nuly za nenulovými číslicemi ve výsledku vyjádřeném desetinným číslem jsou platnými číslicemi 0,003400 Nuly na konci výsledku, který neobsahuje desetinnou čárku, MOHOU, ale NEMUSÍ být platnými číslicemi, záleží na přesnosti měření 1200 Proto pro jednoznačnost se používá EXPONENCIÁLNÍ zápis: jedno místo před desetinnou čárkou, desetinná místa odpovídající přesnosti měření, exponent, jednotka: 1,2 103 9 Platné číslice 8,75 cm3 8,00 cm3 NE 8 cm3 !!!! Odečtení ze stupnice – počet platných číslic určen kvalitou přístroje čísla odečtená ze stupnice + poslední odhadnuté místo 10 Platné číslice Exaktní čísla = nekonečný počet platných míst (nuly), nemají chybu měření, neovlivňují počet platných číslic výsledku výpočtu při výpočtech (násobení/dělení) - počet lidí, pokusů, … - převodní faktory 1 týden = 7 dní 7.000000000 1 inch = 2.54 cm - definice 0 C = 273.15 K 11 Operace s platnými číslicemi Násobení a dělení: výsledek má tolik PLATNÝCH číslic jako má číslo s nejmenším počtem platných číslic p V = n R T p = 748 Torr = 99,7 103 Pa V = 1254 ml = 1,254 103 m3 T = 298 K R = 8,314 J K 1 mol1 n = pV/RT = 5,0462226 102 mol = 5,05 102 mol Zaokrouhlování - zaokrouhlovat až konečný výsledek. 12 Operace s platnými číslicemi Sčítání a odčítání: výsledek má tolik DESETINNÝCH míst jako má číslo s nejmenším počtem desetinných míst Příklad: Naměříme 2,5 cm pomocí pravítka a 1,2 m pomocí mikrometru sečteme 2,5 cm s chybou 0,1 cm +0,00012 cm s chybou 0,00001 cm výsledek není 2,50012 cm ale 2,5 cm protože chyba prvního měření převyšuje řádově hodnotu druhého měření 13 Operace s platnými číslicemi Dekadický a přirozený logaritmus: výsledek má tolik DESETINNÝCH míst jako má logaritmované číslo platných číslic Příklad: Naměříme koncentraci 2,35 mol l1 3 platné číslice log 2,35 = 0,371 3 desetinná místa za čárkou Roztok HCl má koncentraci 1,5 102 mol l1 pH = log [H+] = log 1,5 102 = 1,82 14 Hmota Veškerá hmota sestává z pozitivně a negativně nabitých částic, které jsou v neustálém pohybu, na krátké vzdálenosti se vzájemně přitahují, odpuzují se pokud jsou stlačeny příliš blízko k sobě. Richard P. Feynman (1918 - 1988) NP za fyziku 1965 Cokoliv zabírá prostor a má hmotnost je hmota 15 Zákon zachování hmoty Lavoisierův zákon 1785 Hmota se netvoří ani nemůže být zničena. Při chemických reakcích zůstává hmotnost všech zúčastněných sloučenin konstantní. Zákon je výsledkem přesného měření: vážení reaktantů a produktů (a naopak z vážení získáme informace o chemických reakcích) Antoine Laurent Lavoisier (1743 – 1794) gilotina 16 Zákon zachování hmotnosti a energie Hmotnost je mírou gravitačních vlastností a setrvačnosti Ekvivalence hmoty a energie E = m c2 u = 1.66 1027 kg = 931.4 MeV Soustava: Izolovaná = Hmotnost a energie je konstantní Uzavřená = Hmotnost je konstantní, energie se vyměňuje s okolím Úbytek hmotnosti při uvolnění energie: • Chemické reakce ng na mol • Jaderné reakce mg na mol 17 Zákon stálých slučovacích poměrů Proustův zákon konstantního složení 1788/1799 Prokázal konstantní složení vody. (1783 H. Cavendish: voda = H2 + O2) Existují SnO a SnO2, ale nic mezi nimi CuCO3 - daná sloučenina vždy obsahuje přesně stejná relativní hmotnostní množství prvků, ze kterých se skládá. Nezáleží na způsobu vzniku nebo postupu přípravy, přírodní nebo syntetický vzorek. Louis Joseph Proust (1754 - 1826) 1,000 g UHLÍKU se vždy sloučí s 1,333 g KYSLÍKU na CO 18 Zákon násobných slučovacích poměrů Daltonův zákon 1803 Tvoří-li dva prvky řadu sloučenin (N2O, NO, N2O3, NO2, N2O5) hmotnosti druhého prvku, který se slučuje s 1 g prvního prvku lze vždy vyjádřit malými celými čísly Tabulka relativních atomových hmotností 14 prvků vzhledem k H (=1) jako standardu. John Dalton (1766 - 1844) 19 Oxidy chromu Sloučenina m(Cr) / g m(O) / g Poměr, r CrO 1.000 0.3077 1.000 Cr2O3 1.000 0.4615 1.499 CrO2 1.000 0.6154 2.000 CrO3 1.000 0.9231 3.000 CrOOm OCrOm r yx )( )(  Nestechiometrické sloučeniny - bertholidy 20 Fe1-xO x = 0.05 – 0.15 3 pozice Fe2+ = 2 pozice Fe3+ + 1 vakance (Fe) Sloučeniny s kovem ve více oxidačních stavech Oxidy, sulfidy, nitridy,... C. L. Berthollet (1748 - 1822) Vakance = neobsazená pozice Fe2+ = modrá Fe3+ = červená O2 = Strukturní typ NaCl 21 Daltonova atomová teorie • Každý prvek se skládá z malých nedělitelných a nezničitelných částic – atomů (ne pro jaderné přeměny, Ra → α + Rn). • Atomy stejného prvku mají identické vlastnosti a hmotnost (ne pro nuklidy, 12C, 13C), atomy různých prvků se podstatně liší ve vlastnostech a hmotnosti (ne pro izobary, 14C-14N). • Sloučeniny jsou tvořeny spojením atomů různých prvků, pro danou sloučeninu vždy stejné typy atomů ve stejném poměru. • Chemická reakce je reorganizace vzájemného uspořádání atomů. 1805 Zákon nebo teorie ? 22 Zákon stálých objemů 1809 Plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových 2 objemy vodíku + 1 objem kyslíku  2 objemy vodní páry Joseph Louis Gay-Lussac (1778 - 1850) 23 Zákon stálých objemů + Daltonova atomová teorie + HO O H H HO ? 2 objemy vodíku + 1 objem kyslíku  2 objemy vodní páry Daltonova atomová teorie Prvek se skládá z atomů Sloučeniny jsou tvořeny spojením atomů různých prvků 24 Avogadrova hypotéza Objem 1 molu plynu je 22.4 litru při 0 °C a 101325 Pa Vm = 22.4 l mol–1 Amadeo Avogadro (1776 - 1856) 1811 - A. Avogadro z Daltonovy atomové teorie a GayLussakova zákona vyvodil: Při stejné teplotě a tlaku obsahují stejné objemy různých plynů stejný počet částic. Plyny jsou dvouatomové molekuly. H2, N2, O2 25 Zákon stálých objemů + Avogadrova hypotéza + H2O O2 H2 H2 H2O 2 objemy vodíku + 1 objem kyslíku  2 objemy vodní páry Plyny jsou dvouatomové molekuly 26 Avogadrova molekula Molekuly = nejmenší částice látky schopné samostatné existence Určují chemické vlastnosti látek. He, Ne, Ar, ..... N2, P4 (bílý), S8, C60, ...... BCl3, CH4, H2O, NH3, CO2...... Nejsou molekuly: NaCl, SiO2, BeF2, C (grafit, diamant), ..... 27 Látkové množství 1 mol = takové množství částic (atomů, molekul, elektronů,...) jako ve 12 g uhlíku 12C NA = 6,022 1023 částic mol–1 Chemické vzorce Na2SO4 = 2 moly Na + 1 mol S + 4 moly O Na2SO4 = 2 atomy Na + 1 atom S + 4 atomy O Stechiometrie chemických rovnic 2 Ca3(PO4)2 + 6 SiO2 + 10 C  6 CaSiO3 + 10 CO + P4 28 Hmotnost – mol – Avogadrova konstanta Prvky se slučují ve stálých hmotnostních poměrech: NaCl = 23,0 g Na s 35,5 g chloru Škála relativních atomových hmotností: H = 1,0 C = 12,0 O = 16,0 Definice molu: 12,0 g 12C = 1 mol Pak 23,0 g Na = 1 mol 1 mol plynu = 22,4 litru Změřit kolik částic je v 1 molu (Loschmidt, Perrin,...) NA = 6,02214084(18) 1023 mol1 29 Výpočet Avogadrovy konstanty Loschmidtovo číslo = počet molekul v jednotce objemu ideálního plynu 1865 z kinetické teorie plynů vypočetl n0 = 2,6 1019 molekul cm–3 Dnešní hodnota: 2,686 7775 1025 m–3 Avogadrova konstanta NA = 6,022 141 99 1023 mol–1 Johann Josef Loschmidt (1821 - 1895) Počerny u KV 30 Výpočet Avogadrovy konstanty Jean Baptiste Perrin (1870 - 1942) NP za fyziku 1926 Brownův pohyb částic v kapalině 1908 Experimentální důkaz existence molekul Zavedl pojem Avogadrova konstanta a experimentálně zjistil její hodnotu 6,82 1023 molekul ve 2 g vodíku 31 Výpočet Avogadrovy konstanty 1911 Ernest Rutherford and Bertram B. Boltwood 1 g radia emituje 6,2×1010 alfa částic za sekundu (Geigerův počítač) Za 132 dní při 0 °C a 760 mmHg získali 10,38 mm3 helia NA = 6,1×1023 32 STM/AFM - Mikroskopie skenovací sondou TEM - Transmisní elektronová mikroskopie 33 34 Výpočet Avogadrovy konstanty Z rentgenové strukturní analýzy monokrystalů Ti Příklad: Ti tělesně centrovaná kubická buňka počet atomů v buňce Z = 2 Délka hrany a = 330,6 pm Hustota Ti  = 4,401 g cm3 A(Ti) = 47,88 g mol1 2 Ti na 1 buňku o objemu V = a3 AN TiA Za )(3  35 Pojem atomu Leukippos (480-420 př. n. l. ) Je hmota spojitá nebo nespojitá? Svět sestává z hmoty a prázdnoty, je tvořen z nedělitelných částic. Demokritos (470-380 př. n. l.) Pojem atom atomos = nedělitelný, atomy mají tvar, velikost a hmotnost, které určují vlastnosti látek. Existuje nekonečné množství nekonečného počtu druhů atomů, které jsou v neustálém pohybu a kombinují se. Dalších 2000 let odmítáno - až do1805 – John Dalton 36 Pojem prvku v historii chemie Tháles Milétský (624 - 543 př.n.l.) Základní prvek je voda Empedokles (490 - 430 př.n.l.) 4 základní prvky = oheň, voda, vzduch, země a 2 základní síly: přitažlivá a odpudivá (až 1783 H. Cavendish: voda je sloučenina H2 a O2) Aristoteles (384 - 322 př.n.l.) 4 základní prvky + ether Prvek je nositel vlastností Kombinace vlastností 37 Pojem prvku v historii chemie Alexandrie: řecká teorie + egyptská praktická “chemie” Arabská alchymie, přenesena do Evropy Alchymistické prvky: země, voda, oheň, vzduch a navíc Au, Ag, Hg, Fe, Sn, Cu, S, sůl Au Slunce Ag Měsíc Sn Jupiter Fe Mars Cu Venuše Hg Merkur Pb Saturn 38 Pojem prvku v historii chemie tři elementární substance: rtuť, síra a sůl 1537 Moravský Krumlov - Jan z Lipé Oslepnutí syna Pertolda na jedno oko a smrt Jany z Perštejna Rtuť = tekutost a kovový charakter Síra = hořlavost Sůl = inertní element Philippus Theodorus Bombastus von Hohenheim Paracelsus (1493–1541) 39 Pojem prvku v historii chemie 1661 Robert Boyle – první přírodovědecká definice prvku: Prvek je látka, která se nedá rozložit na jiné látky. 1789 Lavoisier 21 prvků (kyslík) 1808 Dalton 36 prvků – první spojení pojmů atom/prvek stejné atomy mají stejnou hmotnost, násobky H 1813-14 Berzelius 47 prvků 1869 Mendělejev tabulka 63 prvků 2018 Periodická tabulka dnes: známe 118 prvků 40 Daltonova atomová teorie • Každý prvek se skládá z malých nedělitelných a nezničitelných částic – atomů (ne pro jaderné přeměny). • Atomy stejného prvku mají identické vlastnosti a hmotnost (ne pro nuklidy), atomy různých prvků se podstatně liší ve vlastnostech a hmotnosti (ne pro izobary). • Sloučeniny jsou tvořeny spojením atomů různých prvků, pro danou sloučeninu vždy stejné typy atomů ve stejném poměru. • Chemická reakce je reorganizace vzájemného uspořádání atomů. 1805 John Dalton (1766 - 1844) 41 1. Oxygen. 2. Hydrogen. 3. Nitrogen. 4. Carbon. 5. Sulphur. 6. Phosphorus 7. Gold. 8. Platinum. 25. Cerium. 26. Potassium. 27. Sodium. 28. Calcium. 29. Magnesium. 30. Barium. 31. Strontium. 32. Aluminium. 33. Silicon. 34. Yttrium. 35. Beryllium. 36. Zirconium. Daltonovy symboly atomů/prvků 9. Silver. 10. Mercury. 11. Copper. 12. Iron. 13. Nickel. 14. Tin. 15. Lead. 16. Zinc. 17. Bismuth. 18. Antimony. 19. Arsenic. 20. Cobalt. 21. Manganese. 22. Uranium. 23. Tungsten. 24. Titanium. 42 Vývoj definice atomových hmotností J. Dalton H = 1 J. J. Berzelius O = 100 J. S. Stas O = 16 (pro přírodní směs izotopů 16O, 17O, 18O) chemická stupnice fyzikální stupnice 16O = 16 (hmotnostní spektrometrie) ZMATEK 1961 Atomová hmotnostní jednotka = 1/12 hmotnosti atomu nuklidu 12C 1 amu = 1 u = 1.6606 1027 kg 43 Atomová hmotnost 1814 Tabulka relativních atomových hmotností 41 prvků O = 100 1811 Zavedení zkratek jako symbolů prvků Li Lithium Be Beryllium Ga Gallium (ne Galium) Y Yttrium Te Tellur Tl Thallium Ds Darmstadtium (Cp) Copernicium Jőns Jacob Berzelius (1779 - 1848)Vzorce sloučenin H2O dnes H2O 44 Periodická tabulka prvků 45 Definice prvku Soubor atomů se stejným protonovým číslem F19 9 A, Nukleonové číslo Z, Protonové číslo Nuklid = soubor atomů se stejným A a Z Prvek = soubor atomů se stejným Z 46 Chemické látky - složení CAS - 120 milionů chemických sloučenin Druh atomů Ar nebo B prvky O a B nebo O a C sloučeniny Relativní počet atomů AB nebo AB2  empirický vzorec (CO nebo CO2) Absolutní počet atomů A2B2 nebo A6B6  molekulový vzorec (C2H2 nebo C6H6) [CoN6H15O2]2+ 47 Prvky – struktura – allotropie Struktura (vazby mezi atomy)  strukturní vzorec Vazebná topologie allotropie (prvky): O2, O3 S S S S S S S S S S S S S S S2 S S S S n 48 Sloučeniny – struktura – konstituce Vazebná topologie  strukturní (konstituční) vzorec topologická (konstituční, vazebná) izomerie (sloučeniny) A-B-C nebo A-C-B C5H10O HOCN - kyanatá, HNCO - isokyanatá, HONC – fulminová [Co(NH3)5NO2]2+ nitro [Co(NH3)5ONO]2+ nitrito 49 217 izomerů C6H6 Topologická (konstituční, vazebná) izomerie 50 Molekulární tvar Molekulární tvar  geometrický vzorec NH3 Co NH3 H3N NH3 NH3N O O 2+ NH3 Co NH3 H3N NH3 OH3N N 2+ O Vazebná izomerie NO2 skupiny 51 Sloučeniny – struktura – konstituce Al4N4C48H40 Al4N4Ph8 [PhAlNPh]4 AlNC12H10 52 Sloučeniny – struktura – konstituce Al4N4C48H40 Al4N4Ph8 [PhAlNPh]4 AlNC12H10 53 Sloučeniny – struktura – konstituce Al4N4C48H40 Al4N4Ph8 [PhAlNPh]4 AlNC12H10 54 Molekulární tvar Molekulární tvar  geometrický vzorec geometrické izomery Pt H3N Cl ClH3N Pt H3N NH3 ClCl cis trans H R H R H R R H Z E Molekulární tvar - fyzikální vlastnosti - chemická reaktivita 55 56 Molekulární tvar Optické izomery – enantiomery Molekulární tvar  geometrický vzorec Dissymetrie Asymetrický atom 57 Optické izomery - enantiomery Oktaedrický komplex 58 Molekulární tvar konformery R R N Me N Me 59 Krystalová struktura Polymorfie – jen pro pevné látky Stejné stavební (vzorcové) jednotky, stejné vazby, ale různé uspořádání v prostoru Kubický diamant Hexagonální diamant 60 Krystalová struktura ZnS sfalerit kubická struktura ZnS wurzit hexagonální struktura 61 Vývoj znalostí o složení atomu 1758 Dva druhy elektřiny – dvě fluida: Robert Symmer (vlněné a hedvábné ponožky) 1807 Sloučeniny jsou drženy pohromadě elektrickými silami. Získal alkalické kovy z tavenin jejich solí elektrolýzou Elektrolýza taveniny K2CO3  K Elektrolýza taveniny NaCl  Na Humphry Davy (1778 - 1829) 62 Faradayův zákon 1833 Množství vyloučené látky při elektrolýze je přímo úměrné prošlému náboji Michael Faraday (1791 - 1867) Faradayova konstanta = F náboj 1 molu e = 96500 C 1 mol Mz+ ………….96500 C  z n molů Mz+ …………Q = I t zF MIt m  63 Složení atomu 1874 Elektřina je tvořena diskrétními negativně nabitými částicemi 1894 název elektron George J. Stoney (1826 - 1911) 64 Složení atomu Katodové paprsky, 1898-1903 • Crookesova trubice (William Crookes, 1869-1875) • Vycházejí z negativní elektrody, pohybují se po přímce, zahřívají kov, otáčejí vrtulku (staré TV, TEM, MS) • Jsou stejné pro různé druhy katodového materiálu a použitého plynu • Jsou odpuzovány záporným potenciálem Experimentální - Potvrzení existence elektronu - Určení specifického náboje q/me = 1,76 108 C g 1 Joseph John Thomson (1856 - 1940) 65 Katodové paprsky Elektrické pole Magnetické pole Specifický náboj q/me = 1,76 108 C g 1 66 Katodové paprsky Elektrické pole Magnetické pole Specifický náboj q/me = 1,76 108 C g 1 67 Elektrické pole Magnetické pole 68 Thomsonův model atomu Elektrony Kladný náboj rozptýlený