Vzorkování ovzduší Roman Prokeš Jiří KohoutekRoman Prokeš, Jiří Kohoutek Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Vzorkování ovzduší – obsah:Vzorkování ovzduší obsah: Ú1. Úvod 2. Rozdělení vzorkování 3 Používané vzorkovače3. Používané vzorkovače 4. Používané filtry 5. Umístění odběrové lokality5. Umístění odběrové lokality 6. Meteorologické podmínky 7. Možnosti ovlivnění odběru 8. Vzorkovací plány, systém QA/QC 9. Odběry pro ekotoxikologické biotesty 10 Vzorkovací stanice10. Vzorkovací stanice 1.Úvod1.Úvod Cíl k á í d šíCíl vzorkování ovzduší: • kvalitativní a kvantitativní zjištění přítomnosti a koncentrace škodliviny nebo skupiny škodlivin v ovzduší na dané lokalitěškodliviny nebo skupiny škodlivin v ovzduší na dané lokalitě Specifika vzorkování ovzduší:Specifika vzorkování ovzduší: • nízké koncentrace škodlivin • heterogenita vzorkované matrice • škodliviny přítomné ve více formách 1.Úvod1.Úvod F kt li ň jí í lb k í t dikFaktory ovlivňující volbu vzorkovací metodiky: • fázová distribuce škodlivin • stabilita škodlivinstabilita škodlivin • požadavky na časové rozlišení • analytické požadavky d lší f ikál ě h i ké l t ti šk dli i• další fyzikálně-chemické vlastnosti škodlivin: – tepelná stabilitap – těkavost – polarita – iontový charakteriontový charakter – chemické složení – environmentálně-chemické vlastnosti 2.Rozdělení vzorkování vzorkování ovzduší emise imise pracovní prostředí i í k á í kti í k á í volné ovzduší pasivní vzorkování kontinuální semikontinuální diskontinuální aktivní vzorkování kontinuální semikontinuální diskontinuální 2.Rozdělení vzorkování • vzorkování emisí• vzorkování emisí – vysoké koncentrace polutantů – vysoká agresivita odebírané matriceyso á ag es a odeb a é a ce – nutnost isokinetického odběru – odběr kondenzační nebo ředící metodou • vzorkování imisí – vzorkování pracovního ovzduší – vzorkování volného ovzduší 2.Rozdělení vzorkování pasivní vzorkování – principp p p • bez použití čerpadla - vzorkované ovzduší samovolně proudí kolem pasivně vystaveného filtru, membrány či jiného média (sorbentu) v němž se sledovaný polutant zachycuje(sorbentu), v němž se sledovaný polutant zachycuje • separační mechanismus je založen na rozdílu mezi koncentracemi škodlivin v prostředí a v sorpčním médiu • délka vzorkování se řídí podle doby, která je nutná pro ustavení rovnovážného stavu (nasycení sorpční kapacity) • vzorkovače jsou málo citlivé na náhodné extrémní změny• vzorkovače jsou málo citlivé na náhodné extrémní změny v aktuální koncentraci polutantů – poskytují informace o dlouhodobé úrovni kontaminace 2.Rozdělení vzorkování pasivní vzorkovánípasivní vzorkování • sorbenty se dle původu dělí na biotické (lišejníky, jehličí) a abiotické (radiello, SPMD PUF, SKC), ) 2.Rozdělení vzorkování pasivní vzorkování - vlastnosti Výhody:ý y • nízká cena zařízení a nízké provozní náklady • malé nároky na instalaci a technickou údržbu • bez nutnosti připojení ke zdroji elektrické energie • poskytují informaci o dlouhodobé úrovni kontaminace Nevýhody: • nižší citlivost a vyšší detekční limity • možné interference s jinými polutanty • nemožnost exaktního stanovení prošlého objemu vzduchu ( ží jí ř čt á i lé dél i hl ti(používají se přepočty závislé na délce expozice, rychlosti sorpce a dalších parametrech či empiricky získané koeficienty) 2.Rozdělení vzorkování aktivní vzorkování = odběr vzorků organických polutantů pomocí čerpadla, pumpičky, měchu. • vzduch je hnán přes: analyzátor přímo (online analýza) filtr (více filtrů) sorbent promývačku zpracování a analýza po skončení odběru 2.Rozdělení vzorkování Dělení aktivního vzorkování • kontinuální vzorkování → vzduch stálou rychlostí prochází přímo přes analyzátor k t šk dli i j k di i i ál é č→ koncentrace škodlivin jsou k dispozici v reálném čase → nedochází k jejich zachycování na filtru • semikontinuální vzorkování → vzduch je hnán přes zachycovací médium → analýza a čištění média probíhá současně v paralelní větvi přístroje, obě větve se po předem nastaveném čase střídají • diskontinuální vzorkování → vzduch prochází přes filtr po celou dobu vzorkováníp p p → analýza filtru se provádí až po ukončení odběru 2.Rozdělení vzorkování Kontinuální vzorkování • měření tuhých znečisťujících látek v ovzduší (prašnost) PM1 PM2 5• měření tuhých znečisťujících látek v ovzduší (prašnost) PM1, PM2,5, PM10 • měření NOx, CO, CO2, O3 2.Rozdělení vzorkování • měření SO2 – pulsní ultrafialová fluorescence • měření NOX – cheminoluminiscence, korelační i f č á binfračervená absorpce • měření O3 - spektrofotometrie 2.Rozdělení vzorkování vzorkování prachových částic v reálném časep ý • světelný rozptyl aerosolu (nefelometrie) a absorpce beta záření (radiometrie) 2.Rozdělení vzorkování aktivní vzorkování - vzorkovače s pevným objemem j d d há ří í dbě ký h k t í (b• jednoduchá zařízení pro odběr vysokých koncentrací (bez nutnosti zakoncentrování při analytickém stanovení) • využívají se zařízení s přesně definovaným objememy j p ý j (plynotěsné stříkačky, vzorkovací vaky, evakuované kanystry) • nenáročné na obsluhu 2.Rozdělení vzorkování aktivní vzorkování - s použitím čerpadla • vzorkované ovzduší je čerpadlem hnáno přímo přes analyzátorj p p p y nebo nasáváno přes vhodný filtr, který se analyzuje následně • odebraný objem se obvykle měří plynoměrem 2.Rozdělení vzorkování Dělení aktivního (diskontinuálního) vzorkování podle průtoku (odebíraného objemu): • velkoobjemové odběry odebíraný objem m3 za minutu • středněobjemové odběry odebíraný objem v desítkách až stovkách litrů za minutuý j • nízkoobjemové odběry odebíraný objem v mililitrech až jednotkách litrů za minutu 3.Používané vzorkovače Velkoobjemové odběry č dl PM 10 ( ý b Th• čerpadlo PM-10 (výrobce Thermo Andersen, USA) • průtok čerpadlem přesahuje 1 m3 za minutu (1500 m3/24hod )minutu (1500 m3/24hod.) • speciálně upravená hlavice zajišťuje odběr prašných částic frakce PM10 prašné částice zachycuje křemennýprašné částice zachycuje křemenný filtr (quartz) velikosti 8x10" umístěný v odběrové hlavici • prašnost se stanovuje diferenčním vážením filtru, který lze následně extrahovat a extrakt použít pro chemickou analýzu nebo pro biotesty odběrovou hlavici čerpadla je možno• odběrovou hlavici čerpadla je možno doplnit speciálním impaktorem pro další frakcionaci odebíraných částic 3.Používané vzorkovače Velkoobjemové odběry • Digitel • Baghirra k kád ý i kt→ kaskádový impaktor → vícesměrový vzorkovač 3.Používané vzorkovače Středněobjemové odběry • pro odběry semivolatilních organických látek se nejčastěji používají středněobjemová čerpadla • PS-1 (Thermo Andersen, USA), obdobný design měla i starší čerpadla Wedding • v odběrové hlavici jsou umístěny dvaj y filtry - polyuretanový filtr (PUF) a křemenný filtr (quartz); křemenný filtr slouží k zachycení prašných částic sy p ý polutanty sorbovanými v tuhé fázi, PUF zachytí polutanty přítomné ve fázi plynné • odebíraný objem dosahuje až 280 l.min-1 (ý j j ( 400 m3/24hod.) • odběry se provádějí na základě US EPA metodiky TO-13metodiky TO 13 3.Používané vzorkovače Středněobjemové odběry č dl VAPS (V til Ai• čerpadlo VAPS (Versatile Air Pollutant Sampler; výrobce URG, USA) slouží k odběru plynných látek a polétavéhoplynných látek a polétavého prachu ve frakcích PM10 (2l/min) a PM2,5 (15l/min) • obě frakce jsou zachycoványj y y na teflonových filtrech (analýza obsahu těžkých) nebo quartz filtrech (analýza POPs) 3.Používané vzorkovače Středněobjemové odběryStředněobjemové odběry • Leckel → hlavice bio, PM1, PM2,5, PM10, PM+PUF,a ce b o, , ,5, 0, U , ozonový denuder, TSP, VDI 3.Používané vzorkovače Nízkoobjemové odběry • lamelové čerpadlo M401 • průtok lze regulovat v rozsahu 0,25 – 6 l.min-1 (odebíraný objem 0,4 do 8 m3 za 24 hodin) • odebrané objemy se měříj y mokrými nebo suchými plynoměry • jako sorbentu lze využítjako sorbentu lze využít nejrůznější typy filtrů či odběrových trubiček, a to i řazených v sérii nebo veý spojení se speciálními odběrovými hlavicemi 3.Používané vzorkovače Nízkoobjemové odběry ál í k č• personální vzorkovače • odebíraný objem cca 1 m3/24hod. • AirChek (výrobce SKC, USA) sledování kvality pracovního prostředísledování kvality pracovního prostředí (průtok v rozsahu 5 až 3250 ml.min-1) v rozsahu 5 až 3250 ml.min-1) kaskádové impaktory• kaskádové impaktory • vícesměrový vzorkovače 4.Používané filtry Používané filtry (sorbenty) • volba typu filtru resp. složení sorbentu závisí na fyzikálněchemických vlastnostech vzorkovaných škodlivin a na analytických požadavcíchpožadavcích • sorpční kapacita filtru musí být dostatečná s ohledem na odebíraný objem a předpokládané koncentrace škodlivin • musí být garantována čistota filtru (sorbentu) buď výrobcem nebo• musí být garantována čistota filtru (sorbentu) buď výrobcem, nebo laboratoří; čistota filtrů musí být pravidelně kontrolována systémem slepých pokusů – blanků (trip blank, field blank atd.) • materiál, původ, šarže, datum čištění a další parametry filtrů musímateriál, původ, šarže, datum čištění a další parametry filtrů musí být evidovány v rámci systému QA/QC 4.Používané filtry Používané filtry (sorbenty) h i k lý ží á á h t iál í h h ý h• pro chemickou analýzu se používá záchyt na speciálních prachových filtrech a sorpčních trubičkách (doporučený materiál filtrů a složení náplně trubiček se liší podle typu sledované škodliviny) → filtrační materiál i doporučenou analytickou metodu lze nalézt v materiálech→ filtrační materiál i doporučenou analytickou metodu lze nalézt v materiálech US EPA → katalog jednotlivých výrobců (Whatman, SKC, Supelco) • k záchytu prašných částic lze využít celulózové, teflonové či křemenné filtry - závisí na požadavcích dalšího zpracování (extrakce, analyty) • pro odběr POPs (PCDDs/Fs, PCBs, Cl-PEST, PAHs) se používají 2-3 filtry řazené v sérii – prvním je křemenný filtr (quartz) sloužící k záchytu prašných částic se sorbovanými POPs, druhým je filtr z polyuretanovép ý ý , ý j p y pěny (PUF) sloužící k záchytu POPs v plynné fázi; při požadavku na záchyt silně těkavých POPs (např. naftalenu) je PUF třeba doplnit vrstvou XAD 5.Umístění odběrové lokality Požadavky na umístění lokality • lokalita musí zajišťovat maximální možnou reprezentativnost odběru vzhledem ke sledovanému objektu či situaci • musí být zajištěno dokonalé pokrytí daného místa a jevu jak z hlediska prostorového, tak i časového Výběr lokality ovlivňují: l k li t i á í h i bil í h d jů k lí l k lit- lokalizace stacionárních i mobilních zdrojů v okolí lokality - transportní charakteristiky polutantů z těchto zdrojů a vlivy meteorologických a geografických podmínek na tyto charakteristiky - vhodnost lokality z hlediska umístění odběrového zařízení 5.Umístění odběrové lokality Požadavky na umístění lokality • vycházejí ze zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. • dle §6, odst. 9 stanoví prováděcí právní předpis způsob sledování kvality ovzduší, včetně metod odběru vzorků a dalších technických požadavků (tedy i umístění odběrových lokalit – bodů vzorkování) • uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 350/2002 Sb., resp. příloha č. 3 k tomuto nařízení „Umístění bodů vzorkování (míst měření) pro měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší“měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší • stanoví se zde požadavky na: í ť á í b dů k á í k ěřítk– umísťování bodů vzorkování v makroměřítku – umísťování bodů vzorkování v mikroměřítku – další (obecné) požadavky 5.Umístění odběrové lokality Umísťování bodů vzorkování v makroměřítku • vzorkování zaměřené na ochranu zdraví lidí – musí poskytovat údaje o lokalitách v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, v sídelních seskupeních v nichž dochází k výskytu nejvyšších koncentrací a která jsouseskupeních, v nichž dochází k výskytu nejvyšších koncentrací a která jsou reprezentativní z hlediska expozice populace musí být vyloučeno měření ve velmi malých mikroprostředích a v jejich• musí být vyloučeno měření ve velmi malých mikroprostředích a v jejich bezprostředním okolí; měření musí reprezentovat kvalitu ovzduší v okolí alespoň 200 m2 u lokalit orientovaných na dopravu a několika kilometrů čtverečních u městských lokalit; mělo by modelově reprezentovatý ; y p podobné lokality • vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace – více nežy g 20 km od sídelních seskupení a více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic; mělo by reprezentovat kvalitu ovzduší v okolí alespoň 1000 km2 5.Umístění odběrové lokality Umísťování bodů vzorkování v mikroměřítku • tok vzduchu okolo vstupního otvoru vzorkovacího zařízení nesmí být omezován překážkami (nutná vzdálenost několika metrů od budov,p ( , balkonů, stromů a dalších překážek) • vstupní otvor vzorkovacího zařízení by měl být ve výši 1 5 m (dýchací• vstupní otvor vzorkovacího zařízení by měl být ve výši 1,5 m (dýchací zóna) až 4 m nad zemí; vyšší polohy (až do 8 m) jsou nutné, pokud mají být údaje reprezentativní pro rozsáhlejší oblasti (dálkový transport škodlivin) • vstupní otvor odběrové sondy nesmí být umístěn v bezprostředním okolí zdrojů znečišťování ovzduší, aby se vyloučil přímý odběr vzorků emisí nezředěných mícháním s okolním ovzdušímnezředěných mícháním s okolním ovzduším • vzorkovací zařízení orientované na dopravu by mělo být alespoň 25 m od kraje velkých křižovatek a alespoň 4 m od středu nejbližšího jízdního pruhu 5.Umístění odběrové lokality Další požadavky na umísťování bodů vzorkování Musí být brány v úvahu následující faktory: • spolupůsobící zdroje znečišťování ovzduší • bezpečnost obsluhy vzorkovacího zařízení • přístupnost ke vzorkovacímu zařízení • dostupnost elektřinyp y • viditelnost místa ve vztahu k jeho okolí • bezpečnost veřejnosti • požadavky na společné umístění různých vzorkovacích zařízenípožadavky na společné umístění různých vzorkovacích zařízení • požadavky územního plánování Musí být pořízena dokumentace a fotodokumentace bodu vzorkováníMusí být pořízena dokumentace a fotodokumentace bodu vzorkování. Musí být zanesena do mapy přesná poloha lokality (GPS souřadnice). Musí být prováděna pravidelná kontrola platnosti výběrových kritériíMusí být prováděna pravidelná kontrola platnosti výběrových kritérií. 6.Meteorologické podmínky Meteorologické podmínky ovlivňují transport, zřeďovací rychlost a t bilit l d ý h šk dli istabilitu sledovaných škodlivin. • rychlost a směr větru • teplota • atmosferický tlak • intenzita slunečního záření • srážky (typ a intenzita) • relativní vlhkost Tyto parametry je nutné sledovat během každého vzorkování přímo na odběrové lokalitě. Lze použít i údaje z meteorologické stanice v blízkosti lokality. 6.Meteorologické podmínky Z hlediska opakovatelnosti odběru ovzduší je třeba rozlišovat: • typ počasí (např. zimní inverze) Typ počasí se vyskytuje opakovaně (byť nepravidelně), protoyp p y y j p ( y p ), p odběry za stejného typu počasí jsou opakovatelné. • případ počasí (souhrn všech jeho parametrů)případ počasí (souhrn všech jeho parametrů) Případ počasí je zcela jedinečný, proto je odběr za naprosto stejných podmínek (za stejného případu počasí) neopakovatelný. 7.Možnosti ovlivnění odběru Možnosti ovlivnění odběru je třeba posoudit před jeho zahájením, sledovat v celém jeho průběhu a evidovatsledovat v celém jeho průběhu a evidovat v protokolu o odběru vzorku pro potřeby následného vyhodnocení. Jedná se zejména o: 1. možné zdroje znečištění 2. vliv konfigurace terénu 3 í tě í dbě é l k lit3. umístění odběrové lokality 4. meteorologické podmínky 5. ostatní podmínky při odběrup y p 7.Možnosti ovlivnění odběru 1. možné zdroje znečištění • bodový zdroj v malé vzdálenosti (např. komín) – dle výšky komína nutno posoudit možnost přímého ovlivnění odběru zdrojem - nízký komín – přímé ovlivnění odběru je možné - vysoký komín – kouřová vlečka až na výjimečné meteorologické situace přímo neovlivňuje naměřené koncentrace • bodový zdroj ve střední vzdálenosti – nutno posoudit možnost styku kouřovéý j p y vlečky se zemí v místě odběru • plošný nebo liniový zdroj v malé vzdálenosti (odběr v obci, její blízkosti nebo v blízkosti frekventované silnice)v blízkosti frekventované silnice) • bez známých zdrojů v blízkosti odběru (imisní koncentrace závisí především na dálkovém transportu škodlivin) • zadýmení odběrové lokality – většinou způsobeno spalovacími procesy v nejbližším okolí (domácí topeniště nebo volné spalování organických zbytků či odpadů). Zejména déle trvající zadýmení vede ke zvýšeným koncentracím všech látek nacházených běžně v emisích ze spalovacích procesůlátek nacházených běžně v emisích ze spalovacích procesů. 7.Možnosti ovlivnění odběru 2. vliv konfigurace terénu • inverzní kotlina – špatně provětrávané území s vysokou četností ik t l t í h i ívzniku teplotních inverzí • ostatní polohy (roviny, svahy a vrcholky kopců) – dobřeostatní polohy (roviny, svahy a vrcholky kopců) dobře provětrávané lokality s málo pravděpodobnými inverzními situacemi (s výjimkou dlouhodobých zimních inverzí většího rozsahu)rozsahu) 7.Možnosti ovlivnění odběru 3. umístění odběrové lokality • výška odběrového místa - 1 5-2 m – dýchací zóna – toto umístění více zohledňuje vliv1,5 2 m dýchací zóna toto umístění více zohledňuje vliv lokálních zdrojů - 6-10 m – umístění vhodné především pro posouzení vlivu dálkového transportu škodlivin na imisní situaci v dané lokalitě • okolí odběrového místa - překážky v nejbližším okolí (do vzdálenosti 20 m) – budovy, stromy a keře mohou působit jako lapače prašnosti a vytvořit “imisnístromy a keře mohou působit jako lapače prašnosti a vytvořit imisní stín“. Druhou možností je zvýšení turbulence proudění a tím i zvýšení a záchyt sekundární prašnosti. - povrchy v okolí odběrového místa – optimálním povrchem je d ž ý t á ík H lé š é hli ité či í čité h hudržovaný trávník. Holé prašné, hlinité či písčité povrchy mohou vést k vyššímu záchytu prašných částic, u asfaltových povrchů je možné i zvýšení naměřených koncentrací některých volatilních a semivolatilních organických sloučenin.g ý 7.Možnosti ovlivnění odběru 4. meteorologické podmínky • srážky - déšť – vymývání tuhých částic, pokles koncentrací látek na ně vázaných - sněžení – obdobné účinky, méně intenzivníy • rychlost proudění (větru) - malá rychlost – imisní koncentrace jsou ovlivněny především lokálními zdroji – emise z lokálních zdrojů jsou rozptylovány, imisní koncentrace jsou znečištění, v obcích dochází ke zhoršenému provětrávání, p - velká rychlost – imisní koncentrace dány dálkovým transportem škodlivin • směr proudění – odběr ovlivňují emisní zdroje lokalizované proti směru proudění • teplota vyšší teploty vedou k těkání volatilních sloučenin v okolí místa odběru- vyšší teploty – vedou k těkání volatilních sloučenin v okolí místa odběru - nižší teploty – v obcích vyšší pravděpodobnost provozu topných systémů a tím i koncentrace látek emitovaných ze spalovacích procesů • tlak – je jednou z meteorologických podmínek přispívajících ke vzniku teplotních i íinverzí • vlhkost - nízká vlhkost – vede k růstu koncentrací prašných částic a sorbovaných škodlivin - vysoká vlhkost – může komplikovat některé typy odběrů 7.Možnosti ovlivnění odběru 5. ostatní podmínky při odběru • charakter prašnosti – velikost prašných částic (jejich aerodynamický průměr dae)y ý p ae) – velikost a měrný povrch částic ovlivňuje jejich sorpční vlastnosti  koncentrace sorbovaných škodlivin lik čá i á li h ů ik d dý h íh– velikost částic má vliv na schopnost průniku do dýchacího ústrojí  různá míra zdravotní rizika • frakce PM2 5 10 (2,5 m < dae < 10 m) – hrubá, inhalovatelná frakcefrakce PM2,5-10 (2,5 m dae 10 m) hrubá, inhalovatelná frakce • frakce PM2,5 (dae < 2,5 m) – jemná, respirabilní frakce • frakce PM1,0 (dae < 1 m) – ultrajemná respirabilní frakce S klesající velikostí částic rostou jak koncentrace na ně sorbovaných škodlivin, tak jejich negativní účinky na lidské zdraví. 8.Vzorkovací plány, QA/QC • vypracování vzorkovacího plánu je prvním krokem při přípravě odběru vzorkůodběru vzorků • vzorkovací plán musí obsahovat veškeré časové i místní údaje o ři é k á í č d bí ý h ků ů bpřipravovaném vzorkování, počty odebíraných vzorků a způsob nakládání s nimi • musí specifikovat techniku odběru (použité typy vzorkovačů a sorbentů) • nedílnou součástí každého vzorkovacího plánu je i systém zajištění a kontroly kvality QA/QC (Quality Assurance / Quality Control) • vlastní obsluha odběrových zařízení je specifikována standardními operačními postupy (SOP) pro jednotlivé typy odběrů 8.Vzorkovací plány, QA/QC Systém QA/QC Kamenice 126/3 625 00 Brno receto m ni c • cílem systému QA/QC je zamezení možnosti ovlivnění výsledků Číslo vzorku: NHB-3-A1 Typ vzorku: volné ovzduší (A) Lokalita: Nemocnice Havlíčkův Brod Odběrové číslo vzorku: 2012 / A ODBĚROVÝ PROTOKOL Kamenice 126/3, 625 00 Brno www.recetox.muni.cz možnosti ovlivnění výsledků odběru vzorků • k ovlivnění výsledků může dojít jak při Požadovaná analýza: PBDEs, PCBs, OCPs, chlorbenzeny Filtry 0,5 µm PTFE filter (25 mm) A 2,5 µm 0,5 µm PTFE filter (25 mm) B 1,0 µm 0,5 µm PTFE filter (25 mm) C 0,5 µm 0,5 µm PTFE filter (25 mm) D 0,25 µm 2,0 µm PTFE filter (37 mm) E after-filter Skladování filtrů ve 2 vrstv ch hlinˇkov‚ f˘lie a PE sźku • k ovlivnění výsledků může dojít jak při vlastním odběru, tak při manipulaci a transportu vzorků a při jejich analytickém zpracování ‚ f ź Odběr vzorku Začátek odběru Konec odběru Datum: Datum: Čas: Čas: Nastavený průtok l/min Low Volume Sampler (PM10 - 35) - SIOUTAS 9analytickém zpracování • systém QA/QC (kromě jiného) ifik j ů b č í ků Nastavený průtok l/min Odebraný objem l Doba odběru Popis lokality: budova č.3, ředitelství, kancelář Poloha lokality: (WGS 84) N (s.š.) E (v.d.) m n.m. 49°36'34.250" 15°34'17.467" 9 specifikuje způsob značení vzorků, vzhled a obsah odběrových protokolů Možné ovlivnění odběru: Meteorologické podmínky v průběhu odběru: Průměrné denní teploty: o C Počet dnů se srážkami: Počet dnů s inverzním charakterem počasí: Transport vzorků do laboratoří h hl k fl PE k hl d b ( o C)ve 2 vrstv ch hlinˇkov‚ f˘lie a PE sźku v chladˇcˇm boxu (5 o C) Datum přepravy: (pokud se lisi od data ukonceni odberu) Operátor: Za správnost odběru odpovídá: RNDr.Roman Prokeš 8.Vzorkovací plány, QA/QC • pro vlastní vzorkování je podstatné odstranění chyb při manipulaci s čistými filtry před zahájením vzorkování amanipulaci s čistými filtry před zahájením vzorkování a s exponovanými filtry po jeho ukončení d č ý t• doporučený postup: • po vyčištění jsou filtry dle typu skladovány buď ve dvou vrstvách hliníkové fólie a uzavíratelném PE sáčku nebo ve skleněné zábrusové prachovnici obalené hliníkovou folií v mrazícím boxu při teplotě -18 oCfolií v mrazícím boxu při teplotě 18 C • maximální doba skladování vyčištěných filtrů jsou tři měsíce (popř. jeden rok) • pro manipulaci s filtry se používají pinzety s teflonovými hroty • po ukončení odběru jsou exponované filtry zabaleny do dvou vrstev alobalu, uzavřeny do PE sáčku a do analýzy umístěny v chladu (při transportu a krátkodobém skladování – do 24 hodin – ve 4 oC, při déletrvajícím skladování je nutno vzorky zmrazit na -18 oC) • u silně reaktivních sloučenin se doporučuje minimalizovat dobu skladování optimálníu silně reaktivních sloučenin se doporučuje minimalizovat dobu skladování, optimální je okamžité zpracování v laboratoři 9.Odběry pro biotesty • pro komplexní hodnocení stavu prostředí je vhodné vedle chemických analýz provést posouzení biologických účinkůchemických analýz provést posouzení biologických účinků (ekotoxikologické biotesty) íl k ik l i ký h bi ů j í ž ý h li ů• cílem ekotoxikologických biotestů je posouzení možných vlivů celého spektra přítomných škodlivin i se zohledněním jejich vzájemných vztahů a interakcí • biotesty umožňují hodnotit a kvantifikovat vybraný biologický účinek formou závislosti dávka-odpověďp • vzhledem k požadavkům na provedení biotestů je třeba při odběrech zohlednit zejména:zohlednit zejména: – potřebné množství vzorku – formu zachycení (fixace) vzorku 9.Odběry pro biotesty • potřebné množství vzorku Biotest RCS Plus Microbial Air Sampler – ekotoxikologické biotesty mají nižší citlivost než chemické analýzy p chemické analýzy – testování se provádí v několika koncentracích pro posouzení vztahup p dávka-odpověď – potřebné množství vzorku ovlivňuje i design testů Biotest RCS High Flow Microbial Air Sampler •  potřebné množství vzorku je větší než pro chemickou analýzu •  je nutné použití velko- a středněobjemových čerpadelčerpadel Biotest RCS Isolator Microbial Air Sampler 10.Vzorkovací stanice álé i• stálé stanice • kontejnery • mobilní stanicemobilní stanice 10.Vzorkovací stanice : Měřené látky a rozsah měření Legislativa - Zákon o ochraně ovzduší č.201/2012 SB Legislativa - Zákon o ochraně ovzduší č.201/2012 SB Legislativa - Zákon o ochraně ovzduší č.201/2012 SB Legislativa - Zákon o ochraně ovzduší č.201/2012 SB Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtemEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky