Pedagogická
komunikace
Jaký je rozdíl mezi pedagogickou
a běžnou komunikací?
Pedagogická komunikace
Vzájemná výměna informací mezi účastníky
výchovně vzdělávacího procesu, která slouží
výukovým cílům.
Gavora, 1988
Výzkum pedagogické komunikace v ČR
• Mareš J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve
škole.
• Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci.
• Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z.
(2012). Komunikace ve školní třídě.
• Šeďová, K., Švaříček, R., Sedláček, M., &
Šalamounová, Z. (2016). Jak se učitelé učí. Cestou
profesního rozvoje k dialogickému vyučování.
Výzkum pedagogické komunikace zde
Analyzujte předložený text s cílem pečlivě
charakterizovat výukovou komunikaci
zachycenou v ukázce.
Flandersovo pravidlo 2/3
Flanders (1970)
• 45 min. vyučovací
hodina
• 30 min. verbální
komunikace
• 20 min. promluvy učitele
• 10 min. promluvy žáka
Švaříček, Šeďová &
Šalamounová (2012)
• 45 min. vyučovací
hodina
• 36 min. verbální
komunikace
• 27 min. promluvy učitele
• 9 min. promluvy žáka
Struktura výukové komunikace
IRF struktura
[předchozí sekvence]
iniciace → replika → feedback
[nová sekvence]
U: Kdy se narodil Karel IV.?
Ž: 1262.
U: Špatně. 1316.
Iniciace: otázky ve výuce
Uzavřené otázky
a
Otevřené otázky
…
Otázky nižší kognitivní náročnosti
a
Otázky vyšší kognitivní náročnosti
Iniciace: otázky ve výuce
Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti
a
Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
…
Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti
a
Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Iniciace: Bloomova taxonomie
kognitivní náročnosti…
Tvorba
Hodnocení
Analýza a syntéza
Aplikace
Porozumění
Zapamatování
Iniciace: UONKN
Otázky zaměřené na doslovné vybavení si faktu,
jenž byl už alespoň jednou v nějaké podobě
učitelem prezentován ve výuce. Na tyto otázky
existuje pouze jedna správná odpověď, kterou
učitel zná.
Příklad UONKN
U: Tak a poslední informace bude ode mě (ukazuje na pojem na
tabuli), kdo to byl Antonín Koniáš? Co dělal? Já jsem vám k tomu
četla článek. Co dělal? (Kouká do třídy.)
U: No, řekla bys to Jani?
Jana: ReU:
No, reJana:
Rekatolizace.
U: Rekatolizace náboženství, takže znovu se obnovovalo jaké
náboženství? (Gestikuluje rukama.) (2 s) Jaké jediné náboženství? (Matěj
se hlásí.) Jaké? Jediné, Matěji? (Dan se hlásí.)
Matěj: Křesťanství.
U: No, (plácne rukama k tělu, hlava na stranu) katolickou víru. (Pomalu.)
Iniciace: UOVKN
Otázky směřující k tomu, aby žák
prostřednictvím vyšších myšlenkových
operací dospěl k jednomu správnému
řešení. Odpověď není přímo dostupná
z učebnice nebo jiného materiálu. Otázky
vždy směřují k jediné správné odpovědi.
Často se používají ve výuce mluvnice, v
přírodovědných předmětech, při výpočtech atd.
Příklad UOVKN
Žáci se dívali na kousek animovaného seriálu Dějiny
udatného českého národa o Oldřichovi a Boženě, poté se
vrací na svá místa, kde mají nakopírovaný úryvek z
Dalimilovy kroniky.
U: Kde nám končí ten příběh, tady v tom
textu?
Filip: Já si myslím, že tady ten devátý verš, o
té kněžně Boře-, Boženě.
U: Hmm.
Iniciace: OONKN
Otázky jsou pokládány formou
jednoduchého dotazování. Jako odpověď
žáci vybírají odpovědi z početné množiny
různých odpovědí. Na takové otázky
existuje více správných odpovědí.
Příklad OONKN
U: Já bych se vás chtěla zeptat, jestli si myslíte, že
to děti, dejme tomu v dnešní době, ve světě, tady
u nás, mají lehké.
ŽŽ: Ne.
U: Jestli to mají snadné. A v porovnání třeba
s dospělými.
ŽŽ: Ne.
ŽŽ: Nemají.
Iniciace: OOVKN
Žáci mohou za pomoci vyšších myšlenkových
postupů libovolně odpovědět. Odpověď není
přímo dostupná z učebních materiálů.
Zároveň neexistuje pouze jedna správná
odpověď.
Otázky, které žáky často vedou k argumentaci
a vysvětlování svého stanoviska.
Příklad OOVKN
U: Já bych se vás chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to děti, dejme
tomu v dnešní době, ve světě, tady u nás, mají lehké. (ŽŽ: Ne.)
U: Jestli to mají snadné. V porovnání třeba s dospělými.
ŽŽ: Ne. Nemají.
U: Proč říkáte všichni ne? Proč si to myslíte?
ŽŽ: sdělují si odpovědi mezi sebou, šum ve třídě, někteří se začínají hlásit.
U: Tak moment. Všichni se ztišíme. A bude odpovídat a bude
mluvit jenom ten, kdo se bude hlásit. Nikdo si tady nebude zase
pošuškávat. Tak, Terezko (vyvolává hlásící se žačku).
Ž Terezka: My děti to máme jasný, že třeba nějakých devět let
budeme chodit na školu a budeme se muset učit. Že sice máme
taky nějaký povinnosti, ale máme to přece jenom lehčí než rodiče,
protože rodiče nikdy neví, kdy dostanou vyhazov z té práce, nebo
nikdy neví, jestli budou mít práci…
Jaké je rozložení typů otázek ve výuce?
Replika: žákovské repliky
Žákovské odpovědi se liší podle toho, jakou
otázku učitelé položí a také podle toho, jak
učitelé typicky reagují na žákovské
odpovědi.
Replika: žákovské repliky
Žákovské repliky jsou:
- krátké
- správné
- založeny na kolokabilitě či analogiích
Feedback: odpovědi učitele
Drtivá většina žákovských odpovědí ve výuce
je označena za odpovědi správné. Takové
odpovědi si většinou nezasluhují zvláštní
pochvalu či ocenění, protože jsou učiteli
považovány za normální.
Špatné odpovědi jsou považovány za deviace
a málokdy bývají didakticky vytěženy.
Feedback: odpovědi učitele
Zamlčené hodnocení
Verifikační zpětná vazba
Formativní zpětná vazba hodnoticí
Formativní zpětná vazba metakognitivní
Formativní zpětná vazba s lešením
Uptake
Feedback: verifikační ZV
Obsahuje prosté potvrzení či vyvrácení
správnosti odpovědi.
Je rychlá a z toho důvodu je ve výuce
používána velmi často.
Příklad verifikační ZV
U: Jaká je lepší pozice, pro žadatele o hypotéku?
Mít smlouvu na dobu určitou, nebo neurčitou?
Ž: Neurčitou.
U: No, neurčitou, samozřejmě.
Feedback: formativní ZV hodnoticí
Obsahuje informace o tom, jaké změny
provést, aby byl výkon žáka lepší.
Příklad formativně hodnoticí ZV
U: Takže můžu někoho poprosit, aby nás seznámil se životem
této spisovatelky? Terezko, zkus. (vyvolává hlásící se žákyni)
Tereza: Narodila se roku 1953 v Olomouci, dětství kromě
prvních tří let prožila v Praze, v roce 1983 emigrovala s
rodinou do Rakouska. Psala divadelní hry a knihy,
především pro děti a mládež. V roce 1995 se vrátila zpátky
do Česka, dnes pracuje jako spisovatelka a scénáristka. Po
maturitě na gymnáziu Jana Nerudy nemohla dále z
politických důvodů studovat.
U: Výborně. Já myslím, že to bylo úplně úžasné. Jenom jde o to,
když teď mluvíš o současnosti, tak to gymnázium ona určitě
studovala před lety. Takže je potřeba ty informace pěkně seřadit
chronologicky, jak jdou za sebou.
Feedback: Formativní ZV metakognitivní
Vede k přemýšlení o tom, jak myslíme a jak
se učíme.
Zviditelňuje proces myšlení.
Umožňuje učit se od ostatních.
Příklad formativní ZV metakognitivní
Variace v matematice: žáci sestavují ze tří barev různé šály tak, že
barvy kladou v různém pořadí za sebe. Aleš vytvořil čtvrtou šálu.
U: Děkuji, super. Mohu se tě zeptat, jak jsi postupoval,
abys věděl, že ta šála už tu nebyla použitá?
Aleš: Tak zvolím si nějakou barvu. (Ukazuje do prvního
sloupce barev, že před ním byly v prvním sloupci použité již všechny
barvy.) A pak se podívám, ta druhá, jestli už se tam
vyskytovala. A tak to promíchám.
Feedback: Formativní ZV s lešením
Učitel na žákovskou odpověď reaguje
novou otázkou.
Poskytuje nové vodítko k přemýšlení.
Cílem je přimět žáka k přesnější nebo
promyšlenější odpovědi a tím přimět žáka
argumentovat.
Příklad formativní ZV s lešením
Matěj: Naše soustava se skládá z osmi planet a z toho jedna je Země.
Planety obíhají kolem osy. Středem Sluneční soustavy je Slunce.
Planety jsou v tomto pořadí: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter,
Saturn, Uran, Neptun.
U: No, není to zlé, ale vadí mi, že se otáčí kolem osy. Představ si, že
máš planetu a máš osu tady (kreslí na tabuli planetu a mimo ni kreslí osu).
Myslíš, že se ta planeta otáčí takhle dokola? (ukazuje, jak by se planeta
mohla otáčet).
Matěj: Ne.
U: Takže kolem jaké osy?
Matěj: Kolem své.
U: Tam musí být kolem své osy. To musí to být naprosto přesné.
Feedback: uptake
Učitel použije žákovu odpověď k položení
nové otázky a tím může dosáhnout triadické
interakce či diskuse.
Cílem je motivovat žáka k tomu, aby svou
odpověď co nejvíce upřesnil.
Příklad: uptake
Učitel: Tak co, šli byste se podívat na corridu?
Student: Jo.
Učitel: Proč ano?
Student: Mm, protože je to hezký.
Učitel: A v čem, v čem? Zkus, zkus mně říct, v čem je
to hezký?
Struktura výukové komunikace
I: otázka nižší kognitivní náročnosti
R: krátká, správná
F: nerozvinutá