Alternativy a inovace
ve školním vzdělávání
Méně vyučování, více učení
Jaké podoby
může mít škola?
Napište jednou nebo dvěma větami, co podle
vás znamenají následující pojmy:
 Alternativní škola
 Klasická škola
 Funkce alternativní školy
Prodiskutujte definice s kolegy. Nakolik jste se
v definicích shodli?
Než začneme
Typy alternativních škol
Reformní školy
„Nové školy“
Škola Montessori
Waldorfská škola
Daltonský plán
Jenská škola
Freinetova škola
Moderní alternativy
Začít spolu
Zdravá škola
Domácí vzdělávání
Čtením a psaním ke
kritickému myšlení
Angažované učení
Definice: Alternativní školy
Rýdl: „alternativní školy jsou ty, které pracují na
základě partnerského přístupu k dětem a
respektu k jejich individuálním potřebám“
Průcha: „alternativní vzdělávání je obecný termín
označující takové vzdělání, které je odlišné od
vzdělání nabízeného státem nebo jinými
tradičními institucemi; alternativní školy jsou
obvykle spojeny s radikálními koncepcemi
vzdělávání, jako je např. odmítání formálního
kurikula či formálních metod výuky“
Definice: inovativní škola
Rýdl: „inovativní škola je taková, která prosazuje
metody a formy práce umožňující naplňovat
pedagogické principy alternativní pedagogiky,
jejichž důsledkem je zdravý a přirozený vývoj
jednotlivců.“
Koťa: „inovativní školy se snaží o proměnu v rámci
běžné školy. Kladou důraz na osobnostní a
sociální rozvoj žáka, na konstruktivistické
způsoby ve zprostředkování poznání, na
integraci ve vyučování… na spolupráci školy,
rodiny, obce.“
Ideové východisko
1. Jean-Jacques Rousseau (1712-1778)
 „člověk je od přírody dobrý“
 přírodní růst jedince
 nezasahování, negativní
výchova, romantismus
2. Ellen Keyová (1849–1926)
 Století dítěte (1900, 1901 česky)
 proměna učeného dítěte
(objekt) v dítě učící se (subjekt)
 volný prostor pro svobodný
rozvoj dítěte
3. Lev Nikolajevič
Tolstoj (1828-1910)
 Jasná Poljana (1849)
 výchova je násilí
 nepovinná docházka
4. Josef Úlehla (1852-1933)
 samoučení žáků
 vnitřní potřeba dítěte
 práce a zkušenost
 české školy ve Vídni, pokus Boženy
Hrejsové ve Strážnici, Lipov u Strážnice
Nové školy
 koncem 19. stol. v Evropě
 Anglie, Německo, Francie, Švýcarsko
Charakteristiky
 Internátní, změna kurikula, emoce,
spiritualita, učení z přímé zkušenosti
(ne knih), ne fyzické tresty,
individuální rozdíly mezi žáky
Nové školy
 Cecil Reddie (1889): škola v
Abbotsholm
 J. H. Bedleys (1893): škola
Badales
 Herman Lietz (1897): Německo
Nové školy
 Ovide Decroly (1907):
zakladatel reformní linie ve
Francii a Belgii
 Alexandr S. Neill (1921):
Summerhill
Neill: Summerhill
 radikální škola
 antiautoritativní výchova
 odmítání jakékoliv
náboženské indoktrinace
Neill: Summerhill
 nepovinná výuka
 absence disciplinárního
opatření
 princip samosprávy
 cílem výchovy je štěstí jedince
web
Video protesty
Pokusné školy
 A) individualistické školy
- ideový zakladatel školy
(1880-)
 B) organizované
- povolené zák. r. 1929
Pokusné školy v Česku
 po I. svět. válce
 cílem škol je hledat lepší metody, způsoby
organizace, celkové koncepce školy
 založené na podrobném plánu
 idea (volná škola, pospolitost, pracovní škola)
 přesná kontrola pokusu
 slouží školské reformě
 angažovaní učitelé
Individualistické školy
 Josef Úlehla: volná škola
 Božena Hrejsová: projektové učení
 Mužíkova pokusná škola v Praze
(Tolstoj)
 Bartoňův Domov lásky a radosti (1910)
 Eduard Štorch: Dětská farma a škola v
přírodě na Libeňském ostrově (1926-
1930)
9.00 příchod, prezence, vztyčení vlajky
9.00-10.00 čeština
10.00-10.15 proběhnutí po farmě
10.15-11.00 dějepis
11.00-11.05 dechová cvičení
11.05-12.00 němčina
12.00-12.30 příprava oběda
12.30-13.00 oběd
13.00-14.00 odpočinek
14.00-15.00 přírodopis
15.00-15.05 přestávka
15.05-16.00 náboženství
16.00-17.00 koupání, tělocvik
17.00 svačina
17.00-19.00 práce na zahradě, hry
19.00 odchod domů
Individualistické školy
 Ferdinand Krch, Ladislav
Švarc, Ladislav Havránek:
Dům Dětství v Krnsku (1919)
 František Bakule: Bakulův
ústav
Znaky individualistické školy
 Pedagogický romantismus
 Víra v přirozený vývoj
 Svoboda dítěte (přirozené podmínky,
dítě plánuje svoje učení se)
 Žádné pevné kurikulární plány
Organizované školy
 Václav Příhoda
 kritika dvojkolného systému
 vnitřní diferenciace školy
 jednotná škola
 odmítnuto
Maria Montessori (1870-1952)
 nepřímá výchova
 nechat rozvinout božský plán v
dítěti
 spolupráce dětí je upozaděna
 důraz na individuální práci žáka
video
Montessoriovská škola
 1907 otevírá v Římě dětský
domov (casa di bambini) pro
děti od 3 do 7 let
 didaktické materiály odkaz
 „Pomoz mi, abych to
dokázal“.
Montessoriovská škola
 projektová výuka
 individuální práce
 soustředění dítěte
 slovní hodnocení
Waldorfská škola
 zakladatel Rakušan, filosof
Rudolf Steiner
 svoboda dítěte
 náboženská výchova
Antroposofie
„Soustava končetin v nás je začleněna do
kosmu a kosmos ji přitahuje, má k ní
sympatii, jako vůči hlavě má antipatii. V
hlavě se setkává naše antipatie s antipatií
kosmu, obě se tam srážejí. Zde, ve
vzájemném srážení našich antipatií s
antipatiemi kosmu, vznikají naše vjemy.
Všechen vnitřní život, jenž vzniká na
druhém pólu člověka, pochází z
láskyplného sympatického objetí soustavy
končetin v nás kosmem.“ (R. Steiner)
Waldorfská pedagogika
 Teorie eurytmie:
 Fyzické tělo (rozvoj do 7 let)
 Éterické (7-14 let)
 Astrální (14-21 let)
 Učení v epochách
 Důraz na esteticko-výchovné
předměty
 Slovní hodnocení
 Neexistence učebnic www
Daltonský učební plán
 Zakladatelka Helena
Parkhurstová (1886-1973)
založila 1919 americkém
Daltonu experimentální střední
školu
 Odlišná organizace výuky
 Daltonský laboratorní plán www
Daltonský učební plán
 Smlouva žáka a učitele
 Principy
 svoboda
 spolupráce
 samostatnost
Freinetova moderní škola
 zakladatel Celestin Freinet
(1896-1966)
 www
Freinetova moderní škola
 zakladatel Celestin Freinet
(1896-1966)
 tápavá zkušenost dítěte
 pracovní výchova
 vlastní aktivita žáků
 činnostně orientovaná výuka
Freinetova moderní škola
 sociální učení ve skupinách
 volný text
 školní tiskárny
 korespondence
 kritika zúžení dítěte na
racionální bytost
Moderní alternativy
Zdravá škola
 V ČR Miluše Havlínová
 Světová zdravotnická organizace
 Navazuje na projekty zdravé město,…
 Základem je uspokojování lidských potřeb
tak, aby člověk ve výchovně vzdělávacím
procesu necítil stres a psychické i fyzické
nepohodlí
 V ČR zdravé MŠ, ZŠ i SŠ
Tři pilíře Zdravé školy
1. Pohoda prostředí(fyzické, sociální,
organizační)
2. Zdravé učení(smysluplnost, praktická
využitelnost, )
3. Otevřené partnerství (škola jako model
demokracie, škola jako kulturní a vzdělávací středisko
obce)
asi 200 škol
Step by Step ČR
 ISSA International Step by Step Assotiation
 Individualizace, učební prostředí, zapojení
rodiny, techniky smysluplného učení,
plánování a evaluace, profesionální rozvoj,
sociální inkluze
 Měření kvality učitelů
 61 MŠ, 44 ZŠ, 14 SŠ
 V ČR začíná být populární (www)
Domácí vzdělávání
 r. 1998 experimentální, od r. 2005 zákon
(561/2004 Sb. §41)
 300 dětí ročně
 dvakrát ročně přezkoušení ve škole
 učitelé mohou docházet do rodin
Domácí vzdělávání: argumenty PRO
 podporuje jedinečnost dítěte – vlna odškolnění
(Illich: Odškolnění společnosti 1973)
 škola nemá dobré nástroje
 rodina má pozitivní vliv na děti
 rodiče se mohou lépe postarat o dítě se
specifickými nároky
 domácí vzdělání probíhá často mimo domov
 ve škole panuje neosobní přístup
 osobní růst rodiče
Domácí vzdělávání: argumenty PROTI
 škola zabezpečuje sekundární socializaci
 škola je přechodovou institucí
 zrod lidského jedince v kulturním smyslu
 formalizované učení
 systematické a hlubší poznání
 „zveřejnění individua“
 ochrana před nedostatky v rodině
 pravidla jako předpoklad autonomního rozvoje
Rysy alternativních škol
1. pedocentrismus
2. aktivní škola
3. komplexní výchova dítěte
4. škola je společenství
5. učení z života pro život
Funkce škol
 kvalifikační
 integrační
 personalizační
 socializační
Funkce alternativních škol
 kompenzační
 diverzifikační
 inovační
Kritika alternativních škol
1. Chybí důkazy
2. Není možný přenos inovací
3. Dnes již nejsou „alternativami“
4. Nejsou otevřené jako evropský
model vzdělávání
Literatura
 Illich, Ivan. Odškolnění společnosti. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2001.
 Pol, Milan. Waldorfské školy: izolovaná
alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné
školy? 1996.
 Průcha, Jan. Alternativní školy a inovace ve
vzdělávání. Praha: Portál, 2004
 Prokop, Jiří. Škola a společnost v kritických
teoriích druhé poloviny 20. století. 2005.
 Václavík, Vladimír. Cesta ke svobodné škole.
1997.
 Faucher, Francois. František Bakule. 1999.
Internetové odkazy
http://www.montessoricr.cz/
http://www.youtube.com/watch?v=OM1Gu9KXVkk
http://www.iwaldorf.cz/
http://www.zshusovabrno.cz/dalton-na-nasi-skole/
http://www.sbscr.cz/
http://www.pau.cz/cs/